31. října 2017

UČÍME SE: Dušičky - památka zesnulých

Většina z nás zná Dušičky jen jako den, kdy se vzpomíná na zemřelé, chodí se na hřbitov a zapalují se svíčky ale ono je v tom krapet víc :-)

Je tolik odpůrců Halloweenu/zastánců Dušiček ale ve finále málokdo ví, jaké jsou tradice Dušiček a jakou mají vůbec historii.

A jelikož jsem psala článek o Halloweenu, tak mě napadlo sepsat krátký informační článek právě i o těch Dušičkách.


CO JSOU TEDY DUŠIČKY?

Dušičky navazují na svátek všech svatých, který je 1. listopadu a společně tvoří jeden celek. Slaví se od 10. století. Dají se přeložit jako "duše v očistci" - církev se modlí za zemřelé a ti se modlitbami z očistce vykupují.


TRADICE A ZVYKY

Chodí se tedy na hřbitovy, kde se zapalují svíčky a nosí se čerstvé květiny, které jsou symbolem věčného života.

Pověry říkají, že jednou za rok duše vystupují z očistce, aby si odpočinuly od útrap a připravují se pro ně nádoby s mlékem a máslem, aby si mohli ošetřit spáleniny od ohně způsobené očistcem.

S Dušičkami je také spojeno pečení tradiční pečiva. Říkalo se mu buď "dušičky" nebo také "kosti svatých". Obdarovávali se jím pocestní, žebráci či chudí lidé. Dokonce si dříve pro toto pečivo chodili přímo koledníci. Připíjelo se tradičně mlékem.

Konají se bohoslužby, mše a uplatňují se odpustky. Motlitba živých pomáhala dušičkám očistit jejich hříchy.


Na dušičky pamatujme, 
z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, 
až my budem umírat.
V dušičkový večer, 
rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, 
při nich za dušičky.
Poslední již svíce, 
zvolna dohořívá,
za duše, 
jichž nikdo, 
nikdo nevzpomíná.
 

Zdroj fotky: http://www.brunofamilypark.cz/dusicky-v-bruno-family-parku/

Na mě Dušičky působí, jak kdyby se vzpomínalo jen ten jeden den - přitom určitě všichni vzpomínáme denno denně. Je mi ovšem jasné, že ten den je nejen zvýšená aktivita na hřbitovech a péče o ty hroby ale že to má i svojí hloubku pro věřící :-)

Na hřbitov nechodím už mnoho let. Nejen, že bychom kvůli tomu museli dost cestovat, jelikož je každý pohřbený někde jinde, ale také kvůli tomu, že to beru tak, že jsou na hřbitovech pouze "skořápky" ale duše jsou nahoře. Takže spíš doma zapálíme svíčky a zavzpomínáme i tak.


DALŠÍ INFORMACE

30. října 2017

LUŠTÍME: Časopis Puntík - listopad 2017

Měsíc utekl jako voda a máme tu další číslo časopisu Puntík :-)

Toto číslo je bez dárku navíc a aktivitami je zaměřeno převážně na lidské tělo a halloween. Laťka z mého pohledu mírně poklesla, ale i tak je to moc povedené číslo s originálními aktivitami :-)




A CO NÁS NEJVÍCE ZAUJALO TENTOKRÁT?


 1. MYLIŠÁCI

Úplně poprvé Klaudinku více zaujali Mylišáci, jak dlabou dýni. Dříve si Mylišáky jednou se mnou pročetla a dále se k nim nevracela ale v tomto čísle si je užívá maximálně. Stále zkoumá, co tam dělají a vypráví mi její vlastní pokusy o příběh :-) Má ráda dýně a vše kolem toho, takže tento díl má opravdu velký úspěch!




2. ROZSVIŤ DÝNI

Zase dýně, takže zase velký úspěch u Klaudinky. Pravidelně dýni otáčí a hlásí, která dýně je "happy" a která je "sad" :-D Je to aktivita, kterou si vystřihnete a rukama taháte za proužek papíru s obličejem dýně. Obličej se střídá ve středu té dýně a tím jí rozsvicujete a zhasínáte :-)





3. LEPÍME NÁPLASTI

Tak tohle je z Klaudinky pohledu naprostá pecka! Už jak jsme od Venduly Hegerové dostaly lepíky, tak si je náramně užívala a tahle aktivita jí udělala velkou radost. Pupíkovi se přelepují odřeniny náplastmi. To je přesně něco pro Klaudinku, která má spotřebu náplastí větší jak kdejaká nemocnice :-D




4. OPAKY

Opaky nám jsou taky zrovna do rány, protože o ně poslední dobou Klaudinka jeví zájem - dokonce i v angličtině. A jelikož to, co máme doma už zná, tak se nám moc hodí něco nového :-)





5. POSTÝLKY

Mám pocit, že toto číslo lehce provokuje válením se v posteli :-D Každopádně toho je moc hezká oboustranná aktivita, která se nastříhá a postýlky se zase skládají k sobě. Je tam malá nápověda v tom, že peřina z předchozího obrázku přesahuje do toho druhého.

Z druhé strany je dlooouhý krokodýl, který se skládá pomocí čísel na každém z obrázků a u něj je navíc malý chytáček :-)




6. PRŮSVIT

Průsvitů není nikdy dost. Nejlepší by bylo, kdyby Puntík udělal jedno speciální číslo zaměřené na průsvity :-D Ty máme opravdu ze všech nejradši a vždy se těšíme, na co si zase posvítíme :-) V tomto čísle nahlédneme pod kůži průzkumníkovi Žárovkovi.




7. SKLÁDAČKA LIDSKÉ TĚLO

Velmi povedená vystřihovánka/skládačka s lidským tělem, kterou si připravíte na špejli a různě prostřídáváte strany. Průzkumník Žárovka může být oblečený, nahý nebo se můžete podívat na jeho kostru. Tohle u nás taky zaručeně pofrčí ve velkém :-)




Celé listopadové číslo si můžete prohlédnout v tomto videu :-)




A kde Puntíka seženete? Je k dostání v trafikách Lagardere – Relay a Inmedio, Peal, Finex, Valmont, Presmedia, GECO a v obchodech Albert, Tesco, Globus nebo na Česká poště. Sama za sebe ovšem doporučuji předplatné, ke kterému si navíc můžete vybrat dárek :-)

Tentokrát je k předplatnému nádherná knížka, jejíž autorkou je Andrea Popprová a jmenuje se Čekání na Vánoce. Takže kdo ještě nemáte předplaceno, tak teď je ta chvíle! :-)




Více informací na oficiálním webu časopisu

Cena: 29Kč

27. října 2017

PEČEME: Nejlepší domácí chléb bez kvásku

Tak tohle je prosím pěkně ten nejjednodušší chléb na světě, který zvládne úplně každý! To Vám garantuji! Na něm není opravdu co zkazit. I když si myslíte, že se nepovede, tak se vždy povede a můžete si ho pravidelně měnit podle svých chutí :-)

Hledáte recept na Váš první chléb a něvíte, do kterého se pustit? Tento je přesně pro Vás!

