Kniha Do nebes, kterou vám ve spolupráci s nakladatelstvím Portál představím, je v podstatě pokračování knihy Pod hladinu, o které jsem vám psala dva roky zpátky (ty bláááho, už dva roky) a tentokrát prozkoumáte výšiny. I zde vás bude provázet stupnice, kdy na každé straně uvidíte v jaké výšce se zrovna nacházíte.
Je většího formátu a otevírá se směrem dolu. S každou další stranou budete stoupat výš a výš a nadšeně zkoumat, co se v té výši nachází. Což je až fascinující poznání a venku pak na oblaka budete koukat už jiným pohledem.
Tak se na ni pojďme podívat blíže :-).
OBSAH KNIHY
Hranice jednotlivých vrstev, do kterých se atmosféra dělí, nejsou pevně určeny. Různě se mění a vědci je stále zkoumají. V knize je používáno jedno z možných rozdělení, které věda navrhuje. Váš let začíná na povrchu a postupně se dostanete výš a výš různými vrstvami až do vesmíru nad 800km vysoko.
ÚVOD
Atmosféra. Plynný polštář obklopující naší planetu až do výšky přibližně 10 000 kilometrů. Tvořena volně se pohybujícími se molekulami, které vítr doslova unáší z jednoho konce Země na druhý. V tomto úvodu se dozvíte vše o této nehmatatelné, nesmírné, nepostradatelné, neviditelné ... atmosféře.
TROPOSFÉRA
Nejnižší vrstva plynného obalu Země se nazývátroposféra, která je sice tenká ale zároveň velmi těžká. Krůček za krůčkem se ztenčuje směrem k pólům a v této kapitole se o ní dozvíte veškeré zajímavosti a základní informace.
Do troposféry patří například mravenci, králík divoký, pěnodějka obecná, slunéčko sedmitečné, páv korunkatý, klokan obrovský a dokonce i Javier Sotomayor, což je kubánský atlet, který skočil do výšky 2,45 metru a jedná se o dodnes nepřekonaný rekord.
Mezní vrstva zahrnuje například cvrčka polního, vrabce domácího nebo korelu chocholatou. Planetární mezní vrstva ovšem není stálá. Její výška se mění mimojiné v závislosti na ročním období.
Potkáte zde ještě například vosu obecnou, lišaje smrtihlava nebo dokonce i kolibříka. Zmíním také gekona létavého, racka středomořského a kobylku zelenou.
Taková bojga rajská, tedy had, který nemá křídla, ploutve ani nohy, se přemisťuje pomocí vlnivého pohybu a to i ve vzduchu. Proto na ni můžete narazit až v 68 metrech.
Zajímavostí jsou také motýli typu Monarcha stěhovaný, kteří se v milionech koncem léta shromažďují v Kanadě a na severu Spojených států a vydávají se na cestu dlouhou přes 4000 kilometrů a to ve výšce přes 1000 metrů.
Dostáváme se k volné atmosféře, , kde je vzduch řídký a chová se tam trochu jako pružina, která se svou vlastní vahou dole stlačuje, ale nahoře je řidší. Čím jsme výše, tím je hustota vzduchu nižší. Do těchto nadmořských výšek se odváží pouze opravdoví mistři vzdušného světa.
Kolem 2500m potkáme rorýse obecného a nad ním se vznáší orel bělohlavý nebo čáp bílý, který miluje vyšší teploty, dlouhé cesty i výšku a mohou vyletět až do výšky 4800m. Čápi jsou velmi starostliví rodiče, i proto jsou spojováni s tím, že nosí děti. Mimochodem jak vysoko asi sahá duha?
STRATOSFÉRA
Stratosféra je jako polštář vzduchu visící ve výšce kolem 14kilometrů a přes 30 kilometrů silný. I přes svou vzálenost od Země je tato vrstva vystavena vlivu organismů. Tentokrát se tedy dostáváme do výšky 14-50 kilometrů. Co nás tam všechno čeká? Třeba takový horkovzdušný balon nebo dokonce pavouk, to jsou teda věci.
Zastavíme se u tématu ozonové díry, kde si přečtete, co by mohlo být naší realitou, který vypadá jako nějaké výjevy po jakési katastrofě. Co nás tedy zachránilo a kdo za to může? To si přečtete na této straně zaměřené na ozonovou díru a její vlivy.
Pokračujeme dál ve strarosféře a máme tu florentský steak, který byl v roce 2019 vyslán do stratosféry, který se po několikahodinové cestě úspěšně vrátil zpátky a to díky speciálnímu padáku. Byl sice studený ale chuťově stále dobrý.
Když Alan Eustace dosáhl přes 41tisíc metrů a v tu chvíli se vrhl do prázdna, proletěl celou stratosféru, ocitl se v mrazech troposféry a následně otevřel padák. Tehdy byl také ustanoven nový světový rekord pro volný pád.
