MÁMY SOBĚ: Montessori kurz - Filozofie

Dostala jsem příležitost seznámit Vás s nově vzniklým unikátním Montessori kurzem, za kterým stojí Lucie Tamášová s Alicí Giles. Kurz je vhodný pro všechny, kteří hledají cestu, jak být těmi nejlepšími průvodci dětem ve svém okolí.

Informací je na internetu nespočet, ale ne vždy se setkáte s těmi kvalitními, které opravdu vycházejí z montessori metody a které se z lidí jen nesnaží vytáhnout peníze.

Nemusíte číst nespočet publikací a nemusíte si platit předražené kurzy, abyste se dostali k opravdovým a ověřeným informacím. Jde to i jinak :-)

Kurzem Vás budu provázet v průběhu následujících 6 měsíců a každý článek bude o jednom ze šesti tématických okruhů.

V tomto článku bych se chtěla rozepsat o základech Montessori filozofie.

LEKCE V OKRUHU FILOZOFIE

• Maria Montessori
• Fáze vývoje
• Připravené prostředí
• Pozorování a role dospělého
• Absorbující mysl
• Senzitivní období
• Koncentrace
• Disciplína
• Odměny, tresty a přirozené důsledky

Každá lekce trvá přibližně 10-14 minut.

MARIA MONTESSORI

Maria Montessori byla Italskou lékařkou, vychovatelkou a inovátorkou. Byla průkopníkem teorií o vzdělávání v raném dětství, které jsou stále aplikovány v Montessori školách po celém světě.

Od svého mládí nepřetržitě bojovala proti omezením, které v té době byly ve vztahu k roli žen poměrně konzervativní.

I přes technické vzdělání se rozhodla studovat medicínu. Na univerzitě se ale setkala s nepřátelstvím kvůli svému pohlaví a také obtěžováním z řad studentů i profesorů. Nic z toho ji ale v touze po studiu nezastavilo a patřila mezi první ženské lékařky v Itálii.

Nadále se zabývala pedagogikou a pedagogickými teoriemi. 4 roky po ukončení studia se stala koordinátorkou nové školy, která školila učitele speciálního vzdělávání.

Během prvních dvou let na klinice vyvinula první materiály pro děti, které byly do té doby nazývány nevzdělavatelnými. Škola měla okamžitý úspěch a přilákala pozornost vládních úředníků z útvarů pro vzdělávání a zdraví a mnoho významných osobností z oblasti vzdělávání, psychiatrie a antropologie na univerzitě v Římě.

Děti v její třídě pocházely z běžných škol, ale byly považovány za nevzdělavatelné. Její úspěchy v práci s dětmi s vývojovým postižením vyvolal touhu otestovat její metody výuky na normálních dětech. Na základě pozorování změnila své materiály, nechala dětem volnou ruku a volnou volbu materiálu, nepřerušovanou práci a svobodu pohybu a aktivity. Vše mělo jasně danná pravidla.

Montessori vzdělání bylo nakonec přijato po celém světě.

Moc doporučuji shlédnout film o Marii Montessori, který jsem poprvé viděla před pár lety a moc mě zaujal, že jsem po jeho shlédnutí měla sto chutí kouknout na něj znovu :-).

https://citaty.net/media/authors/20951_maria-montessori.jpeg

FÁZE VÝVOJE

• Rané dětství (0-6)
• Dětství (6-12)
• Dospívání (12-18)
• Raná dospělost (18-24)

Každá fáze trvá celkem 6 let a má svůj vrchol, který určuje čas, kdy se u dítěte jasně projevují znaky jednotlivých období. Má ale také svůj úpadek a přechod do dalšího období.

První fáze je nejdůležitější dobou dětského vývoje, protože dítě tvoří doslova samo sebe. Výjimečnou vlastností tohoto vývoje je absorbující mysl, díky které dítě tvoří osobu kterou se stane.

Nevědomá absorbující mysl je ve věku 0-3 roky, pak nastupuje vědomá absorbující mysl 3-6 let.

Do 2 let jsou dítěti umožněny obrovské změny ve smyslu mluvit, hýbat se a starat se o sebe. Do 6 let se stane nezávislou osobou, která umí řešit problémy, starat se o sebe a své prostředí a rozvíjí svůj intelekt snadno a s radostí.

2,5 leté - 3 leté dítě potřebuje prostředí plné jiných dětí, ideálně různého věku (až do 6-7 let). Maria Montessori věřila, že tento druh interakce podněcuje sebekontrolu, nezávislost a odpovědnost za prostředí a lidi v něm.

Ve fázi vědomé absorbující mysli si již dítě uvědomuje, že se něco učí. Musí mu být dovoleno podílet se na životě kolem sebe s využitím svých rukou, protože potřebuje dělat věci samo.

