22. srpna 2017

PŘIKRMUJEME: Najím se sám - aneb metoda BLW

Říká se, že první dítě je takové "zkušební", což zní docela příšerně ale bohužel je to tak. Většinou posloucháme, co nám říká okolí a věříme těm zkušenějším, i když to není vždy správně. Netroufáme si tolik rozhodovat samy za sebe a radši se o všem radíme. U druhého dítěte už jdeme ve všem tak nějak na jistotu a spoustu věcí se snažíme změnit a to včetně napravení chyb a nevědomosti. To platí i co se týče jídla.


PRVNÍ DÍTĚ - ZAJETÁ KLASIKA

Klaudinka byla přikrmovaná standardně mixovanou mrkví v autosedačce ale zpětně mi to všechno přijde špatně. S příkrmy jsem začala jen proto, že se to někde píše nebo že se to někde doporučuje a vůbec mě nenapadlo kouknout na Klaudinku, jestli je už připravená a jestli už je ten správný čas. Navíc jsem si v té době myslela, že udělám dobře, když budu kupovat skleničky a věřila jsem tomu, že je to lepší než kupovaná zelenina. Dávalo mi to smysl a přišlo mi to správné.

Teď ale vím, že kupované příkrmy nejsou vůbec žádnou výhrou. Že to jsou "konzervy", bez kterých se dá s přehledem obejít. No a tim, že Klaudinka byla opravdu nejedlice, která se rozjedla postupně až ve 2,5 letech tak jsem to tentokrát u Sofinky chtěla vzít z toho druhého konce a s vidinou šance na lepší start.

Na metodu BLW jsem narážela všude možně a moc se mi to líbilo. Dát dítěti důvěru a učit ho samostatnosti a společnému stolování od samého začátku. V té době ale už u Klaudinky bylo "pozdě", tak jsem se zařekla, že to u druhého dítěte zkusím.


DRUHÉ DÍTĚ - VŠECHNO JINAK

Sofinka se narodila s dost velkým jazykem, který nám nadělal spoustu trápení a když už přišel čas na příkrmy, tak jsem si řekla, že s tím jejím "problémem" by metoda BLW byla skvělou volbou i kdybych nechtěla, protože lžičkou by se jí do pusy nikdo nedostal. Ani se nedalo koukat na zuby, prostě jazyku plná pusa a to doslova a do písmene.

S příkrmy jsme začaly tedy formou BLW v 5. měsíci. protože se neskutečně hrnula. Hrnula se opravdu šíleně, vrčela, mlaskala, slintala. To fakt člověk musí vidět, jinak tomu neuvěří, protože já bych z vyprávění taky nevěřila :-D Kamarádka mi už takhle vyprávěla o jejím synovi, jak se šíleně hrne a mně to přišlo děsně vtipný a taky jsem si myslela, že to trochu zveličuje. Tak mi to Sofinka ukázala názorně, abych zjistila, že kamarádka nezveličila ani prd :-D

Začaly jsme brokolicí (protikvasinkově) a teda bylo to něco naprosto neuvěřitelnýho. Realita je úplně jiná než na fotkách a já do té činnosti byla každou vteřinu víc a víc zahleděna. Žádný otevírání pusy na lžičku ale hezky všechno postupně - pohled, pohmat, olíznutí, ochutnání, zpracování .. prostě naprosto úžasný proces a PROŽITEK. V tu chvíli mi to dávalo ještě větší smysl a měla jsem pocit, jak kdybych Klaudinku tím, že jsem jí krmila já, obrala o zážitek a dobrodružství.


JAK JSME NA TOM TEĎ?

Teď je Sofince 10,5 měsíce a zavedeno má zhruba 14 druhů ovoce a zeleniny, vodu, lepek, jogurt, zakysanou smetanu a kuřecí maso. Dávám jí spíš ochutnávat a olizovat. Do ruky jsem jí dávat přestala (krom čerstvého ovoce na cestách). To jí vyhovovalo. Ochutnala a byla spokojená a hlavně jsme se ani jedna netrápila, že to jídlo nejde tak, jak bychom obě chtěly.

Naposled měla pečené kuřecí maso u tchánovců na zahradě. Ona neotevře tu pusu natolik, aby si do ní tu potravu mohla dát. Naráží s tim jídlem na ten jazyk. Je to fakt boj, ale zlepšení je viditelné a asi ty příkrmy zase víc rozjedeme. 

Pediatra máme konečně skvělého. Troufám si říct, že bez chybičky :-) Všechno s ním můžu prodiskutovat, na všem se domluvíme a o všem ví. Sám řikal, ať aspoň ochutnává, než se ten jazyk srovná a že je na ní vidět, že jí nic nechybí. To mám velkou radost, protože oproti Klaudince je Sofinka opravdu kus ženský - i když jsou kojený "stejnym" mlíkem.




TROCHA TÉ TEORIE

Obecně se nedoporučuje příkrmy mixovat do hladka ale od samého začátku mačkat vidličkou, aby si dítě co nejdříve zvyklo na kousky a nevznikl problém do budoucna, kdy bude kousky odmítat - to je jedním z nejčastějších problémů, se kterými se ve stravování dětí setkávám.

Získávají správnou techniku stravování a brzy se krmí úplně sami bez bince kolem sebe. To, že ze začátku téměř nic nesní nevadí, vždy jsou následně ještě dokojeny podle potřeby a kojení je první rok stále hlavní zdroj obživy.

