20. června 2018

MÁMA ČTE: Relaxační desetiminutovky

K této knížce jsem se dostala úplnou náhodou.

Poslední dobou nám paní učitelky ze školky říkají, že je Klaudinka rozlítaná, nesoustředěná a nevydrží sedět u řízené činnosti. Prý jí máme zkoušet "uzemňovat".

Říkala jsem si jak asi? Tak jsem se jí to jen snažila vysvětlit, aby to v první řadě pochopila, že se nejdřív koná nějaká aktivita a pak může řádit po svém.

Z domova to neznáme. Pokud zrovna neřádí s se Sofinkou a nekují spolu nějaké pikle, tak je jinak poměrně klidná a docela i soustředěná.

Je ale pravda, že ve školce snadno spadne k té partě "zlobidel" a nechá se strhnout k rebélii. Začíná být tedy docela rebel, což vnímám na druhou stranu jako určitý pokrok, protože vždycky byla tichá voda, o které neni vidu ani slechu :-).

Zčista jasna jsem ale narazila na tuto knížku a řekla jsem si, že to tedy vyzkoušíme a buď to zafunguje nebo to necháme plynout.

Relaxační techniky a cvičení postupně učí dítě při využití představivosti rozpoznávat stavy svého těla a mysli, nacházet řešení a využívat své zdroje.




OBSAH KNIHY

  • Předmluva
  • Uvolnění těla
  • Cvičení
  • Na závěr


JAK VÉST DÍTĚ K RELAXACI

Hned v úvodu je vše krásně a jednoduše napsáno, že to snadno pochopí jak dospělý, tak i dítě.

Naučit dítě relaxovat znamená vysvětlit mu, že v životě nemusí být nutně stále v pohybu. Dítě můžeme už od malička upozorňovat na příjemný pocit pohody třeba během procházky nebo při pohledu na západ slunce.

Tyto chvilkové vjemy v určitých chvílích života, tato "zastavení u obrazu" se v každodenním životě přirozeně zapisují do paměti, aniž by zaujímaly nějaké zvláštní místo nebo se pojily s určitým duševním rozpoložením.




Když se nad tím tak zamyslím, tak my tedy relaxujeme každý den před spaním, kdy si s Klaudinkou (většinou manžel, někdy já) vyprávíme, co jsme ten den zažili. Povídáme si, co všechno se stalo, kde jsme byli nebo kam se chystáme a Klaudinka pak klidně a bez problémů usíná. 

Musím říct, že i mně se pak lépe spí, protože doslova přepnu tok myšlení na to, co bylo, než co bude a najednou myšlenky nelítají jako na nesmyslné křižovatce, ale plynou.

Ha! To je pro mě ale vážně objev a takový ten "blik, cvak, příjem" :-D.


UVOLNĚNÍ TĚLA

Uvolnění těla umožňuje dítěti zbavit se zbytečného napětí a začít s relaxací. Tato kapitola je rozdělena na několik podkapitol, jakými způsoby tělo uvolňovat.

  • Dotykem
Vhodné pro nejmenší děti nebo pro první relaxační cvičení. Dotyky probíhají po celém těle postupně od hlavy až k patě. Rodič cvičí společně s dítětem a předříkává například "Dotýkám se své hlavy. Cítím svou hlavu a nedotýkám se jí".
  • Vizualizací
Vhodné pro děti od předškolního věku. Vizualizace probíhá pomocí neviditelných rukou, které si dítě představí a rodič říká co konkrétně ty ruce dělají. Například "Ruce přicházejí na tvá ramena, která se povolí, poklesnou."
  • Zvnitřněním
Vhodné pro děti od 7 let nebo pro děti v předškolním věku, které jsou zvyklé na relaxaci. Relaxace opět postupuje od hlavy až k patě a rodič se může nechat inspirovat textem v knize. Například: "Cítíš celý svůj obličej, bez napětí, klidný, uvolněný ...".
  • Pohybem
 Také vhodné pro děti od 7 let nebo mladší, které jsou již zvyklé na relaxaci. Cvičí se vestoje, kdy dítě stojí a rodič předříká - viz fotka níže.




CVIČENÍ

Cvičení se dělí do mnoha kapitol a je nejobsáhlejší z celé knihy.

  • Říkanky
  • U pohádky
  • Procházejme se při relaxaci
  • S míčkem
  • Strom
  • Uvolnění s barvou
  • Negativní pocit
  • Kouzelná guma
  • Bunda plná rozčílení
  • Nádrž s energií
  • Vnitřní krajina
  • Kůň
  • Radost, nebo zlost?
  • Kameny
  • Hvězda
  • Společné kreslení
  • Lesní víla
  • Vnitřní pramen

Co se týče říkanek, tak ty jsou takovou klasikou. je možné je provádět všude možně ať už doma nebo ve skupinách dětí, v čekárně, při koupání apod.




