ZA VÝLETEM: Chalupa u Šenkýře Mikeše a výlety v okolí Prachatic

Naše letní prázdniny jsme zahájili v této báječné chalupě u Šenkýře Mikeše, kam jsme byli pozváni a která se nachází v Kralovicích, kousek od Prachatic. Strávili jsme tam čtyři noci a jak jsem si myslela, že to bude volnější pobyt, nakonec pro vás mám báječné tipy na výlety. 

Chalupa ale sama o sobě nabízí taky parádní zábavu jako například šipky, badminton, pinčes nebo si obyčejně sednete na terasu, hodíte si něco dobrého na gril a užijete si společné chvíle.

Můžete ji obývat v počtu až 8 osob + dvě dětské postýlky. Je tak moc prostorná a zároveň útulná. Při příjezdu na vás bude čekat koš plný lokálních dobrot, zeleniny ze zahrádky, vajíček a celý bochník čerstvého kváskového chleba, takže první den toho nemusíte moc řešit.

Majiteli vám je chalupa předaná a vše je vám ukázáno, vysvětleno. To mám moc ráda, když se můžeme přímo spolu setkat, popovídat, doptat se a je to celé takové osobnější.

V článku vám vypíchnu vymazlené detaily, které si chalupě zamilujete a inspiruji vás k výletům venkovním, poznávacím i uzavřeným, když zrovna nebude příznivé počasí. V okolí je ale několik dalších objevů a věřím, že si každý najde to svoje. Pohodlně se usaďte a přeji příjemné čtení :-).

VÍTEJTE V CHALUPĚ U ŠENKÝŘE MIKEŠE

Chalupa se pronajímá jen z poloviny, takže je možné, že z druhé strany budete mít "sousedy" ale nejlepší na tom je, že vám to vůbec nepřijde. Je tak veliká, prostorná ale zároveň útulná a ten pocit domova tam je silný. Vstoupíte do předsíně, kde jsou skříňky a věšáky. Tam necháte i boty, přezujete se do bačkor, a vejdete dál.

Po pár schodech stojíte před dveřmi do koupelny. Zde je vana se zástěnou a umyvadlo se zrcadlem a šuplíky. Nechybí ani koupelnový radiátor, na kterém můžete sušit ručníky, plavky apod. Pro děti je skvělá vana, kde hlavně Oliver řádil. A my dospěláci jsme se osvěžovali nahoře ve sprchovém koutu.

Hned vedle koupelny je první toaleta aneb jakmile jsou někde víc jak dvě WC, jásáme radostí a nemusíme stát fronty a uhánět se! :-D

Rovnou čarou za nosem je první ložnice, kterou jsme obsadili my s Tomem a Oliverem. Ten v postýlce bohužel nespal ale byli jsme za ni rádi, kdyby se náhodou někdy poštěstilo. Všimněte si, jak je postel vysoká. Postele jsou vyráběné na míru, aby se z nich nejen dobře vstávalo, ale aby se pod nimi i dobře uklízelo. Vtipné bylo houpat nohama, když jsem na posteli seděla. Pod oknem je rozkládací pohovka a za postýlkou je schovaná skříň.

 

Vlevo od ložnice vstoupíte do obývacího pokoje spojeného s kuchyní. V obýváku je ta ultra nejlepší sedačka, kterou jsme kdy zažili a hned jsme ji samozřejmě googlili. Jenže vás zklamu, je z dovozu, ale naprosto fantastická! Měkoučká, heboučká a když ji rozložíte (dokonce si můžete upravit i záhlavníky), tak se vám z ní prostě nebude chtít slézt.

Naproti ultra nejlepší sedačce je klasicky obývací stěna s televizí, kterou si hlavně Tom pustil párkrát večer, ale raději jsme večery věnovali pinčesu a šipkám anebo jsme do tmy hráli badminton :-).