Poprvé jsem ho dělala před více jak třemi lety a vždycky se ho snažím nějakým způsobem změnit - ať už druhy mouky nebo doplňujícími surovinami :-)


SUROVINY

  • 3 hrnky hladké mouky
  • 1 lžička sušeného droždí
  • 1 lžička drceného kmínu
  • 1 lžička soli 
  • 1,5 hrnku vody


POSTUP

Smícháte sypké suroviny a nakonec přidáte vodu. Zaděláte lepkavé mazlavé těsto, které přikryjete utěrkou, uložíte do tepla a necháte 4 hodiny kynout.

Po 3,5 hodinách kynutí si připravíte ideálně skleněný pekáček, který vložíte do trouby - tu zapnete na 230°C a pekáček v ní necháte půl hodiny pořádně nahřát. Tím, že se takto nahřeje neni potřeba žádné vymazávání a upečený chléb z něj krásně vyklouzne.

Následně vyndáte rozehřátý pekáč z trouby a přenesete do něj těsto. Přikryjete alobalem nebo poklicí a necháte péct 30 minut. Se stupni na troubě nijak nehýbeme, zůstáváme stále na těch 230°C.

Po 30 minutách pekáč vyndáme z trouby, sundáme alobal/poklici, postříkáme/potřeme chléb vodou a vrátíme ho zpátky na dopečení. Pečeme zhruba 15 minut do zlatova až hněda.

S moukami si můžete různě pohrávat - můžete použít různé druhy chlebové mouky, špaldovou, celozrnnou apod. Těsto by správně mělo držet pohromadě, takže by nemělo být moc řídké. Počítejte s tím, že je dost matlavé a lepivé, takže se té konzistenci vždy snažit přiblížit.

Můžete také přidat podle chuti například olivy, sýr, bylinky, sušená rajčata, smaženou cibulku, křen, chilli, česnek apod.




Na fotce je včerejší chléb, který jsem dělala půl na půl z hladké pšeničné a pšeničné celozrnné jemné. Myslela jsem si, že celozrnná mouka bude potřebovat víc vody, tak jsem jí tam krapet víc přidala a těsto jsem měla poměrně řídké (podobné lívancovému :-D ) ale i tak se chléb povedl.

Dělala jsem ho po delší době a připomněla jsem si, že ho musím zase začít dělat mnohem častěji :-)

Jednu dobu jsem měla i vlastní vymazlený kvásek a v domácí pekárně jsem také dělala různé druhy chlebů z droždí ale tenhle prostě nemá chybu :-)

Zdroj receptu ZDE

Dobrou chuť!

26. října 2017

ZDRAVÉ NÁKUPY: Bulgur

Bulgur jsem objevila před pár lety a od té doby nesmí v naší kuchyni chybět :-) Oproti sacharidové královné rýži je doporučovaný při diabetu a troufám si říct, že se hodí téměř kamkoliv jako "náhrada" té rýže. Je hodně zdravý ale i přes to málo známý.

Často se srovnává s kuskusem - bulgur je nalámaná pšenice a kuskus je pšeničná krupice ale nám kuskus moc nechutná (Klaudinka ale sní všechno), kdežto bulgur máme rádi na všechny způsoby a hlavně při těhotenské cukrovce jsem ho dost využívala. Recepty s kuskusem se dají bez problémů nahradit právě bulgurem a naopak :-)

Je to tedy předvařená nalámaná pšenice. Vzniká tak, že se tvrdá pšenice umyje, uvaří, usuší a naláme na menší kousky. Má vysokou nutriční hodnotu, je sytý - tudíž ho do porce stačí málo a člověk se brzy cítí dostatečně plný, ale zároveň je lehce stravitelný. Také má nízký obsah tuků.

Nejčastěji se z něj tradičně připravuje kisir, pilaf či tabouleh.


OBSAHUJE

  • Hořčík
  • Fosfor
  • Železo
  • Draslík
  • Vápník
  • Sodík
  • Vlákninu
  • Betakaroten
  • Kyselinu listovou
  • Vitamíny skupiny A
  • Omega 3 a 6 mastné kyseliny


POZITIVA

  • Detoxikuje tlusté střevo
  • Podporuje rychlost metabolismu
  • Snižuje chutě na sladké
  • Zklidňuje nervový systém
  • Normalizuje hladinu cukru v krvi


POUŽITÍ

  • Salát
  • Příloha
  • Sekaná
  • Nádivky
  • Karbanátky
  • Bulguroto
  • Zapékaný
  • Ranní kaše
  • Do polévek 


PŘÍPRAVA

Já osobně bulgur buď propláchnu a vhodím přímo do polévky jak zavářku anebo ho propláchnu, přidám 2-3 násobné množství vody, vařím zhruba 10 minut a pak ho pod pokličkou nechám dojít.

Dá se ale připravit i čistě jen zalitím vroucí vodou, kdy ho necháte půl hodiny odstát a nebo ho můžete zalít studenou vodou a necháte ho nabobtnat zhruba hodinu. Tyto způsoby ale nemám vyzkoušené. Každopádně je to lepší, protože si tím zachová veškeré živiny.


DRUHY BULGURU 

  • Celozrnný
  • Pohankový
  • Špaldový
  • Ječmenný


DALŠÍ INFORMACE




25. října 2017

HRAJEME SI: Vkládačka vývoj T - Rexe

Milovníci všech dinosaurů (a také české ruční tvorby) držte se!

Sen se stal skutečností a já mám doma konečně produkt od úžasných zlatých českých ručiček s názvem SŮVY Z DŘÍVÍ.

Na Sůvy jsem poprvé narazila na Instagramu, kam Saša fotkami přispívá asi nejvíce a dokonce má i svůj blog, kam přidává nápady a inspiraci. No ale najdete je samozřejmě také i na Facebooku :-)

Je to úžasná sympatická a neskutečně šikovná ženská, která je podobně smýšlející jako já a moc ráda jí "stalkuju" :-D

Jako první jsem z jejích produktů měla spadeno na T-Rexe, jelikož Klaudinka na dinosaurech už nějakou dobu ujíždí a ohromným překvapením bylo, když nám u ní kamarádka nechala vyrobit právě tuto úžasnou vkládačku Vývoj T-Rexe, kterou Klaudinka dostala k 4. narozeninám a kterou představím v tomto článku :-)




Naprosto perfektní je, že je to taková multifunkční sada, která se tváří jako vkládačka ale přitom jde o sadu dinosauří rodinky, která se do desky jen "uklízí" ale dá se s nimi krásně hrát zvlášť :-)

Překvapilo mě, jak jsou jednotlivé části lehké. Čekala jsem je těžší, takže tu lehkost beru jako velké pozitivum. Mnoho dřevěných hraček je těžkých, že by si tim dítě mohlo přivodit pomalu lehký otřes mozku, takže jsem v tomto případě opravdu mile překvapena.