Procházení se při relaxaci je dynamické, probíhá v pohybu za doprovodu říkanky. Umožňuje dítěti, aby uvolnilo tělo pohybem v prostoru a cítilo střídání pohybu a klidu. V tomto případě není potřeba tělesné uvolnění.




Cvičení jsou velmi zajímavá, různorodá a každý si jednoduše najde to svoje, co bude zrovna vyhovovat a co bude používat.

Hodně mě zaujala relaxace s názvem Negativní pocit, kdy ta relaxace v podstatě umožňuje dítěti cítit svůj dech a postavit vně sebe negativní pocit. Vše, co dítě štve, co mu vadí a co se mu nelíbí doslova odfoukne a zůstanou v něm jen ty hezké a příjemné věci:-).




Velmi zajímavá je také relaxace s názvem Bunda plná rozčílení. Při této relaxaci má dítě možnost uvědomit si, co se v něm děje, když se nechá zachvátit emocí. Umožní se mu ze sebe všechnu zlost, rozčílení a starost ze sebe sundat stejně jako ze sebe svléká oblečení.

Relaxace s názvem Vnitřní krajina pro změnu umožňuje dítěti rozvíjet představivost, zlepšovat soustředění a uvědomovat si své smysly. Po relaxaci může popsat vše, co si představilo. Můžeme mu pomáhat s vystižením podrobností a stimulovat smysly, aby si všímalo dalších detailů.




ZÁVĚREM

Kniha se mi moc líbí. Je doslova přeplněná nápady, které jsou jednoduché, zajímavé a opravdu snadno praktikovatelné. Relaxace vůbec není složitá, pokud se provádí spontánně. A pokud se navíc dětem ukáže, že umí relaxovat úplně přirozeně, budou relaxační cvičení provádět naprosto bez zábran.

Tyto relaxační nápady zaujmou nejen dítě, ale také dospělého a klidně je můžete praktikovat i když není potřeba řešit nějaké rozladění, nesoustředěnost apod. Prostě jen tak, pro odpočinek, odprostění se, vypnutí hlavy.

A vůbec. Věděli jste, že dvacetiminutová relaxace představuje energický náboj, který se rovná dvěma hodinám spánku? Ne? Já taky ne. Tak šup relaxovat! :-D

S relaxací se děti budou lépe vyvíjet a později jako dospělí budou umět najít životní rovnováhu. Dokonce jim relaxace může pomoct rozvíjet některé schopnosti  - soustředit se, naslouchat, umět si udělat odstup od problémů, které se pak mnohem lépe řeší apod.


Relaxační desetiminutovky zakoupíte na oficiálním eshopu Nakladatelství Portál přímo ZDE.


Cena: 179Kč

19. června 2018

MÁMA ČTE: Uvolněné rodičovství

Tak přesně toto je kniha, kterou si potřebuje přečíst každá máma!

Kniha, u které jsem se nejdříve bála, že nebudu souhlasit, ale nakonec jsem v úžasu z toho, jak moc je pravdivá, jak dokáže otevřít oči a jak je plná všech možných i nemožných "aha momentů".

Je napsaná psycholožkou Pavlou kouckou, která Koncept Uvolněného rodičovství začala rozvíjet v reakci na vyčerpané rodiče a přetížené děti.

Dnešní doba je pro řadu z nás nejen hektická, ale i plná návodů, jak vše perfektně zvládnout. Chtělo by to se trochu uvolnit

Nikdy jsem nebyla na knihy zaměřené na výchovu dětí, ale čím dál tím víc se díky nim ujišťuju, že to co dělám, dělám správně. Je vážně moc dobře napsaná. Ani chvilku se u ní člověk nenudí, naopak nemůže přestat číst a doslova se do ní ponoří.

Budu se snažit vypíchnout to nejlepší a pokusím se Vám to předat. Snad Vás kniha nadchne tak, jako nadchla mě.




OBSAH KNIHY

Jelikož je obsah vážně hodně zajímavý, napíšu ho kompletní. Většinou jsem psala jen hlavní kapitoly, ale tohle stojí za kompletní seznam :-).


