21. března 2018

UČÍME SE: Svatý (Pašijový) týden

Ač nejsme křesťané, tak mě baví dodržovat různé druhy tradic a zajímat se o jejich historii. Ráda se dozvím něco nového o (nejen) naší historii. Neřeším, jestli jsou to naše české tradice/svátky či zahraniční, proto jste na blogu mohli narazit mimo jiné také na Halloween nebo Valentýn. 

No a jelikož nás čeká období Velikonoc, tak se seznámíme se Svatým neboli Pašijovým týdnem aneb posledním týdnem Ježíšova pozemského života.

Zdroj: http://www.christnet.eu/zpravy/27868/dnes_je_kvetna_nedele_zacina_svaty_tyden_pred_velikonocemi.url



ROZDĚLENÍ PAŠIJOVÉHO TÝDNE

  • Květná neděle
  • Modré pondělí
  • Šedivé úterý
  • Sazometná středa
  • Zelený čtvrtek
  • Velký pátek
  • Bílá sobota
  • Boží hod velikonoční
  • Velikonoční pondělí


KVĚTNÁ NEDĚLE

Květná neděle je poslední nedělí doby postní. Je ale také začátkem Svatého týdne, posledního týdne před Velikonocemi.

V tento den se slaví vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde byl vítán čerstvými poupaty ze stromů, které se házely na cestu. Na některých místech se slaví průvodem kolem kostela. Také se při bohoslužbách předčítá zpráva (pašije) o umučení Ježíše Krista.

Otevírá období Velikonoc. Obydlí či hroby se zdobí posvěcenými kočičkami, na které se mohou navázat pestrobarevné pentle.

Pranostiky:

  •  Týden před a týden po Květné neděli, rády padají pašije (sněží).

Pověry:

  • Na květnou neděli by se nemělo nic péct, protože by se tím zapekl květ na stromech a neurodilo by se žádné ovoce. 
  • Oblékají se nové šaty, aby v nich člověk kvetl.


MODRÉ PONDĚLÍ

Je posledním postním pondělím a bylo vždy pro křesťany symbolem volného dne, protože se nesmělo jakýmkoliv způsobem pracovat.

Nepojí se k němu ani žádné obřady, ale kostely se zdobily do modra či fialova.



ŠEDIVÉ ÚTERÝ

Vymetaly se pavučiny a zametalo se obydlí.

Neměli bychom si také zapomenout každý zamést před svým prahem - alespoň symbolicky ;-).

Nosilo se také bílé oblečení, které připomínalo roucha.



SAZOMETNÁ (ŠKAREDÁ) STŘEDA

V tento den na Ježíše žaloval Jidáš, proto škaredá středa kvůli škaredému činu. 

Pověry:

  • Vymetávaly se saze z komína, aby se vyhnaly zlé síly, které by mohly škodit. 
  • Lidé by se neměly mračit, jinak jim to zůstane po celý rok. 

Tradice:

  • V tento den nosí lidé do kostela polínko dřeva a nechají si ho opálit na hranici. Doma z nich vyrobí křížky, které se v neděli, společně s posvěcenými kočičkami (o květné neděli), zastrkají do rohů polí. Ten, kdo bude mít rychleji zastrkané křížky, bude mít časnější žně. A jak vysoko vyrostou posvěcené kočičky, tak vysoko poroste obilí.
  • Křížky s kočičkami, by také měly chránit úrodu před krupobitím.
  • Pečou se Jidáše, ale jí se až ve čtvrtek. A svým tvarem mají připomínat provaz, na kterém se Jidáš oběsil poté, co prodal Ježíše Krista.Také se ale říká, že jsou pokroucené jako Jidášům charakter.

Zdroj: http://www.dusanpolansky.cz/proza/jidas.html


ZELENÝ ČTVRTEK

Zelený čtvrtek je památkou poslední večeře Ježíše a je to také den odpuštění. Rodiny se modlily a omývaly se ranní rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem.

Tímto dnem se také připomíná Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí.

Pranostiky:

  • Obilí vyseté na Zelený čtvrtek.
  • Na Zelený čtvrtek rozsévat hrách a otevírat včelín.
  • Kostelní zvony po mši, na Zelený čtvrtek, odlétají do Bílé soboty do Říma a když naposledy zní, tak má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. 