Dospělý T-Rex měří necelých 14cm a toho má Klaudinka nejradši, protože je největší, nejsilnější a všichni z něj mají strach :-D 




Střední T-Rex měří necelých 7,5cm.




Mládě T-Rexe měří něco málo přes 4cm a schované ve vajíčku má něco málo přes 8cm.




Stopa T-Rexe měří zhruba 10cm




Vše je ručne zpracované a malované atestovanými barvami vhodnými po děti. Navíc krásně voní dřevem :-)

Tím, že je to do posledního puntíku ruční práce, tak je zaručeno, že co kus to originál. Nic nebude stejné jako má ten druhý.

No a navíc na nás čekalo další překvapení. Dárek v podobě těchto krásných plakátů, které Saša sama namalovala a které také najdete v její nabídce :-)

Tento styl malování poslední dobou hodně obdivuji. Přijde mi až neuvěřitelné rukou a akvarely vytvářet takové nádherné plakáty a obrázky, které mohou zdobit pokoje dětí :-)




Časem bych toho chtěla pořídit mnohem víc. Pro Sofinku mi třeba přijde naprosto parádní sada Farma. Všechno je to nádherné a sama nevím, co dřív vybrat .. co vím je to, že potřebuju všechno :-D

Se Sašou se můžete domluvit na konkrétním přání. Často vyrábí na zakázku, takže má v záloze mnohem víc, než zveřejňuje :-) Určitě neváhejte a omrkněte její práci.

Děkujeme kamarádce Kláře za tento úžasný dárek a děkujeme Saše za to krásné překvapení v podobě plakátů :-)

24. října 2017

LÁTKUJEME: Naše skromné látkování

Látkování, látkování, látkování.  Čím dál tím víc se vrací zpátky, a proč je tomu tak?

Dle mého názoru je to hlavně z důvodu finanční stránky. Když to totiž vezmu kolem a kolem, tak látkovací výbava na celé plenkové období (dle Vaší náročnosti) se může pohybovat zhruba kolem 3-5 tisíc korun (ne-li levněji) ale jednorázové plenky na celé plenkové období se můžou pohybovat kolem 10-15 tisíc korun a to je dost šílený rozdíl.

Záleží jen na Vaší náročnosti, jestli Vám bude stačit základ (bílé čtverce) nebo jestli budete chtít něco speciálního - jako například kalhotovky, vkládačky apod. Jestli budete nakupovat z druhé ruky a nebo jestli budete kupovat funglovky - tak či tak obě verze vyjdou o dost levněji než jednorázovky. Jestli budete kupovat novorozenecké nebo jestli hned pořídíte jednovelikostní. Vážně je to jen na Vás jak moc budete chtít investovat ale vždy to vyjde mnohem levněji než ty jednorázovky.

Pak je tam taky ekologická strana - každá maličkosti, která pomůže planetě se počítá. Vezměte si, kolikrát denně dítě přebalíte a kolik je z toho ve finále odpadu. U Klaudinky jsme měli koš přímo na pleny a když si vzpomenu, jaký pytle a jak často jsme je vynášeli, tak je to vážně hromada odpadu. Nejsem žádná eko ale proč si život (i planetu) neulehčit.

Budu psát z mého skromného pohledu, protože stačí opravdu málo a neni potřeba vymýšlet kdejaký harakyry. Nejsem žádný odborník ani znalec, chci psát jen jako motivaci, že to jde i s minimem (věcí i znalostí :-D )




NÁŠ PŘÍBĚH

Látkování jsem plánovala už nějakou dobu předem. U Klaudinky jsem si jen zjišťovala informace ale do látkování jsem přímo nešla, protože jsem z toho měla obavy a přišlo mi to děsně složitý :-D Měla jsem z něj vždycky respekt a přišlo mi to jako něco, co nemůžu zvládnout ani kdybych se snažila. A ve finále jsem si zpětně řikala, že jsem byla trouba a nechápu, jak jsem v tom mohla vidět takový složitosti protože to opravdu nic neni a zvládá to s přehledem i manžel.

U Sofinky jsem si ale už byla jistá, že bude v látce. Přeci jen si u druhého dítěte chce člověk zkusit to, o čem u prvního nevěděl a co neznal nebo objevil až pozdě.

V porodnici jsem tedy měla jednorázové pleny Bella Happy 0 - nulky se tam doporučují a musim říct, že na to, že se Sofinka narodila s 3,91g tak ty nulky padly skvěle. Doma jsem je taky využívala, abych dodělala balení. Hlavně jsme bojovaly se špatně hojícím se pupíkem, tak jsem potřebovala, aby byl neustále odkrytý - látkovky ho zakrývaly.


NÁŠ ZÁKLAD

  • Bílé klasické čtverce - těch neni nikdy dost, takže čim víc tím líp
  • Sketch pleny - do nich složim čtverec na rovno a přes ně dám svrchňák 
  • Svrchňáky - různé druhy
  • Snappi sponky - sponky na sepnutí skladu nebo sketch plen

A to stačí! Nemusíte vymýšlet nic dalšího, pokud nechcete zkoušet i jiné možnosti nebo ladit ke každé barvě oblečení :-D Vážně stačí málo, což si pod látkováním málokdo představí. Myslím ale málo druhů, počet už je krapet jinde :-D

Bílých čtverců mám asi 70 kousků baj voko. Nevím přesně ale je jich dost :-D Používám je také jako bryndák, utěrku nebo přebalovací podložku. Těmi se nic nezkazí. Využívala jsem je nejdříve pro sklad na minidraka a později jsme přešly na draka - videonávody najdete na youtube.

Tohle je sklad "na rovno", který používám do sketch plen.




Když Sofinka povyrostla (zhruba kolem 4. měsíce), tak mi přišlo, že už ty sklady nesedí a nějak mi přestaly vyhovovat jen čtverce. Vyzkoušela jsem tedy Sketch pleny a jsem u nich stále :-)

Sketch plen mám asi 15 :-D Ty jsem dostala a přišlo mi, že jsem s nimi objevila Ameriku, tak jsem ještě sháněla ale už se neprodávají. Sehnala jsem dalších asi 7 kousků z druhé ruky a jsem spokojená. Je to francouzské froté a opravdu si nemohu stěžovat.

Používám do nich čtverc složený "na rovno" a to stačí. Později, když Sofinka začala mít větší nálož přes noc, tak jsem jen přidala vkládačku (vkládací plenu) ještě na složený čtverec.