1. Uvolnit se v perfekcionistické společnosti

  • Jací jsou dnešní rodiče
  • Snaha o maximální rozvoj
  • Bezpečí nade vše
  • Jak s obavami nakládat 

2. Spojovat příjemné s užitečným

  • Hněv a žal rozmazlených
  • Rodič není sluha
  • Opomíjené vlastnosti
  • Rozumně i citlivě 

3. Zvládnout negativní emoce

  • Dovolme dětem plakat
  • Hněv, strach, smutek
  • Rozvíjet emoční inteligenci
  • Oceán mateřských emocí  

4. Vychovat děti samostatné, zodpovědné a odolné

  • Kolik našeho času a pozornosti děti potřebují
  • Výchova k psychické odolnosti
  • Bez odměn a bez trestů?
  • Vhodná míra přísnosti  

5. Zajistit láskyplné vztahy

  • Kdy si děti pořídit a kolik jich mít
  • Láska mezi sourozenci
  • Táta není druhá máma
  • Méně znamená více 


CO MĚ NEJVÍCE ZAUJALO

Jako rodiče toužíme být perfektní, ale jsme si kolikrát čím dál nejistější. Často se ptáme, nejen sami sebe, jestli to děláme správně? Jsou naše rozhodnutí správná?

Nasazení dnešních rodičů v péči o potomky je enormní. Od osobních asistentů přes osobní řidiče, hlavní sponzory, skalní fanoušky a zprostředkovatele komerčních služeb. Hlídáme, pomáháme, asistujeme a řešíme. Potíž je v tom, že to ve finále může být všechno spíš ke škode než užitku. Chtělo by to zvolnit, aby se i dítě samo naučilo vlastními silami zvládat frustrující situace a mohlo tak psychicky růst.




Naše tradice ve výchově poškodil také vědecko-technický a logický přístup, který většině dominoval ve 20. století. Šířily se informace o tom, že se do mateřského mléka vylučují různé jedy, pocházející ze znečištěného životního prostředí. Věda a technika (a propaganda) slibovala mlého neznečištěné.

Odborníci také v té době nabádali matky, aby své děti nechovaly a nenosily, aby nereagovaly na jejich "rozmary". Říkalo se, že pokud chce mít matka ze svého kojence tyrana a uškodit správnému vývoji jeho povahy, tak ať jej chová.

Matky tedy poslouchaly autority a ve snaze neuškodit svým dětem a ve snaze pro ně dělat to nejlepší je nekojily, nenosily, nechovaly. Bohužel ale sanace důsledků takto vychovávaných dětí je v dnešní době na denním pořádku u psychoterapeutů.

Není tedy vůbec divu, že se generace dnešních rodičů nechce řídit tím, co bylo dřív. Ví tedy, co nechtějí, což ale neznamená, že ví, co chtějí a jak toho docílit.

Nejistí a perfekcionističtí rodiče představují velký byznys. Na trhu existuje nespočet udělátek, vychytávek, edukační pořady, kurzy, přednášky, semináře, knihy. Koncept uvolněného rodičovství byl vytvořen v reakci na současný rodičovský mainstream.




Rodiče se v dnešní době také snaží o maximální rozvoj svých dětí až děti najednou nemají čas na nic jiného, než na školu a kroužky.

K dětskému věku ale vždy patřilo si docela obyčejně hrát, pobíhat venku s partou kamarádů, lelkovat a trochu se i nudit. Jenže na to děti v dnešní době nemají vůbec čas.

Dnešní děti jsou zvyklé, že jim někdo neustále zajišťuje program a ve výsledku si nedokáží hrát sami a zabavit se. Pak mají najednou 10 minut volného času a neví, jak s ním naložit. Znervózní, vytrácí se vlastní iniciativa, fantazie a kreativita.

Přitom ale právě tou volnou obyčejnou hrou se děti stávaly samostatnějšími. Trénovaly své fyzické i sociální dovednosti. Učily se zodpovědnosti. Přijímaly zodpovědnost i za mladší sourozence. Rozvíjely úsudek a organizaci času.




Moc se mi líbí také kapitola ohledně přílišném množství udělátek.

Už před narozením našich potomků totiž slýcháme, co všechno budeme potřebovat, co všechno musíme pořídit a bez čeho se rozhodně neobejdeme.

Co se týče kojení, tak se na nás hrnou informace o hromadě věcí, které pak máme nutnost pořizovat a máme pocit, že bez nich by kojení nešlo nebo bylo děsně náročné - kojící podprsenky, vložky do kojících podprsenek, krémy na bradavky, kojící kloboučky, kojící polštáře, kojící trička a noční košile, odsávačky, lahvičky na odsáté mléko, ohřívače na lahvičky, teploměry, příručky o kojení nebo laktační poradkyně.

Nezatracuji všechno, ale spousta toho jsou zbytečnosti navíc v rozporu se správnou technikou kojení a mohlo by se tím zadělat i na budoucí problémy - snížení laktace, přemnožení kvasinky, bojkot kojení apod.

