28. února 2023

ČTEME: Stane se zázrak (Poetická pohádka)

Stane se zázrak. Poetická pohádka doprovázena nádhernými ilustracemi, která vyšla již v říjnu loňského roku, ale čtenáři je poměrně přehlížena. Není v jejich zorném poli natolik, jako by si zasloužila, a tak mě z albatrosmedia oslovili, abych vám ji v recenzi představila a pomohla ji tak dostat do více dětských knihovniček.

"Človíček má každý den tolik práce! Staví hrady, stará se o zvířátka a občas si vymýšlí úplně nová, dosud nepoznaná stvoření nebo země. Když se ale jednou ráno chce vrátit ke své práci, zjistí, že všechny hrady už jsou hotové a všechna zvířátka nakrmená. Najednou má pocit, že se zastavil čas. Co teď bude dělat? Posadí se do trávy a přemýšlí. A najednou to přijde… stane se zázrak."

Tak si ji pojďme detailněji prolistovat :-).

 

 

 

LISTOVÁNÍ KNIHOU

Seznámíte se s človíčkem, který měl každý den mnoho práce. Pořád toho měl tolik, co by si přál udělat a každý den usínal s příjemnou únavou v nohách. Jak já mu rozumím, i když mám neustále pocit, že nestíhám a nemám šanci stíhat, pořád vymýšlím něco nového.


 

Človíček je takový malý sympaťák. Já jdu především po ilustracích a jakmile jsem viděla knihu jako takovou, ani jsem nemusela listovat a věděla jsem, že ji ráda zrecenzuji. Moje drobná úchylka na vše zrzavé je samozřejmě irelevantní! :-D.


 

Jednoho dne ale zjistil, že je všechno hotové, že nemá co na práci a najednou měl pocit, že se zastavil čas. Já v takovou chvíli mám spíš pocit paniky, že jsem na něco určitě musela zapomenout a upřímně mi v takových situacích není dobře, protože mám pocit, že je něco špatně. I kdyby to mělo být právě naopak. Začnu plašit, že nevím, co dál a nemám plán. Že doslova ztrácím čas. Asi jsem vším, co dělám, už deformovaná a proto mě pak zastavuje vlastní tělo nebo životní situace.


 

Človíčkovi se ještě nikdy nestalo, že by zažil chvíli, kdy by se zastavil čas. Tak si sedl a čekal. Čekal, co se stane. V tom se stal zázrak a začal vnímat veškeré detaily obyčejného bytí - to mi připomnělo scénu z Twilight ságy posledního dílu, kdy se Bella probudila jako upírka a viděla veškeré drobnosti kolem sebe :-D.


 

Ucítil vůně různých květů, lehl si do trávy a uviděl, kolik života se tam skrývá  - mravenci, střevlíci, pavouci, ještěrky i mech. To všechno se skrývá v trávě a človíček si toho nikdy dříve nevšimnul.


 

Zůstal ležet v trávě a zaposlouchal se do zvuků kolem sebe - do šumu trávy, zpěvu ptáků, cvrlikání hmyzu. Poslouchal a rozhodoval se, který z nich bude jeho nejoblíbenější. Pro děti mi tohle všechno přijde samozřejmé, ale čím jsme starší, tím méně vše kolem nás vnímáme a neumíme se zastavit tak, jak bychom potřebovali. V hlavě nám neustále běží myšlenky, co vše ještě musíme udělat, co vše na nás čeká a přitom není vůbec na škodu říct STOP, lehnout si do trávy a poslouchat svět kolem nás.


 

Všiml si stromu, který k němu natahoval větve a zamyslel se, jestli chce třeba obejmout a tak ho objal a ucítil vůni dávných věků. Vzpomínám si, že jsem jako menší měla období objímání stromů a přijde mi, že to děti dělají tak nějak spontánně. Třeba vidí to samé, co človíček, že chtějí stromy objemout a tak je objímají. Každý jeden, který potkají. Však si zkuste přečíst něco o energii stromů :-).