Svrchňáků mám asi taky kolem 15 :-D Ale u nich je to dobře. Těch je lepší mít víc, od každého něco, protože se z mého pohledu každý druh hodí v jinou dobu a každému sedne něco jiného.

Mám tedy několik druhů patentek. Ať už dvouřadé nebo mám také jednořadé, ale ty nám v pozdějším věku přestaly vyhovovat, protože ta jedna řada špatně držela. Takže když už patentky, tak dvouřadé.




Několik jich mám s kapsou, do které můžu přidat vkládačku nebo savé jádro, ale to moc zas tak moc nevyužívám - spíš vůbec.




No a pak jich mám několik klasicky se suchým zipem, který nám poslední dobou vyhovuje nejvíce.




Snappky mám celkem asi 4 ale věčně jsou někde ztracené :-D Takže využívám jednu. Tato má prasklou jednu gumičku, ale to ničemu nevadí :-)




Mám ještě několik těchto plen, které nejsou nepromokavé, takže přes ně dávám ještě svrchňák a sucháč špatně drží, takže je spínám sponkou. Využívám je na delší cesty nebo na noc, když chci, aby Sofince plena vydržela delší dobu. Není to vyloženě něco, co bych doporučila ale jsem za ně ráda, protože se hodí :-)





No a pak mám ještě tuhle jednu kalhotovku. Kalhotovky jsem vůbec nechtěla a neplánovala jsem je. A to hlavně z důvodu, že se stejně musí překrýt ještě svrchňákem, tak proč čančat ještě pod to ale dostala se mi do ruky jedna značky Bambi Roxy a musim říct, že je skvělá. Dávám do ní ještě na rovno složený čtverec ale brzo mi z ní Sofinka už vyroste a bude se mi stýskat :-D




DRUHY ZAPÍNÁNÍ

Zapínání je hodně individuální. Jak už jsem to nakousla výše, tak nejdřív mi vyhovovaly pantíky, protože jsem je mohla utáhnout přes sebe a přišlo mi, že drží líp jak sucháč. Pak ale přišlo období, kdy se Sofinka dostala do velikosti, kdy se to zapínání divně sejde a buď to měla moc utažené nebo povolené, tak jsem se vrátila zase k sucháči. 

Počet mám ale 50:50 i když teď více převládají ty patentky, jelikož se mi nahromadily od kamarádky. U toho sucháče je problém, že se praním různě kroutí a pak, když se dítko plazí, tak sucháč dělá do oblečení díry.


EKO JEDNORÁZOVKY

Sofinka dostala o ségry a mamky k prvním narozeninám 3 balíky plen Naty, které jsou ze 60-70% z biologicky odbouratelných zdrojů. Neobsahují parfém, latex, chlor apod. Jsou vyráběny z geneticky neupravovaného kukuřičného škrobu a dalších přírodních složek.

Na to, že jsou na první dotek jak papír, tak to jsou držáci a savci :-D Testovala jsem je týden, než jsem s nimi zase začala šetřit a musím říct, že jsem opravdu hodně spokojená. Nečekala jsem až takový úspěch.





UBROUSKY

Perlan, perlan, perlan .. a voda :-D

Často se určitě setkáváte s doporučením na mycí olej Medvídek, se kterým mám taky zkušenost ale já osobně ho nemůžu doporučit. Zkoušela jsem nejdřív nastříkat na zadek a pak setřít a zkoušela jsem i naopak, nastříkat na ubrousek a setřít ale přišlo mi to suché a drhlo to. Perlan je lepší namočit, aby nasáhnul a změknul, což s Medvídkem nefungovalo. Takže jsme pouze u Perlanu a vody. Na cesty využiju nějaké klasické ubrousky (penaten, naty - ty mám teď nově) ale snažím se je nepoužívat vůbec. Lahev s vodou mám pravidelně v kabelce, takže neni problém perlan smočit, podle potřeby.

Perlan se dá mnohokrát vyprat a znovupoužít.


SEPARAČNÍ PLENY

Separační pleny se dávají přímo pod zadeček s tím, že pokud se dítě jen počůrá, tak se dají vyprat a znovu použít ale jinak se vyhazují.

Já je do plen nepoužívám, protože jakmile se pokadila, tak to bylo stejně po celý plíně, takže mi tam trochu ty separačky ztrácely smysl. Ale mám je schované, jakmile mi dojde perlan, tak budu je budu využívat místo ubrousků.




PRANÍ

Ve staré pračce jsem prala klasicky na 60° - zvlášť bílé a zvlášť barevné. Používám žlučové mýdlo a prací prostředek. Nepoužívám aviváž. Některé pleny se dokonce ani nesmí žehlit, takže na to pozor!

Od května mám novou pračku s parním programem a hlavně je větší (na 9kg), takže peru společně bílé i barevné na program Dětská parní péče a ještě k tomu přidám doplněk "intenzivní".

Před praním vždycky pleny nahromadím a to tak, že po přebalení plenu vezmu do vany, vymáchám a hodím do kýble. Pokud je pokaděná, tak jí vezmu pořádně rukou a namydlím žlučovým mýdlem. Pere se zhruba po těch 3 dnech. Pokud mám pleny jen počůrané, tak je vymáchám a hodím přes kýbl, tam proschnou a mohu prát krapet později. 


ZÁVĚR

Tohle neni celá moje výbava, ta by se na fotku ani nevešla :-D Mám toho hromadu ale taky spoustu věcí nepoužívám, proto jsem nechtěla fotit všechno. Chtěla jsem Vám přiblížit to, co považuji za základ a to, co z mého pohledu bohatě stačí.

Snad jsem na nic nezapomněla. Kdybych si ještě na něco vzpomněla nebo Vy, kdyby jste si na něco ještě vzpomněli, tak dejte vědět a já informace doplním.

Tímto článkem bych chtěla motivovat všechny, které mají z látkování obavy. Jde to snadno a bez práce. Záleží jakým směrem se uberete a jak se k tomu sami postavíte :-)

Dokonce se říká, že se děti v látkových plenách odplenkují dříve, než děti v jednorázovkách. Tak jsem na to zvědavá, jak to bude u nás. Věřila bych tomu :-)

Cokoliv Vás napadne, tak se ptejte.

Látkování ZDAR!

