"Kniha poutavým způsobem vypráví o tom, jak fungují naše smysly a jak se liší od smyslů ostatních zvířat. Věděli jste, že čich je úzce propojen s naší pamětí, a proto v nás vyvolává silnější pocity a vzpomínky než třeba to, co vidíme nebo slyšíme? A víte, prčo se i se zavřenýma očima bezpečně treféme prstem na špičku nosu? Jde o naučnou, ale především zábavnou knihu, která vede děti k přemýšlení o tom, jak fungují naše smysly a jak a proč reagujeme na okolní vjemy."
Tak zní anotace tohoto pokladu, který ve spolupráci s nakladatelstvím Portál můžeme zařadit do naší vymazlené dětské knihovničky. Zaujala mě nejen zajímavým tématem, na které knihu ještě myslím vůbec nemáme, ale taky nadčasovými ilustracemi, které zaujmou i starší děti.
Tak se na ni pojďme podívat blíže :-).
ÚVOD DO KNIHY
Každý z pěti základních smyslů nám předává informace nějakým orgánem. Jakmile tuto informaci mozek dostane, může s ní začát pracovat a skládat z ní příběh toho, co se děje kolem nás. Zastavte se a zamyslete se, co se zrovna teď děje kolem vás. Jak reagují vaše ruce, oči, sluch a třeba i čich - zrovna cítím vůni čerstvé kávy s bohatou mléčnou pěnou, aby se mi lépe psala recenze. Kniha vás provede všemi smysly a dozvíte se ještě o kus víc.
SLUCH
Začneme sluchem. To, že slyšíme zvuk, znamená, že se zvuková vlna donesla vzduchem k našemuuchu, prošla jeho vnějšími částmi do vnitřního ucha a odtud po sluchovém nervu do mozku. Dočtete se, jak ten celý proces funguje, jak se nazývají sluchové kůstky a co znamená "cochlea".
Každý zvuk má dvě základní vlastnosti - frekvenci a intenzitu. Ptačí zpěv je vysoký zvuk s frekvencí 8000 hertzů, hrom je hluboký zvuk s frekvencí 100 hertzů. Dočtete se jak se měří zvuk a jakou intenzitu má například šeptání.
Nechybí informace ani o rovnováze, tlaku v uších nebo třeba ušním mazu, který je mnohem užitečnější věcí, než bychom čekali a dokonce se dočtete z čeho je složený. A v neposlední řadě se v kapitole sluchu dočtete, jak to mají zvířata - co a jak slyší netopýři, holubi, sloni či delfíni.
ZRAK
To, co vidíme očima, je odražené světlo. Světelné vlny se odrážejí od předmětů do našich očí, které tuto informaci "přečtou". Oko se zdá být malinkaté ale přitom má velikost pinpongového míčku. Je dobře chráněné a zhruba každých 6 vteřin mrkne.
Dozvíte se taky, jak je to se sítnicí, jaké existují fotoreceptory, jaké čípky se na sítnic nacházejí a dokonce i co je žlutá skvrna. Mimochodem na sítnici je asi 7 milionů čípků a kolem 120 milionů tyčinek.
A co se děje v mozku? Oční čočka promítá obraz na sítnici obráený vzhůru nohama. Mozek dostane tento otočený obraz a převrátí i ho do správné polohy. Dočtete se jak rychle mozek zpracuje obraz a co musí dalšího zvládnout.
Nechybí ani informace o barvosleposti, nočním vidění, krátkozrakosti i dalekozrakosti. Taková barvoslepost postihuje asi 8% mužů ale necelé 1% žen. Dočtete se taky, proč je potřeba poctivě doplňovat vitamín A.
A jak to maí zvířata? Kočky jsou noční lovci a jejich oči se vyvinuly tak, aby výborně viděly i v tom nejslabším světle. Dozvíte se, co je to tapetum a k čemu je dobré. Oči jestříbů jsou brány za ty nejdokonalejší v celém království zvířat a co takové ovce?
ČICH
V první řadě si povíme, že ženy mají lepší čich, než muži .. hahaha! Čich je veledůležitý pro přežití téměř každé živé bytosti. Pomáhá nejen hledat potravu ale také například odhalovat nebezpečí. Zjistíte, co je to čichový epitel a jak to celé funguje.
Ne všechny vůně vnímáme nosem. Některé k nám přicházejí i kanálkem, který spojuje krk s nosní dutinou. Vědi tvrdí, že až 80% chuti tvoří ve skutečnosti čich. Zkuste si představit, jak by vám chutnalo jídlo, kdybyste ho necítili. Náš čich je nejhorší ráno, postupem dne se zostřuje.
A jak je to u zvířat s čichem? Traduje se, že žralok dokáže vycítit kapku krve na několik kilometrů - což je trochu přehnané, ale pravdou je, že mají žraloci opravdu vynikající čich a krev vycítí zhruba na 400 metrů. Dočtete se také co to je Jacobsonův orgán a jak funguje.
CHUŤ
Chuťový smysl byl významný už pro naše lidské prapředky - pomáhal jim totiž poznak, které potraviny je bezpečné jíst. Když se narodíme, máme kolem 10 000 chuťových pohárků ale do dospělosti nám jich zůstane kolem 7000. Zjistíte například i jak často se mění chuťové receptory.
Věděli jste, že mapa jazyka, rozdělena na místa konkrétního druhu chuti, je mýtus? Ten byl už dávno vědci vyvrácen jako naprostý nesmysl. A víte, co je chuť umami? To je pátý druh chuti, ale co vlastně znamená?