Kuchyň je prostorná a plnohodnotně vybavená včetně KÁVOVARU. Vy si jen vybavíte lednici dle vašeho gusta. Koše jsou na tříděný odpad a vedle nich je ještě prostorný jídelní stůl, kde jsme se scházeli u snídaně a později u večeře. Přeci jen jsme z menšího bytu, tak si prostory, kde se pohodlně všichni vejdeme, moc užíváme a v této chalupě je prostoru habaděj :-). Nákupy jsme řešili dle potřeby v Prachaticích, které jsou opravdu kousek ale na místo dováží i rohlík nebo košík .. jedno z nich :-).

Takový koš je připraven pro hosty + kváskový chléb, který jsme měli ještě teplý. V koši je lokální zelenina, vajíčka, sýry, med, nakládaná zelenina a další dobroty, ze kterých jsme první dny čerpali. To je fantastické uvítání a hned se člověk o to víc cítí jako doma.

Z obývacího prostoru se vejde na krásnou prostornou terasu s posezením a houpacím křeslem. Z terasy můžete sejít i na zahradu bočními vrátky. Do chalupy tedy celkem vedou tři vstupy - hlavní, z této terasy a ze spodní terasy u grilu. Lenošení v houpacím křesle je bájo, pokud vás tam děti pustí :-D.

Ale honem do druhého patra, ať se někam posuneme. Hned vedle schodů je další koupelna. Tato má sprchový kout, který je ale kvůli stropu snížený - bacha na hlavu. Samozřejmě nechybí ani odkládací prostor, umyvadlo a koupelnový radiátor.

A vedle koupelny je druhá toaleta, stejná jako spodní. Nemusí se tedy v noci nikam po schodech, což je velká výhoda i třeba když se vzbudí děti, dojdou si samy a nemusí se "bát" chodit někam dál.

Nahoře je další ložnice s manželskou postelí. Tato má cestovní postýlku, odkládací stolek a v koutě mimo záběr je skříň. Tuto místnost jsme nepotřebovali využít ale to střešní okno je teda bájo.

Dětský pokoj s pohovkou, dvojlůžkem a dvěmi lůžkami obývala mamka s holkama. Tato místnost nemá vyloženě skříň ale na chodbě se jedna nachází. Je zde televize a pod ní skřínka + pár dalších nočních stolků pro potřebné využití. Výška postelí je skvělá i pro boxy s hračkama.

V druhé části místnosti je hrací koutek s křesílky, odkládacím stolkem, kuličkovou dráhou i knížkami. Najdete tu i puzzle a další hračky. Tady si Oliver stavěl komín z kostek nebo si hrál s kuličkovou dráhou. Knížek je tu opravdu mnoho, některé jsou i poměrně staré a to je krása v nich listovat.

Magnetická stavebnice je skvělou volbou pro děti různého věku. Zabavíte malé i starší děti, které budou zkoušet, co se všechno dá postavit a jaká výška vydrží. Magnetickou stavebnici jsme domu pořídili právě na popud toho, že jsme ji zkoušeli na jednom pobytu. Tuto konkrétní neznáme, tak jsme vyzkoušeli zase něco jiného.

To samé vláčkodráha. Další sázka na jistotu, která zabaví malé i starší děti. To je něco u čeho Oliver zvládne sedět dlouho a moc ho baví. Konečně je ve fázi, kdy už ji tolik nebourá a dokáže si opravdu vyhrát. Za nás vláčkodráhu do všech chalup, roubenek i apartmánů :-).

Za pohovkou se nachází balkonek s posezením, na který jsme především chodili zalévat květiny, ale taky jsem tam poseděla s Klaudi a povídaly jsme si.

Příjemná zašívárna, kde mě jen tak nikdo nehledal. Káva, zpěv ptáků a bzučení hmyzu na květinách, to je něco, co je pro nás v paneláku výjimečné a co si já osobně vždycky moc užívám.

Z balkonku dobře vidím na dětské hřiště, kde je klouzačka, dvě houpačky, pískoviště i piknikový stůl, kam jsme holkám dávali svačinu i třeba večeři. Ty západy slunce a "zlatá hodinka" jsou v přírodě a klidu takového místa naprosto báječné.

Na fotkách to tak nevypadá a nevynikne, ale ty schody jsou opravdu široké a celkově prostor v chalupě je velký. To nás mile překvapilo a zaujalo na první pohled.

