MÁMY SOBĚ: Ptáte se na Toma - 1.část

Takže .. ne, že bych se tomu vyloženě bránila ale myslela jsem si, že vše bude stačit mít uloženo ve výběru na Instagramu, jenže kolikrát se otázky opakují a odkazovat pořád na výběr, který se musí opravdu dost proklikat, není úplně nejlepší. A tak jsem si řekla, že si k tomu sedneme a společně zpracujeme ty nejčastější otázky. 

Moc dobře ale vím, že ta úplně nejčastější otázka ze všech, týkající se Tomovo rodiny, zodpovězena nebude ani zde, protože si nepřejí být se mnou jakkoliv spojovaní a mnou jakkoliv zmiňovaní. Takže bych touto cestou zároveň chtěla trvale ukončit k nim směrované dotazy.

Shrnuli jsme tedy celkem devět otázek, které by měly zodpověd to, na co se nejvíce ptáte a co vás nejvíce zajímá. Následně budu článek využívat a připomínat, pokud se budou znovu opakovat, abych vše nemusela neustále vypisovat. A doufám, že vaše zvědavost bude dostatečně uspokojena :-).

Rovnou bych chtěla zmínit, že veškeré texty, odpovědi a zmínky jsou Tomem schválené, probrané a vykomunikované. Mnohdy mi i sám řekne co a jak mám napsat. A úvodní fotka k tomuto článku byla také vybrána přímo Tomem. Prosadil si ji i když neni v úplně nejlepší kvalitě - no, víme koho má ze všech nejraději! :-D

Pohodlně se usaďte a pojďte se začíst :-).

 

1. Co na Toma říká tvoje rodina? Jak spolu vycházejí? A sedli si?

Bude to už rok, co jsem byla s Tomem poprvé na víkendu v Kadani a ve finále z toho byl prodloužený víkend, který jsme neplánovali. Byla jsem nervózní, protože mamka byla vždycky na straně bývalého a já byla ve fázi, kdy jsem nechtěla nic obhajovat nebo vysvětlovat. Bylo to mezi námi jasné, bylo rozhodnuto a nechtěla jsem poslouchat žádné výčitky apod. takže vlastně byla jednou z posledních, kdo se o rozchodu dozvěděl. Sama ale řekla, že jsme přece všichni dospělí a vzala situaci tak jak to je. Od prvního setkání tedy s mojí mamkou vztah buduje velmi přátelsky. No a ségra s jejím přítelem prakticky úplně to samé, i když s nimi se neviděl ještě tolik kvůli vzdálenosti. Ale těší se na sebe a troufám si říct, že zapadnul celkově velmi dobře.

2. Jak si Tom sedl s holkama a jak zvládá veškerou péči a starost kolem nich?

Tohle jsou obecně celkem zajímavé otázky, které chodily dost ve smyslu "stará se o rodinu a nemá na nic čas", jenže holky si střídáme s bývalým po týdnu už několik měsíců a i když byly u mě, tak přeci jen většinu dne strávily ve školce a škole. Takže než jsme měli auto, doprovázel nás na autobus a odpoledne je se mnou vyzvedával. Nikdy jsem se ale v těch otázkách nedozvěděla nic konkrétního, i když by mě kolikrát ty představy zajímaly detailněji. Holky jsou tři, takže si většinou vystačí opravdu samy. Jediný co, tak je třeba popožene do pyžama, na čištění zubů, do postele, usadí je ke stolu k večeři anebo si k nim sedne a hraje si s nimi. Občas Klaudince zkontroluje úkol nebo jí pomůže s počítáním, ale úkoly dostává málo. Takže nějaká náročná starost a péče kolem holek z jeho strany neni.