23. října 2017

UČÍME SE: Kvído - Pohádkové divadlo (Život na farmě)

Z celé edice Kvído, mě osobně, právě toto Pohádkové divadlo - život na farmě, přijde jako úplně nejlepší produkt. I když musím říct, že mu Povídačky na cesty docela šlapou na krk :-D

Ale padlo mi do oka na první pohled, a celkově ze všech produktů jsem právě z tohoto divadla měla tu největší radost :-)

Celkově se snažím pořizovat "hračky" podobné reálnému životu, takže piráti ani princezny by u nás neuspěli. Ale život na farmě? Tak ten byl jasnou volbou, i když by ilustrace mohly být krapet reálnější :-)

V této "hře" se jedná o vymýšlení a zároveň hraní příběhu dle hodu na kostkách. Fantazii se meze nekladou a je jen na Vás a na dětech, jaký příběh vymyslí. Takové volné a zábavné hry mám ze všeho nejradši. Vzniknou zajímavé a mnohdy i vtipné příběhy :-)




OBSAH BALENÍ

  • Dřevěná základna (složena ze dvou částí)
  • Oboustranné pozadí (západ slunce a duha)
  • 10 rekvizit (stodola, traktor, traktůrek, náklaďák, kytara, plot, slunečnice, oheň, strom, dýně, )
  • 11 postav (farmář, farmářka, strašák, ovce, koza, pes, prase, kráva, kůň, krůta, kohout)
  • 3 kostky rekvizit/postav
  • 1 kostka akce (běhat, řídit, dělat, zpívat, krmit, jezdit)
  • Pravidla hry






ZAČÍNÁME HRÁT

Nejdříve se připraví spodní základna spojením dvou částí. Dále si vyberete pozadí, které umístíte do poslední rýhy základny. No a pak už jen stačí umístit aspoň dvě velké rekvizity na kamkoliv na hrací plochu. Na výběr máte buď stodolu, strom, traktor nebo dýni. Pak už jen stačí hodit kostkou a hezky podle hozených obrázků začít hrát :-) Tah prvního hráče končí tehdy, kdy odvypráví jednu až dvě věty příběhu - to si samozřejmě dle věku dítěte můžete upravit :-)




PŘÍKLAD PŘÍBĚHU

Hodila jsem kostkami krůtu, slunečnici, farmáře a řídit.

"Jednoho krásného dne se farmář rozhodl, že bude řídit náklaďák a zajede do vedlejší vesnice pro zásoby slunečnice, aby krůta měla co jíst":-D.

Do toho zapojíte figurky a necháte druhého hráče, aby v příběhu pokračoval.

V dalším hodu padlo zpívat, kohout, koza, kráva.

"Na cestu se chystal vyrazit v okamžiku, kdy kohout začne zpívat. Ještě zkontroloval, jestli něco nepotřebují dokoupit ostatní zvířata, hlavně koza s krávou a vydal se na cestu."

V třetím hodu padla stodola, náklaďák, pes a krmit.

"Jakmile nasedl do náklaďáku a už byl za stodolou, přiběhl za ním pes Alík a nepřestával štěkat. No jo, já ho zapomněl nakrmit - vzpomněl si farmář a vrátil se Alíkovi nasypat žrádlo do misky"

No a takto může příběh pokračovat, dokud se ho sami nerozhodnete ukončit :-)





Z divadla jsem opravdu nadšená, vážně moc :-) A i když je cena z mého pohledu trochu vyšší, tak je krásné a povedené, stojí za to! Určitě s ním nešlápnete vedle :-)

Aktivně podporuje děti ve slovní zásobě, komunikaci a kreativním myšlení. Rozvíjí fantazii a vzájemnou spolupráci. Tím, že se pokaždé vymýšlí jiný příběh, tak se divadlo jen tak nemůže ohrát a jen tak nepřestane bavit. Je sice určeno dětem 3+ ale radost udělá i starším :-)

Veškeré informace najdete na webu http://www.kvido.cz/

Další verze pohádkových divadel:


 Cena: 449Kč

20. října 2017

MLSÁME: Matlací dort k 1. narozeninám

Rok se s rokem sešel a Sofinka oslavila své první narozeniny. Uff, je to vůbec možné? První půl rok pro nás byl hodně těžký a nemohla jsem se dočkat, až ze všeho vyroste - až jí po šílené seboree narostou vlasy, až přestane stokrát denně blinkat, až se zbaví ekzému a až se jí srovná jazyk tak, aby mohla plnohodnotně jíst.

Nejdřív jsem si říkala, že snad bude bez dortu, protože se stále dávila i křupkama. Najednou bylo ale všechno jinak a pomalu ze dne na den se přestala dávit. Tak jsem si řekla, že dort bude, ale jaký? Nejdřív jsem chtěla udělat všemi oblíbenou klasiku od Madame Coquette, ale nakonec jsem si to rozmyslela a našla něco "nového".

Chtěla jsem něco, co bude snadné, rychlé a z pár druhů surovin. Nebyl čas nic péct a více připravovat, protože jsme dělali ještě Klaudince malý 3 patrový na téma Trolls. Naštěstí se zadařilo a našla jsem přesně to, co jsem hledala :-)


SUROVINY

  • 500ml plnotučného čerstvého mléka
  • 120g mléčné rýže
  • 1 banán
  • 1 lžíce másla
  • Ovoce na ozdobení


POSTUP

Jako první si nalijeme do středně velkého hrnce 500ml mléka a přivedeme k varu.
Použila jsem čerstvé plnotučné mléko, ale v receptu je napsaná voda. Takže komu by se nechtělo použít mléko, zkuste čistě vodu :-)

Jakmile se mléko začne vařit, přidáme lžíci másla na zjemnění a vsypeme odvážené množství mléčné rýže (je to rýže ideální na podobné sladké rýžové dezerty či nákypy). Ztlumíme plamen a přiklopíme pokličkou. Vaříme do úplného změknutí, za průběžného promíchávání, zhruba 30 minut.

Když je rýže hotová, necháme jí zlehka vychladnout a mezitím si připravíme stolní mixér. Do něj nakrájíme jeden celý banán a přidáme k němu mléčnou rýži. Mixujeme jen chvilku, na hrubo.

Jako formu jsem využila jednu menší bábovkou ze silikonu, kterou i přes to, že je silikonová, doporučuji zlehka vymazat máslem - já to neudělala ale měla jsem :-)

Do připravené formy nalijeme směs rýže a banánu a vložíme jí do lednice nejlépe přes noc. Snažte se tuto časovou dobu ale opravdu dodržet. Já "dort" dělala jen pár hodin předem a nestačilo to.

Druhý den dort z formy vyklopíme až těsně před podáním a dozdobíme jej například malinami :-)

Nechala jsem se inspirovat tímto receptem, jen jsem si ho krapet upravila dle svého :-)




Je naprosto výborný a matlá se úžasně - naše zeď by Vám o tom mohla vyprávět :-D

Dobrou chuť!

(edit: mléčnou rýži mám já osobně z německa, ale dostala se ke mně informace, že se dá koupit v DM - odkaz na ní výše v surovinách)

19. října 2017

NOSÍME: Daiesu Sunset Emerald

Před několika týdny bylo ve skupině Nosíme děti vyhlášeno další testování. Je to vždycky šrumec a tentokrát to bylo navíc s tím rozdílem, ženebyl omezen počet kusů. Posledně jsme se mohly přihlásit pouze k pěti věcem, teď to ale bylo bez omezení = o to větší šrumec.