Vrátíme se do vstupní chodby, kde jsou ještě jedny dveře a ty vedou dolu do technické místnosti a na terasu, abyste nemuseli obcházet celý dům. Najdete zde také vysavač a koště.

Dole je prakticky připravený stolek s příslušenstvím na grilování, který si díky kolečkům můžete přesunout dle potřeby přímo ke grilu. Je tam plastové nádobí a další potřeby.

Zde je další WC, v pořadí třetí (jedno v každém patře), a pračka. Je to místnost úplně dole hned vedle terasy. Naproti ní je ještě jedna technická místnost a vstup na terasu.

Terasa je rozdělena se sousedy květináči a pokud byste chtěli ještě větší soukromí, vysunete si ještě boční tmavou markýzu. Pro zastínění využijete vrchní elektrickou markýzu a můžete si užívat zastíněný prostor. Nechybí ani velký stůl, kde můžete společně všichni jíst. Stůl je dostatečně daleko od zahradního grilu, ale zároveň dobře vidíte, co se jak opéká.

Trampolína je umístěna v zákoutí nejen kvůli rovnému povrchu, který jinde téměř není, ale také kvůli stínu. Stodolou je velmi dobře zastíněná, tak si tam holky skákaly do zblbnutí aniž by byly na přímém sluníčku.

Zahrada je z kopce, ale síť na badminton postavíte v pohodě a užijete si tam spoustu zábavy. Já si s mamkou pinkala po několika dekádách a byla to fantastická nostalgie. Musely jsme si ale pinkat jen spolu nebo s holkama. Tomáš je strašně soutěživej a nedá se s nim nic normálně hrát :-D.

Západy slunce jsme, kromě badmintonu, trávili také s bublifukem a megabublinami.

Tohle není jen tak ledajaká garáž .. je totiž kouzelná! Skrývá v sobě večerní zábavu v podobě pinčesu a šipek. Jsou tam i stoly, na které si můžete připravit večerní pohoštění a nechybí ani lednice pro vychlazené pívo nebo limonády. Na naše společné večery jsme se každý den moc těšili :-).

Na holky byly šipky sice výš, přeci jen je to spíš pro dospělé, ale překvapilo mě, že i přes to velmi dobře házely a to jak Klaudi, tak i Sofi. Na Olivku to bylo opravdu moc, ale poradili jsme si, aby se zapojila i ona. No a pinčes sám o sobě s tim nespavým ďáblíkem byl výzvou, kterou jsme si taky moc užívali. Až na soutěživého Tomáše, se kterým se pak nikomu nechtělo hrát :-D. To ho ale časem doufám přejde a bude si užívat proces, ne výhry.

A teď je čas projít všechny výlety, které jsme cestou na chalupu i při pobytu navštívili.

KULIČKOVÉ HŘIŠTĚ PÍSEK

Tohle parádní kuličkové hřiště se nachází v Písku u cyklostezky. Můžete parkovat kousek nad ním na veřejném parkovišti a sejít dolu do parku k řece, tam jen popojdete a kuličkovou dráhu nemůžete minout. Na jaře nebo na podzim to může být mnohem lepší, než v létě, když tam není stín.

Kuličky všude nosíme naše, různých velikostí, ale zde se v sezoně nachází automat - takže drobáky sebou ať si za 10Kč zakoupíte na památku klasickou barevnou anebo za 20Kč dřevěnou. Kuličky málokdy končí v připravených žlábcích, ale většinou vyskočí z dráhy a letí do trávy tím, jak naberou rychlost. S tím souvisí zvýšený dohled na cyklostezku, vzhledem k cyklistům a dětem nahánějícím kuličku.

Chyběla mi tam nějaká lavička bezpečně k posezení (jsou tam dvě hned u cyklostezky) nebo nějaký piknikový stůl se zastřešením. To prudké sluníčko je vyčerpávající a my byli schovaní ve stínu pod automatem. Ta klouzačka uprostřed mi nepřijde zrovna šťastně zvolená vzhledem k letním pařákům, kdy je opravdu rozpálená a už v době naší přítomnosti (cca 11h dopoledne) nebyla použitelná.

