29. června 2018

VAŘÍME: Další recepty metodou Sous-Vide

V lednu jsem Vás v článku Vaříme metodou Sous-Vide seznámila s tím, o jaké vaření se jedná, co je k tomu všechno potřeba a jaká jídla se tímto způsobem dají vařit.

V dnešním článku bych přidala dalších 5 receptů z naší tvorby, které jsme společně s manželem metodou sous-vide připravili
SÝROVÁ OMELETA SE SLANINOU A OLIVAMI

Podobný způsob vaření omelety jsme viděli v jednom videu, které kolovalo na Facebooku. Řekli jsme si, že to přeci musí jít i metodou sous-vide. 

Tak jsme tímto způsobem dali dohromady vše, co nám chutná a vznikl z toho zvláštně tvarovaný "knedlík", který ale chuťově vůbec nemá chybu!

Dá se vytvořit na nespočet způsobů podle toho co máte rádi a dá se říct, že spadá i do LowCarb receptů :-).

Skvělé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Recept na tuto výbornou a sytou omeletu, najdete ZDE.




PUDINGOVÉ FONDUE S OVOCEM

Chtěli jsme pomocí sous-vide metody vymyslet i něco speciálního, neobvyklého a když jsem si lámala hlavu s tím, co připravíme, napadly mě právě fondue.

Puding jsme připravili s pomerančovým džusem a smetanou. Musím říct, že se toho nejen Klaudinka, ale i my mohli doslova ujíst :-D.

Je to taková osvěžující mlska, ideální třeba na dětské narozeninové oslavy nebo při jiné výjimečné příležitosti. Není je potřeba ničím doslazovat. Bohatě to takto stačí :-).

Recept na pudingové fondue najdete ZDE.




FILET Z TRESKY SE ŠPENÁTOVOU POLENTOU A ZELENÝMI FAZOLKAMI

Metoda sous-vide je perfektní na různé druhy masa. Maso totiž zůstane krásně šťavnaté, konzistenčně bezkonkurenční, nepřesuší se, nepřepeče, prostě nic. Jen ho pak zprudka orestujete nebo zapečete a je hotovo.

Tentokrát jsme zkombinovali filet z tresky s polentou, aby byla obměna takového toho přílohového stereotypu a přidali jsme listový špenát se zelenými fazolkami ať to máme hezky jarní s blížícím se jarem :-).

No a i když se u nás polenta obecně moc nemusí, snažím se jí dávat šanci a v této obstála na výbornou! Chutnalo celé rodině :-).

Recept na tento neobvyklý pokrm najdete ZDE.




ŠPÍZY Z VEPŘOVÉ KÝTY S JOGURTOVO-HOŘČIČNÝM DIPEM

Mnohdy je vymýšlení receptu dost vyčerpávající. Nápady se nehrnou, chuť není na nic. V tu chvíli pomůže přestat přemýšlet složite, ale vzít to jednoduše.

Tak vznikl nápad na špízy, které manžel miluje!

Rychlovka, které je hotová za pár minut a dosyta se nají celá rodina :-).

Recept na špízy včetně jogurtovo-hořčičného dipu najdete ZDE.




VEPŘOVÝ GULÁŠ V CHLEBU

Jóóóóó, tak tohle se povedlo! To se vážně povedlo a ještě teď si klepeme si na čelo, proč jsme toho neudělali mnohem víc :-D. 

Guláš do chleba jsme už párkrát dělali, ale tohle je bezkonkureční. Předčilo to všechna očekávání a musíme se pořádně pochválit :-D.

Žjóóóva to bylo žrádýlko. Chuťové buňky opět horlivě skáčou při každém pohledu na tuto fotku.

Na pečení domácího chlebu nebyl čas, tak jsme sáhli po kupovaném.

Recept na vepřový guláš najdete ZDE.




Tak to bylo dalších 5 receptů za posledních několik měsíců, které jsme připravili pro společnost Vac-Star a určitě se postupem času můžete těšit na další várku.

A co Vy? Znáte tuto metodu vaření? Nebo ji dokonce využíváte doma?

Určitě mi dejte vědět. Byla bych moc ráda za vzájemné předání nějakých zkušeností, znalostí a tipů, kterých není nikdy dost :-).

28. června 2018

OBOUVÁME SE: Slipstop

Když jsem byla v únoru oslovena Petrou s tím, že je výhradním dovozcem velmi zajímavých Slipstop botek a že by mi je ráda nabídla pro holky k testování, byla jsem nadšená!

Nadšená je slabé slovo, ale těžko se to takto textem vyjadřuje :-D.

Zrovna se mi v té době hodily. Ať už pro Klaudinku do školky, jelikož vyrostla z ponožek s koženou podrážkou a taky pro Sofinku, u které jsem už přemýšlela v čem bude na jaře a v létě chodit, protože má úplně jinou nohu, než Klaudinka a tudíž nemůže nosit boty po ní.

A hlavně v čem mi holky budou běhat na stanování, jelikož stanujeme na louce a tam se bosky běhat téměř vůbec nedá - nohy jsou hned rozpíchané od ostré slámy, takže je to nepříjemné a je potřeba chodidla něčím krýt.