Toma holky potkávaly v babyclubu, takže si tvořili postupně nějaký vztah. Sedl si s nimi dobře. Ještě jsme nemuseli řešit nějaký problém. Pokud bych to měla nějak sesumírovat, tak nejblíž ze všech k němu má Olivka, která s nim nejvíce blbne a která se po něm i ptá, když je zrovna v práci. Pak je Klaudinka, která za nim kolikrát chodí, když něco potřebuje, byli spolu venku na kole a učí jí pořádně na pennyboardu. No a nakonec je Sofinka. Ne proto, že by ho neměa ráda, ale k ní si člověk musí vytvořit cestu a ne vždy to zafunguje na první dobrou. Jakmile ji naštve, je zle a nebaví se s nim :-D A když se to přežene, tak mu říká "Ty můj Tomášku" a mazlí ho :-D. 

Tom sám se učí, jakým způsobem s holkama pracovat, jak na vše reagovat, jak s nimi komunikovat, protože přeci jen jdu ve výchově jinou cestou a on má spoustu zažitých vzorců, který automaticky používá na holky. Hodně spolu o všem mluvíme, hodně mu vysvětluju co a jak. Má ještě na čem pracovat, ale snaží se a pokroky jsou velké :-).

3. Jaké má Tom povinnosti kolem domácnosti a dětí?

Takový typ otázky mě taky dokázal pobavit a taky by mě docela zajímalo, jaké má kdo představy takhle z druhé strany, protože přeci jen to, co vidíte na Instagramu nebo Facebooku je jen malý zlomek celého dne, kdy věčně nestíhám sdílet, co bych chtěla. 

Každopádně v kuchyni máme "Check List", kde mám úkoly denní i týdenní a jsou to obyčejnosti jako například nakrmit rybičky, vytřít, posbírat nádobí po bytě, uklidit kuchyň, vysát, umýt nádobí, posbírat prádlo po bytě atd. A vždy ten, kdo ten úkol udělá, tak ho na té tabulce odškrtne. Tom takhle vidí, co je potřeba ještě udělat, když zrovna neví, co dělat a zapojuje se i Klaudinka, která si to celé přečte. Povinnosti tedy nemá, jen se zapojuje, aby se splnily všechny úkoly a společně plánujeme co dál ve smyslu oprav, obnovy sklepu, vyházení všeho, co se rok nepoužilo atd. Samotného ho nenapadne, že je potřeba tohle a tamto, je vyloženě úkolový, takže co mu neřeknu nebo o co ho nepoprosim, to on nevidí - ale to se poddá :-D.

Povinnosti kolem dětí nemá v podstatě žádné, kromě toho, že je potřeba ráno včas odvézt do školky a školy a odpoledne včas vyzvednout. Dál je na něm, do čeho se zapojí, jestli s nimi půjde na hřiště, jestli se přidá na trénink, jestli jim pomůže s úklidem pokoje, jestli jim připraví vanu, ručníky atd. Takže některé představy ostatních by mě zajímaly o to víc, protože tohle je takový standard zapojování se tak, jak je to všem příjemné, pohodlné a zároveň, si tím i dotváří vztah s holkama.

 

4. Jaký má Tom názor na dlouhodobé kojení?

Kojilo se kolem něj ještě v době, než jsme se dali dohromady :-D. Přijde mi to naprosto přirozený a souhlasí s tím, že by se mělo dítě kojit až do samoodstavu. Podle mě tahle generace puberťáků na to kojení ještě nekouká stylem, že to je nechutný, divný nebo tak. Prostě žensk má dítě a to se kojí, tečka .. anebo máme kolem sebe respektující generaci, protože nikdo z kluků nikdy na to neřekl nic. Kolikrát mi sám řekl, abych Olivku nakojila a tím ji uklidnila nebo uspala. Ví moc dobře, jak ten proces funguje a i když jsem prokojila celou noc a Olivka s námi spala v posteli, byl s tim v pohodě.