ODKAZ NA REEL

SPORTOVNÍ STEZKA PÍSEK

Zaparkovali jsme kousek od lávky Dagmar Šimkové, a kochali jsme se, jak to mají v Písku hezky vymyšlené - vstup do vody, koupání pod lávkou, přepad, hloubka. Neodolali jsme, využili na nohách Skinners a taky jsme se osvěžili.

Přešli jsme lávku a vydali jsme se vpravo. Stezka začíná až o kus dál, ale hned za občerstvením jsou už houpačky a menší stezka s cvičebními prvky pro seniory, což je taky skvělý a potřeba!

Sportovní stezka začíná až dál u altánku a má celkem 30 zastavení ve smyslu sportovních prvků. Každý prvek má cedulku s návodem, jak ho používat. Protáhnete si nohy, promasírujete záda, skočíte do výšky, uděláte kliky i sedy/lehy, zabalancujete na špičkách, proběhnete slalom a mnoho dalšího.

Kočár to chce terenní nebo croozer s tím, že si v první půlce (hned začátek nad altánem) dáte docela do nohou. Nosítko bude určitě lepší, záleží jak to máte s dítkem a jestli se nosí rádo. Pak je to mnohem lepší, jen cesta dolu a po rovince zpátky až k autu.

Nahoře na kopci v lese se vám otevře prostor se spoustou dalších prvků a velkou dřevěnou kuličkovou dráhou - tady není automat na kuličky, mějte vlastní. Je tam i posezení s velkým stolem, kde si můžete dát pauzu a nechat děti běhat. Tohle si dokážu představit jako celodenní pobyt v lese. Všechno krásně ve stínu, udržované, nezničené, prostě bájo!

Stezka je okružní - to znamená, že končíte opět u altánku a cestou zpátky se můžete občerstvit v Hummus bistru u Smetáka, kde je teda v tomto období docela plno ale po takové stezce je nutná nějaká odměna pro všechny.

ODKAZ NA REEL

KOUPAČKA V KŘIŠŤANOVICKÉM RYBNÍKU

Křišťanovický rybník jsme nenavštívili poprvé. Už jsme zde byli pár let zpátky při našem prvním pobytu na Šumavě a zaryl se nám do paměti, protože jsme tam zažili neplánovaně ten nejkrásnější večer celého pobytu.

Začaly prázdniny a holky se samozřejmě ptaly kdy a kde se budeme koupat. Můžete si vybrat právě Křišťanovický rybník anebo Ktišský rybník. Oba jsou oblíbené ale každý trochu jiný. I když by nebylo na škodu zkusit zase něco jiného, šli jsme spíš na jistotu.

Zde je občerstvení, kde si zakoupíte nanuky, pivo, limonády, kávu, utopence, hermelín ale i hranolky apod. Je to písečná pláž a rybník je rašelinového původu, je tedy zakalený a doslova u břehu plavou ryby, což pro někoho může být no go ale nám to nevadilo a holky v čele s Oliverem byly nadšené.

Jsou tu i toitoiky a několik zastíněných míst. Co se týče hraček do vody, nic jsme nemuseli tahat, je tu toho dost erárního pro všechny. Jen si od parkování musíme kus popojít, je to třeba 7 minut chůze.

Chtěli jsme tu strávit celý den ale nakonec nás vyhnalo počasí, tak jsme se vrátili na chalupu a užívali si odpoledne i večer spolu u pinpongového stolu :-D.

ZVÍŘÁTKA PUTIM

Zviratka Putim jsou rodinnou farmou, na které uvidíte klokany, různé druhy ptactva (sovy, dravce, papoušky), králíky, surikatu, ovce, kozy a mnoho dalších.

Máme rádi rodinné farmičky a podobná místa se zvířaty, která jsou až kontaktní a kde můžeme vidět zvířata pořádně zblízka. Zde je to navíc řešeno i jako velké dětské hřiště, kde se děti můžou i vyblbnout a pohrát si.

