31. srpna 2017

HŘEŠÍME: Buchtičky se "šodó"

Ač receptům Láďi Hrušky (ani Láďovi samotnému) neholduji, tak jsem se jím už několikrát inspirovala. Vždycky jsme si pochutnali a třeba takové těsto na pizzu už nedělám jinak než dle něj. A když jsem koukala po nějakém snadném a rychlém receptu, rozhodla jsem se právě pro tento :-) 

Je to krásná nostalgie a vzpomínka na dětství, která nás bude provázet celý život :-)

Tento recept jsem nepřeváděla úplně do zdravější verze. Jen místo vanilkového cukru používám mletou vanilku, klasický cukr nahrazen třtinovým a puding se snažím volit kvalitnější s vhodnějším složením, např. Bio od Amylonu. Troufám si ale říct, že můžete s přehledem změnit vše, co budete potřebovat :-)


SUROVINY

Těsto

  • 3 a 1/2 hrnku hladké mouky
  • 2 panáky oleje
  • 1 hrnek mléka
  • 1 lžíce třtinového cukru
  • 1 vejce
  • 1/2 kostky droždí
  • citronová kůra
  • špetka mleté vanilky
  • špetka soli

Šódó

  • 3/4 litru plnotučného mléka
  • 1 vanilkový puding
  • 2 lžíce třtinového cukru


POSTUP

Těsto

Jednoduše všechny suroviny smícháme dohromady a vypracujeme těsto, které necháme kynout pod utěrkou zhruba hodinu. Jakmile těsto nakyne, tak si předehřejeme troubu na 170°, těsto vyklopíme na pracovní plochu a vyválíme z něj několik hadů (délku určíme dle zvoleného plechu). Hady vyskládáme na plech vypodložený pečícím papírem a rádýlkem je přímo na plechu nakrájíme. Ještě před vložením do trouby buchtičky potřeme olejem a pečeme zhruba 20 minut do zlatova.

Šódó

Smícháním všech surovin uvaříme tekutější puding, který necháme krapet vychladnout a společně s buchtičkami můžeme servírovat.




Pokud byste si chtěli pro přípravu buchtiček zvolit jiný způsob. Mrkněte na eshop Tescomy, kde najdete pěknou formu nejen na dukátové buchtičky.

Dobrou chuť!

30. srpna 2017

VÝLETÍME: Komáří vrch

Rádi si na výlety vybíráme místa, která nejsou moc známá, okoukaná a na která nechodí moc lidí. Je to hlavně z důvodu, abychom motivovali ostatní více koukat kolem sebe, protože spoustu krásných míst máme co bychom kamenen dohodili. No a také je to z důvodu úspornosti - jízda autem kousek a bez vstupného či otevírací doby. Takže výletíme docela dost a ve finále nás to skoro nic nestojí :-)

No a když jsme vymýšlela kam se u nás na sokolovsku ještě vydáme, tak Komáří vrch byl jasnou volbou ale znovu nás tam už nikdo nedostane. Ani borůvky .. a že jich tam je! Už vim proč :-D




Cesta je dlouhá pouhý kilometr, takže na jednu stranu paráda! Jojo Karol chtěla na výlet, ale byla líná chodit :-D Jenže realita je krapet jiná, teda spíš úplně jiná. Polovina cesty vede klidně a pohodově lesem bez překážek a je to skvělá cesta, protože opravdu nevíte jestli dřív sbírat borůvky nebo houby. Ovšem druhá polovina je docela výzva.

Jakmile se dojde k oplocení, tak jsme byli najednou zmatení, kam dál jít. Vedlo nás to pořád rovně, i značka ukazovala tím směrem ale cesta nevypadala moc průchodně - kor když máme s sebou dvě malé děti. Nebyla tam žádná vyšlapaná pěšinka, takže se šlo dost divoce. Když už jsme se dobrodili křovím, přišlo brodění hromadou klacků, které vypadalo docela děsivě.




Chce se to ale stále držet zeleného označení. I když se to zdá být nemožné, tak je vždy správně a dovede Vás do cíle. Jakmile se cesta zdá být lepší a vy si řeknete "hurá, je to za námi", nenechte se zmýlit! Právě v tu chvíli nastane ta správná sranda. Brodění křovím dole bylo úplný nic oproti prodírání se křovisky pěkně do strmého kopce :-D

Klikatá cesta vedoucí na samý vrchol byla místy strašidelná. Projde do zatáčky a najednou má pocit, jak kdyby byl v tom širém lese sám (jojo si koukám na blbý filmy). Nemá to konce, fakt ne. Furt jen jdete a jdete, až si už začínáte myslet, že snad musíte chodit pořád dokola. Ve chvíli kdy už máte pocit, že jste museli zabloudit, tak tam dojdete. Přesně v tu chvíli této myšlenky, jsem uviděla Komáří vrch :-D




Komáří vrch je tedy nejvyšším kopcem nad městem Rotava. Nachází se 4 kilometry od Kraslic a 2,5 kilometru od Stříbrné. Jedná se o ojedinělý geologický útvar - o soustavu přirozených skalních výchozů a na ně vázaných geomorfologických útvarů a ekosystémů.