V druhé fázi (ve věku 6-12 let) jsou pokroky z raného dětství upevněny tréninkem. Testuje hranice přijatelného chování a začíná rozvíjet morální strukturu a také pociťuje, že něco neni fér. Také tvoří svou inteligenci a vědomí.

Třetí fáze vývoje (ve věku 12-18 let). Čas velkého fyzického i psychického přerodu. Oddělování od rodičů duševně i fyzicky. Maria Montessori si představovala jiný typ školního prostředí pro třetí fázi vývoje. Jmenuje se "erdkinder"

Čtvrtá dáze vývoje (18-24 let) je přeměna v dospělost. Období kdy je první zkušenost s bydlením mimo domov. Behem této fáze pracuje nový dospělý.

Ve všech fázích a s respektem je potřeba láska a důstojnost pro osobu kterýá se má stát sebevědomím občanem tohoto světa.

http://www.smyslovy-pruzkumnik.cz/wp-content/uploads/Planes-of-Development.png

PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ

Aby se bylo dítě schopné rozvíjet a růst, musíme mít na paměti že je pro něj základem právě připravené prostředí. Děti musí být svobodné aby mohly odhalovat a vyjadřovat takové potřeby a postoje, které by jinak zůstaly skryté nebo potlačené a vyvarovat se prostředí, které jim neumožňuje jednat spontánně.

Připravené prostředí totiž posiluje nezávislost. Pokud děti nemají stejnou příležitost jako dospělí, tak z toho dříve či později budou frustrovaní, protože tomu danému úkolu musí dát velkou energii. 

Naopak pokud je vše přizpůsobené jejich velikosti, tak se brzy stanou sebevědomými, hrdými na sebe a nezávislými.

Maria Montessori tvrdí, že poznatky ze sledování únavy u dětí ukázaly, že práce s inteligentním předmětem je mnohem méně únavná než práce s bezcílnou aktivitou ve stejném časovém úseku.

Struktura ve třídě zahrnuje rozdělení pracovních oblastí jako je praktický život, smyslová výchova, matematika, jazyk a věda. Děti přesně vědí, kde určitou pomůcku najít. Pomůcka musí být účelná, dostatečně náročná a správně seřazená. Navíc všechny materiály musí být skutečné a přirozené. 

Děti pracují s materiály, které se používají v běžném životě (sklo, nože, skutečné květiny apod.). Tím poznávají například to, že se květiny musí zalévat jinak uvadnou.

Když dáme dětem důvěru, porozumění, svobodu s dannými pravidly a připravené prostředí, ve kterém se cítí pohodlně a kde je mnoho věcí přitahujících jejich pozornost, uvidíme rostoucí, nezávislé, sebevědomé a sebeuvědomělé jedince, kteří budou úspěšní ve většině vcí a činností, které dělají.

http://www.howwemontessori.com/how-we-montessori/2016/09/montessori-kitchen-areas-0-5-years.html

POZOROVÁNÍ A ROLE DOSPĚLÉHO

Maria Montessori věřila, že pozorování je podstatou a základem přístupu ke vzdělávání. Jedná se o klíčovou část vzdělávání v Montessori metodě a každý učitel si musí najít čas se zastavit a děti pozorovat. Tímto způsobem můžeme odstranit překážky, které by bránily dítěti v jeho vývojovém procesu.

Maria Montessori ale také chtěla, aby učitel pozoroval díte v jeho klíčových oblastech - v jeho práci, chování a v rozvoji jeho vůle a sebedisciplíny - dobrovolné poslušnosti.

Pozorováním mimojiné zjistíme i to, jak se dítě ve svém prostředí cítí. Jestli je pro něj vhodné, pohodlné a bezpečné.

Pro správné pozorování dětí je potřeba se osvobodit od všech domněnek a předsudků. Musíme být objektivní, respektující a nedělat předběžné soudy.

Nikdy bychom neměli dítě zbytečně vyrušovat.

Máme tendence řešit problémy za děti, ale pokud se nenaučí samy vyřešit konflikt nebo zvládnout náročnou situaci již v raném dětství bude to pro ně mnohem těžší až budou starší.

http://hydeparkmontessori.com/wp-content/uploads/2018/03/Maria-Montessori-1.jpg

ABSORBUJÍCÍ MYSL

Absorbující mysl je fenomén, který na počátku 20. století nalezla Maria Montessori a definovala ho u dětí do 6 let. Tato mysl dětem umožnuje rychle a bez námahy vstřebávat své vědomosti z okolí. 

Nemá co dočinění s dobrovolným úsilím ale děje se v souladu s danými vnitřními citlivostmi které nazývala citlivými obdobími.