Zrovna byl víkend, sobota, a my den trávili u tchánovců. Úplně mi vypadlo, že jsem si měla hlídat testování. Když jsme večer přijeli domu, bylo kolem půl deváté večer, tak vidim zprávu od kamarádky, jestli už se hlásím, že je to už rozjetý.

No doprkýnka já zapomněla! Co teď? Jak se co nejrychleji přihlásit tak, abych se dostala na co nejvíce kousků? Jojo hamty, hamty, hamty :-D. Řekla jsem si, že je nebudu jednotlivě "gůglit", ale vezmu to podle velikosti. Tak jsem si rozklikávala jen to co bylo v mojí velikosti a vyplňovala jak zběsilá :-D.

Po nějaké době mi kamarádka píše, že mi přiveze Daiesu. Ty jo, to slyšim poprvý a ptám se co je zač? Kamarádka odpoví "no to je ten šátek, na který jsi se hlásila". Hmm Aha! To ani nevim :-D

Takže takhle nějak přicházím k většině šátků :-D Vždy jsem za to ve finále moc ráda. V tomto případě jsem navíc zjistila, že tuto značku moc lidé neznají - tak jsem je seznámila :-D

Šátek jsem testovala s roční Sofinkou. Svým vzhledem mě tedy nijak výrazně neoslovil ale nakonec se mi zalíbil. Do podzimního období svými barvami krásně zapadne. Prvně jsem se bála, jak sedne, protože na dotek byl o dost rozdílný než ty šátky, které mám v oblibě. Byl pevnější, hrubší, tvrdší ale překvapilo mě, jak drží, jak nepovolí. Bála jsem se, že s nim budu mít problém jako s "Olivkou", že mě bude tlačit a řezat ale ne. Nic takového nenastalo, naopak mě mile překvapil, jak je i přes svojí pevnost pohodlný.

Drží jako přilepený a i když rozvážete uzel, tak drží a drží a drží :-D Dokonce i pokud je uvázaný "na prasáka" (jak řikám, když se při vázání moc nesnažím), tak ničemu nevadí. U jiných šátků, když jsem úvaz odflákla nebo naopak moc utáhla, tak mi to daly pěkně sežrat :-D

Gramáž - 260g/m2

Původ - Malajsie


POZITIVA

+ pevný
+ nepovolí
+ držák
+ pracant
+ málo známý


NEGATIVA

- hůře se mi dotahoval



18. října 2017

UČÍME SE: Blíží se Halloween

Vím, že Halloween spousta lidí nikterak neslaví a navíc ho považují za americký kýčovitý svátek, kterému mnohdy ani nerozumí nebo jsou vyloženě jeho odpůrci. No a proto mě napadlo o něm sepsat krátký povídací článek.


CO JE TO TEN HALLOWEEN?

Halloween je tedy anglosaský svátek, který se slaví 31. října. Název vzniknul zkratkou "All hallows eve" což je předvečer všech svatých. Ve skutečnosti je ale Halloween údajně pohanský svátek (Samhain) a s křesťanstvím nemá nic společného. Do Ameriky se dostal až s přistěhovalci z Irska v polovině 19. století. 


ŘEPA A DÝNĚ?

Původní vyřezávání bylo v Irsku do řepy (ale také do tuřínu či brambory), do které vyřezávali různé strašidelné obličeje. Následně vložili zapálené svíčky a postavili si je do oken, což mělo vyhnat od domu duše zemřelých.

Jakmile se tento svátek dostal do Ameriky, tak přišly na řadu dýně, jelikož byly tuříny či řepa údajně hůře dostupné. Dýně byla na každém rohu a oproti předchozím druhům zeleniny se mnohem líp dlabala, tak se u ní zůstalo.


KDO JE TO TEN JACK?

O Jackovi se vypráví mnoho legend. Nejoblíbenější je ale ta o opilcovi Jackovi, který se v předvečer všech svatých opil tak moc, že jeho duše už téměř opustila tělo. Toho se chystal využít ďábel, který si pro Jacka přišel. Jack se z toho všeho snažil vykroutit a ďábla mnohokrát obelstil. stále pokračoval v tom svém alkoholovém opíjení, až se mu to jeden předvečer všech svatých nevyplatilo a zemřel.

Problém byl ale v tom, že nemohl ani do nebe (kvůli svým hříchům) ale ani do pekla. Bylo mu řečeno, aby se prostě vrátil odkud přišel. Na cestu ale dostal žhavý uhlík jako pomoc, při bloudění a hledání svého cíle.Ten vložil do vydlabané řepy (či tuřínu), aby vydržel déle. A od té doby mu svítí na jeho věčné cestě.

Lidé tedy tradičně dávají na své okenní římsy vydlabané dýně s tím, že si z nich Jack vezme světlo a ochrání je před vším zlým.


SYMBOLY HALLOWEENU

  • Dýně - Pomoc Jackovi na jeho cestě a zabránit přiblížení se zlým duchům.
  • Čarodějnice - Již dávní pohané vnímali čarodějnice jako symbol Halloweenu.
  • Kočka - Jako posvátná bytost byla vnímána již Egypťany. Ve středověku začaly být brány jako mazlíčci čarodějnic a tím jako symbol Halloweenu přetrvávají až dodnes

TRICK OR TREAT

Starověcí Keltové si údajně usmiřovali zlé duchy právě sladkostmi. Později církev ty, kteří tento svátek slavili, vyzývala, aby chodili dům od domu a prosili o jídlo výměnou za modlitbu ve prospěch zemřelých. Následně z toho vzniklo koledování. 

Trick or treat je teda z mého pohledu děsně výchovná tradice (ironie) :-D. Buď jednoduše dáte koledu, nebo Vám způsobí nějakou ošklivost.


MY A HALLOWEEN

Jako "bězdětní" jsme Halloween "slavili" tak, že jsme si pouštěli horory :-D Jeden rok jsme ale udělali Halloweenskou párty, na kterou rádi vzpomínáme doteď. Jak my, tak i hosté jsme byli v kostýmech a prostě se bavili, popíjeli, hráli šipky a bylo to parádní. Měla jsem po celém bytě výzdobu, na které jsem se vyřádila a vůbec to nemělo chybu :-D

Co máme děti, tak společně vydlabáváme dýně, vyrábíme výzdobu, zapalujeme svíčky a o Halloweenu si různě povídáme.


HALLOWEEN VE ŠKOLCE
Klaudinka chodí do školky, která je částečně anglická, tak že se tam Halloween slaví, učí se o něm, povídají si, zpívají si písničky a každoročně pořádají halloweenskou akci, kterou celou připravují sami studenti školy.
Vloni jsme na té akci byli poprvé a teda musím říct, že jsem měla nahnáno :-D Horní patro školy bylo celé vyzdobené jako bludiště se hřbitovem a mlhou a v závěru byla tajemná místnost. V tom bludišti byli poschovávaní studenti, kteří se "procházející" snažili vystrašit. My si to patro chtěli projít, tak nám bylo (kvůli Klaudince) zařízeno, aby nikdo "nebafal", ale i tak to byla naprosto úžasná atmosféra.

