Říká se, že první dítě je takové "zkušební", což zní docela příšerně
ale bohužel je to tak. Většinou posloucháme, co nám říká okolí a věříme
těm zkušenějším, i když to není vždy správně. Netroufáme si tolik
rozhodovat samy za sebe a radši se o všem radíme. U druhého dítěte už
jdeme ve všem tak nějak na jistotu a spoustu věcí se snažíme změnit a to
včetně napravení chyb a nevědomosti. To platí i co se týče jídla.
PRVNÍ DÍTĚ - ZAJETÁ KLASIKA
Klaudinka
byla přikrmovaná standardně mixovanou mrkví v autosedačce ale zpětně mi
to všechno přijde špatně. S příkrmy jsem začala jen proto, že se to
někde píše nebo že se to někde doporučuje a vůbec mě nenapadlo kouknout
na Klaudinku, jestli je už připravená a jestli už je ten správný čas.
Navíc jsem si v té době myslela, že udělám dobře, když budu kupovat
skleničky a věřila jsem tomu, že je to lepší než kupovaná zelenina.
Dávalo mi to smysl a přišlo mi to správné.
Teď ale vím,
že kupované příkrmy nejsou vůbec žádnou výhrou. Že to jsou "konzervy",
bez kterých se dá s přehledem obejít. No a tim, že Klaudinka byla
opravdu nejedlice, která se rozjedla postupně až ve 2,5 letech tak jsem
to tentokrát u Sofinky chtěla vzít z toho druhého konce a s vidinou
šance na lepší start.
Na metodu BLW jsem narážela všude
možně a moc se mi to líbilo. Dát dítěti důvěru a učit ho samostatnosti a
společnému stolování od samého začátku. V té době ale už u Klaudinky
bylo "pozdě", tak jsem se zařekla, že to u druhého dítěte zkusím.
DRUHÉ DÍTĚ - VŠECHNO JINAK
Sofinka
se narodila s dost velkým jazykem, který nám nadělal spoustu trápení a
když už přišel čas na příkrmy, tak jsem si řekla, že s tím jejím
"problémem" by metoda BLW byla skvělou volbou i kdybych nechtěla,
protože lžičkou by se jí do pusy nikdo nedostal. Ani se nedalo koukat na
zuby, prostě jazyku plná pusa a to doslova a do písmene.
S
příkrmy jsme začaly tedy formou BLW v 5. měsíci. protože se neskutečně
hrnula. Hrnula se opravdu šíleně, vrčela, mlaskala, slintala. To fakt
člověk musí vidět, jinak tomu neuvěří, protože já bych z vyprávění taky
nevěřila :-D Kamarádka mi už takhle vyprávěla o jejím synovi, jak se
šíleně hrne a mně to přišlo děsně vtipný a taky jsem si myslela, že to
trochu zveličuje. Tak mi to Sofinka ukázala názorně, abych zjistila, že
kamarádka nezveličila ani prd :-D
Začaly jsme brokolicí
(protikvasinkově) a teda bylo to něco naprosto neuvěřitelnýho. Realita
je úplně jiná než na fotkách a já do té činnosti byla každou vteřinu víc
a víc zahleděna. Žádný otevírání pusy na lžičku ale hezky všechno
postupně - pohled, pohmat, olíznutí, ochutnání, zpracování .. prostě
naprosto úžasný proces a PROŽITEK. V tu chvíli mi to dávalo ještě větší
smysl a měla jsem pocit, jak kdybych Klaudinku tím, že jsem jí krmila
já, obrala o zážitek a dobrodružství.
JAK JSME NA TOM TEĎ?
Teď
je Sofince 10,5 měsíce a zavedeno má zhruba 14 druhů ovoce a zeleniny,
vodu, lepek, jogurt, zakysanou smetanu a kuřecí maso. Dávám jí spíš
ochutnávat a olizovat. Do ruky jsem jí dávat přestala (krom čerstvého
ovoce na cestách). To jí vyhovovalo. Ochutnala a byla spokojená a hlavně
jsme se ani jedna netrápila, že to jídlo nejde tak, jak bychom obě
chtěly.