I přes tu veškerou snahu dělat všechno správně a používat všechny možné i nemožné pomůcky ale končíme s kojením o dost dříve, než odpovídá přirozenost našeho druhu.

Podobné je to s dalšími udělátky jako jsou například chůvičky, houpadla, elektrické kolotoče apod. co miminko zabaví, ale chtělo by brát v potaz i to, že sice máme chvilku klidu, dítě se zabaví a my si můžeme dělat co zrovna potřebujeme ale hladina prolaktinu se snižuje či zůstane nízká, péče o dítě nás tolik netěší jak by měla a my máme větší a větší potřebu tato udělátka využívat. Tvorba mléka tím trpí a my pak sáhneme po mléčné náhražce.

Když dítě chováme, zpíváme mu a jsme v jeho blízkosti a to i když spí, spouští se v našich tělech hormon prolaktin, který se také nazývá hormon péče a hnízdění. Vyvolává v nás také potřebu o dítě pečovat a také způsobuje to, že nás péče naplňuje radostí.




Další zajímavou kapitolou je kapitola o tom, že mnoho dnešních dětí nedělá doma vůbec nic. Rodiče po nich nic nechtějí, protože si říkají, že se v životě ještě napracují dost. Dalším důvodem je, že na to rodiče jednoduše nemají nervy, protože by jim děti práci přidělaly. Dříve děti (přehnaně řečeno) sloužily svým rodičům, jenže v dnešní době slouží (bez přeháňky) rodiče svým dětem.

Batolata a předškoláci mají naprosto přirozenou touhu nás napodobovat a dělat to, co děláme my. Proto jim musíme pomáhat, aby mohly pomáhat a to bohuželo mnoho rodičů odradí. Často dokonce děti raději posadí k televizi, aby se jim nepletly. Pak se ale není čemu divit, že ve školním věku doma na nic nesáhnou.

Využijme proto přirozené touhy dětí účastnit se a učit se. V budoucnu nás pak čekají třeba luxusní snídaně do postele :-P




Nejlepší kapitola z celé knihy je z mého pohledu kapitola Zvládnout negativní emoce.

Práce s negativními emocemi dětí je jedním z nejnáročnějších rodičovských úkolů. Často se míchají i s negativními emoceni nás rodičů.

Zvuk dětského pláče v nás způsobuje vylučování stresového hormonu kortizolu. Cítíme napětí a touhu dítěti pomoct, zklidnit ho. Když se nám to ale přes veškerou snahu nedaří, dostane nás to do stresu.

Teď přichází velké AHA! Snášet pláč nebo křik malých dětí je těžké, však jde primárně o signál nouze a zoufalý rodiče následně dělají zoufalé věci.

Někteří hopsají s dítětem celé hodiny na gymnastickém míči, jiní v noci poutají dítě do autosedačky a vyrážejí do ulic. Další sahají po sušence, bonbonu, lízátku, rohlíku apod.

Děti to nepotřebují, jenže si zvyknou  a časem začnou tyto metody vyžadovat - v tom je ale bohužel velké riziko.

Dítě, které dostávalo dudlík či lahev s mlékem, aby neplakalo trápí třeba předkus nebo zkažené zuby ale také může v budoucnu sahat ke známé útěše a spadnout k alkoholu.

Holčička, která byla zvyklá dostávat bonbonek, aby nebyla smutná, se jako dospělá může utěšovat sladkostmi a celoživotně bojovat s nadváhou.

Chlapeček, který byl rozptylován hračkami, aby se nevztekal, může mít v budoucnu tendence od problémů utíkat.

Co tedy autorka radí? Nechce abychom nechávali děti vyřvat, jen abychom jim dovolili plakat. Jsou totiž situace ve kterých se potřebuje vyplakat, vyplavit stresové hormony, uvolnit se křikem. I my máme přeci kolikrát sto chutí si zařvat a pomůže nám, když se vybrečíme. To platí i u dětí.




Další skvělou kapitolou k zamyšlení je Kolik našeho času a pozornosti děti potřebují.

Není totiž důležité kolik času trávíme s dětmi, ale jak kvalitní ten čas je. Nedostatek času tráveného s dětmi často kompenzujeme přemírou péče. Přílišnou aktivitou ale potomky můžeme obírat o samostatnost. Děti se také mohou cítit svazované a naší péčí mohou také pohrdat. My sami se přílišným nasazením vyčerpáváme a z toho může vzniknout až syndrom vyhoření.