 

Přesunul se k řece, do které se zahleděl. Unášela spadané listí a tekla tak pomalu, že vypadala jako zrcadlo. V odrazu vidí nejen sebe, ale také hejno kachen, mraky .. můžete vidět vše, co je kolem vás a můžete se zahledět na vše, co se skrývá pod hladinou. Jednu dobu jsme používali podvodní "kukátko" vyrobené z plechových dóz, které nám pomohlo vidět podvodní svět aniž bychom museli smočit hlavu.


 

Na písčitém břehu tancovaly stíny. Ze stínů človíček vymyslel celý příběh. Příběh o panu Proutkovi s jeho neposlušným pejskem Lístkem.


 

Přemýšlel nad tím, jak je tohle všechno možné, že se čas zastaví, že se stane zázrak. Chtěl zodpovědět všechny své otázky, chtěl vidět, co zatím nikdy neviděl. Tohle zastavení potřebujeme všichni, kteří jsme neustále v koloběhu všeho i přes to, že nás baví, co děláme. Často jdeme až za naše hranice a pak se to odrazí na zdraví, aby nás tělo doutilo se zastavit. Já posledních pár let beru jakýkoliv náznak zdravotního problému jako znamení, že bych měla zpomalit. Nejvíc mi v tom otevřel oči doslova zánět očí, kdy jsem musela mít neustále ve tmě a nesměla jsem nic dělat. Někdy je ale znamením také rozbití techniky, jako když mi odešel foťák a já nemohla několik měsíců fotit. Všechno takové beru za znamení a snažím se jim naslouchat.


 

Pod horami byla městečka, louky, stromy, domy, cesty a pole. Človíček najednou viděl léto i zimu. Ze zahrady zaštěkal pes, který ho volá domů. Čas se opět pohnul, a rozeběhnul se za ním domů.


 

Vše bylo tak, jak to ráno nechal, nic se vůbec nezměnilo. Jen pejsek pořád štěkal, ale ne na človíčka. To štěkal na kočku, která se vyhřívala na sluníčku a předla. Taky zastavila čas. Každý umí zastavit čas. I pejsek, který začal sledovat včelky v záhonu.


 

Človíček byl rád, když měl hodně práce. Rád stavěl a krmil a vymýšlel. Po takovém dni ale dostal tolik nových nápadů. Už se těšil, až bude mít zase ruce od hlíny a večer unavené nožky, ale zjistil i něco nového. Věděl, že může kdykoliv zastavit čas. Stačí, když si sedne a počká - pak se stane zázrak. My všichni tohle umíme, jen si to neuvědomujeme. Řešíme neustále "ažpakismus", ale přitom jen odkládáme to, co potřebujeme nejvíce právě v tu chvíli.


 

ZÁVĚREM

Tohle je přesně ten typ ilustrací, kdy si řeknu, jak by to bylo nádherně zfilmované až bych si zašla přímo do kina. Chtěla jsem původně napsat, že by byla krásná i jako audoikniha, ale pak jsem si uvědomila, že je mnohem lepší zastavit čas a společně ji číst

Nádherná poetická pohádka s hlubokou myšlenkou, kterou si potřebujeme především my dospělí připomenout. Mám pocit, že mnoho knih vzniká ne kvůli tomu, abychom je četli dětem, ale kvůli tomu, abychom si je přečetli my dospělí. Kdyby byla kniha zaměřená na dospělé v podobném tématu, nenašli bychom si čas v ní číst. Neustále bychom ji odkládali, až by mohlo být pozdě. Ale jakmile je kniha pro děti, vždy jim ji rádi přečteme a tím se hlavní myšlenka dostane i k nám. A právě my potřebujeme takové sdělení nejvíce.

Právě my potřebujeme, aby se stal zázrak, aby se zastavil čas jehož plynutí a rychlost nejvíce vidíme právě na našich dětech. Každému z nás bych přála, aby dokázal zastavit čas každý den, alespoň na chvilku. A jednou týdně alespoň na celý den. Nečekat na prázdniny, na svátky a dny volna. Vykašlat se na "ažpak". Není to jednoduché ale je to tak moc důležité.



 

Pokud vás tato překrásně ilustrovaná kniha STANE SE ZÁZRAK zaujala a chtěli byste si ji pořídit, najdete ji na eshopu Albatrosmedia.cz přímo ZDE.


Cena: 230Kč (původně 329Kč)


Žádné komentáře:

Okomentovat