Knihu Justýnka a asistenční jednorožec nejspíše znát budete. Ať už proto, že se svým vzhledem vryje do paměti anebo ji máte přímo doma. Není to totiž žádná novinka, ale kniha stará více než 5 let. I tak se k nám dostala ale až někdy v září loňského roku a čekala na svou příležitost.
Svým titulním obrázkem by spíš byla pro naši prostřední Sofinku, ale ta má fantazie až až. Proto jsem ji dala k Vánocům té nejstarší, Klaudince. Ne, že by ji fantazie vyloženě chyběla, ale baví mě postava Justýnky, která mi Klaudinku trochu připomíná, a baví mě ten svět, o kterém si může sama číst kdykoliv, kdy se do něj bude chtít ponořit.
Pojďme se tedy s Justýnkou a jejím příběhem seznámit blíže :-).
Uuuuuuááááá! Dejte mi knihu plnou akvarelu a já vám budu líbat nohy po zbytek života :-D. To je nádhera. Tohle vypadá na techniku akvarelu se solí. Ach! Až mám chuť zase znovu vytáhnout barvičky a něco zmalovat.
O ČEM KNIHA JE?
Justýnka trpí akutním nedostatkem fantazie a doktor ji na to předepíše recepis ve smyslu léčby s asistenčním jednorožcem po dobu plánovaných 6 dnů. Nové dobrodružství si užívají jak jen to jde. Jednorožec Hubert Justýnku zavede na místa, o kterých nikdy nikde nečetla a podívá se nejen do svého výkresu, ale také na planetu Fantazie. Jenže nic netrvá věčně a jejich společný čas se chýlí ke konci. Jak to asi celé dopadne?
PODIVNÝ LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS DOKTORA DULÍKA
Jak to celé začalo? Justýnka je sedmiletá holčička, která se ale věčně nudí. Nejvíce se zabaví s atlasem světa nebo malou násobilkou. Její maminka o ní má obavy a tak se svěří panu doktoru Dulíkovi, který ji pošle s lékařským předpisem do lékárny, která je až na druhém konci města. A tam se stane něco, co nikdo nečekal. Objeví se jednorožec :-).
Já jsem ten typ člověka, který se do světa fantazie ponoří neskutečným způsobem. Už v pubertě jsem předělávala klasické pohádky na vylepšené, kdy kolem Perníkové chaloupky tekla řeka z Coca coly a miluju třeba Dařbujána a Pandrholu, kde mají jitrnice na stromě a teče jim tam pivo :-D. Jakmile se ponořím do fantazie, dokážu vymyšlet nemožnosti a vznikají i sny, které se časem stávají skutečností.
Tohle je Justýnka. Sympatická blondýnka, která si mě získala i svým modro žlutým oblečením .. na fotce je vidět pouze modrý vršek ale zakončuje ho psací nápis "Justýnka" a pokračuje žlutá. Ale notak, to už je víc, než znamení! :-D
HUBERT UMÍ MLUVIT A PSÁT
Když maminka přivedla Huberta na jejich zahradu, Justýnka s tatínkem nemohli uvěřit svým očím. Je to opravdu jednorožec? Je určitě na baterky, že jo? Začala brblat Justýnka a zkoumala ho ze všech stran jak to šlo. Tatínek se čím dál tím víc štípal do ruky, jak tomu nemohl uvěřit.
No není nádherný? Takovýho jednorožce do každé rodiny! Však víte, jak to bylo v pohádce Petr Pan, kde začaly víly umírat, protože na ně nikdo nevěřil. Nebo jak v Nekonečném příběhu svět Fantazie požírala nicota, protože se v ní přestalo věřit. Fantazie je důležitá a měla by se podporovat. Jak jinak by vznikaly různorodé nápady.
Justýnka zjistila, že Hubert umí nejen mluvit, ale dokonce i psát. Píše si totiž všechna dobrodružství do deníku, který ale lze otevřít pouze jeho rohem.
CESTA DO BÁSNIČKYSTÁNU
Básničkystán je velmi zajímavá země. Mluví tam totiž pouze ve verších a rýmech. Běžné mluvě moc nerozumí a učí se tam také mnoho různých slov. Hubert tam Justýnku vzal na výlet.
Teče tam dokonce řeka plná slov, ve které se můžou koupat nebo alespoň smočit rty. Neslušná slova jsou trochu bokem a tomu místu se při plavání všichni vyhýbají. V řece dokonce plavou rybky ve tvaru knih. Malé, ještě nedopsané, ale také větší v podobě románů.
DEN JAKO MALOVANÝ, MÍSTY PŘETAŽENO
Hubert, jako jednorožec, musel snídat všechny barvy duhy a pokud nemohl sníst všechny barvy, musel to dohnat voskovkama :-D. Justýnka se mu přiznala, že jí nebaví malovat a svěřila se mu, jakým způsobem nakreslila jeden ze svých obrázků. Že neuměla namalovat koně a tak ho překreslila na prase a tak vzniknul prasokůň.