Po 4 měsících aktivního testování Vám přináším detailní recenzi. Kdyby náhodou něco nebylo zodpovězeno, neváhejte se zeptat.





25. června 2018

SLAVÍME: Puntíkatá párty časopisu Puntík

Časopis Puntík odebíráme od prvního čísla. Padnul mi do oka hned na první pohled a tím, že jsem v té době založila blog, který v podstatě stojí na recenzích, brala jsem to také jako pravidelnou možnost psaní článku - v té době jsem se bála, že nebudu mít o čem psát .. hahaha :-D

S Puntíkem jsme si vzájemně padli do noty. Holky ho milují a mně se líbí jako žádný časopis předtím. Takže když jsem viděla, že se chystá oslava jeho prvních narozenin, bylo jasný, že tam nesmíme chybět!




Pozvánka se moc povedla! Proběhla sice změna místa konání, na kterou jsem postřehla pár stížností, ale z mého pohledu to byla změna určitě k lepšímu. Nechápu, kdo mohl takové pozvánce vůbec odolat a je velká škoda, že si to spoustu lidí nechalo ujít.




No a jelikož byl "povinný" dress code, tak jsme se museli taky pořádně vyladit. Hlavně holky aby byly pořádně vyladěné! :-) K tomu jsme využili nabídku v OBCHŮDKU časopisu Puntík, kde si i Vy můžete (nejen) trička zakoupit. Jen pozor! Trička jsou docela široká. Obě holky na sobě mají velikost 98. Pro Klaudinku jsem nejdříve měla velikost 116, ale to má jako noční košili :-D




No a my se s manžekem vyladili tak, že jsme si vzali bílá trika a fixami na textil namalovali puntíky + na zádech byl název blogu .. trochu reklama hahaha :-D.  




Cestu do Prahy radši komentovat nebudu. Vtipné na tom bylo to, že jsem zrovna dočítala knihu Uvolněné rodičovství a dostala jsem se ke kapitole Zvládnout negativní emoce. No .. ale naštěstí mě ta kniha trochu krotila, jinak nevim co bych dělala :-D.

Sofinka usnula půl hodiny před dojezdem a na oslavě prospala ještě asi hodinu :-D. Vyndali jsme ji z auta a spala dál na rameni u manžela. Šli jsme tedy na místo a mně už bylo jasné, že bude dál spát a že bude spát fakt ještě dlouho :-D.

Oslava byla nádherná už od příchodu. Nevím proč mě neustále něco takového dojímá, ale bylo to vážně nádherné. Všechno barevné, puntíkaté, plné balónků a hlavně se tam bylo kde schovat, jelikož se nás ten den slunce rozhodlo nešetřit.

U vchodu jsme se pozdravili se šéfredaktorkou časopisu Evou Bavorovou a mně furt hlavou šrotovalo, co s tou Sofií. Zrovna jsme s sebou neměli nosítko, protože jsem si myslela, že budou obě holky řádit a prospí se v autě. No tak nic no :-D.

Z jedné strany se u vchodu rozdávala zmrzlina, jedno číslo časopisu Puntík a kartička, na kterou se sbírala razítka a pak se odevzdala ke slosování o krásné ceny :-).

Šli jsme po schodech nahoru, kde se už pomalu rozjížděly dílničky pro děti. Pozdravili jsme se s Vendulou Hegerovou, se kterou jsem pravidelně v kontaktu a moc jsme se na sebe těšily :-). Sofinku jsme nakonec položili na mikinu právě u Venduly a vrhli jsme se na tvoření a obcházení areálu dokud tam byl ještě poměrně klid.





DINO A SAURA

Tady si děti mohly vybrat hned z několika možností. Tvořil se náramek, čelenka nebo kravata, takže byla volba jak pro holky, tak i pro kluky. Vpravo dole je vidět část spící Sofinky :-D.




Venduly ilustrace jsou jednoduché, chytlavé, dětmi oblíbené. Kochám se jimi už pěkně dlouho a moc se mi líbí. Kéž bych uměla aspoň z části kreslit tak, jako Vendula :-).




Klaudinka si pro tvoření vybrala čelenku s Dinem :-). Nebyla by to ona, aby nenalepila všude jenom růžové puntíky :-D. Já jsem si vždycky říkala, že moje děti určitě nebudou mít nejoblíbenější barvu růžovou, ale nedalo se tomu zabránit :-D.




Navíc prvním cca 60ti dětem, které k tomuto stánku přišly, rozdala Vendula úžasné perníčky buď s Puntíkem a nebo se Saurou :-). Klaudinka si vybrala Sauru a hned se do ní zakousla :-D. Sofince jsme vzali Puntíka a má ho schovaného na památku.




Vendulku jsem pak samozřejmě vytáhla na společnou fotku :-).




MEDVÍDEK VILDA

Všude se to už začínalo hromadit a my se snažili vybírat místa, kde je méně lidí. Jako další jsme tedy navštívili medvídka Vildu, který tam měl celé své bydlení :-D.

Překvapilo mě, jak je veliký. Myslela jsem si, že je mnohem menší. Takže jsem opravdu moc ráda, že jsme měli tuto jedinečnou příležitost vidět ho na vlastní oči a vidět i celé zákulisí jeho bydlení.