Neni s výhledem ale ničemu to vůbec nevadí. Je tam opravdu krásně a klid. Svým umístěním máte zaručeno, že tam jen tak někoho nepotkáte. Mám ráda podobná místa, která jsou v přírodě takhle krásně schovaná, že je člověk jen tak nezahlédne :-)






Kousek od skalního útvaru se nachází ohniště, takže se můžete po takovém výšlapu pěkně odměnit pořádně propečenými buřty. Hmmm, mňam! Asi je začnu nosit v batohu preventivně pro takové případy :-D




Zhruba po hodince se mi začalo zdát, že se začíná nějak víc stmívat a na půl osmé večer mi to přišlo podezřele brzy - v tu dobu bývalo s přehledem ještě krásně vidět. Tak jsme se sbalili a spěchali dolu. Cestou jsem ještě v rychlosti do kyblíku sbírala borůvky.

U toho bláznivého klacíkova, kde jsme se při cestě zpátky málem přerazili, už začalo poprchávat.

Když jsme vešli do lesa, tak najednou tma jak v pytli a rozpršelo se víc. Klaudinku jsem vzala na ruku (Sofinka v nosítku chrněla) a šlápli jsme do kroku ve velkém. Docela pěkně jsme zmokli :-D  

To byl zase výlet Vám povím! :-D ale podobných zážitků není nikdy dost, takže jsme za to ve finále rádi a máme určitě na co vzpomínat :-)

29. srpna 2017

HRAJEME SI: Vkládačka - Geometrické tvary

Vkládačka s geometrickými tvary od značky Woody je další z našich nejhranějších "hraček". Používaná je opravdu hodně, což je na ní už vidět ale pořád je ve skvělém stavu. Je dost pevná a bytelná :-)

Patří mezi složitější vkládačky, které dají dítěti už více zabrat.

Obsahuje celkem 18 dílků, které se skládají do 3 různých sloupců - kruhu, čtverce a šestiúhelníku.




Doporučený věk je od 2 let ale já osobně to vidím spíše na později. Záleží na individuálnosti dítěte, jak to bude zvládat ale Klaudinka to začala správně skládat až kolem 3 let. 

Dostala jí sice kolem roka a půl ale dříve to jen bourala :-D Sofinku dokonce náramně baví už teď v 10 měsících a pečlivě ochutnává jednotlivé dílky a zkouší jejich odolnost vzájemným oboucháváním :-D




CO SE DÍTĚ UČÍ
  • Barvy
  • Tvary
  • Soustředění
  • Rozvoj jemné motoriky
  • Rozvoj kombinačního myšlení

Určitě nešlápnete vedle pokud jí pořídíte v době, kdy jí dítě ještě nebude umět skládat. Dá se s ní hrát mnoha způsoby. Například dílky můžete stavět i na sebe, čímž vznikne zajímavá balanční hra :-) 




Všechny hračky Woody jsou testovány na nejvyšší mezinárodní standart a většina z nich je pak zařazena do programu "Bezpečná hračka".

Zakoupit můžete například ZDE

Cena: cca 239Kč

28. srpna 2017

LUŠTÍME: Časopis PUNTÍK - září 2017

Už je tady! Už je tu! Záříjové vydání časopisu PUNTÍK!

Dva měsíce od vydání prvního dvojčísla utekly jako voda a my už se můžeme kochat dalším vydáním, které je překvapivě o kus lepší! Proč překvapivě? Protože jsem se totiž obávala toho, že je laťka nastavena tak vysoko, že bude dost těžké jí překonat. Proto jsem naprosto nadšená a neskutečně paf z toho, jaké nové čislo je. Laťka je totiž s přehledem překonána! :-)



Jelikož máme časopis předplacený, tak na nás čekal ve čtvrtek odpoledne ve schránce.

Nadšení je opravdu veliké, až jsem si z toho vůbec nevšimla, že se cena zvedla o 4 koruny. Pořád je to ale naprosto parádní cena, když si vezmu, jak kvalitní a krásný časopis to je - ve srovnání s ostatními mnohdy i o dost dražšími. Je opravdu bezkonkurenční :-)

V tomto čísle jsou jako dárek 4 krásné samolepky s postavičkami, se kterými se v časopise můžete seznámit. No a nesmí chybět ani samolepka samotného Puntíka :-)

Hlavní předností jsou pořád pevné strany. To je z mého pohledu zásadní bod, kterým by se měl řídit každý dětský časopis.


A CO NÁS ZAUJALO NEJVÍCE TENTOKRÁT?


1. HLADOVÝ JEŽEK

Krásná oboustranná vystřihovánka ježka, kterému se naplní bříško vystřihnutými potvůrkami a vytvoří bodliny podle vlastní fantazie. Inspirovat se můžete tipy na druhé straně :-)




2. DINO A SAURA

Dvoustránková aktivita s mými oblíbenci :-) Saura se vede správnou cestou k Dinovi a navíc si můžete domalovat duhu.