Naposled
měla pečené kuřecí maso u tchánovců na zahradě. Ona neotevře tu pusu
natolik, aby si do ní tu potravu mohla dát. Naráží s tim jídlem na ten
jazyk. Je to fakt boj, ale zlepšení je viditelné a asi ty příkrmy zase
víc
rozjedeme.
Pediatra máme konečně skvělého. Troufám si
říct, že bez chybičky :-) Všechno s ním můžu prodiskutovat, na všem se
domluvíme a o všem ví. Sám řikal, ať aspoň ochutnává, než se ten jazyk
srovná a že je na ní vidět, že jí nic nechybí. To mám velkou radost,
protože oproti Klaudince je Sofinka opravdu kus ženský - i když jsou
kojený "stejnym" mlíkem.
TROCHA TÉ TEORIE
Obecně
se nedoporučuje příkrmy mixovat do hladka ale od samého začátku mačkat
vidličkou, aby si dítě co nejdříve zvyklo na kousky a nevznikl problém
do budoucna, kdy bude kousky odmítat - to je jedním z nejčastějších
problémů, se kterými se ve stravování dětí setkávám.
Získávají správnou techniku stravování a brzy se krmí úplně sami bez
bince kolem sebe. To, že ze začátku
téměř nic nesní nevadí, vždy jsou následně ještě dokojeny podle potřeby a kojení
je první rok stále hlavní zdroj obživy.
Děti krmeny touto metodou nemají problém s kousky, nejsou navyklá na
mixovaná jídla a od samého začátku se učí stolovat společně s rodiči a jedí naprosto stejné jídlo.
Stačí jen vařit zdravě a pestře pro celou rodinu a nemusíte se vyvařovat s několika jídly zvlášť.
Dětem
se zelenina nakrájí většinou na hranolky nebo prostě takové kousky,
které se jim budou dobře držet. Košťálová zelenina se nechá na růžičky.
Co se týče kukuřice či hrášku, tak to záleží na dítěti, kdy takovou
drobnost zvládne. To my ještě nezkoušeli. Je to všechno individuální a
je dobré řídit se tím svým dítětem a nesrovnávat s ostatními :-)
Navíc tím, že se dítě krmí samo, jíte opravdu společně - nemusíte pak jíst studené jídlo nebo se snažit vyčarovat si třetí ruku.
Příkrmy se ke kojení přidávají, kojení se jimi
nenahrazuje. Přikrmování je hlavně o seznámení se a ochutnání něčeho jiného než
jen mléko. Tak se nestrachujte, když vám děťátko hned všechno nesní. Přijde to
postupně časem až bude připraveno. Mateřské mléko stále převládá jako hlavní
zdroj potravy, takže vždy po příkrmu dokojit a během dne stále kojit na
požádání = dle potřeby děťátka.
Taky je potřeba si uvědomit, jak vypadá zelenina v celku a jak stejný kousek vypadá rozmixovaný. Rozmixovaná zelenina má menší objem, to je všem jasné ale přijde mi, že u těch příkrmů si to mnozí neuvědomují a myslí si, že dítě snědlo málo - přitom když se to převede na celý kus, tak je to třeba půlka mrkve nebo 3 růžičky brokolice. Prostě hromada.
Co se týče tekutějších jídel - jogurt, přesnídávka, kaše. Tak tam se samozřejmě používá lžička ale pořád se to nechává stále na dítěti. Lžička se mu dá do ruky a ono se snaží samo nakrmit. Hlavní je vybrat tu správnou lžičku - aby nebyla zbytečně moc dlouhá, aby se dítěti dobře držela a aby měla správný tvar.
Taky je potřeba si uvědomit, jak vypadá zelenina v celku a jak stejný kousek vypadá rozmixovaný. Rozmixovaná zelenina má menší objem, to je všem jasné ale přijde mi, že u těch příkrmů si to mnozí neuvědomují a myslí si, že dítě snědlo málo - přitom když se to převede na celý kus, tak je to třeba půlka mrkve nebo 3 růžičky brokolice. Prostě hromada.