Výsledkem je tvořivé dítě, které se vyvýjí na nevědomé úrovni. Dítě se učí nejen jazyk, ale taqké se rozvíjí celé jeho tělo a to nezávisle na jeho vědomé mysli. Celistvý vývoj dítěte se neděje na bázi věědomí ale na na přirozen vůli.

Je přirovnávána k fotoaparátu, který v daném okamžiku zachycuje všechny detaily scény a tím je zaznamenává trvale a objektivně. zatímco mysl dospělého je přirovnávána k olejové malbě u které malíř potřebuje čas aby mohl pomalu vytvořit obraz, který vyzdvihuje a nebo naopak vynechává některé detaily které se objevují ve skutečnosti. Později může obraz subjektivně podle sebe upravit.

Dítě absorbuje vše kolem něj jako houba a to pomocí svých smyslů. 

Má dvě fáze - nevědomá (0-3 roky) a vědomá (3-6 let) 

Během první fáze se stává nezávislým na dospělé - naučí se mluvit, chodit a také ovládat své tělesné funkce.

Ve vědomé fázi je dítě podporováno svou matematickou myslí, aby ještě více zdokonalovalo to, co již získalo. Jeho prioritou je svoboda a jeho mantrou je "nech mě to udělat sám".

Absorbuje vše, čemu je vystaveno. Proto je potřeba, aby bylo  vystaveno pozitivním zkušenostem. Nemělo by být vystaveno nesouladu a napětí, protože by to vyčerpalo jeho energii.

http://www.montessoricr.cz/objevte-montessori/maria-montessori

SENZITIVNÍ OBDOBÍ

Je termín poijmenovaný holandským genetikem a později používán Marií Montessori.

Vztahuje se k několika překrývajícím se obdobím vývoje kdy je dítě citlivé na určitý podnět nebo typ interakce.

Existuje 5 druhů pozorovatelných chování které charakterizují senzitivní období:

• Dítě se zabývá určitou aktivitou, která má začátek prostředek a konec
• Činnost je pro dítě neodolatelnou
• Dítě se znovu a znovu vrací zpět k této aktivitě
• Rozvíjí si emocionální vazbu na tuto danou aktivitu
• Po skončení této aktivity je dítě neuvěřitelně spokojené

Maria Montessori řekla, že pokud není dítěti dovoleno a umožněno pracovat v souladu s jeho citlivým obdobím, je to jako díra v jeho duševním vývoji. Ztrácí tím svůj zvláštní cit a zájem o tuto oblast a tím se ovlivňuje celý jeho fyzický vývoj.

Senzitivní období na sebe nenavazují. Běží souběžně nebo se překrývají.

Hlavní sensitivní období:

1. Řád (0-4,5 let)
2. Koordinace pohybu (0-4,5/5 let)
3. Rozvoj a zdokonalení smyslového vnímání (0-4,5 let)
4. Jazyk (0-6 let)
5. Citlivost k sociálním aspektům života (2,5-3 roky)
6. Citlivost k malým objektům (1 rok)

Senzitivní období jsou silná a pokud je blokujeme, aniž bychom si to uvědomovali, můžeme tím způsobit že budeme potlačovat vnitřní energii dítěte. 

https://www.montessori-namest.cz/o-nas/#&gid=1&pid=4

KONCENTRACE

Pokud je cyklus aktivity dítěte přerušen, výsledkem jsou deviace od chování, bezcílnost a ztráta zájmu. Takže jakoukkoliv inteligentní aktivitu vidíme u dítěte i přes to, že by se nám mohla zdát sebevíce absurdní, nesmíme vyrušovat. Dítě musí být schopno dokončit cyklus aktivity, do které vložilo své srdce.

První nezbytnost pro dětský vývoj, je soustředění. Dítě, které se soustředí, je nesmírně šťastné.

Pozornost je mocná síla. Zaměřuje se na lidskou vůli a koncentruje duševní energii jako laser. Dokud se dítě nenaučí soustředit svou pozornost, jeho mysl je kolísající pole smyslových vjemů, emocí, nahodilých myšlenek, touhy, impulzu a snů.

Pozornost je ta síla, která když je ovládána vůlí, dovoluje, aby se tyto aktivity samy správně zorganizovaly.

Soustředění nám dodává klid a umožňuje nám být plně přítomni v okamžiku našeho úkolu.

Maria Montessori věřila, že soustředění je přirozené pro dětský intelekt. Bez překážek je stejně přirozené jako tlukot srdce. Přesto, my dospělí, klademe dětem překážky v podobě časových omezení, touhou pomoci jim a vědět co se děje, chválit je nebo opravovat. Zasahování přerušuje soustředění a okrádá dítě o cenné zkušenosti učení.

http://specialreads.com/wp-content/uploads/2015/03/Educating-the-workers-685w.jpg?189db0&189db0

DISCIPLÍNA

Maria Montessori řekla, že skutečný cíl všech dětí byl odhalenve stálosti práce a spontánnosti při výběru práce bez zásahu učitelů. 