 

5. Souhlasí Tom se soukromou školkou a školou? Rozumí konceptu a dává mu to smysl?

O tomhle jsme se dlouho bavili a dokonce jsme spolu shlédli dokument o Marii Montessori. Řekla jsem mu o Montessori principech, povídali jsme si zlehka i o Waldorfu a oba koukáme na texty i videa od Zdeňky z Děti jsou taky lidi. Naše školka/škola má od každého něco a to v kombinaci s prvky Začít spolu ale hlavním konceptem je Škola můj projekt. Tomovi vše dává smysl a zapadá mu to do celkového vzdělávání. Rád se účastní školních akcí, kde se vždy naučí něco nového. Rád se prochází školou a zajímá se, co je nového. Dle jeho názoru to mají ve škole mnohem líp uzpůsobené v posloupnosti a propojení předmětů, že si vše děti mnohem lépe zapamatují a spoustu věcí je pro ně přirozené vzhledem k vývoji. Rozhodně to pro něj nejsou vyhozené peníze.

6. Plánujete společné děti?

Zajímavé bylo hlavně ze začátku sledovat ty názory ve smyslu, jestli je smířený s tím, že nikdy nebude mít vlastní děti nebo že jednou bude líto rodičům, že nebudou mít vnoučata. Přitom se celkově věk žen, které mají první dítě, o dost posouvá a druhé nebo třetí mají většinou až od 35 a výš. A kdo mě sleduje od začátku nebo kdo se se mnou setkal už na Modrém koníkovi, tak ví, že jsem vždycky chtěla pět dětí, jenže tehdy manžel už další nechtěl a tak jsem byla smířená s tím, že je Olivka poslední i když bych jich nejlépe viděla víc. Celé těhotenství jsem se na to připravovala, celý šestinedělí jsem na to myslela a brala jsem to opravdu jako finále. Teď mám dveře otevřené, takže určitě plánujeme společné děti. Tom by chtěl dvě a nejlépe kluky, ale chtít může že?! :-D Aktuálně je těhotná ségra, tak se těšíme na dalšího kozoroha nebo vodnáře v rodině. Přála bych jim pořádný kozorožčí turbo, jako je Olivka :-D. 

 

7. Nevadí Tomovi, že si neužívá mládí, prázdnin a života bez závazků?

Tyhle otázky jsou docela vtipným protikladem ke zprávám typu "vy pořád jenom hrajete deskovky", "vy pořád jenom paříte" nebo "to tahle pořád chlastáte?!" :-D. Takže to ráda shrnu tím, že od podzimu, kdy jsem se rozjela v deskovkách, až do oficiálního prohlášení, že jsem v novém vztahu, jsme si museli s partou zničit játra jakým způsobem jsme si užívali především pátky ale také některé soboty. Domu jsme chodili ve tři až pět ráno nebo jsme se v noci procházeli po parku. Takže by byl nesmysl říct, že si vůbec neužíval s kamarády a partou, jen jsem toho všeho byla taky součástí. 

Následující léto jsme byli dvakrát na menší dovolené v Praze. Především kvůli deskovkám, ale taky jsme si dokázali prošlápnout památky a zašli jsme až na Petřín. Takže ani tak nemůžu říct, že by si neužíval života. Naopak sám Tom prohlásil, že mu konečně všecno dává smysl a že si užívá všeho mnohem víc, než dřív, když byl jenom zavřený doma u počítače a nikam pořádně nechodil. Takže pokud si někdo myslel, že jen pígluje domácnost a stará se o děti, tak je to úplně jinak. Dřív jen seděl u počítačových her od rána do noci a venku ho člověk potkal ledatak ve čtvrtek na deskovkách. Až co jsem ho začala tahat všude možně a vymýšet spoustu aktivit mi řekl, že konečně žije.

Co se holek nebo budoucích společných dětí týče, má to v hlavě docela chytře srovnaný. Jeho slovy "až budou mít prcky spolužáci nebo kamarádi, já už budu mít děti velké a když oni budou přebalovat plíny, já už budu mít pohodu" :-D. Hlavně si veškeré aktivity s holkama opravdu užívá ať to jsou výlety, procházky, hřiště nebo cokoliv jiného. Taky jich má kolikrát dost, když se přetahují nebo v autě, když se hádají kdo bude koukat do jakýho okýnka, ale převažují pozitiva.