Co se týče tekutějších jídel - jogurt, přesnídávka, kaše. Tak tam se samozřejmě používá lžička ale pořád se to nechává stále na dítěti. Lžička se mu dá do ruky a ono se snaží samo nakrmit. Hlavní je vybrat tu správnou lžičku - aby nebyla zbytečně moc dlouhá, aby se dítěti dobře držela a aby měla správný tvar.
METODA BLW V SOUHRNU
- Je zábavnější, přirozenější .. dítě si to užívá a je plné důvěry
- Snadno se naučí žvýkat, polykat a zvládat kousky
- Rozvíjí manuální zručnost a koordinují pohyb ruka-oko
- Vidí barvu, vzhled a konzistenci jednotlivých potravin, cítí jejich vůni a konkrétní chuť
- Využívá vlastní instinkt a schopnosti
- Vynechají se všelijaké šaškárny typu "udělej áááá" nebo "za maminku, za tatínka.."
- Podporuje sebedůvěru a nezávislost dítěte
- Přirozeně přejdou na příbor a talíř
- Schopnost dobře žvýkat souvisí i s rozvojem řeči, dobrým trávením a bezpečnou konzumací potravy
- Nehrozí překrmení
- Posiluje se pozitivní postoj k jídlu
- Snadná a rychlá příprava jídel a mnohodalších pozitivních bodů
NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY
1. Dávení
Dávení
je obranný reflex, který zamezuje tomu, aby se potrava dostala tam, kam
nemá. Dávení je naprosto přirozené a normální. Dávit se dítě může i
slinami nebo mlékem, nezáleží na konzistenci - je to obrana. Paradoxně
je víc pravděpodobné při krmení rodičem tekutou či mixovanou stravou,
než když se dítě krmí samo formou BLW.
2. Na břiše se jíst nedá, bude ho bolet břicho
Tím,
že je dítě na břiše je ve správné poloze ohledně gravitace. Kdyby bylo
ve vajíčku nebo lehátku, tak je mnohem pravděpodobnější, že se začne
dávit nebo že mu zaskočí. Takhle tu potravu snadno vykucká ven. Následně
když si dítě samo sedne, tak u jídla už jen sedí.
3. Ještě nemá zuby
Na
zubech vůbec nezáleží. Některé děti mají zuby až v roce a i přes to, se
s přehledem nají. Zuby nejsou k jídlu potřeba, potrava se dá krásně
rozmělnit dásněmi a zpracovat jazykem.
4. Tekutiny
Tekutiny
se podávají ideálně v panákovce nebo malém hrnku tak, aby ho dítě
snadno a pohodlně drželo. U kojených dětí se nepoužívají žádné lahvičky,
savičky ani učící hrnky, které by mohly rozhodit správnou techniku
kojení. Já kolikrát odšroubuju mojí lahev s vodou, kterou nosim v
kabelce a dám jí napít přímo. V chladnějším počasí se to dá krásně řešit
víčkem od termosky.
Ještě jsem si vzpomněla na pěkné informační video, co se týče výběru
správné lžičky. Mrkněte na něj ZDE a třeba získáte nové informace, které se
Vám budou hodit :-)
Snad jsem napsala vše důležité. Pokud si vzpomenete na něco, co jsem
nezmínila, tak se nebojte zeptat - pokusím se odpovědět, jak nejlépe
budu vědět :-)
Já naštěstí rady neposloucham 😊 Eminka má 10m a od 5.5m jedeme BLW, Ssem tam lžička. Mixované neměla nikdy. Popravdě, ta barva a konzistence vypadá odpudivé, tak proč je nutit 😊😊😊
OdpovědětVymazatJsem ráda, že na tuto metodu narážím čím dál častěji :) Čím více času uplynulo od chvíle, kdy jsem zavrhla mixované příkrmy (resp. syn je začal odmítat), tím déle jsem přesvědčena o tom, že mixované blafy jsou blbost :)
OdpovědětVymazat