OTEVŘENO mají po-ne v době 9-19h takže tam můžete vyrazit prakticky kdykoliv. My vyráželi dopoledne kvůli počasí, abychom tam nebyli v tom největším pařáku

VSTUPNÉ JE ZDARMA ale jsou tam nachystané QR kody na podporu farmy, kdy jsou vděční za každou korunu a příspěvek na krmení nebo jakékoliv vylepšení

Majitelé vám zodpoví jakékoliv dotazy a věřím, že to pro vás bude zase něco jiného a uvidíte zblízka zvířata, která jste tak blízko ještě neviděli.

My jsme tam strávili asi necelé dvě hodiny úplně na pohodu s tím, že jsme i poseděli v přístřešku ve stínu, kde jsme si dali sváču.

Více informací, včetně parkování, najdete na jejich webu https://nasezviratkaputim.cz/.

ODKAZ NA REEL

STEZKA BITVY U SUDOMĚŘE

Tady se trochu rozepíšu, protože tohle jsou věci, na kterých stojí historie a já to naprosto miluju!

Husité vedení Janem Žižkou z Trocnova. Proti nim stálo vojsko katolické šlechty, především strakonických johanitů (maltézských rytířů) a plzeňských katolíků. Po první pražské defenestraci se v Čechách rozhořely husitské války. Žižka se skupinou několika stovek stoupenců mířil z Plzně do Tábora. Katolická vojska je chtěla zastavit a zničit dřív, než dorazí do bezpečí.

Jak bitva probíhala? To je právě to co mě neskutečně fascinuje až z toho mám husí kůži a pomyslně smekám klobouk. Žižka měl jen 400 pěších bojovníků (ženy, práčata starci), několik vozů a minimum jezdců. Proti nim stálo přibližně 2 000 o dost lépe vyzbrojených protivníků.

Vybral si ale geniální místo! Úzkou hráz mezi dvěma rybníky. Z jedné strany byl rybník Škaredý, z druhé tehdy částečně vypuštěný Markovec, jehož bahno se stalo dokonalou pastí. Těžkoodění rytíři se pokusili zaútočit, ale zapadali do bahna. Nemohli využít sílu jízdy, husité je zasypali šípy, cepy, sudlicemi a útok odrazili.

Žižka využil krajinu jako zbraň. Nevyhrál silou, ale chytrostí.

Proč je bitva tak důležitá? Byla to první velká Žižkova výhra, která ukázala, že rytířská jízda není neporazitelná. Potvrdila účinnost husitské taktiky s vozovou hradbou a dodala husitům obrovské sebevědomí. Jan Žižka už tehdy přišel o jedno oko, přesto patřil mezi nejlepší vojevůdce své doby.

Bojiště dodnes leží mezi rybníky a jeho atmosféra má sílu. Na místě stojí velký památník Jana Žižky, odhalený v roce 1925. Přesné počty vojáků historici neznají. Údaje se liší podle kronik. Bitva trvala jen několik hodin, ale ovlivnila další průběh husitských válek.

My jsme šli trasu BITVA U SUDOMĚŘE HRA, kterou jsem našla na internetu https://www.piseckem.cz/.../pamatnik-bitvy-u-sudomere/ ale QR kód s mapou nefungoval, tak jsme to nějak šmoulili za pochodu dle instrukcí. Ale abyste nebloudili, tak jsme to s Tomem nějak naklikali do mapy https://mapy.com/s/pufusunabu ať si trasu užijete bez bloudění.

Trasa vás zavede i k husitským bojovníkům, kteří byly vytvořeni jako symbol 400 bojovníků na straně Žižky a mají taky svojí energii, kdy má člověk nutkání opravdu smeknout.

ODKAZ NA REEL

MUZEUM ČESKÉ LOUTKY A CIRKUSU

Muzeum se nachází na náměstí v Prachaticích. Děti do 15 let mají VSTUP ZDARMA! a dospělí platí 70Kč. Čkají vás tři patra prohlídky (rozdělená na dvě témata) + hernička s loutkovým divadlem, kde vám děti mohou připravit pohádkové představení.