Na Vildu se nesmělo sahat, ale děti měly možnost vzít si jiné plyšáky a vytvořit s nimi nějaký příběh nebo si s nimi jen tak v tom "domečku" hrát, jak by to jinak dělal přímo Vilda.




Klaudinka byla doslova v rauši. Neustále něco zkoumala, hledala, otevírala, zavírala a já byla jen samý nech to, nesahej na to, neotevírej to. Ta by nejradši otevřela i tu marmeládu :-D Blázínek náš jeden :-D.  




No a já se těšila na kadiboudu :-D. Tak mám odfajfknuto, že jsem chtěla fotku s kadiboudou :-D. Tu Vildovi snad i závidím :-D.




No a u Vildy se taky tvořilo, aby děti poctivě sbíraly puntíky na kartičku. Maloval se obrázek, na který se následně malý vystřižený Vilda nalepil :-).


PANDA ŠVANDA

Panda Švanda je novější postavičkou v časopisem, ale rychle zapadl a je všemi oblíbený :-).

Na tomto stanovišti na nás čekaly pro změnu parádní panda sušenky.




Dále si děti vyrobily panda balónek a masku na oči, kterou pak Klaudinka nechtěla sundat ani v autě na cestě domu :-D. Překvapilo mě, že u ní tyto panda věci měly největší úspěch :-). O balónek se holky praly, tak jsme ještě doma dotvářeli další :-D.





PRŮZKUMNÍK ŽÁROVKA
 
Miláček můj! Ten je prostě TOP a na něj jsem se těšila ze všeho nejvíc. Ten kdyby tam chodil jako maskot, tak mě asi budou odvážet :-D.

Ilustrace Andrey Popprové jsou nádherné a já si je díky Puntíkovi moc užívám. Dříve jsem je totiž vůbec neznala, ale teď po nich jdu jako slepice po flusu :-D. A moc díky za průzkumníka! Je neuvěřitelné, že se tímto způsobem dá dát postavičce život.

Sofinka miluje knihu Čekání na Vánoce, kterou jsem musela schovat hluboko do skříně, jinak by se jiné nedotkla. Tak ji vyměnila za knihu Jaro je tu! :-D. Má vkus to mé malé plůdě. Pozná ji i v knihovně na dálku.

V této dílničce se prutem z bazénku lovily mořské potvory.



MYLIŠÁCI

I Mylišáci měly svůj stánek, kterému vládla Aneta Žabková.
 
Aneta má svůj styl, způsob a humor, který do knížek přenáší :-D. Doma ještě žádnou z jejích knih nemáme, ale čím víc se na její práci zaměřuji, tím víc mě knihy lákají.

Ilustrace mě dříve nijak neoslovily, až když vytvořila lesníka Ondru, tak ten mě zaujal. Jenže nedávno jsem zkoukla několik z jejích krátkých animovaných filmů a nemám slov :-D. 

Nejvíc z nich mě baví upír :-D. Dále jsem se zatajeným dechem sledovala jak dopadne Ups! Chyba, kdy čáp vyměnil děti lidem a medvědům :-D. No a nejvíc mě dostalo In vino veritas, na to bych mohla koukat pořád dokola.  

S Mylišáky se tvořilo tak, že si děti vybarvovaly postavičky, které si samy určily. Aneta kreslila, až se z ní kouřilo a plnila všechna dětská přání na max! :-D Vymalované postavičky se vystřihly a nalepili na špejli. Další možnost byla vytvoření hnízdečka ze skořápky od ořechu.




Aneta je mi věkově nejblíž a i po těch internetech se společně dost nasmějeme :-).




Co se týče autorů, jako takových, tak je jasně vidět, kdo u mě převládá, koho mám nejradši :-D. A nepřestane mě fascinovat, jak jsou odlišní - tedy odlišné. Každá má svůj styl a každá je zajímavá něčím jiným.

Nasbírali jsme podpisové kartičky, které holkám na památku založím :-)




SKÁKACÍ HRADY

Pro děti tam navíc byla možnost 3 skákacích hradů. Dokonce byly i rozděleny podle věku, takže se člověk nemusel bát, že se dítěti něco stane. Dva byly na tenisových kurtech a jeden byl na trávě kousek bokem. Takže se děti krásně rozprostřely a nebyla tam žádná mačkanice.


HŘIŠTĚ NA BEACH VOLEJBAL 

Kdo hledal jakékoliv ochlazení, zašel si do stínu na beach volejbalové hřiště. Pro děti tam bylo pár hraček, se kterými si dostatečně vyhrály. Holky jsme odtamtud nemohli pořádně dostat :-D.




MALOVÁNÍ NA OBLIČEJ

Možnost malování na obličej byla skvělá! Říkala jsem si, že konečně budou holky pomalovaný, protože všude jinde na akcích jsou zrovna u malování příšerný fronty. No, jenže ta byla bohužel i tady :-D. Nakonec jsem ale byla ráda, protože byly holky uřícený a stejně by jim to moc dlouho nevydrželo.

Příště bych ale v tomto případě volila, aby na obličej malovaly třeba 3 slečny. Netvořila by se fronta až za hory za doly a hezky by to odsejpalo.