Autorka vnímá kvalitní společný čas jako dobu, kdy si užíváme jeden druhého, kdy jsme spolu a prostě jsme. Bez nalajnované činnosti, bez přemíry aktivity, bez plánování. Může to být na cestě do školky, do školy, klidně i třeba v dinoparku. Nasloucháme fantazii, představám, vyprávění.

Na někoho to může působit jako ztracený čas, který by šel využít mnohem lépe ale přitom právě toto můžou být ty nejlepší chvíle  :-)




V tématu rodičovství také nesmí chybět kapitola, která rozebírá odměny a tresty. Někteří rodiče si výchovu svých dětí bez odměn a trestů nedokáží představit, ale je to vůbec správná volba?

Ráda bych také zmínila rizika trestů

  • Ubližují dítěti - jsou bolestivé a ponižující
  • Jsou kontraproduktivní - mohou vyvolávat touhu po pomstě
  • Narušují vztah k rodiči - snižují důvěru a vyvolávají lítost, hněv i strach
  • Náš přístup je pro děti vzorem - bité děti mohou v budoucnu bít své děti
  • Jsou návykové - rodič upustí páru a dítě vyplaví stresové hormony (po určitém čase si dítě na tuto "pomoc" může zvyknout a začne zlobit "dokud nedostane").

V dnešní době se spíše doporučují přirozené důsledky. Důsledek totiž vyplývá z činnosti, ale trest s ní nijak nesouvisí. Například když dítě rozlije pití, přirozeným důsledkem je to, že po sobě uklidí. Trestem by bylo plácnutí.

Někdy je ale zapotřebí použít i trest. V takových případech bychom se měli rozhodovat tak, aby dítě přesně vědělo, za co je trestáno. Aby byl trest přiměřený (citelný ale ne příliš tvrdý) a aby trest nebyl zbytečně kontraproduktivní. 

Co se týče odměn, je dobré, abychom dítěti nedávali najevo, že aktivita nestojí za to, aby byla vykonávana jen tak, ale vždy musí být odměněna. Spoustu činností (úklid, pomáhání doma, učení) by dítě mělo dělat hlavně samo pro sebe a ne za odměnu. Mělo by si uklidit pokoj, aby ho mělo hezký, mělo by se učit aby bylo chytré atd. Takže se i v případě odměn rozhodovat, jestli jsou na místě.




S ČÍM ALE NESOUHLASÍM

I přes mé nadšení z knihy, kterou budu moc ráda doporučovat dál a kterou budu moc ráda půjčovat mezi své přátelé, je zde ale i něco, s čím nesouhlasím.

Hned na začátku knihy se píše, že miminko potřebuje vyplavit stresový hormon, vyplakat se, uvolnit se ale maminka mu při každé příležitosti doslova zacpe pusu prsem. Tím se stane to, že miminko nedostane příležitost upustit své emoce a maminka jen kojí a kojí a kojí a je víc a víc frustrovaná.

Neříkám, že nemůže být výjimka ale bylo by to opravdu hodně vzácné.


ZÁVĚREM

Opravdu skvělá kniha, kterou doporučuji každé nastávající mamince ale i té, která si zrovna prochází ně úplně šťastným obdobím a chtěla by se z rodičovství více radovat :-).

I mně dost pomohla a určitě ve svém přístupu něco změním a také se zaručené více uvolním :-).

V recenzi jsem ze sebe vymáčkla maximum, tak doufám, že jsem Vám své nadšení předala a že se po knize podíváte. Stojí za to! :-)


Knihu Uvolněné rodičovství zakoupíte na oficiálním eshopu Nakladatelství Portál přímo ZDE.

Cena: 284Kč

18. června 2018

ČTEME/HRAJEME SI: Gamebook - Ten, kdo jiným jámu kopá

Gamebook. Co je to Gamebook? Pro někoho známé, pro jiného méně známé slovo.  

Je to v podstatě kniha, která se hraje. A to doslova. Máte v ní možnost volby. Rozhodujete jakou cestou se bude Vaše postava ubírat, jakou bude mít povahu - jestli bude klaďas nebo záporňák a dokonce v ní může i zemřít.

Já tyto knihy znám již z mého pubertálního období, kdy jsme jich se ségrou dostaly několik.

Myslela jsem si, že nic takového v dnešní době už zdaleka neexistuje, ale jakmile jsem zjistila, že vyjde fungl nový Gamebook s názvem Ten, kdo jiným jámu kopá, tak to pro mě bylo neuvěřitelně nostalgické a nemohla jsem se dočkat.




JAK KNIHA VZNIKLA (aneb to se podržte)

Tato kniha je naprosto geniálním výtvorem, který původně vznikl jen jako výpomoc kamarádce.