To si takhle jdu a najednou narazim do jednoho z těch schovaných :-D Ani nemuknul ale já si smíchy málem sedla na zem :-D Člověk byl v úplné tmě a bloudil bludištěm, ve kterém se nedal ani za mák poznat směr cesty.

Spodní patro bylo zaměřené na malé školkové děti, kde bylo pár soutěží, výroba ducha na špejli a hlavně jídelna plná jídla :-D


 Zdroj fotky: http://donegalnews.com/2015/10/cathedral-quarter-to-join-halloween-fest/

Mým velkým přáním je zažít ten pravý Halloween úplně se vším všudy. Hlavně s tím, že se navleču do nějakého kostýmu a budeme chodit po městě na "trick or treat". Zažít tu atmosféru a prožít celý ten den tak, jak to v zahraničí bývá.

Co se týče Halloweenu a našich dušiček, tak názor mám takový, že se to vzájemně nijak nevylučuje ani netříská. Slavit se dá oboje i když slovo "slavit" je trochu v tomto smyslu zvláštní. Halloween je strašidelná zábava a dušičky jsou vzpomínkou a pietním, klidným, tichým dnem.

I na našem území byli dříve Keltové, takže k tomu Halloweenu nemáme zas tak daleko ;-)


DALŠÍ INFORMACE

17. října 2017

ČTEME: Tenkrát svět

Před několika týdny mi byla mi nabídnuta kniha, s názvem Tenkrát svět, za to, že na ní sepíšu recenzi. Kniha mě svým popiskem a vzhledem hodně zaujala, až dojala, protože jsem z ní měla pocit, že je jako na míru dělaná pro mě. Až se více rozmůže mezi lidi, tak hýbne republikou v základech :-)




"Planeta Země je po dlouhé době konečně zase krásné místo. Všechno je, jak má být, a každý je tu šťastný...". Tak zní úvodní popis knížky, který si mě opravdu doslova okamžitě získal.

Vypráví o Vilíkovi, který pátrá po informacích o Tenkrát světě (našem nynějším) a nemůže uvěřit tomu, co se v tom světě dělo. Nerozuměl proč se lidé tak ošklivě chovali k přírodě a zvířatům. Nechápal jak mohli koukat na zvířata s tím, že jí chtějí sníst, že lovili ryby za účelem jídla, že se dojily krávy za účelem pití jejich mléka apod. Někdy mu to přišlo srandovní a jindy ty informace musel dost zpracovávat.




Mám ráda víly, skřítky a fandím veškerým bojům za lepší svět. Nejsem vegan ani vegetarián a nikdy ničím takovým nebudu, ale zajímám se, jakou cestou se tyto směry ubírají. Sama se naší stravu, co se masa i mléka týče, snažím docela omezovat a nahrazovat . A co se týče vajec, tak ty bereme domácí od našeho známého, který má pár slepic pro svou osobní potřebu.

Očekávání  jsem měla krapet jiné. Čekala jsem vyprávění o tom, jak byla dříve planeta ničena - kácení pralesů, ropa, těžba, přemíra aut, plýtvání apod. O tom jak se děti neuměly chovat k přírodě a zvířatům ale, že teď už je v pořádku a všechno je fajn. Všude jsou víly a skřítci, na které lidé věří a proto je vidí a spolupracují spolu, pomáhají si. 

Z knihy není na první pohled poznat, že se jedná o veganské čtení, což ale může být také účel. Já osobně bych to naopak vypíchla, i když je to takové hodně citlivé a kritizované téma, ale o to víc by to lidi mohlo zaujmout. Praštilo by to do očí hned - i když by tomu pak asi chyběl ten moment šoku a překvapení a ten efekt by nejspíš nebyl takový, jako má být. Klobouk dolu za skvělou strategii :-D

Nečekala jsem, že dočtu a budu, jak kdybych přišla z pohřbu (na kterém jsem mimochodem nikdy nebyla) a ani si nejsem jistá, jestli je to dobře nebo špatně. S odstupem času se ale přikláním k tomu, že tyto pocity jsou právě ty správné a přesně tyto pocity jsou cílem, který má kniha ve svých čtenářích vyvolat.




První co mě zaujalo, bylo to, že ilustrace v knize jsou smutné, plačtivé a říkala jsem si proč? Asi proto, že dřív byl ten svět opravdu zlý a všem z toho bylo smutno, ale na druhou stranu jsem si říkala, že když je o Tenkrát světě a teď je svět již v pořádku, tak by mohly být veselejší. Jenže se jedná o vyprávění o "minulosti" a ty ilustrace ještě víc umocňují ty pocity, které kniha vyvolává. Ještě víc to všechno zesilují.

Nejdříve byla přesně podle mých představ. Psalo se v ní, jak je špatné kopat v lese do hub nebo květin, jak je špatné znečišťovat vody, že by se naopak vodní toky měly čistit a ne do nich házet odpadky. Také, že by se němělo plýtvat jídlem a jinými dary přírody. Četla se mi hezky, svižně a příjemně, s takovým tím správným zapálením a nadšením.

Pak to ale začalo být vážnější a já už si říkala, že je to přeci knížka pro děti, že by měla být psaná krapet jinak. Mírněji. Jsou to přeci děti. Malé bytosti, čisté jako nepopsaný list a informace by se jim měly podávat tak, aby je dokázaly zpracovat a ne, aby je rozplakaly - to ty děti nepotřebují.



  • Luční víla Estelka vypráví o tom, jak se děti neuměly chovat na louce.
  • Víla Jasmínka vyprávěla o tom, jak lidé zavírali zvířata do klecí a ubližovali jim, aby je pak mohli sníst.
  • Stromčlověk Leontýn vypráví o znečišťování přírody odpadky
  • Víla Violka vypráví o znečišťování vod
  • Skřítek Valerián vypráví o lovcích, pytlácích a také rybářích, kteří lovili ryby aby je pak snědli
  • Kravička Zaira vypráví o tom, že musely lidem sloužit. Lidé jim brali mléko, aby ho mohli sami vypít a jak jim hned po narození vzali telátka a už je nikdy neviděly.
  • Matka příroda slibuje, že se Tenkrát svět už nikdy nevrátí



S Lukášem (autorem) jsem si psala téměř hned po přečtení této knihy, abych mu napsala svoje dojmy hned za čerstva. Svěřil se mi, že Míša (autorka) u psaní té knihy často brečela, ale to je právě ono. Když je napsaná tak, že zacloumá i s dospělým, tak co potom ty děti? Nemyslím si, že je správné jim tu knihu číst přímo ale spíše převyprávět. Nemyslím si, že je správné, aby ty děti u knihy brečely a aby tu knihu musely vstřebávat stejně tak, jako my a to určitě nechtějí ani autoři. To je pak nadále už na rodičích, jakým stylem budou svým dětem knihu číst.