Když děti následují svého vnitřního průvodce, zabaví se prací, která jim dá pocit radosti a spokojenosti, pak se objeví něco jiného, co  se ezi dětmi ještě nikdy nepoznalo - spontánní disciplína.

Pokud chceme disciplínu, musíme dát dítěti svobodu. Disciplína přichází přirozeně tím, že dítě rozvíjí určitou činnost a spontánní práci. Když se budeme snažit získat disciplínu nucením nebo trestem je to více ponižující než vzdělávací.

Měli bychom dítě na cestě k disciplíně vést, ne mu vládnout. 

Pro získání disciplíny dítěte je důležité ukázat a představit mu práci správným způsobem, pomalu a tiše a to spíše pomocí řeči těla než slovy.

Poslušnost se rozvíjí dlouhou dobu a projevuje se spontánně, je to normální lidská vlastnost.

https://mujeresconciencia.com/2014/08/31/maria-montessori-educadora/

ODMĚNA, TRESTY A PŘIROZENÉ DŮSLEDKY

Maria Montessori věřila, že používání odměn a trestů brání vývoji sebedisciplíny. Znemožnují dělat vlastní rozhodnutí a být zodpovědný za své vlastní chování.

Trestání často vede k pocitům rozčílení, odrazení, roztrpčení, vyhýbání se něčemu a také podvádění.

Cílem logických důsledků je pomoci dětem rozvinout jejich vnitřní porozumění, sebekontrolu a touhu dodržovat pravidla. Pomáhají dětem blíže prozkoumat jejich chování a zvážit následky jejich volby.

Záměrem je pomoci dítěti rozvinout vnitřní kontrolu a učit se z vlastních chyb v prostředí, ve kterém má oporu. Respektují důstojnost dítěte a reagují na nevhodné chování způsobem který tu důstojnost zachová.

Logické důsledky vyžadují, aby učitel či dospělý získal více informací, než začne jednat. Dá si na čas aby zhodnotil situaci a stanovil (s přispěěním dítěte) co může problém vyřešit.

Oproti tomu říkat dětem, jak jsou chytré a talentované může mnohdy vyvolat pravý opak toho, co chceme. Dítě se může bát zkoušet nové věci, protože se bojí neúspěchu, že nesplní očekávání všech.


Když chválíme je nejlepší aby se chvála týkala snahy:

• Na tomto jsi pracoval velmi tvrdě
• Tuto aktivitu jsi zvládnu 4x za sebou
• Zvládnul jsi to

Montessori učitelé zkouší spíše povzbudit než chválit nebo používají chválu popisnouspíše než vyhodnocující.

Například místo "Ty jsi hodný chlapec." říct "To opravdu pomohlo, že jsi uklidit všechno nádobí".

https://www.franceculture.fr/emissions/rue-des-ecoles/la-pedagogie-montessori-aujourdhui

ZÁVĚREM

V tomto článku píšu pouze okrajově to, co jsem se dozvědela v celém prvním okruhu Montessori kurzu - Filozofie. Abyste se i Vy, kteřé třeba vůbec nevíte o co se jedná, s Montessori metodou seznámili, dozvěděli se základy a třeba i zatoužili po tom, naučit se víc :-).

Líbí se mi, že je vše řečeno bez odborného názvosloví, že je vše okamžitě pochopitelné. Kurz se příjemně poslouchá, zaujme a díky svému rozdělení zabere postupně jen pár desítek minut, přitom je doslova přeplněný informacemi.

Takže se dá krásně shlédnout bez toho, aniž by si člověk potřeboval vytyčit několik hodin času, který na mateřské prostě (alespoň v mém případě) neexistuje :-D.

Celou nabídku kurzu si můžete prohlédnout na webu montessorikurz.cz


TIPY NA KNIHY

• Maria Montessori - Tajuplné dětství
• Maria Montessori - Od dětství k dospívání
• Cesta k inkluzi - Úvahy z praxe a pro praxi

!!! SOUTĚŽ PRO VŠECHNY MÉ ČTENÁŘE !!!

Vyplněním dotazníku, který najdete níže, se zúčastníte soutěže o přístup k jednomu tématickému okruhu Montessori kurzu dle vlastního výběru.

Soutěž bude ukončena 16.12 2018 a následně druhý den 17.12 2018 bude vyhlášen vítěz.

 

VYPLNIT DOTAZNÍK