Studentka ilustrace Julie dostala na škole zadání "interaktivní kniha" a sháněla se po Gamebooku, který by mohla ilustrovat.

Nakonec se ji rozhodli přidat na startovač a to odstartovalo opravdové vydání, za které jsem opravdu vděčná a knihu řadím mezi své TOP poklady! :-)

Aneb jak se "obyčejný" školní projekt proměnil ve fantantické dílo.




PROČ ZROVNA HROBNÍK?

"Proč ne? Protože můžem a nikdo to neudělal" - skvělá odpověď jednoho z autorů Honzy Holana :-D.




HODY KOSTKOU

Hody kostkou jsou také geniálně vymyšlené a to tak, že na každé straně máte náhodný počet na kostce. Takže stačí jen zalistovat na náhodnou stránku a hod je určen.




ZAČÍNÁME HRÁT

Jáchym Ringer je hlavní postavou celé knihy. Žije na divokém západě v Black Bridge City a pracuje jako místní hrobník.

Teď nastane ta správná sranda a Vy si vyzkoušíte Vaše tvůrčí umění. Zjistíte, že se Vaše představy dost odlišují od výtvoru na papíře, ale od srdce se tomu zasmějete a pojedete dál - aspoň tak to bylo v mém případě, kdy jsem se kvůli tomu zasekla hned na začátku :-D.

Bude totiž potřeba abyste tužkou namalovali svého funebráka Jáchyma. 

Prosím Vás! Když bude někde napsáno, že potřebujete tužku, tak potřebujete opravdu obyčejnou tužku. TUŽKU! Nesnažte se používat propisku, protože je potřeba tužka. Fakt!

A jelikož Karol prostě jede po svým, tak si funebráka kreslila ještě jednou, protože tomu propiskovýmu během hry neměla šanci umazat lopatu. Hahaha! :-D




Některá rozhodnutí určují také akci s reakcí. Jako například to, že pokud jste obézní, máte výhodu v tom, že zabijete hada :-D. Manželův had byl pouze omráčen a po zbytek hry se manžel bál, že na něj někde vyskočí - kdyby byl obézní, měl by po starostech :-D.




Také může dojít k několika různým soubojům.





MOJE HRA

Do hry jsem se naprosto maximálně ponořila a užívala jsem si každou větu od samého začátku.

Když jsem se dozvěděla, že mohu během hry zemřít, tak jsem se smála. Říkala jsem si, že přece nejsem tak blbá, aby mě zabili. Ha! Hned na další stránce prásk a bylo po mně :-D. No tak dobře no, aspoň budu mít odehráno hezky i se smrtí :-D




1. Život ve zkratce

  • Kámoš mravenečník
  • Šrám na tváři
  • Zlomení lopaty
  • Pronásledování hadem
  • Vyhození ze saloonu
  • Lola
  • Výstřel z brokovnice
  • Zabití v bance

Musim říct, že na Lolu nikdy nezapomenu. Tato kapitola je v celé knize snad TOP! Do té doby jsem si říkala, že bude kniha pro děti kolem 10-11 let. Po tom, co se dělo s Lolou, tak nevím, jestli knihu nezařadit k věku 18+ :-D. Tohle mě vážně dostalo a složila jsem se u toho smíchy :-D.




2. Život ve zkratce

  • Hudební nadání
  • Šrám na tváři
  • Kousnutí hada do zadku
  • Zlomení lopaty
  • Výstřel z brokovnice
  • Geologické kladivo
  • Kámoš s poštákem
  • Získání formuláře

Druhý život byl trochu nudnější oproti prvnímu. Člověk už si dává pozor, aby jen tak nedostal po tlamě nebo nebyl rovnou zabit :-D. Na druhou stranu byl život delší, což je taky dobře :-D.

Neskončila jsem úplně nejhůř, ale ani úplně nejlíp. Bylo to s dost odřenýma ušima :-D.




MANŽELOVA HRA

Doteď se nemůžu přestat smát, jak to ten můj manžel totálně zazdil :-D.




Obecně je známo, že pokud Vás hra láká k tomu projít několik různých míst, tak byste je měli využít a ne se rozhodnout pro poslední možnost a to takovou, že Vás už nic nezajímá a jdete dál. Tím se většinou oberete o kus hry jako takové.

Manžel měl v patách hada a proto si myslel, že je třeba pospíchat ale víte co se říká - pospíchej pomalu.

Ve finále skončil tak, že musel odevzdat papíry a jako hrobník skončil :-D.




