Zimní číslo naprosto úžasného časopisu Ahoj divočino doma máme už nějakou tu chvíli, ale mezi svátky jsem měla založení noťas bokem, jinak by mě to neustále svádělo a to jsem v rámci co největšího odpočinku nechtěla, tak jsem se rozhodla napsat vám o něm až v novém roce.
Přečtete si dopis z divočiny, dočtete se jak přezimují motýli, co se děje v zimě, prozkoumáte zimu na potoce, na sraz dorazí vydra říční, seznámíte se s krkavcovitými, porovnáte havrana polního s vránou černou, vyhledáte v okolí mikrostanoviště, jako plakát získáte kamzíka horského a krkavce velkého, vyrobíte si závěs nebo káču s vydří vystřihovánkou, do sbírky přidáte další pohlednice, představí se vám sedmikráska, dočtete se o důležitosti starých stromů v přírodě, o důležitosti jeřábů pro výzkum a v neposlední řadě se dočtete o bezobratlích v zimě ale nechybí ani závěrečný komix.
Tak se na něj pojďme podívat blíže :-).
DOPIS Z DIVOČINY
V dopisu z divočiny se vám představí Kamil, který je tak trochu kozou zkříženou s antilopou - je to totiž kamzík horský, který celé dny tráví ve stádu a vzdálí se až ve chvíli, kdy dospěje. V zimě se jim shání potrava hůř a musí si dávat taky velký pozor na predátory - nebezpeční jsou pro ně vlci, rysy ale také lidé nebo dokonce laviny. Mají mezi sebou varovný signál, kterým se vzájemně informují. Jsou také mistry ve zdolávání příkrých skal. No, začtěte se sami a zjistěte mnohem víc :-).
JAK PŘEZIMUJÍ MOTÝLI
Víte jak přežimují naši motýli? U každého druhu to příroda totiž zařídila trochu jinak. Někteří jsou jako kukly, další zůstanouvenku zavěšení v rostlině nízko nad zemí, jsou jako housenky na návštěvě u mravenců, odlétají do tepllých krajin apod. Zkuste si tipnout, který z nich to jak má.
CO SE DĚJE V ZIMĚ
V zimě rostou jedlé houby, kvetou některé okrasné stromy, vločky jsou jako mallá umělecká díla a mnoho dalšího pozorujeme v přírodě v zimě,i když něco je pouhým okem jen tak nespozorovatelné.
ZIMA NA POTOCE
Během podzimu život na břehu potoka utichl, listí ze stromů opadalo, rostliny uschly a ty víceleté ukryly své nahromaděné živiny pod zem do oddenků, hlíz a cibulí. Obojživelníci i různý hmyz se uložil do zimního spánku ale pod vodní hladinou život stále aktivně pokračuje. Co se vše na potoce děje prozkoumáte detailně na této dvoustraně.
VYDRA ŘÍČNÍ
Na sraz tentokrát dorazila vydra říční, kterou před chladem chrání velmi hustá srst. Po lovu se ale musí důkladně usušit a vyždímat si kožich. Je výbornym plavcem ale taky chytrým tvorem, takže ryby chytá v mělké vodě a dokáže je najít i v zakalených vodách. Občas zbllajzne drobného savce, malého ptáčka, raka, obojživelníka nebo měkkýše ale ryba je ryba. Na jeden nádech vydrží pod vodou 30-60 sekund, ale pokud cíleně potřebuje, může to být až 5 minut. Jako vrcholové predátory je žádné jiné zvíře už neloví. To a ještě víc se dočtete na zimním příjemném srazu.
KRKAVCOVITÍ
Aneb chytří ptáci ze starověkých bájí, bajek i pohádek jsou rozšířeni na všech světových kontinentech až na Antarktidu. U nás v republice žije a hnízdí celkem osm druhů krkavcovitých. Poznáte je na obrázcích a přiřadíte ke správnému názvu?
PODOBNÍ A PŘESTO JINÍ
Havran polní je ze všech krkavcovitých nejvíce býložravý. Potkat ho můžete v mětském parku, na hřbitovech i zahradách. Hnízdí vysoko na stromech a tvoří kolonie žijící společensky. Odlétají zimovat na jihozápad do Francie, někteří ale na zimu naopak přilétají a zůstávají až do poloviny března. Za to taková vrána černá se živí hmyzem, drobnými obratlovci, vejci, mláďaty ptáků i mršinami. Obývá otevřenou krajinu a žije v páru. Vrány jsou dokonce schopny rozpoznávat lidské obličeje.