FOCENÍ S MASKOTY 

V průběhu celého dne byla možnost vyfotit se s maskoty Saurou nebo Puntíkem. 

Musím smeknout před oběma, protože se v kostýmech musely oba doslova péct. Puntík tam ukázal neuvěřitelnou vytrvalost, že jsme nechápali, kde bere tolik energie a podezřívali jsme ho, že si do kostýmu musí sypat led :-D.

Saura nebyla tolik vidět jako Puntík, ale i tak jsme ulovili fotku a Klaudinka o ní pak ještě dlouho básnila :-).




MEGABUBLINA 

Megablublina je v poslední době dost oblíbený bublifuk, který dělá opravdu obří bubliny. Na oslavě tedy nesměl chybět. Jaká by to byla letní oslava bez bublin že? :-D Takže bylo na pódiu připraveno několik talířků s očky a (nejen) děti řádily ve velkém.




Dokonce jsme jedno balení vyhráli za to, že jsme dorazili v puntíkatém (rozdávalo se jich tym spoustu). Takže nesmělo chybět ani na našem stanování. Jen to chce spíš bezvětří nebo lehký větřík, jakmile fouká trochu víc, tak bubliny dost praskají.




Sofinka si to vyřešila po svém :-D. Ta se spokojila s očkem a nepotřebovala nic víc.


 

VÝHRY A MOŽNOSTI NÁKUPU

Jééééžiš lidi tam toho bylo!

A výhry báječné! Losoval se výherce z kartiček, na které se sbíraly puntíky v dílničkách a losoval se i výherce z dortíků, které vystřižené děti Puntíkovi přinesly. Také se rozdávaly dárky za uhádnutí kvízových otázek ohledně časopisu.

K megabublině jsme dostali ještě skvělou hru s názvem Akce Ostrov a za to, že děti tancovaly, se rozdávaly i knížky :-) 

Dárků bylo prostě jako na Vánoce!


 

Také tam byl stánek, kde jste si mohli zakoupit starší čísla časopisu pouze za 20Kč! A prodávaly se tam i trička, plyšáci, knihy a dokonce i dřevěné hračky z eshopu Mandala Montessori. Prostě všechno nespočetné množství.


VRCHOL DNE - FOTOBUDKA 

Také byla možnost nechat se vyfotit na počkání ve fotobudce s různými druhy proprietek.

Fotky jsme dostali hned do ruky + nám byly okamžitě zaslány na email. Máme ještě jednu s Klaudinkou, kde je samotná, ale ta nevěděla vůbec která bije, tak je na ní krapet zmatená :-D.

Výborná památka! A klobouk dolu za nápad!
 



RESTAURACE A OBČERSTVENÍ

Hladoví návštěvníci si mohli sednout buď na terasu restaurace, nebo se schladit přímo uvnitř a dát si něco dobrého. Myslela jsem si, že si tam dáme něco k jídlu, ale v tom horku vůbec nebyla chuť. Tak jsme nakonec chodili jen ke stánku pro limonádu.

Takže jídla a pití opravdu hromada a možnost posezení pro každého. Místo oslavy bylo opravdu skvěle zvolené!
 

ZÁVĚREM

Nemám sice žádné srovnání, protože jsem se žádné podobné oslavy ještě neúčastnila, ale i tak si troufám říct, že byla bezkonkurenční! Vychytat pár drobných mušek (viz malování na obličej) a bude to naprosto dokonalé :-). Laťka je opravdu vysoko!

Klaudinka na pódiu s Puntíkem doslova pařila až do poslední chvíle. Nechápu, kde se v ní vzalo tolik energie, ale tancovala a tancovala co jí nohy stačily. Pak si tam našla holčičku, se kterou Puntíka vyšouply a trsaly jen ony dvě společně :-D. 

Kam se na tuto akci hrabe taková královská svatba :-D.

Příště koukejte dorazit všichni. Fakt! Jeli jsme 3 hodiny a stálo to za to :-).




Ještě jednou děkujeme za tak velkolepou akci a zase za rok Puntíku!

20. června 2018

MÁMA ČTE: Relaxační desetiminutovky

K této knížce jsem se dostala úplnou náhodou.

Poslední dobou nám paní učitelky ze školky říkají, že je Klaudinka rozlítaná, nesoustředěná a nevydrží sedět u řízené činnosti. Prý jí máme zkoušet "uzemňovat".

Říkala jsem si jak asi? Tak jsem se jí to jen snažila vysvětlit, aby to v první řadě pochopila, že se nejdřív koná nějaká aktivita a pak může řádit po svém.

Z domova to neznáme. Pokud zrovna neřádí s se Sofinkou a nekují spolu nějaké pikle, tak je jinak poměrně klidná a docela i soustředěná.

Je ale pravda, že ve školce snadno spadne k té partě "zlobidel" a nechá se strhnout k rebélii. Začíná být tedy docela rebel, což vnímám na druhou stranu jako určitý pokrok, protože vždycky byla tichá voda, o které neni vidu ani slechu :-).

Zčista jasna jsem ale narazila na tuto knížku a řekla jsem si, že to tedy vyzkoušíme a buď to zafunguje nebo to necháme plynout.

Relaxační techniky a cvičení postupně učí dítě při využití představivosti rozpoznávat stavy svého těla a mysli, nacházet řešení a využívat své zdroje.




OBSAH KNIHY

  • Předmluva
  • Uvolnění těla
  • Cvičení
  • Na závěr


JAK VÉST DÍTĚ K RELAXACI

Hned v úvodu je vše krásně a jednoduše napsáno, že to snadno pochopí jak dospělý, tak i dítě.

Naučit dítě relaxovat znamená vysvětlit mu, že v životě nemusí být nutně stále v pohybu. Dítě můžeme už od malička upozorňovat na příjemný pocit pohody třeba během procházky nebo při pohledu na západ slunce.

Tyto chvilkové vjemy v určitých chvílích života, tato "zastavení u obrazu" se v každodenním životě přirozeně zapisují do paměti, aniž by zaujímaly nějaké zvláštní místo nebo se pojily s určitým duševním rozpoložením.




Když se nad tím tak zamyslím, tak my tedy relaxujeme každý den před spaním, kdy si s Klaudinkou (většinou manžel, někdy já) vyprávíme, co jsme ten den zažili. Povídáme si, co všechno se stalo, kde jsme byli nebo kam se chystáme a Klaudinka pak klidně a bez problémů usíná. 

Musím říct, že i mně se pak lépe spí, protože doslova přepnu tok myšlení na to, co bylo, než co bude a najednou myšlenky nelítají jako na nesmyslné křižovatce, ale plynou.

Ha! To je pro mě ale vážně objev a takový ten "blik, cvak, příjem" :-D.


UVOLNĚNÍ TĚLA

Uvolnění těla umožňuje dítěti zbavit se zbytečného napětí a začít s relaxací. Tato kapitola je rozdělena na několik podkapitol, jakými způsoby tělo uvolňovat.

  • Dotykem
Vhodné pro nejmenší děti nebo pro první relaxační cvičení. Dotyky probíhají po celém těle postupně od hlavy až k patě. Rodič cvičí společně s dítětem a předříkává například "Dotýkám se své hlavy. Cítím svou hlavu a nedotýkám se jí".
  • Vizualizací
Vhodné pro děti od předškolního věku. Vizualizace probíhá pomocí neviditelných rukou, které si dítě představí a rodič říká co konkrétně ty ruce dělají. Například "Ruce přicházejí na tvá ramena, která se povolí, poklesnou."
  • Zvnitřněním
Vhodné pro děti od 7 let nebo pro děti v předškolním věku, které jsou zvyklé na relaxaci. Relaxace opět postupuje od hlavy až k patě a rodič se může nechat inspirovat textem v knize. Například: "Cítíš celý svůj obličej, bez napětí, klidný, uvolněný ...".
  • Pohybem
 Také vhodné pro děti od 7 let nebo mladší, které jsou již zvyklé na relaxaci. Cvičí se vestoje, kdy dítě stojí a rodič předříká - viz fotka níže.




CVIČENÍ

Cvičení se dělí do mnoha kapitol a je nejobsáhlejší z celé knihy.

  • Říkanky
  • U pohádky
  • Procházejme se při relaxaci
  • S míčkem
  • Strom
  • Uvolnění s barvou
  • Negativní pocit
  • Kouzelná guma
  • Bunda plná rozčílení
  • Nádrž s energií
  • Vnitřní krajina
  • Kůň
  • Radost, nebo zlost?
  • Kameny
  • Hvězda
  • Společné kreslení
  • Lesní víla
  • Vnitřní pramen

Co se týče říkanek, tak ty jsou takovou klasikou. je možné je provádět všude možně ať už doma nebo ve skupinách dětí, v čekárně, při koupání apod.




Procházení se při relaxaci je dynamické, probíhá v pohybu za doprovodu říkanky. Umožňuje dítěti, aby uvolnilo tělo pohybem v prostoru a cítilo střídání pohybu a klidu. V tomto případě není potřeba tělesné uvolnění.




Cvičení jsou velmi zajímavá, různorodá a každý si jednoduše najde to svoje, co bude zrovna vyhovovat a co bude používat.

Hodně mě zaujala relaxace s názvem Negativní pocit, kdy ta relaxace v podstatě umožňuje dítěti cítit svůj dech a postavit vně sebe negativní pocit. Vše, co dítě štve, co mu vadí a co se mu nelíbí doslova odfoukne a zůstanou v něm jen ty hezké a příjemné věci:-).




Velmi zajímavá je také relaxace s názvem Bunda plná rozčílení. Při této relaxaci má dítě možnost uvědomit si, co se v něm děje, když se nechá zachvátit emocí. Umožní se mu ze sebe všechnu zlost, rozčílení a starost ze sebe sundat stejně jako ze sebe svléká oblečení.

Relaxace s názvem Vnitřní krajina pro změnu umožňuje dítěti rozvíjet představivost, zlepšovat soustředění a uvědomovat si své smysly. Po relaxaci může popsat vše, co si představilo. Můžeme mu pomáhat s vystižením podrobností a stimulovat smysly, aby si všímalo dalších detailů.




ZÁVĚREM

Kniha se mi moc líbí. Je doslova přeplněná nápady, které jsou jednoduché, zajímavé a opravdu snadno praktikovatelné. Relaxace vůbec není složitá, pokud se provádí spontánně. A pokud se navíc dětem ukáže, že umí relaxovat úplně přirozeně, budou relaxační cvičení provádět naprosto bez zábran.

Tyto relaxační nápady zaujmou nejen dítě, ale také dospělého a klidně je můžete praktikovat i když není potřeba řešit nějaké rozladění, nesoustředěnost apod. Prostě jen tak, pro odpočinek, odprostění se, vypnutí hlavy.

A vůbec. Věděli jste, že dvacetiminutová relaxace představuje energický náboj, který se rovná dvěma hodinám spánku? Ne? Já taky ne. Tak šup relaxovat! :-D

S relaxací se děti budou lépe vyvíjet a později jako dospělí budou umět najít životní rovnováhu. Dokonce jim relaxace může pomoct rozvíjet některé schopnosti  - soustředit se, naslouchat, umět si udělat odstup od problémů, které se pak mnohem lépe řeší apod.


Relaxační desetiminutovky zakoupíte na oficiálním eshopu Nakladatelství Portál přímo ZDE.


Cena: 179Kč

19. června 2018

MÁMA ČTE: Uvolněné rodičovství

Tak přesně toto je kniha, kterou si potřebuje přečíst každá máma!

Kniha, u které jsem se nejdříve bála, že nebudu souhlasit, ale nakonec jsem v úžasu z toho, jak moc je pravdivá, jak dokáže otevřít oči a jak je plná všech možných i nemožných "aha momentů".

Je napsaná psycholožkou Pavlou kouckou, která Koncept Uvolněného rodičovství začala rozvíjet v reakci na vyčerpané rodiče a přetížené děti.

Dnešní doba je pro řadu z nás nejen hektická, ale i plná návodů, jak vše perfektně zvládnout. Chtělo by to se trochu uvolnit

Nikdy jsem nebyla na knihy zaměřené na výchovu dětí, ale čím dál tím víc se díky nim ujišťuju, že to co dělám, dělám správně. Je vážně moc dobře napsaná. Ani chvilku se u ní člověk nenudí, naopak nemůže přestat číst a doslova se do ní ponoří.

Budu se snažit vypíchnout to nejlepší a pokusím se Vám to předat. Snad Vás kniha nadchne tak, jako nadchla mě.




OBSAH KNIHY

Jelikož je obsah vážně hodně zajímavý, napíšu ho kompletní. Většinou jsem psala jen hlavní kapitoly, ale tohle stojí za kompletní seznam :-).


1. Uvolnit se v perfekcionistické společnosti

  • Jací jsou dnešní rodiče
  • Snaha o maximální rozvoj
  • Bezpečí nade vše
  • Jak s obavami nakládat 

2. Spojovat příjemné s užitečným

  • Hněv a žal rozmazlených
  • Rodič není sluha
  • Opomíjené vlastnosti
  • Rozumně i citlivě 

3. Zvládnout negativní emoce

  • Dovolme dětem plakat
  • Hněv, strach, smutek
  • Rozvíjet emoční inteligenci
  • Oceán mateřských emocí  

4. Vychovat děti samostatné, zodpovědné a odolné

  • Kolik našeho času a pozornosti děti potřebují
  • Výchova k psychické odolnosti
  • Bez odměn a bez trestů?
  • Vhodná míra přísnosti  

5. Zajistit láskyplné vztahy

  • Kdy si děti pořídit a kolik jich mít
  • Láska mezi sourozenci
  • Táta není druhá máma
  • Méně znamená více 


CO MĚ NEJVÍCE ZAUJALO

Jako rodiče toužíme být perfektní, ale jsme si kolikrát čím dál nejistější. Často se ptáme, nejen sami sebe, jestli to děláme správně? Jsou naše rozhodnutí správná?

Nasazení dnešních rodičů v péči o potomky je enormní. Od osobních asistentů přes osobní řidiče, hlavní sponzory, skalní fanoušky a zprostředkovatele komerčních služeb. Hlídáme, pomáháme, asistujeme a řešíme. Potíž je v tom, že to ve finále může být všechno spíš ke škode než užitku. Chtělo by to zvolnit, aby se i dítě samo naučilo vlastními silami zvládat frustrující situace a mohlo tak psychicky růst.




Naše tradice ve výchově poškodil také vědecko-technický a logický přístup, který většině dominoval ve 20. století. Šířily se informace o tom, že se do mateřského mléka vylučují různé jedy, pocházející ze znečištěného životního prostředí. Věda a technika (a propaganda) slibovala mlého neznečištěné.

Odborníci také v té době nabádali matky, aby své děti nechovaly a nenosily, aby nereagovaly na jejich "rozmary". Říkalo se, že pokud chce mít matka ze svého kojence tyrana a uškodit správnému vývoji jeho povahy, tak ať jej chová.

Matky tedy poslouchaly autority a ve snaze neuškodit svým dětem a ve snaze pro ně dělat to nejlepší je nekojily, nenosily, nechovaly. Bohužel ale sanace důsledků takto vychovávaných dětí je v dnešní době na denním pořádku u psychoterapeutů.

Není tedy vůbec divu, že se generace dnešních rodičů nechce řídit tím, co bylo dřív. Ví tedy, co nechtějí, což ale neznamená, že ví, co chtějí a jak toho docílit.

Nejistí a perfekcionističtí rodiče představují velký byznys. Na trhu existuje nespočet udělátek, vychytávek, edukační pořady, kurzy, přednášky, semináře, knihy. Koncept uvolněného rodičovství byl vytvořen v reakci na současný rodičovský mainstream.




Rodiče se v dnešní době také snaží o maximální rozvoj svých dětí až děti najednou nemají čas na nic jiného, než na školu a kroužky.

K dětskému věku ale vždy patřilo si docela obyčejně hrát, pobíhat venku s partou kamarádů, lelkovat a trochu se i nudit. Jenže na to děti v dnešní době nemají vůbec čas.

Dnešní děti jsou zvyklé, že jim někdo neustále zajišťuje program a ve výsledku si nedokáží hrát sami a zabavit se. Pak mají najednou 10 minut volného času a neví, jak s ním naložit. Znervózní, vytrácí se vlastní iniciativa, fantazie a kreativita.

Přitom ale právě tou volnou obyčejnou hrou se děti stávaly samostatnějšími. Trénovaly své fyzické i sociální dovednosti. Učily se zodpovědnosti. Přijímaly zodpovědnost i za mladší sourozence. Rozvíjely úsudek a organizaci času.




Moc se mi líbí také kapitola ohledně přílišném množství udělátek.

Už před narozením našich potomků totiž slýcháme, co všechno budeme potřebovat, co všechno musíme pořídit a bez čeho se rozhodně neobejdeme.

Co se týče kojení, tak se na nás hrnou informace o hromadě věcí, které pak máme nutnost pořizovat a máme pocit, že bez nich by kojení nešlo nebo bylo děsně náročné - kojící podprsenky, vložky do kojících podprsenek, krémy na bradavky, kojící kloboučky, kojící polštáře, kojící trička a noční košile, odsávačky, lahvičky na odsáté mléko, ohřívače na lahvičky, teploměry, příručky o kojení nebo laktační poradkyně.

Nezatracuji všechno, ale spousta toho jsou zbytečnosti navíc v rozporu se správnou technikou kojení a mohlo by se tím zadělat i na budoucí problémy - snížení laktace, přemnožení kvasinky, bojkot kojení apod.

I přes tu veškerou snahu dělat všechno správně a používat všechny možné i nemožné pomůcky ale končíme s kojením o dost dříve, než odpovídá přirozenost našeho druhu.

Podobné je to s dalšími udělátky jako jsou například chůvičky, houpadla, elektrické kolotoče apod. co miminko zabaví, ale chtělo by brát v potaz i to, že sice máme chvilku klidu, dítě se zabaví a my si můžeme dělat co zrovna potřebujeme ale hladina prolaktinu se snižuje či zůstane nízká, péče o dítě nás tolik netěší jak by měla a my máme větší a větší potřebu tato udělátka využívat. Tvorba mléka tím trpí a my pak sáhneme po mléčné náhražce.

Když dítě chováme, zpíváme mu a jsme v jeho blízkosti a to i když spí, spouští se v našich tělech hormon prolaktin, který se také nazývá hormon péče a hnízdění. Vyvolává v nás také potřebu o dítě pečovat a také způsobuje to, že nás péče naplňuje radostí.




Další zajímavou kapitolou je kapitola o tom, že mnoho dnešních dětí nedělá doma vůbec nic. Rodiče po nich nic nechtějí, protože si říkají, že se v životě ještě napracují dost. Dalším důvodem je, že na to rodiče jednoduše nemají nervy, protože by jim děti práci přidělaly. Dříve děti (přehnaně řečeno) sloužily svým rodičům, jenže v dnešní době slouží (bez přeháňky) rodiče svým dětem.

Batolata a předškoláci mají naprosto přirozenou touhu nás napodobovat a dělat to, co děláme my. Proto jim musíme pomáhat, aby mohly pomáhat a to bohuželo mnoho rodičů odradí. Často dokonce děti raději posadí k televizi, aby se jim nepletly. Pak se ale není čemu divit, že ve školním věku doma na nic nesáhnou.

Využijme proto přirozené touhy dětí účastnit se a učit se. V budoucnu nás pak čekají třeba luxusní snídaně do postele :-P




Nejlepší kapitola z celé knihy je z mého pohledu kapitola Zvládnout negativní emoce.

Práce s negativními emocemi dětí je jedním z nejnáročnějších rodičovských úkolů. Často se míchají i s negativními emoceni nás rodičů.

Zvuk dětského pláče v nás způsobuje vylučování stresového hormonu kortizolu. Cítíme napětí a touhu dítěti pomoct, zklidnit ho. Když se nám to ale přes veškerou snahu nedaří, dostane nás to do stresu.

Teď přichází velké AHA! Snášet pláč nebo křik malých dětí je těžké, však jde primárně o signál nouze a zoufalý rodiče následně dělají zoufalé věci.

Někteří hopsají s dítětem celé hodiny na gymnastickém míči, jiní v noci poutají dítě do autosedačky a vyrážejí do ulic. Další sahají po sušence, bonbonu, lízátku, rohlíku apod.