Tradice:

  • Již za úsvitu se jí Jidáše pomazané medem.
  • Jí se obecně vše, co je zelené, aby se upevnilo zdraví.
  • V dnešní době je Zelený čtvrtek také spojen s prodejem jedinečného zeleného piva. 

Zdroj: http://www.reflex.cz/clanek/jidlo-a-piti/70174/co-jedl-jezis-s-apostoly-o-posledni-veceri.html


VELKÝ PÁTEK

V tento den byl ukřižován Ježíš Kristus. Je to také den nadpřirozených sil, dobrých i zlých a den pracovního klidu, který dodržuje přibližně 40 států.

Pokud chcete najít poklad, je ten správný čas, protože se země otevírá a ukazuje skryté poklady.

Velký pátek se v katolických rodinách prožívá motlitbami u křížů.

Konají se velkopáteční obřady a opětovně se čtou pašije stejně tak, jako to bylo na Květnou neděli.

Pranostiky:

  • Na Zelený čtvrtek hrach zasívej, na Velký pátek zemí nehýbej.
  • Velký pátek vláha, úrodu zmáhá.
  • Velký pátek deštivý, dělá rok žíznivý.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

 Pověry:

  • Nesmí se prát prádlo, bylo by máčeno do Kristovy krve.
  • Nesmí se hýbat se zemí - rýt ani okopávat.
  • Nesmí se nic půjčovat, protože by věc mohla být očarována.
  • Nesmí se ani nic darovat či prodáva.

Tradice:

  • Chodilo se dům od domu a za zvuku řehtaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání.


BÍLÁ SOBOTA

Končí postní období, všichni se těší na opětovné pojídání masa, tanečních zábav a na další potěšení, která byla v době půstu zapovězena.

Zároveň je to také den ticha, kdy Ježíš ležel v hrobě.

Nekonají se žádné bohoslužby, ale chodí se do kostela modlit se k Božímu hrobu (většinou se jedná o sochu ležícího Ježíše Krista).

Probíhají přípravy na samotné Velikonoce - uklízelo se (bílilo).

Večer/v noci pak probíhají velikonoční Vigílie, což je slavnost, při které se světí oheň, svíce a začíná se oslavovat Ježíšovo vzkříšení.

Tradice:

  • Barví se vajíčka, které jsou symbolem nového života a znovuzrození.
  • Pletou se pomlázky.
  • Peče se mazanec či beránek (nebo obojí :-D).
  • Má se chodit po sadu a zvonit, aby byla úroda.
  • Popelem z posvěceného ohně se posypávala louka.
  • Vymetá se obydlí, novým koštětem, aby po celý rok zůstalo čisté

Pranostiky:

  • Déšť na bílou sobotu, přivolává suchotu
  • Odkud vítr, odtud deště


BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Největší křesťanský svátek v roce.

Název vychází z velké noci ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Z "Velké noci" také vznikl název "Velikonoce".

Všichni v první řadě spěchali do kostela, kde se světily velikonoční pokrmy a každá návštěva následně dostala kousek posvěceného jídla.

Mazanec je u nás nejstarším doloženým velikonočním pečivem a spolu s beránkem patří k nejstarším velikonočním svěcenkám.


VELIKONOČNÍ (ČERVENÉ) PONDĚLÍ

Čas pomlázky a koledování :-).

Tímto zvykem, kdy kluci chodí vyšupovat holky, se můžou chlubit jen Češi a Slováci. Jinde ve světě ho neznají! Tradičně bylo zvykem číhat na děvčata, když šly ráno do kostela.

Dívkám se má zajistit krása a zdraví na celý rok, ale skrývá se v tom také symbolika plodnosti a sexuality.

Chlapci dostávají za vyšupování kraslice, které dívky zdobily mnohdy až mistrovskými díly :-).


PAŠIJOVÉ HRY

Označují se tak různé dramatické hry, vyprávění, příběhy či hudební skladby, které jsou inspirovány tématem utrpení a smrti Ježíše Krista.


ZDROJ INFORMACÍ


Napsala
Štítky: , ,

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)