MEZOSFÉRA
Nyní se nacházíme uprostřed naší cesty, dostali jsme se do mezosféry, která je 50-80km vysoko. A co zde nalezneme? Řídký vzduch, malý tlak, stopové množství kyslíku a mrazivou teplotu. Tato oblast atmosféry již není domovem pro žádnou formu života. Co tam tedy objevíme?
Věděli jste, že za rok dopadne na zemský povrch několik set vesmírných těles, které se v okamžiku dopadu změní z meteoridu na meteorit? A i jeden takový meteorit má svůj příběh, který si v této části můžete přečíst.
Jak pomoci modrému nebi a celé naší planetě? Můžeme se ještě stále spolehnout na magii přírody? Situace zvaná globální oteplování se rok od roku zhoršuje. Co tedy můžeme dělat, abychom ji zvrátili? A máme vůbec ještě šanci? Mnoho lidí to bere stále na lehkou váhu a vůbec se tím nezabývají, nic neřeší .. jenže pak už může být pozdě.
Stále se nacházíme v mezosféře a zmíním ještě jednu zajímavost, noční svítící oblaka tedy noctilucenty, což jsou nejvíce se vyskytující mraky tvořeny pravděpodobně prachem ze sopek nebo meteoridů, který se sloučí s krystalky ledu.
TERMOSFÉRA
Atmosféru rozděluje ještě další neviditelná mez, Karmánova hranice, kterou když překročíme, vstoupíme do termosféry, která je vysoko až do 800 kilometrů. Dočtete se, jaké jsou podmínky v této oblasti i čeho byla tato oblast svědkem.
Rádiové vlny a zpráva která byla úplně první cestující mezi kontinenty.
V termosféře si dále přečtete o polární záři, sendviči s hovězím (že všude cpou to jídlo, že?), octomilce obecné, mezinárodní vesmírné stanici a také o Anitě a Arabelle, což byly dvě samičky pavouka křížáka obecného. Tito pavouci měli zodpovědět důležitou otázku a to, jestli dokážou utkat pavučinu i ve stavu beztíže. Jak to celé dopadlo?
Příběh feny Lajky určitě všichni známe aneb první živý tvor, pocházející z naší Země, který se dostal na oběžnou dráhu. Tu jsem tady musela zmínit, i když to nebyl happyend.
EXOSFÉRA A VESMÍR
V poslední části se podíváme nad 800km vysoko a to do oblasti, kde se prolínají nebesa a meziplanetární prostor. Toto místo obývá jen několik molekul. Dočtete se, proč je noční obloha spíš takovým strojem času i proč se odjakživa obracíme se svými otázkami k vesmíru.
A co teda potkáte v takové oblasti? Umělé družice, mise Apollo i Voyager 1, což je sonda, která nyní již 47 let cestuje hlubokým vesmírem. Momentálně se nachází 23 miliard kilometrů daleko od Země.
REJSTŘÍK
V rejstříku si můžete dohledat co v jaké výšce najdete. Kniha totiž nemá klasické číslování stránek, ale informace hledáte dle výšky. Můžete mrknout v jaké výšce potkáte dron, kachnu divokou, blechu obecnou, mouchu domácí, pumu americkou a mnoho dalších.
ZÁVĚREM
Tohle jsou už náročnější informace pro starší školáky, kteří už znají nějaké základy. Můžete společně rozebrat jednotlivé oblasti, zastavit se u tématu ozonové díry či globálního oteplování a povídat si také o historických událostech například Lajce nebo misích Apollo apod.
Velmi zajímavá kniha, která by určitě ve vaší dětské knihovně neměla chybět. Tématicky skvělá i pro rodiče, kdy se nejedná o vyloženě dětské téma ale takové jídlo ve vesmíru je skvělým tématem i pro Tomáše a věřím, že se v takovém tématu najde víc rodičů - ne tedy zrovna v jídle ve vesmíru, ale celkově v těch oblastech a historii.
"Co vše se nachází v modři nad našimi hlavami? Objev tento nehmatatelný svět, který v nás odjakživa probouzí zvědavost a fantazii. Zažiješ spoustu překvapení mezi kosmickými loděmi, nečekanými souhvězdími zvířat, rostlinami a živočichy vybavenými křídly, plachtami, padáky a mnoha dalšími způsoby, jak se udržet ve vzduchu v nekonečné modři. Cílová stanice: nekonečno."
Pokud vás kniha Do nebes zaujala a chtěli byste s ní doplnit vaší knihovnu, najdete ji na eshopu nakladatelství Portál přímo ZDE.
Cena: 296Kč (původně 349Kč)
Žádné komentáře:
Okomentovat