Je pravda, že se děti už jako malé učí, že kravička dává mléko a maso, slepice dává vejce a také maso. Jsou to vlastně jedny z úplně prvních věcí, které vůbec umí. Zvláštní že? To, že se zvířata jedí a že nám něco dávají se bere jako naprosto normální věc a nikomu to netrkne, ani když to ty děti učí. Tak je to zažité a tak to ve světě funguje - prostě to tak je. A to byl takový ten "AHA" moment, kdy to člověku začne v té hlavě šrotovat.




S tím mlékem jsem si myslela, že je to už dávno známo. Pro člověka není ničím zdravým. Vůbec není zdrojem vápníku - mák má vápníku mnohem víc a makové mléko je delikatesou ;-) Stojím si za tím, že patří telatům (i když ho taky občas koupíme) ale snažím se dělat pravidelně mléka rostlinná, která nám chutnají více. Stojím si i za tím, že většině lidí způsobuje zdravotní problémy, které by si s ním samy nikdy nespojily - například nadýmání.

Mléko jako takové mi přijde nejjednodušší na nahrazení. Mám za sebou hodně přísnou protikvasinkovou dietu, při které jsem vynechala mimojiné mléko a vejce. V podstatě jsem byla na všem zeleném a musím říct, že je to opravdu hlavně o tom zvyku. Když člověk musí, tak se s tím vždycky nějak popere. Nejvíc mi chybělo máslo, který jsem nahradila sádlem (z bláta do louže :-D ) a sýry ale to by nějak šlo - opět zvyk. A taky jsem se díky této dietě stala závislou na škvarcích .. hahaha. To mě ale po půl roce pomalu opouští naštěstí.

Podporuji kojení až do přirozeného samoodstavu a podporuji, že (nejen) dítě nepotřebuje dostávat mléko na pití. Rostlinná jsou hotová během chvilky a jsou chutnější a zdravější. Jen mně osobně nevyhovují v kávě. 

Je bláznivé a nesmyslné pít kravské mléko na litry denně. Když se zeptám proč, tak protože chutná a způsoby jeho získávání lidé už vůbec neřeší. Pro mě je jednodušší dělat rostlinná mléka, než nahánět nějakou soukromou farmu, kde je kráva s teletem a mléka má nadbytek. Nemám problém s kompromisy, je to z mého pohledu aspoň trochu snaha o něco lepšího, ale taky mléko kupujeme v obchodě, když je "potřeba" (potřeba píšu v uvozovkách, protože to neni zas tak pravda, je to zvyk a návyk)





Mrzí mě, že v knize nejsou obsaženy žádné kompromisy, že se na ně nebere žádný ohled. Například ten, že kráva žije se svým teletem a odebírá se jí mléko, které je přebytkem. Nebo například slepice, kterým dáváme zbytky z naší kuchyně a my si za to bereme jejich vejce. Ale od autorů knihy vím, že nic takového nechtějí .. že nesouhlasí ani s kompromisy, nechtějí vůbec nic takového podporovat - což respektuji.

Fandím volným chovům, kde je vše v souladu s přírodou a v souladu s mláďaty. Ty by dle mého měly být mnohem více podporovány, než velkochovy o kterých se v knize píše a které opravdu nejsou žádnou hezkou podívanou. Padnou třeba názory, že při podpoře volných chovů se i z nich časem mohou stát velkochovy ale z mého pohledu i kdyby byla větší poptávka, tak by se to stále dalo nějakým způsobem regulovat.

Kdyby přišel ze dne na den zákaz masa/mléka/vajec, tak bych s tím problém asi neměla. Postavila bych se tomu čelem stejně tak, jako jsem se tomu postavila při té mé dietě (kvůli ošklivému ekzému, se kterým Sofinka bojovala). Byli by v tom všichni společně a vzájemně by se podporovaly, ale o tom si vážně nejspíš necháme jen zdát :-)

Kniha by z mého pohledu měla mít věkové omezení (pouze jako doporučení), protože mi nepřijde, že jsou na taková slova malé děti připravené. Něco je tam opravdu zvostra. Těm bych to spíše převyprávěla po svém.




Závěrem bych chtěla říct, že by si knihu měl přečíst každý bez ohledu na to, jak se k těmto směrům staví. Měl by si jí přečíst milovník i odpůrce, mladý, starý, velký, malý - prostě kdokoliv. Kniha se čte jedním dechem , i přes to, že se kolikrát zarazíte a musíte to zpracovat.

Zanechá v člověku zvláštní pocity. Nedovedu to popsat ani po těch pár týdnech, co mám knihu přečtenou, ale troufám si říct, že přesně to ta kniha způsobit má. Proto si jí prosím přečtěte, ty pocity za to opravdu stojí. Nasadí člověku brouka do hlavy a začne to šrotovat, změní se myšlení.

Mám jí v obýváku hned po ruce a budu s ní seznamovat návštěvy :-D Ať už jen pro zajímavost nebo inspiraci - jen ať se ví, že něco takového existuje.

Pokud lidé vegany považují za bláznivé fanatiky, tak co jsou potom lidé, kteří jedí maso 3x denně a nedovedou si bez masa jídlo vůbec představit? Nad tím se ale nikdo nepozastaví. To mi přijde mnohem víc extrémní než nazývat extrémisty ty, kteří maso nejí vůbec.

Kniha bude mít zaručeně ohromný úspěch u veganů a vegetariánů a zároveň sklidí ohromnou vlnu odporu u maso/mléko/vejco žroutů. Tak či tak lidmi zahýbe a bude se o ní ještě hodně mluvit :-)

Měla jsem docela obavy z toho, jak recenzi napsat a po dočtení knihy jsem chtěla vrátit čas a nabídku na recenzi odmítnout. Měla jsem pocit, že jsem si na sebe ušila bič a bála jsem se toho, jak to sesumírovat ale zpětně díky moc za tuto výzvu! Recenzi jsem napsala tak, jak to cítím a jak to na mě působí. Sama se v těch informacích ještě různě plácám ale kniha byla motivací, proč se o tato témata začít ještě více zajímat.


Míšo a Lukáši,

máte mojí velkou podporu v šíření této osvěty i přes to, že s tím úplně nesouzním. Přijde mi totiž důležité, aby to lidem v hlavě začlo vrtat stejně tak, jako mně a aby se nad tím zamysleli. Protože každý, kdo se nad tím zamyslí, něco změní a každá maličkost se počítá :-)

Děkuji!