3. POSTŘEHOVÉ KARTIČKY (alias Dobble) 

Za tohle jsem moc ráda. Dlouho už zkoumám co ten "Dobble" vůbec je a zrovna jsem nedávno koukala v hračkárně, jestli to Klaudince nepořídit k narozeninám nebo Vánocům. Tak jsem ráda, že je v Puntíkovi mini verze, na které si můžeme vyzkoušet, jestli nás to bude vůbec bavit :-)




4. PROSVÍCENÍ

Ááááá zase to prosvicování. To já mám snad ze všeho nejradši. Je to pro mě takové malé kouzlo ( i když samozřejmě vím, jak to funguje :-D ). Tentokrát se v průsvitu hledají a počítají houby. Efektivnější to samozřejmě je s baterkou ale postačí i okno :-)




5. LESNÍ VYSTŘIHOVÁNKA

Moc povedená lesní vystřihovánka, kdy si celou pravou stranu vystřihnete a doplníte o oboustranné části z předchozí strany. Vznikne vám doslova takový menší, klidný a pohodový 3D les :-)




6. NAMALUJ DÉŠŤ

Mox krásná aktivita na procvičení fantazie a kreslení rovných čar. Je jen na dítěti, jestli se inspiruje tipy na druhé straně a nebo jestli vymyslí nějaký nový styl deště :-) No a nesmí chybět také dvě zajímavé pohybové básničky s názvem Vítr a Déšť.




7. PUNTÍKOVI NÁPADY

Tuhle hru poslední dobou určitě mnozí potkáváte pod anglickým názvem "Scavenger hunt". Jedná se o seznam náhodných věcí, která na procházce či na výletě hledáte kolem sebe a průběžně si každý odškrtáváte, dokud nemáte všechny. Na blogu už podobnou aktivitu mám a dokonce ve dvou různých verzích, tak mrkněte také SEM :-)




Mimo náš výběr v Puntíkovi najdete také ještě například vybarvování klobouku, další příběh Mylišáků, hádání co je správně s Dinem a Saurou, trable v lese Lízou a Pupíkem doprovázené básničkou a nebo třeba dědečku vyprávěj :-) Čeká toho na Vás opravdu moc!

Ale abych toho Puntíka zase moc nepřechválila, tak bych přeci jen měla malou výtku. Vytknula bych reklamu na Olmíky. Pokud má být časopis opravdu perfektní do posledního puntíku a hlavně vhodný pro malé děti tak bych Olmíky (složením pro děti bohužel naprosto nevhodné) nahradila třeba Matyldou, která může mít taky krásnou reklamu :-)

Celé záříjové číslo si můžete prohlédnou v tomto videu :-)



A kde Puntíka seženete? Je k dostání v trafikách Lagardere – Relay a Inmedio, Peal, Finex, Valmont, Presmedia, GECO a v obchodech Albert, Tesco, Globus nebo na Česká poště. Sama za sebe ovšem doporučuji předplatné, ke kterému si navíc můžete vybrat dárek :-) 

Více informací na oficiálním WEBU časopisu.

Cena: 29Kč

25. srpna 2017

NAKUPUJEME: Datlový sirup

Datlový sirup je jedním z nejoblíbenějších "zdravějších" sladidel.

Nejoblíbenější je nejen pro svojí chuťale také pro svojí barvu, díky které pak mají dezerty či sušenky nádech do růžova. Sladí poměrně dost, takže ho stačí opravdu jen troška, kor dětem.

Má nízký glykemický index = nezatěžuje slinivku. 

Co se konzistence týče, tak je hustější než javorový či agáve sirup ale řidší než med.

Na trhu je značek několik ale já osobně kupuji značku Countrylife, protože je dostupný i v běžných obchodech (Globus, Tesco, Billa ...)


POUŽITÍ

    • Kaše
    • Dezerty
    • Jogurt/tvaroh
    • Sladké pečení
    • Slazení nápojů
    • Lívance/palačinky

    OBSAHUJE

    • 15–30 % fruktózy
    • 17–40 % glukózy
    • 3–34 % sacharózy.

    SLOŽENÍ

    Sušené datle - produkt kontrolovaného ekologického zemědělství (75 %), voda.
    Může obsahovat stopy lepku.




    Sirupy jako takové bych nepoužívala do většího pečení ale spíš do sušenek. Do většího pečení mi jich přijde škoda, protože toto malé balení pak můžete mít třeba jen na dvakrát. Takže pokud chcete péct bábovky, muffiny, dorty apod., tak spíš doporučuji třtinový cukru, kokosový cukr nebo panelu. V mixéru je snadno umixujete na moučku, která je do pečení vhodnější než "krysta". 

    Cena: 65Kč

    Novinkou na trhu je datlový sirup ve výhodném rodinném balení (900ml za 199Kč), který můžete zakoupit na oficiálních stránkách countrylife.cz přímo ZDE.

    Další druhy sirupů


    Co se týče Agáve sirupu, tak ten vhodný neni. Je to omyl zdravé výživy - viz. video od Margit

    24. srpna 2017

    UČÍME SE: Hledej dvojici - Co jím a kde bydlím

    Tato "knížka" je taková knížka neknížka :-D Má kroužkovou vazbu a dá se postavit na stůl podobně jako kalendář. Je složena z oboustranných kartiček, které se otáčí tak dlouho, dokud se nenajde správná dvojice. 