Děti to nepotřebují, jenže si zvyknou  a časem začnou tyto metody vyžadovat - v tom je ale bohužel velké riziko.

Dítě, které dostávalo dudlík či lahev s mlékem, aby neplakalo trápí třeba předkus nebo zkažené zuby ale také může v budoucnu sahat ke známé útěše a spadnout k alkoholu.

Holčička, která byla zvyklá dostávat bonbonek, aby nebyla smutná, se jako dospělá může utěšovat sladkostmi a celoživotně bojovat s nadváhou.

Chlapeček, který byl rozptylován hračkami, aby se nevztekal, může mít v budoucnu tendence od problémů utíkat.

Co tedy autorka radí? Nechce abychom nechávali děti vyřvat, jen abychom jim dovolili plakat. Jsou totiž situace ve kterých se potřebuje vyplakat, vyplavit stresové hormony, uvolnit se křikem. I my máme přeci kolikrát sto chutí si zařvat a pomůže nám, když se vybrečíme. To platí i u dětí.




Další skvělou kapitolou k zamyšlení je Kolik našeho času a pozornosti děti potřebují.

Není totiž důležité kolik času trávíme s dětmi, ale jak kvalitní ten čas je. Nedostatek času tráveného s dětmi často kompenzujeme přemírou péče. Přílišnou aktivitou ale potomky můžeme obírat o samostatnost. Děti se také mohou cítit svazované a naší péčí mohou také pohrdat. My sami se přílišným nasazením vyčerpáváme a z toho může vzniknout až syndrom vyhoření.

Autorka vnímá kvalitní společný čas jako dobu, kdy si užíváme jeden druhého, kdy jsme spolu a prostě jsme. Bez nalajnované činnosti, bez přemíry aktivity, bez plánování. Může to být na cestě do školky, do školy, klidně i třeba v dinoparku. Nasloucháme fantazii, představám, vyprávění.

Na někoho to může působit jako ztracený čas, který by šel využít mnohem lépe ale přitom právě toto můžou být ty nejlepší chvíle  :-)




V tématu rodičovství také nesmí chybět kapitola, která rozebírá odměny a tresty. Někteří rodiče si výchovu svých dětí bez odměn a trestů nedokáží představit, ale je to vůbec správná volba?

Ráda bych také zmínila rizika trestů

  • Ubližují dítěti - jsou bolestivé a ponižující
  • Jsou kontraproduktivní - mohou vyvolávat touhu po pomstě
  • Narušují vztah k rodiči - snižují důvěru a vyvolávají lítost, hněv i strach
  • Náš přístup je pro děti vzorem - bité děti mohou v budoucnu bít své děti
  • Jsou návykové - rodič upustí páru a dítě vyplaví stresové hormony (po určitém čase si dítě na tuto "pomoc" může zvyknout a začne zlobit "dokud nedostane").

V dnešní době se spíše doporučují přirozené důsledky. Důsledek totiž vyplývá z činnosti, ale trest s ní nijak nesouvisí. Například když dítě rozlije pití, přirozeným důsledkem je to, že po sobě uklidí. Trestem by bylo plácnutí.

Někdy je ale zapotřebí použít i trest. V takových případech bychom se měli rozhodovat tak, aby dítě přesně vědělo, za co je trestáno. Aby byl trest přiměřený (citelný ale ne příliš tvrdý) a aby trest nebyl zbytečně kontraproduktivní. 

Co se týče odměn, je dobré, abychom dítěti nedávali najevo, že aktivita nestojí za to, aby byla vykonávana jen tak, ale vždy musí být odměněna. Spoustu činností (úklid, pomáhání doma, učení) by dítě mělo dělat hlavně samo pro sebe a ne za odměnu. Mělo by si uklidit pokoj, aby ho mělo hezký, mělo by se učit aby bylo chytré atd. Takže se i v případě odměn rozhodovat, jestli jsou na místě.




S ČÍM ALE NESOUHLASÍM

I přes mé nadšení z knihy, kterou budu moc ráda doporučovat dál a kterou budu moc ráda půjčovat mezi své přátelé, je zde ale i něco, s čím nesouhlasím.

Hned na začátku knihy se píše, že miminko potřebuje vyplavit stresový hormon, vyplakat se, uvolnit se ale maminka mu při každé příležitosti doslova zacpe pusu prsem. Tím se stane to, že miminko nedostane příležitost upustit své emoce a maminka jen kojí a kojí a kojí a je víc a víc frustrovaná.

Neříkám, že nemůže být výjimka ale bylo by to opravdu hodně vzácné.


ZÁVĚREM

Opravdu skvělá kniha, kterou doporučuji každé nastávající mamince ale i té, která si zrovna prochází ně úplně šťastným obdobím a chtěla by se z rodičovství více radovat :-).

I mně dost pomohla a určitě ve svém přístupu něco změním a také se zaručené více uvolním :-).

V recenzi jsem ze sebe vymáčkla maximum, tak doufám, že jsem Vám své nadšení předala a že se po knize podíváte. Stojí za to! :-)


Knihu Uvolněné rodičovství zakoupíte na oficiálním eshopu Nakladatelství Portál přímo ZDE.

Cena: 284Kč