Děti krmeny touto metodou nemají problém s kousky, nejsou navyklá na mixovaná jídla a od samého začátku se učí stolovat společně s rodiči a jedí naprosto stejné jídlo. Stačí jen vařit zdravě a pestře pro celou rodinu a nemusíte se vyvařovat s několika jídly zvlášť.

Dětem se zelenina nakrájí většinou na hranolky nebo prostě takové kousky, které se jim budou dobře držet. Košťálová zelenina se nechá na růžičky. Co se týče kukuřice či hrášku, tak to záleží na dítěti, kdy takovou drobnost zvládne. To my ještě nezkoušeli. Je to všechno individuální a je dobré řídit se tím svým dítětem a nesrovnávat s ostatními :-)

Navíc tím, že se dítě krmí samo, jíte opravdu společně - nemusíte pak jíst studené jídlo nebo se snažit vyčarovat si třetí ruku.

Příkrmy se ke kojení přidávají, kojení se jimi nenahrazuje. Přikrmování je hlavně o seznámení se a ochutnání něčeho jiného než jen mléko. Tak se nestrachujte, když vám děťátko hned všechno nesní. Přijde to postupně časem až bude připraveno. Mateřské mléko stále převládá jako hlavní zdroj potravy, takže vždy po příkrmu dokojit a během dne stále kojit na požádání = dle potřeby děťátka.

Taky je potřeba si uvědomit, jak vypadá zelenina v celku a jak stejný kousek vypadá rozmixovaný. Rozmixovaná zelenina má menší objem, to je všem jasné ale přijde mi, že u těch příkrmů si to mnozí neuvědomují a myslí si, že dítě snědlo málo - přitom když se to převede na celý kus, tak je to třeba půlka mrkve nebo 3 růžičky brokolice. Prostě hromada.

Co se týče tekutějších jídel - jogurt, přesnídávka, kaše. Tak tam se samozřejmě používá lžička ale pořád se to nechává stále na dítěti. Lžička se mu dá do ruky a ono se snaží samo nakrmit. Hlavní je vybrat tu správnou lžičku - aby nebyla zbytečně moc dlouhá, aby se dítěti dobře držela a aby měla správný tvar.



METODA BLW V SOUHRNU

  • Je zábavnější, přirozenější .. dítě si to užívá a je plné důvěry 
  • Snadno se naučí žvýkat, polykat a zvládat kousky 
  • Rozvíjí manuální zručnost a koordinují pohyb ruka-oko 
  • Vidí barvu, vzhled a konzistenci jednotlivých potravin, cítí jejich vůni a konkrétní chuť 
  • Využívá vlastní instinkt a schopnosti 
  • Vynechají se všelijaké šaškárny typu "udělej áááá" nebo "za maminku, za tatínka.." 
  • Podporuje sebedůvěru a nezávislost dítěte 
  • Přirozeně přejdou na příbor a talíř 
  • Schopnost dobře žvýkat souvisí i s rozvojem řeči, dobrým trávením a bezpečnou konzumací potravy 
  • Nehrozí překrmení 
  • Posiluje se pozitivní postoj k jídlu 
  • Snadná a rychlá příprava jídel a mnohodalších pozitivních bodů


NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY

1. Dávení

Dávení je obranný reflex, který zamezuje tomu, aby se potrava dostala tam, kam nemá. Dávení je naprosto přirozené a normální. Dávit se dítě může i slinami nebo mlékem, nezáleží na konzistenci - je to obrana. Paradoxně je víc pravděpodobné při krmení rodičem tekutou či mixovanou stravou, než když se dítě krmí samo formou BLW.

2. Na břiše se jíst nedá, bude ho bolet břicho

Tím, že je dítě na břiše je ve správné poloze ohledně gravitace. Kdyby bylo ve vajíčku nebo lehátku, tak je mnohem pravděpodobnější, že se začne dávit nebo že mu zaskočí. Takhle tu potravu snadno vykucká ven. Následně když si dítě samo sedne, tak u jídla už jen sedí.

3. Ještě nemá zuby

Na zubech vůbec nezáleží. Některé děti mají zuby až v roce a i přes to, se s přehledem nají. Zuby nejsou k jídlu potřeba, potrava se dá krásně rozmělnit dásněmi a zpracovat jazykem.

4. Tekutiny

Tekutiny se podávají ideálně v panákovce nebo malém hrnku tak, aby ho dítě snadno a pohodlně drželo. U kojených dětí se nepoužívají žádné lahvičky, savičky ani učící hrnky, které by mohly rozhodit správnou techniku kojení. Já kolikrát odšroubuju mojí lahev s vodou, kterou nosim v kabelce a dám jí napít přímo. V chladnějším počasí se to dá krásně řešit víčkem od termosky.


Ještě jsem si vzpomněla na pěkné informační video, co se týče výběru správné lžičky. Mrkněte na něj ZDE a třeba získáte nové informace, které se Vám budou hodit :-)

Snad jsem napsala vše důležité. Pokud si vzpomenete na něco, co jsem nezmínila, tak se nebojte zeptat - pokusím se odpovědět, jak nejlépe budu vědět :-)

2 komentáře:

  1. Já naštěstí rady neposloucham 😊 Eminka má 10m a od 5.5m jedeme BLW, Ssem tam lžička. Mixované neměla nikdy. Popravdě, ta barva a konzistence vypadá odpudivé, tak proč je nutit 😊😊😊

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem ráda, že na tuto metodu narážím čím dál častěji :) Čím více času uplynulo od chvíle, kdy jsem zavrhla mixované příkrmy (resp. syn je začal odmítat), tím déle jsem přesvědčena o tom, že mixované blafy jsou blbost :)

    OdpovědětVymazat