    Z jedné strany se hledá, co zvířata jí a z druhé strany se hledá, kde zvířata bydlí.

    Píše se sice, že je od 3 let ale z mého pohledu je úplně s přehledem vhodná kolem těch 2 let, kdy už se dítě začíná učit víc, než jen názvy a zvuky zvířat.




    ČÁST - CO JÍM

    Děti si při hledání dvoji mohou pomáhat také malou nápovědou, která se nachází ve spodní části kartiček, kde jsou různě barevné trojúhelníky.




    A taky se při tom listování můžete pěkně pobavit a zkoušet i různé "nemožné" dvojice. I když já si myslím, že by srnec ani tím mlékem nepohrdnul :-D Klaudinka je u toho vždycky skvěle vysmátá a smíchem se obě naprosto parádně odreagujeme :-)




    Na konci si děti mohou zkontrolovat správné výsledky a zopakovat si názvy zvířat i krmení.




    ČÁST - KDE BYDLÍM

    I zde si děti mohou pomáhat nápovědou v podobě stejně barevných trojúhelníčků ve spodní části kartiček.




    A opět můžeme zajímavě vtipkovat a odůvodňovat si, proč by to tak nešlo. Třeba proč krtek nemůže žít v psí boudě, proč musí být pod zemí. Proč nemůže být pod zemí pes, proč má psí boudu atd.

    Proč, proč, proč .. pro slepičí kvoč :-D




    Vše si opět závěrem zkontrolují dle správných výsledků na zadní straně.




    CO SE DÍTĚ UČÍ

    • Barvy
    • Tvary
    • Názvy zvířat
    • Hledání dvojic
    • Názvy bydlení
    • Rozvíjí logické myšlení 

    Tato knížka neknížka je opravdu skvělá hlavně na období "a proč", kdy si vše společně odůvodňujemea dá se u ní pěkně o všem povídat.

    Knihu můžete zakoupit například ZDE

    Cena: 149Kč

    Další verze

    23. srpna 2017

    HRAJEME SI: Trebuchet Toy Drum - prostě Katapult :-D

    Když jsem viděla v nabídce Lídlu tuto "hru", tak jsem okamžitě věděla, že jí potřebuju! Teda, že jí Klaudinka určitě potřebuje :-D Znáte to, že? :-D Nevím proč, ale zaujala mě na první (letákový) pohled :-D A i když se někomu může zdát jako ptákovina, tak je pěkně chytlavá a vyhecuje se na ní i dospělý.




    OBSAH HRY

    • 1y katapult
    • 3x kulaté žetonky na "odpal"
    • 6x žetonky, které se snažíte sestřelit
    • 20 tvarů k postavení "zdi"




    CO SE DÍTĚ UČÍ

    • Tvary
    • Barvy
    • Zvířata
    • Mířit na cíl
    • Soustředit se
    • Koordinuje ruka-oko
    • Zhodnocení potřebné síly
    • Podporuje jemnou motoriku




    PRAVIDLA

    No, jelikož u toho žádná nebyla :-D, tak je asi na každém, jaká pravidla si určí. Základní hra bude ale určitě o tom, sestřelit všechny zvířecí žetonky na určitý počet pokusů. Dál je na Vás, jak si to upravíte a jak budete hrát. My prostě střílíme na cíl .. jeden za všechny a všichni za jednoho :-D




    Věkově se píše od 3 let ale to je spíš "ochrana" výrobců, že hra obsahuje malé součástky, které by mladší dítě mohlo spolknout - i když z mého pohledu si myslím, že se nic z toho jen tak spolknout nedá ale všichni víme, jak jsou děti mnohdy kreativní.

    Tato hra nás baví dost podobně jako hra Kloboučku hop, jen je to zase trochu něco jiného - zpestřeného. Vhodná je pro kluky i holky. Já osobně, co se hraní týče, téměř neodlišuji co je pro holky a co pro kluky.

    Nejlepší na celé "hře" je závěrečný úklid hry zpátky do tuby :-D Nejlepší je to v tom, že se mi dílky nikdy nepovede vrátit tak, abych jí zavřela :-D To je taková správná závěrečná "challenge" a taky zkouška nervů :-D Takže navíc se dá hrát i způsobem "naskládej vše zpátky" :-D




    Je přímo z nabídky Lídlu, tak jí nebude možné sehnat jinde ale Lídl má dřevěné hračky v nabídce docela často, tak jí tam určitě brzy zase objevíte.

    S kvalitou materiálních věcí v Lídlu jsem vždy naprosto spokojená. 

    Cena: cca 150Kč

    22. srpna 2017

    PŘIKRMUJEME: Najím se sám - aneb metoda BLW

    Říká se, že první dítě je takové "zkušební", což zní docela příšerně ale bohužel je to tak. Většinou posloucháme, co nám říká okolí a věříme těm zkušenějším, i když to není vždy správně. Netroufáme si tolik rozhodovat samy za sebe a radši se o všem radíme. U druhého dítěte už jdeme ve všem tak nějak na jistotu a spoustu věcí se snažíme změnit a to včetně napravení chyb a nevědomosti. To platí i co se týče jídla.