V první části expozice se vydáte na cestu historií českého loutkářství. Uvidíte loutky od nejstarších kočovných loutkářů přes rodinná a spolková divadla až po profesionální scény. Nechybí známí Kašpárci a čerti, ani nádherné loutky vytvořené podle návrhů Mikoláše Alše, Vojtěcha Suchardy nebo Jiřího Trnky. A je tam dokonce i Jan Žižka! Součástí expozice jsou také historická loutková divadélka, ve kterých si můžete pustit ukázky slavných loutkových inscenací.

Druhá část patří jedinému cirkusovému muzeu v České republice. Kromě dobových plakátů, fotografií a dokumentů vstoupíte přímo do cirkusové manéže. Vyzkoušíte si atmosféru mezi hrazdami, perskou tyčí, jednokolkami, žonglérským náčiním i pestrými cirkusovými kostýmy. Velkým lákadlem je také motocykl, na kterém vystupovali slavní Medvědi s Cibulkou.

Vystoupáte ještě výš a tam uvidíte proměnu cirkusu od malých rodinných společností přes velké světové cirkusy až po dnešní nový cirkus, který staví na akrobacii, herectví a pohybovém divadle místo vystoupení divokých zvířat.

Neměli jsme velká očekávání ale muzeum nás mile překvapilo a nadchlo. Holky si tam našli svoji zábavu, viděly mořskou pannu a nejvíc je bavily mini scénky, které jsou vidět pouze malým kukátkem. Strávili jsme tam necelé dvě hodiny, kdy jsme neustále něco prohlíželi, četli a kochali se.

ZŘÍCENINA HRADU HELFENBURK

Zaparkujete na vyznačeném parkovišti, naproti kterému je menší dřevěné hřiště pro děti. No a čeká vás zhruba asi 1km cesty ke zřícenině. Cesta je do kopce ale široká, prašná, pomalým krokem na pohodu, rychlejším se zapotíte .. zvlášť s kočárem a zvlášť takhle v létě, uff.

Cestou potkáte několik naučných cedulí, kdy se každá z nich věnuje jednomu konkrétnímu ročnímu období v lese a je to zajímavé počtení i pauza na vydýchání. Někde na půl cesty je i zastíněné odpočívadlo se stolem a lavicemi.

Zaujalo nás kolik MRAVENIŠŤ jsme cestou na zříceninu viděly a jak moc vysoké byly! Některé byly vyšší než naše Olivka a co nám došlo až později, tak byly pouze po pravé straně. Taková mraveniště zas tak často nepotkáme (a to jsme v přírodě furt) ale tady bylo pomalu jedno vedle druhého .. neskutečný!

Helfenburk patří mezi největší zříceniny hradů v ČR. Rozloha areálu je přibližně 1,27 hektaru a od roku 1963 je kulturní památkou. Na svou dobu mimořádně propracovanou obranu. Najdete zde mohutné hradby, několik bran, dělové bašty, hluboké příkopy i válcovou obrannou věž vysokou přibližně 17 metrů. Meč zapíchnutý v zemi je novodobá instalace, která slouží jako fotopoint a symbol hradu. Připomíná rytířskou minulost Helfenburku a dotváří atmosféru zříceniny.

VSTUPNÉ je 80Kč za dospělého, děti, studenti, senioři a držitelé průkazu ZTP 60Kč a děti do 6 let zdarma. Více informací najdete na webu www.helfenburk.com.

Můžete si zakoupit občerstvení a posedět u stolů vedle - musim říct, že po tom výšlapu v tom vedru, jedno vychlazené nealko bodlo a rovnou jsme si dali i svačinu. Na druhé straně je dětský koutek s houpačkou, klouzačkou, motorkami i zahradním domečkem. Koutek je moc hezky řešený. WC tam jsou poměrně vymazlené kadiboudy

Projdete branou až na nádvoří, kde se vám rozevře opravdu velký prostor s ohništěm. Nezapomeňte prozkoumat každou skulinu, ať neminete možnost trochu potýrat rodinné příslušníky. V ceně vstupného je i vyhlídková věž, která je vzadu na nádvoří a kterou určitě vystoupejte. Z hradu je krásný výhled na pásmo šumavských hor, masív Boubína, rozhlednu na Libíně nad Prachaticemi a Českobudějovickou pánev.