POČET KONCŮ

Hra má celkem 5 možných závěrů a můžete v ní i zemřít. Pak je už jen na Vás, jestli se vrátíte zpátky na začátek nebo jestli jen couvnete a rozhodnete se jinak. Původním úmyslem bylo začínat od začátku, ale co si budeme povídat .. mně se teda úplně na začátek jít vážně nechtělo :-D

Hra má být pro radost ne pro to, aby člověka frustrovala, takže je to čistě na Vás :-). Určitě to neberte jako nějaké podvádění, nejste v tom sami :-D.




ÚSPĚCHY

I v této hře se můžete snažit nasbírat co nejvíce úspěchů. Já nasbírala celé .. dva :-D !!!




ZÁVĚREM

Je skvělá! Přesně pro mě jako dělaná! Jsem z ní maximálně nadšená a řadím jí mezi své srdcovky.

I když mám radši barevné ilustrace a barevné knihy, tak v tomto případě jsem ráda, že autoři nakonec zvolili černobílou verzi. Dává větší prostor vlastní fantazii.

Pokud byste nevěděli, co pořídit vašim drahým polovičkám, bratrům, strýčkům kamarádům nebo prostě někomu pro radost. Jděte do ní! Opravdu!

Co se týče dětí, tak uznejte sami, pro jaký věk byste ji zvolili. Neřadila bych ji vyloženě mezi dětskou literaturu, ale puberťáci by z ní mohli být nadšení.

Já nejdříve očekávala trochu větší formát, ale nakonec jsem maximálně spokojená a aspoň se mi snadno vejde do kabelky :-).

Autorům klobouk dolu za výtečnou práci! Jsem unešena a vážně doufám (moc bych si to přála), že bude pokračování.


Tento jedinečný Gamebook s názvem Ten, kdo jiný jámu kopá zakoupíte na oficiálním eshopu nakladatelství Portál přímo ZDE.


Cena: 212Kč

14. června 2018

ZKOUMÁME: Malý chemik

Hokusy pokusy, to bylo vždycky moje! Už od mala jsem si v knihovně půjčovala různé knihy o pokusech, různém pozorování a zkoumání. 

Paradoxně pro mě byla chemie, jako studijní předmět, naprostý propadák a to doslova. Bavila mě, ale nešla mi - tímto vyvracím teorii o tom, že co člověka baví, to mu jde úplně samo :-D.

Já na takový věci prostě nemám hlavu, i když jsou dost zajímavé. Stejně tak to mám i s matematikou - ale takový sudoku, to bych si počítala od rána do rána :-D.

Moc jsem se těšila, až s Klaudinkou začnee různé hokusy pokusy. Chtěla jsem něco začít už dřív, kolem 3. let, ale nějak jsme se k tomu nedostaly.

Tato sada ale vše úžasně odstartovala a budeme v tom pokračovat i nadále! :-)




BALENÍ OBSAHUJE

  • 5 testovacích ph proužků
  • 2 velké odměrky
  • 2 malé odměrky
  • 2 Pasteurovy pipety
  • 2 dřevěné špachtle
  • 2 ochranné rukavice 
  • Plastová špachtle
  • Červené potravinářské barvivo
  • Jedlou sodu
  • Ochranné brýle
  • Balonek
  • Brožurka s pokusy







BROŽURKA

V brožurce narazíte na seznam všeho, co balení obsahuje. Obeznámíte se také s likvidací chemických látek tak, aby to bylo v souladu se státními a místními směrnicemi.




Dále tam najdete popis 21 rozných experimentů včetně jednoduchých ilustrací a závěrečného vysvětlení. 


PŘÍKLADY TYPŮ EXPERIMENTŮ

  • Difuze
  • Hustota
  • Hodnota ph látek
  • Oxidace
  • Povrchové napětí
  • Krystaly
  • Osmóza




Na konci brožurky budete moct zodpovědět například několik kvízových otázek nebo vyberete stín k obrázku či projdete labyrint.




NAŠE ZKOUŠKA POKUSŮ


"Výbuch" barvy



Lajcky řečeno - naliteje do mističky trochu mléka, kápnete červené barvivo, namočíte špárátko do prostředku na mytí nádobí a následně kapku saponátu přenesete na samotný střed barviva na mléku.
Stane se to, že se barvivo doslova rozuteče, jak kdyby se té kapky saponátu leklo :-D.




K dalšímu experimentu si Klaudinka nasadila ochranné brýle, které má z celé sady úplně nejradši, že s nimi chodí i do vany :-D. Musíte ale uznat, že vypadá skvěle a moc jí to sluší! :-D




Jelikož obě naše holky naprosto milují balónky, tak pro další experiment byl použit právě konkrétní přiložený balónek.