    PRVNÍ DÍTĚ - ZAJETÁ KLASIKA

    Klaudinka byla přikrmovaná standardně mixovanou mrkví v autosedačce ale zpětně mi to všechno přijde špatně. S příkrmy jsem začala jen proto, že se to někde píše nebo že se to někde doporučuje a vůbec mě nenapadlo kouknout na Klaudinku, jestli je už připravená a jestli už je ten správný čas. Navíc jsem si v té době myslela, že udělám dobře, když budu kupovat skleničky a věřila jsem tomu, že je to lepší než kupovaná zelenina. Dávalo mi to smysl a přišlo mi to správné.

    Teď ale vím, že kupované příkrmy nejsou vůbec žádnou výhrou. Že to jsou "konzervy", bez kterých se dá s přehledem obejít. No a tim, že Klaudinka byla opravdu nejedlice, která se rozjedla postupně až ve 2,5 letech tak jsem to tentokrát u Sofinky chtěla vzít z toho druhého konce a s vidinou šance na lepší start.

    Na metodu BLW jsem narážela všude možně a moc se mi to líbilo. Dát dítěti důvěru a učit ho samostatnosti a společnému stolování od samého začátku. V té době ale už u Klaudinky bylo "pozdě", tak jsem se zařekla, že to u druhého dítěte zkusím.


    DRUHÉ DÍTĚ - VŠECHNO JINAK

    Sofinka se narodila s dost velkým jazykem, který nám nadělal spoustu trápení a když už přišel čas na příkrmy, tak jsem si řekla, že s tím jejím "problémem" by metoda BLW byla skvělou volbou i kdybych nechtěla, protože lžičkou by se jí do pusy nikdo nedostal. Ani se nedalo koukat na zuby, prostě jazyku plná pusa a to doslova a do písmene.

    S příkrmy jsme začaly tedy formou BLW v 5. měsíci. protože se neskutečně hrnula. Hrnula se opravdu šíleně, vrčela, mlaskala, slintala. To fakt člověk musí vidět, jinak tomu neuvěří, protože já bych z vyprávění taky nevěřila :-D Kamarádka mi už takhle vyprávěla o jejím synovi, jak se šíleně hrne a mně to přišlo děsně vtipný a taky jsem si myslela, že to trochu zveličuje. Tak mi to Sofinka ukázala názorně, abych zjistila, že kamarádka nezveličila ani prd :-D

    Začaly jsme brokolicí (protikvasinkově) a teda bylo to něco naprosto neuvěřitelnýho. Realita je úplně jiná než na fotkách a já do té činnosti byla každou vteřinu víc a víc zahleděna. Žádný otevírání pusy na lžičku ale hezky všechno postupně - pohled, pohmat, olíznutí, ochutnání, zpracování .. prostě naprosto úžasný proces a PROŽITEK. V tu chvíli mi to dávalo ještě větší smysl a měla jsem pocit, jak kdybych Klaudinku tím, že jsem jí krmila já, obrala o zážitek a dobrodružství.


    JAK JSME NA TOM TEĎ?

    Teď je Sofince 10,5 měsíce a zavedeno má zhruba 14 druhů ovoce a zeleniny, vodu, lepek, jogurt, zakysanou smetanu a kuřecí maso. Dávám jí spíš ochutnávat a olizovat. Do ruky jsem jí dávat přestala (krom čerstvého ovoce na cestách). To jí vyhovovalo. Ochutnala a byla spokojená a hlavně jsme se ani jedna netrápila, že to jídlo nejde tak, jak bychom obě chtěly.

    Naposled měla pečené kuřecí maso u tchánovců na zahradě. Ona neotevře tu pusu natolik, aby si do ní tu potravu mohla dát. Naráží s tim jídlem na ten jazyk. Je to fakt boj, ale zlepšení je viditelné a asi ty příkrmy zase víc rozjedeme. 

    Pediatra máme konečně skvělého. Troufám si říct, že bez chybičky :-) Všechno s ním můžu prodiskutovat, na všem se domluvíme a o všem ví. Sám řikal, ať aspoň ochutnává, než se ten jazyk srovná a že je na ní vidět, že jí nic nechybí. To mám velkou radost, protože oproti Klaudince je Sofinka opravdu kus ženský - i když jsou kojený "stejnym" mlíkem.




    TROCHA TÉ TEORIE

    Obecně se nedoporučuje příkrmy mixovat do hladka ale od samého začátku mačkat vidličkou, aby si dítě co nejdříve zvyklo na kousky a nevznikl problém do budoucna, kdy bude kousky odmítat - to je jedním z nejčastějších problémů, se kterými se ve stravování dětí setkávám.

    Získávají správnou techniku stravování a brzy se krmí úplně sami bez bince kolem sebe. To, že ze začátku téměř nic nesní nevadí, vždy jsou následně ještě dokojeny podle potřeby a kojení je první rok stále hlavní zdroj obživy.

    Děti krmeny touto metodou nemají problém s kousky, nejsou navyklá na mixovaná jídla a od samého začátku se učí stolovat společně s rodiči a jedí naprosto stejné jídlo. Stačí jen vařit zdravě a pestře pro celou rodinu a nemusíte se vyvařovat s několika jídly zvlášť.

    Dětem se zelenina nakrájí většinou na hranolky nebo prostě takové kousky, které se jim budou dobře držet. Košťálová zelenina se nechá na růžičky. Co se týče kukuřice či hrášku, tak to záleží na dítěti, kdy takovou drobnost zvládne. To my ještě nezkoušeli. Je to všechno individuální a je dobré řídit se tím svým dítětem a nesrovnávat s ostatními :-)

    Navíc tím, že se dítě krmí samo, jíte opravdu společně - nemusíte pak jíst studené jídlo nebo se snažit vyčarovat si třetí ruku.

    Příkrmy se ke kojení přidávají, kojení se jimi nenahrazuje. Přikrmování je hlavně o seznámení se a ochutnání něčeho jiného než jen mléko. Tak se nestrachujte, když vám děťátko hned všechno nesní. Přijde to postupně časem až bude připraveno. Mateřské mléko stále převládá jako hlavní zdroj potravy, takže vždy po příkrmu dokojit a během dne stále kojit na požádání = dle potřeby děťátka.

    Taky je potřeba si uvědomit, jak vypadá zelenina v celku a jak stejný kousek vypadá rozmixovaný. Rozmixovaná zelenina má menší objem, to je všem jasné ale přijde mi, že u těch příkrmů si to mnozí neuvědomují a myslí si, že dítě snědlo málo - přitom když se to převede na celý kus, tak je to třeba půlka mrkve nebo 3 růžičky brokolice. Prostě hromada.

    Co se týče tekutějších jídel - jogurt, přesnídávka, kaše. Tak tam se samozřejmě používá lžička ale pořád se to nechává stále na dítěti. Lžička se mu dá do ruky a ono se snaží samo nakrmit. Hlavní je vybrat tu správnou lžičku - aby nebyla zbytečně moc dlouhá, aby se dítěti dobře držela a aby měla správný tvar.



    METODA BLW V SOUHRNU

    • Je zábavnější, přirozenější .. dítě si to užívá a je plné důvěry 
    • Snadno se naučí žvýkat, polykat a zvládat kousky 
    • Rozvíjí manuální zručnost a koordinují pohyb ruka-oko 
    • Vidí barvu, vzhled a konzistenci jednotlivých potravin, cítí jejich vůni a konkrétní chuť 
    • Využívá vlastní instinkt a schopnosti 
    • Vynechají se všelijaké šaškárny typu "udělej áááá" nebo "za maminku, za tatínka.." 
    • Podporuje sebedůvěru a nezávislost dítěte 
    • Přirozeně přejdou na příbor a talíř 
    • Schopnost dobře žvýkat souvisí i s rozvojem řeči, dobrým trávením a bezpečnou konzumací potravy 
    • Nehrozí překrmení 
    • Posiluje se pozitivní postoj k jídlu 
    • Snadná a rychlá příprava jídel a mnohodalších pozitivních bodů


    NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY

    1. Dávení

    Dávení je obranný reflex, který zamezuje tomu, aby se potrava dostala tam, kam nemá. Dávení je naprosto přirozené a normální. Dávit se dítě může i slinami nebo mlékem, nezáleží na konzistenci - je to obrana. Paradoxně je víc pravděpodobné při krmení rodičem tekutou či mixovanou stravou, než když se dítě krmí samo formou BLW.

    2. Na břiše se jíst nedá, bude ho bolet břicho

    Tím, že je dítě na břiše je ve správné poloze ohledně gravitace. Kdyby bylo ve vajíčku nebo lehátku, tak je mnohem pravděpodobnější, že se začne dávit nebo že mu zaskočí. Takhle tu potravu snadno vykucká ven. Následně když si dítě samo sedne, tak u jídla už jen sedí.

    3. Ještě nemá zuby

    Na zubech vůbec nezáleží. Některé děti mají zuby až v roce a i přes to, se s přehledem nají. Zuby nejsou k jídlu potřeba, potrava se dá krásně rozmělnit dásněmi a zpracovat jazykem.

    4. Tekutiny

    Tekutiny se podávají ideálně v panákovce nebo malém hrnku tak, aby ho dítě snadno a pohodlně drželo. U kojených dětí se nepoužívají žádné lahvičky, savičky ani učící hrnky, které by mohly rozhodit správnou techniku kojení. Já kolikrát odšroubuju mojí lahev s vodou, kterou nosim v kabelce a dám jí napít přímo. V chladnějším počasí se to dá krásně řešit víčkem od termosky.