Všimli jste si tam červené růže? Jde o erb Rožmberků, kteří hrad nechali po souhlasu Karla IV. postavit v roce 1355. Stejnou růži dodnes najdete i ve znaku města Bavorov jako připomínku jejich vlády.

Erby s pětilistou růží v české historii patřily mocnému rodu Vítkovců (pánům z Růže), kteří se podle pověsti o dělení růží rozdělili na pět hlavních větví: Rožmberky, páni z Hradce, páni z Krumlova, páni ze Stráže a páni z Ústí. Každá větev užívala jinou barvu růže a pole

Projdete to tam docela rychle, ale my poseděli v občerstvení, děti si hráli v koutku a využili jsme i chvíle naprosté vylidněnosti, kdy jsme celou zadní část a nádvoří měli pro sebe, tak si tam holky malovaly, trénovaly uzly a zkoumaly všechno okolo.

ODKAZ NA REEL

AREÁL LESNÍCH HER PRACHATICE

Tady jsme taky nebyli poprvý ale vrátili jsme se hlavně, aby to tam viděla mamka a aby si to tam užil i Oliver. No a holky jsou samozřejmě pro každou lesní prolézačku, přelézání, zkoumání a hřiště. Čeká vás několik stanovišť plných pohybových i logických úkolů, které děti provedou lesem zábavnou formou. Budete skákat, balancovat, poznávat přírodu a zjišťovat, že i obyčejná procházka může být jedno velké dobrodružství.

Je to místo, kde se zabaví jak dvouleté dítě, tak i dvanáctileté. Holky si vymýšlely vlastní výzvy, závodily mezi sebou, překonávaly samy sebe a šestiletá Olívie dokonce zvládla přeručkovat celou hrazdu. Jen bych chtěla trochu zmínit očekávání, protože ta jsem měla při první návštěvě nastavená jinak. Z komentářů na internetu a ze zpráv, které mi chodily, jsem měla pocit, že jde o místo, kde rozložíte deku, děti se několik hodin samy zabaví a vy budete v klidu odpočívat. No jenže to tak úplně není.

Areál je spíš lesní stezka s jednotlivými herními prvky. S menšími dětmi budete většinu času procházet společně a starší děti je na některých překážkách potřeba jistit nebo jim pomoct. Rozhodně to ale není mínus, jen je dobré s tím počítat.

Najdete tu několik laviček i přístřešek, kde se dá posvačit nebo si děti mohou něco nakreslit. Jen během hezkých dní bývá dost využívaný a nějakou chvíli trvá, než se vystřídáte. Oceňuji i to, že je celý areál pěkně udržovaný a nechybí ani kadibudka, což se na podobných místech vždycky hodí (i když pořád je to kadibouda).

Za mě je to opravdu povedené, promyšlené, propracované místo, kde má každý prvek zajímavý popis, jen bych ho neplánovala jako celodenní program. Ideální je spojit ho s dalším výletem nebo zastávkou cestou. Pokud hledáte místo ve stínu, kde se děti proběhnou, protáhnou a užijí si spoustu zábavy, určitě stojí za návštěvu.

ODKAZ NA REEL

ZÁVĚREM

Chalupa u Šenkýře Mikeše se stane doslova vaším domovem. Bude vám tam tak dobře, až vás to překvapí. Spaní na vysokých postelích jako princátka, zábava pro děti i dospělé, velký obchod pár minut autem a tolik výletů v okolí - výlety jsme vybírali tak nějak na pohodu abychom si užili i prostředí chalupy, badminton a pinčes jsem totiž nehrála roky a tak moc jsem se na to všechno těšila

Zahrada na vyřádění, večerní šipky či pinpong, grilování a posezení u stolu či na sedačce, kam bychom se vešli klidně i ve větším počtu. Více informací o chalupě, volných termínech a dalších výletech po okolí najdete ZDE. 

Moc děkujeme za pozvání a přejeme mnoho spokojených bydlíků :-).