Nebyl by to kouzelný jednorožec, aby Justýnku do toho jejího obrázku přímo nedostal. Mohla se tak setkat se svojí tvorbou napřímo a její výtvory se tak setkaly s autorkou. Zde je velmi vtipná a zároveň i trochu smutná chvilka, kdy je Alois (prasokůň) trochu podivín, protože si chvíli myslel, jak z něj bude krásný kůň a nakonec je to prase. Jo, stačí pár tahů štětcem a všechno je jinak. To samé princezny, kdy jedné nedokreslila pusu. Změnila tato zkušenost Justýnčin přístup ke kreslení a malování?
NESMYSLNÁ PRVOUKA
Čas s jednorožcem Hubertem jí utíká tak rychle, až se děsí, že brzy bude všemu konec. Moc jí baví hrát si na školu a tak Huberta představila svým žákům a nechala ho zodpovědět několik otázek. Například odkud je a jak se mu na planetě Zemi líbí.
Hubert se přiznal, že tu máme plno nesmyslů. Například, že nakoupíme mnoho jídla a pak ho vyhazujeme, protože se nestihne sníst. Máme mnoho vynálezů, které šetří čas ale vymýšlíme vynnálezy, který nám ho zase berou. Nebo, že kácíme zdravé pralesy, aby se vyrobilo nezdravé jídlo. Jo, má pravdu ten jednorožec. Dostanou se i k tématu Juntýnčiny vymyšlené kamarádky Rozárky, o které Hubert moc dobře ví a dokonce ví, kde ji najít, i přesto, že neí skutečná.
JUSTÝNKA NA PLANETĚ FANTAZIE
Planeta Fantazie je Hubertovým domovem. Nachází se tam také domov pro vymyšlené kamarády, kde je právě i Rozárka. Tam jsou zrovna i Hubertovy rodiče. Justýnka nevěří vlastním očím, opravdu potkává Rozárku, která ji ukáže ještě jednu velmi důležitou věc. V domě vymyšlených kamarádů se nachází ještě někdo další. Někdo, kdo je jako dvojče Justýnky. Jak ta holčička vznikla?
Pomocí saponátu na nádobí se Justýnka vrací zpátky za rodiči, do svého domova. Jo, kouzelný dopravní prostředek, který vytvoří pevnou cestovní bublinu. Zde ale přichází ještě jeden zlom .. cestuje totiž už úplně sama.
JUSTÝNKA, JONATÁN A JABLOŇ
V poslední kapitole se dostáváme k fešnému klukovi Jonatánovi, který se s Justýnkou chtěl vždycky kamarádit. Chodili spolu do školky a chodí spolu i do školy, jen se styděl a Justýnku nikdy nenapadlo, že by k ní mohl mít takové sympatie. To se ale brzy změní ... :-).
ZÁVĚREM
Abych pravdu řekla, trochu mi připomíná svět Nelinky. Vždy, když holky chtějí Nelinku pustit v audiu anebo když si jí pročítají a prohlížejí, musím se usmívat. Vzpomenu si na její svět mraků z cukrové vaty nebo čokoládových hor a dokonce i na to, že si stačí zmáčknout pupík a mohu letět.
Justýnka je se světem fantazií docela podobná. Cestovat v bublině ze saponátu na planetu Fantazie nebo na vlaštovce z papíru do vlastního obrázku, to je prostě báječné. Asi už na cokoliv, co nakreslím, nebudu koukat stejným pohledem a věřím, že i děti, po přečtení tohoto příběhu, se budou snažit kreslit své obrázky více do detailu.
Ilustrace Lény Brauner obdivuji spoustu let. Je celkově extravagantní a není úplně zaměřena na dětské obrázky, ale když už se do něčeho pustí, je to překrásné. Líbí se mi jak elegantně kreslí ruce a nohy, jak má specifické obličeje a celkově polohy svých kreseb. Ten jednorožec si zaslouží zdobit každý holčičí pokojíček. No a akvarel je moji srdcovkou, co si budeme povídat. Společně je to opravdu veledílo.
Je to velkoformátová kniha, která si zaslouží přední příčky dětské knihovny a ke které se budeme vracet opakovaně neustále dokola, kdykoliv holky budou chtít. Nevadil by mi trochu odpočinek od Nelinky, takže nejspíš i tato kniha bude až "do zblbnutí".
I když je třeba dětem svět ukazovat takový, jaký je a s co nejvíce reálnými obrazy, svět fantazie a podpora představivosti má v jejich světě taky velkou váhu.
Cena: od 355Kč
Žádné komentáře:
Okomentovat