A jak to mají s chutí zvířata? Ve světě přírody většinou špatná chuť znamená, že by potrava mohla být škodlivá. Masožravci mají málo chuťových pohárků. Býložravci jsou na chuť citlivější, než lidé a mají kolem 25000 chuťových pohárků. Za to taková slepice má chuťových pohárků jenom 30.
HMAT
Hmatový neboli taktilní smysl tvoří velmi jemná síť receptorů v kůži. Receptory jsou buňky, kterými u nás mozek přijímá určité informace z okolního světa. Celé tělo je náš největší smyslový orgán. Dočtete se co vše se skrývá pod kůží, jakou má kůže strukturu a proč jsou chodidla lechtivá.
Jsou dva druhy hmatových receptorů. Receptory s rychlou a pomalou adaptací. A takové nocireceptory vnímají různé druhy bolesti - po celém těle máme víc než 3 miliony receptorů bolesti. Každý centimetr čtvereční kůže obsahuje asi 200 receptorů bolesti.
Naši centrální nervovou soustavu tvoří dvě hlavní části a to mozek a mícha. Od nich se rozšiřuje síť nervů, které se rozprostírají po celém těle. Dohromady se nazývají perferní nervová soustava. Smyslové buňky předávají své zprávy po okrajovýh nervech do míchy a tam jsou vedeny dál do mozku.
Hmat je první smysl, který se rozvíjí u miminka už v děloze a hraje důležitou roli v tom, jak se bude rozvíjet jeho mozek. Doteky a mazlení zlepšují duševní i tělesné zdraví, to je prokázáno. Snižují úzkost a podporují imunitní systém. Mezlením se u nás uvolňují látky, které vyvolávají pocity blaha a štěstí.
A jak je to u zvířat s hmatem? Většina savců, kromě lidí, má hmatové vousy, které v hmatu celkově hrají velkou roli. Vyrůstají z váčků plných smyslových buněk. Krtci mají na svém prazvláštním nose 100 000 nervových vláken, což je pětkrát víc, než lidské ruce.
POLOHA V PROSTORU
Propriocepce nebo také polohocit či kinestezie je schopnost našeho těla vnímat své pohyby a svou polohu v prostoru. Smyslové informace o poloze našeho těla vycházejí z nitra našeho těla.
Třeba když zvedneme sklenici vody, tak víme jak rychle ji zvednout a hned se trefíme do pusy - i když v nějaké unavenosti si dokážeme i cvaknout o zuby .. přiznejte se! :-D Stačí být unavený a jsem věčně politá, pokydaná nebo s cvaklými zuby :-D. Propriocepce je třeba i k tomu, abychom udrželi rovnováhu.
Můžou s ní být ale taky potíže, které je potřeba řešit, aby neovlivňovaly běžné fungování.
VESTIBULÁRNÍ APARÁT
Vestibulární aparát dodává moku informace o pohybu, poloze hlavy a prostorové orientaci. Pomáhá nám udržovat hlavu a tělo i při pohybu ve správné poloze, abychom si zachovávali rovnováhu. Dozvíte se jak to celé funguje, co znamená otolit a mnoho dalšího.
Vestibulární aparát spolupracuje například se zrakem tak, abychom neviděli předměty rozmazané, když hýbáme hlavou. Třeba když jedeme v autě, mozek reaguje na vestibulární aparát. Při problémech s vestibulárním aparátem se lidem točí hlava.
Kočka má dokonale vyladěný vestibulární systém. Když k němu připočteme dlouhou, ohebnou páteř, není divu, že je toto zvíře mistrem rovnováhy. Vestibulární aparát je z hlediska evoluce jedním z nejstarších smyslových systémů.
DALŠÍ SMYSLY
Vědci nadále zkoumají způsoby, jak náš mozek získává smyslové informace. Věda o smyslech se neustále rozvíjí a mění. Dočtete se víc o tom, co je to interocepce a jaký zajímavý experiment provedli vědci se skupinou lidí.
A co další smysly u zvířat? Zvířata se schopností elektrorecepce mohou vnímat přírodní elektrická pole, což jim umožňuje například nacházet předměty v tmavém a kalném prostředí.
Magnetorecepce je to, když někteří živočichové dokážou vnímat magnetická pole jako kdyby měli zabudovanou GPS navigaci.
ZÁVĚREM
Skvělá knížka, pro kterou se nadchnou i dospělí. Krásně zpracovaná encyklopedie smyslů lidí i zvířat, která vás zaujme i svým vizuálem. Krásné ilustrace, zajímavé informace .. zkuste se u ní opravdu zastavit a zasoustředit se nad vlastními smysly. Zamyslete se nad tím, jak který smysl funguje, ukažte si to na příkladech, vyzkoušejte chutě na jazyku, čich se zavřenýma očima a mnoho dalšího. Nechte se vést knihou, kterou díky tomu můžete doslova prožít.
Kniha je pro zvídavé děti od 6 let ale nadchla se pro ní i naše čtyřletá Olivka, která je ze všech snad nejzvídavější a potřebuje všechno znát i vidět :-D. Propojení s různými testy, zkouškami a pozorováním zaujme děti různého věku, i starší sourozence.
Pokud vás kniha s názvem Kolik smyslů máš zaujala a chtěli byste si ji pořídit, najdete ji na eshopu nakladatelství Portál přímo ZDE.
Cena: 254Kč (původně 299Kč)
Žádné komentáře:
Okomentovat