Jak bez foukání naplnit balonek



Opět lajcky řečeno - do poloviny malé pet lahve nalijete ocet, plastovou špachtlí odměříte 3 lžičky sody a nasypete ji do balonku. Balonek umístíte na horní část lahve a zvednete balonek tak, aby se soda volně nasypala dovnitř lahve. Vznikající oxid uhličitý nafukuje balonek.




Ve třetím experimentu někde museli soudruzi z NDR udělat chybu, jinak si to nedovedeme vysvětlit, protože se nepovedl. Každopádně Klaudinka byla nadšená, že může hatlámovat patlámovat a Sofinka následně zkoumala, co to vůbec vzniklo :-D.


Kapalina nebo tuhá hmota?



Tento experiment byl o tom, že se smíchala kukuřičná mouka s vodou a barvivem. Z toho vznikla jednotná hmota, která v rukách měla připomínat pevné těleso ale po položení na stůl se měla změnit ve viskózní kapalinu.




Jenže to se vůbec nestalo. A nestalo se to ani, když jsme přidali vodu. Nestalo se to ani, když se toho chopil manžel všeuměl :-D

No, takže to dopadlo tak, že si s pevným tělesem holky chvíli hrály a pak se rozdrolené nasypalo do balónku z předchozího pokusu a vzniknul tak "antistresový" míček, který si Klaudinka berei do postele. Furt ho musí mít po ruce a musí s ním i spát .. hahaha :-D 




DOPORUČENÝ VĚK

Oficiálně se na krabici píše od 8 let, ale úplně v pohodě můžete začít s dětmi kolem 4 let nebo i krapet mladšími :-). Ve 4 letech sice úplně nepochopí odborně co se stalo, ale uvidí, vypozorují, zjistí a naučí se. Později si tu informaci postupně spojí do jednoho :-).

Tuto sadu můžete využít jako základ, který postupně můžete rozšiřovat podle svého. Ve finále Vám může vzniknout zábavný chemický kufřík plný pomůcek. Pak stačí jen přidat plášť a budete jako profíci :-D.


Malého chemika zakoupíte na oficiálním eshopu Funkids.cz přímo ZDE.


Cena: 219Kč


Další verze:

13. června 2018

HRAJEME SI: 50 skvělých nápadů pro deštivé dny

Co dělat, když venku prší, když není zrovna příznivé počasí nebo když jsou děti nemocné?

Další z nejčastějších dotazů, na které mám konečně výbornou odpověď! 

Kartičky značky Mindok, které byly zaměřené na přírodní experimenty už jsem Vám představovala v jednom z předchozích článků. Můžete na něj mrknout ZDE.

Tentokrát se podíváme na verzi 50 skvělých nápadů pro deštivé dny.




Balení je otevírací a vejde se do každého batůžku :-). 




V brožurce se dozvíte mimojiné také zajímavé informace. 

V okrese Chomutov jsem žila 23 let a nepřišlo mi, že by tam pršelo nejméně. Přišlo mi, že tam prší úplně normálně :-D. Když se nad tím teď ale zamyslím, tak na tom něco bude, protože tam vážně (oproti třeba karlovarsku) prší o dost míň, což mi dříve netrklo :-D. 




Sada tedy obsahuje celkem 50 kartiček s různými nápady na zábavení (nejen) dětí.




PŘÍKLADY NÁPADŮ

  • Moderátorka zpráv
  • Vory v kalužích
  • Pokus s balonkem
  • Letní mozaika
  • Dešťostroj
  • Sopečná bábovka
  • Na co myslím
  • Sluneční tanec
  • Hráškový šok
  • Pantomima počasí
  • Jazykolamy
  • Slova delší než had
  • Divadlo v krabici od bot





Vybrala jsem pro konkrétní příklad 6 náhodných kartiček, u kterých jsem vyfotila i zadní stranu.

Zadní strana má vždy napsaný počet hráčů, co budete potřebovat a popis činnosti. Někdy také nápovědu a příklady pro určité aktivity.





DOPORUČENÝ VĚK

Doporučený věk bych viděla kolem 4 let, aby se dítě mohlo už opravdu aktivně zapojit, aby porozumělo činnosti či aktivitě a aby se mohlo i samo účastnim svými nápady.

Něco málo lze provádět i s mladšími dětmi, ale ty starší si to mnohem více užijí.

Můžete je brát s sebou na cesty, dovolené, tábory apod. Inspirace není nikdy dost :-).


50 skvělých nápadů pro deštivé dny zakoupíte na oficiálním eshopu Funkids.cz


Cena: 149Kč


(Aktuálně nejsou skladem, ale brzy určitě naskladněny budou, pak doplním odkaz)


DALŠÍ VERZE