 

8. Co na to všechno Tomovo spolužáci a kamarádi?

Je docela smutný, že si Tomovo mamka myslí, jak je spolužákům pro smích a že se vždycky všude nacpu, aniž by mě tam chtěli, protože máme od začátku stejnou partu a já si moc dobře rozumím jak s jeho kamarádky (hrajeme společně deskovky, stavěli společně postel, paříme atd.), tak i s jeho spolužáky, se kterými si kolikrát napíšu a taky sledují, co jak sdílím. Když jsme byli u jeho kamaráda v garáži, tak mě Tom musel přemlouvat, abych jela a aby mi ukázal auto zevnitř nebo abych si sedla do "škeble" (Audina ale jáj jí řikám škeble :-D) jeho spolužáka Zrovna teď byl u nás jeden z kamarádů, který pomáhal se sklepem a jeli ještě společně na sběrný dvůr. Někteří by takový život mít nechtěli, ale najde se i někdo, kdo by taky rád starší ženu, ale vůbec neví, jak ji ulovit :-D. Mám smysl pro humor, bavíme se na stejné úrovni a vůbec mezi sebou neřešíme žádné věkové rozdíly. Ze začátku by mi nikdo z nich ten věk ani neodhadnul, takže za mě dobrý :-D.

9. Jaké jsou pohledy ostatních? 

Tohle je taky docela vtipné, když srovnáte, protože největší brblalové jsou jen na internetu. Nejhorší komentáře a zprávy mi chodily jen na internetu. Ve skutečnosti to je úplně naopak. Spousta z našich přátel byla doslova uprostřed celého procesu. Ženský z babyclubu mě měly za šílenou, ale v dobrym slova smyslu :-D. A pak když Toma poznaly, změnily názor a začaly ho brát úplně na stejný úrovni a tak, že ke mně patří. I proto do babyclubu se mnou chodí tak rád, s ženskýma si pokecá. 

Co se týče trenérů na florbale nebo dokonce i psycholožky v poradně, tak ho mají za tatínka. Když to slyšel poprvý, tak byl hrozně pyšnej a namachrovanej :-D. Pak jsme se s tátou holek na tréninku střídali, tak se to urovnalo ale posledně to bylo u psycholožky v poradně a já to neřešila, bylo to docela roztomilý :-D. 

Takže pohledy okolí nic extra, jen ty internetové jsu často jedovaté.

 

ZÁVĚREM

Tak snad jsem vaši zvědavost uspokojila a dozvěděli jste se vše, co vás zajímalo. Snažila jsem se rozepsat, protože, jak jistě víte, na počítači se mi píše mnohem líp, než na mobilu a to, co mám taky za 15 vteřin, bych na mobilu psala několik minut :-D.

Třeba ještě časem napíšu pokračování, protože vím, že vás tyhle povídací články baví ale témata pomalu ale jistě dochází. No, teď už je zase nějakou dobu o čem psát, ale přeci jen, v rámci možností a ne úplně vše do detailu - i když, ani nevíte, jak bych chtěla :-).

Člověk by si řekl, že se po roce, co to všichni víte, něco změní, ale někde ty změny jsou v nedohlednu a možná nikdy třeba ani nepřijdou. Chceme spolu být a chceme to se vším všudy, takže plánujeme vše, co k tomu patří a to včetně svatby či vlastního bydlení, které musí být mnohem větší. 

Stát se může kdykoliv cokoliv, ale to úplně v jakémkoliv vztahu bez ohledu na věkové rozdíly. O tom nemá smysl ani přemýšlet nebo předvídat, jak ta zamilovanost zmizí a že je úplně jasné, že ten vztah nemůže dlouhodobě fungovat.

To je asi vše, co bych k tomu chtěla dodat.