STROMOVÁ MIKROSTANOVIŠTĚ
Pokuste se ve svém okolí naít starí stromy s dutinami, škvírami, suchým dřevem a dalšími místy, která využívají jiné rostliny a živočichové. Co najdete si můžete odškrtnout a třeba taky vybarvit.
PLAKÁTY ZVÍŘAT
Tentokrát na vás čeká plakát kamzíka horského a krkavce velkého. Líbí se mi, že jsou pakáty pokaždé dva a jsou zaměřeny na "hlavní hrdiny" konkrétního čísla časopisu.
VYSTŘIHOVÁNKA S VYDROU ŘÍČNÍ
Z této vystřihovánky můžete vytvořit buď závěs nebo káču a také si můžete vybrat mezi zimní nebo letní krajinou. Jako vždy nádherná vystřihovánka s krásnými ilustracemi. Vydry můžete přivázat, přilepit nebo zašpejlovat.
DALŠÍ VÁRKA POHLEDNIC
Do sbírky pohlednic si tentokrát přidáte kamzíka horského, krtonožku obecnou, krtka obecného, drozda zpěvného, mníka jednovousého a další.
SEDMIKRÁSKA
V zimním čísle časopisu Ahoj divočino se vám představí sedmikráska, která zdobí trávníky klidně i o Vánocích. Když je jaro suché a teplé, tak hojně kvete - jenže takový rok bývala špatná úroda a proto se sedmikrásce také říká chudobka. Je rostlinou vytrvalou, takže žije více let a stejně jako slunečnice natáčí květy směrem slunci. Také se dozvíte, jaké se dají dělat dobroty ze sedmikrásky.
FUNKCE STARÝCH STROMŮ V PŘÍRODĚ
Dožívající stromy nebo jejich mrtvá torza hojně využívají zvířata i rostliny. Dutiny, praskliny, škvíry slouží jako úkryt mnoha živočichům. Prozkoumejte obrázek a doplňte čísla popisků na místa na stromě, ke kterým patří. Prostudujte také živočichy, které stromy ke svému životu využívají.
BADATELSKÁ VÝZVA
Badatelé vyzývají najít stromy s mikrostanovišti, které sami zanášejí do databáze a mapy. To následně pomáhá k jejich ochraně. Své pozorování můžete vědcům poslat také pomocí aplikace LESODIVERZITA (v časopisu najdete přímý QR kod) a vaše zkoumání na následující straně můžete zaslat do soutěže.
JEŘÁBY V PRALESE
Jak je to s jeřáby v pralese ve smyslu výzkumu a vědy se dozvíte na této dvoustraně. Jeřáby hned nemusí znamenat v přírodě něco špatného, ale naopak vynášejí do korun stromů vědce, kteří získají přístup k rostlinám či houbám nebo i zvířatům v místech, kam by se jinak nedostali. Mohou tak sbírat i hmyz nebo provádět složité experimenty přímo na místě.
BEZOBRATLÍ V ZIMĚ
Zima nejen v Česku, ale celkově na severní polokouli je pro bezobratlé velmi náročná. Nekteří eltí do tepých krajin, jiní se v podově larev, vajíček či kukly schovají anebo se jim povede vyhledat chráněné místo. Zjistíte, jak to mají pavoučnice, žlabatky, pavouci, chvostoskoci a další. Následující strany vás informují, jakou potravou bezobratlí jsou a kteří živočichové se jimi živí.
DIVOKÁ DVOJKA
Osmý díl Divoké dvojky má název Opozdilec, kdy se dozvíte například to, proč se zvířata v zimě schovávají v úkrytech a jen tak neutečou před lidmi.
ZÁVĚREM
Vydří zimní číslo časopisu je za námi. Sice ho stále pročítáme a prohlížíme dokola a budeme v tom pokračovat i zbytek zimy, vystřihovánku si necháváme na později a venku si občas něco připomeneme (nejvíce hledání starých stromů), už se nemůžeme dočkat jarního čísla. Tohle je tak geniální časopis, že z něj děti jen tak nevyrostou a jsem moc ráda, že se víc a víc objevuje v hodinách na škole i v domškoláckých skupinách.
Jedná se o čtvrtletník, který vezme děti do přírody a baví i dospělé. Jeho roční předplatné (4 čísla) stojí 400 Kč a objednávat můžete přes email obchod@ahojdivocino.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat