ZA VÝLETEM: Komáří vrch

Rádi si na výlety vybíráme místa, která nejsou moc známá, okoukaná a na která nechodí moc lidí. Je to hlavně z důvodu, abychom motivovali ostatní více koukat kolem sebe, protože spoustu krásných míst máme co bychom kamenen dohodili. No a také je to z důvodu úspornosti - jízda autem kousek a bez vstupného či otevírací doby. Takže výletíme docela dost a ve finále nás to skoro nic nestojí :-)

No a když jsme vymýšlela kam se u nás na sokolovsku ještě vydáme, tak Komáří vrch byl jasnou volbou ale znovu nás tam už nikdo nedostane. Ani borůvky .. a že jich tam je! Už vim proč :-D

Cesta je dlouhá pouhý kilometr, takže na jednu stranu paráda! Jojo Karol chtěla na výlet, ale byla líná chodit :-D Jenže realita je krapet jiná, teda spíš úplně jiná. Polovina cesty vede klidně a pohodově lesem bez překážek a je to skvělá cesta, protože opravdu nevíte jestli dřív sbírat borůvky nebo houby. Ovšem druhá polovina je docela výzva.

Jakmile se dojde k oplocení, tak jsme byli najednou zmatení, kam dál jít. Vedlo nás to pořád rovně, i značka ukazovala tím směrem ale cesta nevypadala moc průchodně - kor když máme s sebou dvě malé děti. Nebyla tam žádná vyšlapaná pěšinka, takže se šlo dost divoce. Když už jsme se dobrodili křovím, přišlo brodění hromadou klacků, které vypadalo docela děsivě.

Chce se to ale stále držet zeleného označení. I když se to zdá být nemožné, tak je vždy správně a dovede Vás do cíle. Jakmile se cesta zdá být lepší a vy si řeknete "hurá, je to za námi", nenechte se zmýlit! Právě v tu chvíli nastane ta správná sranda. Brodění křovím dole bylo úplný nic oproti prodírání se křovisky pěkně do strmého kopce :-D

Klikatá cesta vedoucí na samý vrchol byla místy strašidelná. Projde do zatáčky a najednou má pocit, jak kdyby byl v tom širém lese sám (jojo si koukám na blbý filmy). Nemá to konce, fakt ne. Furt jen jdete a jdete, až si už začínáte myslet, že snad musíte chodit pořád dokola. Ve chvíli kdy už máte pocit, že jste museli zabloudit, tak tam dojdete. Přesně v tu chvíli této myšlenky, jsem uviděla Komáří vrch :-D

Komáří vrch je tedy nejvyšším kopcem nad městem Rotava. Nachází se 4 kilometry od Kraslic a 2,5 kilometru od Stříbrné. Jedná se o ojedinělý geologický útvar - o soustavu přirozených skalních výchozů a na ně vázaných geomorfologických útvarů a ekosystémů.

Neni s výhledem ale ničemu to vůbec nevadí. Je tam opravdu krásně a klid. Svým umístěním máte zaručeno, že tam jen tak někoho nepotkáte. Mám ráda podobná místa, která jsou v přírodě takhle krásně schovaná, že je člověk jen tak nezahlédne :-)

Kousek od skalního útvaru se nachází ohniště, takže se můžete po takovém výšlapu pěkně odměnit pořádně propečenými buřty. Hmmm, mňam! Asi je začnu nosit v batohu preventivně pro takové případy :-D

Zhruba po hodince se mi začalo zdát, že se začíná nějak víc stmívat a na půl osmé večer mi to přišlo podezřele brzy - v tu dobu bývalo s přehledem ještě krásně vidět. Tak jsme se sbalili a spěchali dolu. Cestou jsem ještě v rychlosti do kyblíku sbírala borůvky.

U toho bláznivého klacíkova, kde jsme se při cestě zpátky málem přerazili, už začalo poprchávat.

Když jsme vešli do lesa, tak najednou tma jak v pytli a rozpršelo se víc. Klaudinku jsem vzala na ruku (Sofinka v nosítku chrněla) a šlápli jsme do kroku ve velkém. Docela pěkně jsme zmokli :-D  

To byl zase výlet Vám povím! :-D ale podobných zážitků není nikdy dost, takže jsme za to ve finále rádi a máme určitě na co vzpomínat :-)