    Ještě jsem si vzpomněla na pěkné informační video, co se týče výběru správné lžičky. Mrkněte na něj ZDE a třeba získáte nové informace, které se Vám budou hodit :-)

    Snad jsem napsala vše důležité. Pokud si vzpomenete na něco, co jsem nezmínila, tak se nebojte zeptat - pokusím se odpovědět, jak nejlépe budu vědět :-)

    21. srpna 2017

    ČTEME: Knížka s názvem Knížka

    Tato knížka byla fenoménem roku 2015, kdy jí musel mít snad každý a kdo jí neměl, jako by nebyl :-D Klaudinka jí ten rok dostala k Vánocům od mojí mamky společně s druhým dílem, který má název Barvy ale o tom napíšu později.

    Dostala jí tedy pár měsíců po druhých narozeninách a stále je mezi nejoblíbenějšími - i u mně :-D

    Já tyto typy knížek miluju. Na každé straně je napsáno co máte udělat a je to jedno velké dobrodružství, které baví děti i dospělé. Je to vlastně jeden takový velký puntíkový příběh, který Vás jen tak neomrzí :-)




    I když ještě Klaudinka neumí číst, tak si kolikrát pamatuje, co přesně má na které stránce dělat :-D Někdy se fakt trefí přesně do toho pokynu a někdy si to hraje prostě podle svého ale v každém případě má knížka velký úspěch :-)






    Puntíky průběžně:
    • mění barvy
    • rozmnožují se
    • rozsvicují se
    • zvětšují se
    • zmenšují se
    • mizí
    • objevují se
    • mění místo
    • utíkají
    • atd.








    CO SE DÍTĚ UČÍ

    • Plní úkoly
    • Rozvíjí pozornost
    • Orientuje se na stránce
    • Rozvíjí zrakové vnímání
    • Procvičuje čísla a počítání




    Knihu můžete zakoupit například ZDE

    Cena: cca 185Kč 

    Další díl:

    20. srpna 2017

    MLSÁME: Domácí müsli s pohankou

    Müsli mám moc ráda. Nejradši je mám čistě nasypané v misce, jako zobačka u televize (kor když mají hodně těch velkých kousků), ale ceny v obchodech jsou vysoké a vyrobit si domácí neni zas tak těžké, navíc si je můžete připravit přesně podle chuti na míru.

    Když už si nějaké koupím, tak Emco ale vybírám rozinky, takže se v tom dost šťourám :-D Proto mě napadlo zkusit si udělat svoje vlastní domácí a to jednoduše z toho, co dům dal.


    SUROVINY

    2 hrnky ovesných vloček
    2 hrsti sušeného strouhaného kokosu
    1 hrst pohanky
    1 hrst slunečnicových semínek
    1 hrst celých mandlí
    1 hrst nasekaných kešu oříšků
    1 hrst nakrájených datlí
    1 hrst sušených brusinek
    2 lžičky chia semínek
    80g rozpuštěného másla
    50ml medu
    špetka soli


    POSTUP

    Nejdříve si ve velké hluboké míse smícháme suché suroviny -  vločky, pohanku, slunečnicová semínka, chia semínka, mandle, kešu a pořádně zamícháme. Pokud ale nechcete pohanku křupavou, tak jí nejdříve můžete povařit, aby trochu změkla.
    Přidáme rozpuštěné máslo, med a promícháme tak aby kompletně celá směs byla "mokrá". Pokud potřebujete něčeho víc, tak přidejte podle chuti.
    Veškerý obsah přesypeme na plech a dáme péct na 150°C zhruba 1 hodinu.
    Důležité je každých 10 minut směs promíchávat, aby se nepřipejkala. Opravdu tu dobu dodržujte, ať jí nemáte přičmoudlou.
    Po upečení vmícháme datle, brusinky a kokos.
    Necháme vychladnout a přesypeme do uzavíratelné dózy.




    Je z toho fakt hromada, že jsem se podělila s mamkou, které moc zachutnalo :-) Já osobně bych příště tu pohanku uvařila ale mamce ta křupavost vůbec nevadila. Takže je to individuální a čistě na Vás, jak se rozhodnete :-)

    Dobrou chuť!

    19. srpna 2017

    VÝLETÍME: Motýlí dům a rozhledna Diana

    K tomuto výletu jsme se odhodlávali docela dlouho, než jsme se tam konečně dostali. Přitom je to od nás, co by kamenem dohodil ale furt nebyla příležitost. No a  když už jsme se tam vydali, tak jsme si to taky pěkně zkomplikovali :-D

    Přijeli jsme na oboru sv. Linhart, že si to dáme pěšky až na rozhlednu Diana. Jenže to byla štreka jak blázen a my už v půlce vymýšleli, jak vyřešíme cestu zpátky, protože jsem řekla, že zpátky už nejdu :-D Nakonec jsme dospěli k rozhodnutí, že to manžel seběhne dolu sám, my pojedeme lanovkou a on pro nás přijede :-D

    Cesta TAM se nám zdála být opravdu nekonečná a Klaudinka neměla zrovna nejlepší náladu. Vzpomněla jsem si, že jsem v dětství měla ráda říkanku "ARIZONA". Tak jsem jí hned vyzkoušela, abych Klaudinku nějakým způsobem popohnala a ono to fakt fungovalo! Najednou se probrala a moc jí to bavilo.

    ARIZONA

    Á raz, á dva, á tři, á čtyři, á pět
    á šest, á sedm, á osm, á devět, á deset
    a klobou a hůl, chleba a sůl
    a Ááárizona
    (noha) dopředu, dozadu, doprava, doleva

    a takhle pořád dokola dokud dech stačí :-D




    Hlavně jsem pak měla pocit, že jdeme prostě špatně a ukazatele byly často docela zmatení, že jsme se v jednu chvíli zasekli a nevěděli kam jít. Takže cestu pěšky z Linhartu na Dianu fakt nedoporučuju :-D Nebo jo, jděte si ale ne s dětmi :-D A nebo jo, jděte i s dětmi ... aspoň si uděláte názor sami :-D




    ROZHLEDNA DIANA

    Říká se, že „Kdo nebyl na Dianě, neviděl Karlovy Vary“. A asi na tom něco bude, protože je výhled opravdu krásný, jen tam bylo dost narváno, takže si ho člověk nemohl plně vychutnat. Podobně krásný výhled je na Jelením skoku, kam taky doporučuji zajít - cesta je dost podobná :-D ale aspoň se to tam tolik netrhne lidmi.

    Rozhledna má celkem 150 schodů a výhledový ochoz je ve výšce 35 metrů.

    Můžete využít i výtah. My ho využili při cestě dolu. Lidé se tam doslova hrnuli všemi směry a než to scházet se Sofinkou v nosítku a hlídat Klaudinku, tak jsme se dolu svezli.

    Vstupné - ZDARMA








    MOTÝLÍ DŮM

    Motýli lítají všude kolem což je naprostá nádhera. Taky se ale některé druhy musí trochu víc heldat, protože se maskují a visí všude možně. Pozor na to kam šlapete a dítka si držte u sebe. Já osobně bych tam i přes to horko a dusno vydržela celý den. lehla bych si tam na zem a kochala se, jak lítají kolem. Chybí tam posezení a uprostřed je jezírko s rybkami.

    Je tam opravdu velké horko a dusno, aby bylo prostředí pro motýli co nejpříjemnější ale problém je v tom, že tam malé děti tam nemusí vydržet moc dlouho, budou se hrnout zase na vzduch. Jsou to taky poměrně malé prostory. Čekala jsem to krapet větší ale takhle se na uličku pomalu nevejdou ani dvě osoby vedle sebe.

    I přes to, že jsme tam byli snad jen 10 minut, tak je to krásný zážitek a Klaudinka o motýlech ještě dlouho povídala a kolikrát si vzpomene i teď s odstupem času, že chce zase na motýlky :-)

    Virtuálně si ho můžete prohlídnout ZDE

    Ceník
    • Dospělý - 80Kč
    • Děti (do 15 let) - 40Kč
    • ZTP/Důchodci - 50Kč
    • Rodinně vstupné (2 dospělý + 2 až 3 děti) - 220Kč
    • Svatební obřad v Motýlím domě - 10 000Kč

    Otevírací doba
    • Listopad až březen 10-17h
    • Duben a říjen 10-18h
    • Květen až září 10-19h














    HŘIŠTĚ U MOTÝLÍHO DOMU

    Hřiště je naprosto parádní! Trávili jsme tam čas, než manžel seběhnul dolu pro auto :-D A mají to tam skvěle vymyšlené. Je prostorné s praktickým měkkým povrchem. Kolem dokola jsou lavičky, některé i se stolkem, takže si rodiče mohou posedět a děti si spokojeně hrát kolem :-)




    MINI ZOO

    Za rozhlednou je menší zoo, kde mají poníky, prasata a kozy + kolem chodí pávy. My potkali jen Frostyho. Byl to první bílý páv, kterýho jsem v životě viděla a byla to nádhera!

    Je tam automat na žrádlo pro zvířata, takže si je za minci můžete i nakrmit. 

    Vstupné ZDARMA

    Virtuální prohlídka mini Zoo ZDE








    CESTA LANOVKOU

    Ceník lanovky
    • zdarma pro děti do 6 let
    • 25Kč pro děti 6-15 let (tam i zpět 40Kč)
    • 45Kč 15-45 let (tam i zpět 80Kč)
    • Rodinná jízdenka 2+2 110Kč (tam i zpět 220Kč)

    Otevírací doba 

    Od 10h a dále záleží na období. Pokud se jedná o období květen až zíří tak je otevřeno až do 19 hodin

    Klaudinka byla z lanovky naprosto paf! Navíc jsme málem vystoupili dřív :-D Nevěděla jsem, že je tam nějaká mezizastávka :-D A hlavně lanovka končí v centru města, kam se nedá pořádně zajet autem, protože tam jsou všude zákazy, takže jsme se s manželem docela naháněli.




    Jakmile budete někde poblíž, tak opravdu vřele doporučuji výlet jak na Dianu tak i do Motýlího domu a cestou i na oboru sv. Linhart, kde můžete potkat mimojiné daňky i divočáky :-)

    Více informací zde na oficiálních stránkách :-)