12. září 2018

MÁMY SOBĚ: Top 10 her z Virtuální reality v Sokolově

Návštěv v naší sokolovské virtuální realitě, kterou máme bohužel doslova pod panelákem, mám za sebou za poslední 3 měsíce už asi 9, což je docela dobrý skóre .. uff :-D. A samozřejmě mě čekají i další. Jedna hned zítra hahaha :-D.

Koncem května jste si u mě mohli přečíst velmi obsáhlou a do detailu propracovanou recenzi na místní virtuální realitu obecně a také na naší úplně první návštěvu. Pokud jste ji ještě nečetli a chtěli byste, mrkněte zde - MÁMY SOBĚ - Virtuální realita Sokolov.

Tím, že je moje nadšení stále poměrně veliké a jaksi se mu nechce vůbec polevit (naopak spíš začalo být náročnější), tak jsem si říkala, že by to chtělo další článek, ale nevěděla jsem si rady s tím, jak ho pojmout. Pokud bych se zaměřila na další hry, které jsme vyzkoušeli, tak bych se upsala k smrti. 

Nejčastěji mi chodí dotazy na to, které hry vyzkoušet nebo kterou hrou vůbec začít. Proto jsem se v tomto článku rozhodla vypíchnout TOP 10 her, které byste si určitě měli zahrát.

Hry se pokusím seřadit podle oblíbenosti, i když je to dost těžký.






TOP 1 - BEAT SABER

Beat Saber je naprosto boží ČESKÁ! hra, která byla vydána 1. května 2018 a během chvíle si ji zamiloval snad úplně každý.

Já už za tu dobu, co mám ve virtuálce zahráno, jsem se dostala do fáze, kdy se snažím v jedné písničce překonat obtížnost Expert na plný počet. Naposled jsem to zvládla jen se dvěma chybama a to je pro mě asi dostatečný úspěch, to už nepřekonám :-D. Podle mě by to člověk musel hrát denně, aby to odehrál fakt s plným počtem. Já tam chodila 1x týdně ale větší pauza a je to už v čudu.

Doporučuji opravdu každému. Kamarádky, když vidí, jak jedu experta, kroutí hlavou, že to nemůžou hrát ale jakmile si dají Easy obtížnost, tak je to chytne a brzy překonávají samy sebe.

Cílem hry je DO RYTMU přesekávat kostky podle šipek a správné barvy. Sem tam přilítne i zeď, které se musíte vyhnout buď do stran nebo se skrčíte.

Je opravdu geniální!




TOP 2 - TO THE TOP

Tuto parkourovou pecku mají u nás ve virtuálce teprve několik týdnů, ale musím ji hned zařadit jako druhou nejlepší hru. Hrála jsem ji pouze 2x, ale chystám se na ní znovu. 

Lidi, to je něco tak skvělýho, že se nedá přestat a hlavně je i fyzicky náročná, že druhý den dost cítíte ruce. Auvajs! Připravte se, že budete mít ruce většinou v horní polovině těla, ne-li úplně nad hlavou, takže opravdu makačka ale stojí to za to!

Smíte se pohybovat pouze po modrých plochách, už to je docela náročný a musíte si každý další krok několikrát rozmyslet. Lezete dost do výšek, takže trochu bojujete i s tou výškou a samozřejmě, že můžete spadnout.

Narazila jsem na jednu úroveň, kterou jsem zaboha nemohla překonat. Byly to jezdící zdi, které se musely přeskakovat do větší vzdálenosti a následně i na strop. To bylo i na mě moc a už jsem měla sto chutí se vzteknout :-D.


Taky můžu doporučit!




TOP 3 - RITCHIE´S PLANK EXPERIENCE

Jednoduše řečeno úžasné a dechberoucí PRKNO!

Jsem se smála, že to přece nic neni. Přejít prkno a zpátky, případně skočit dolu. Ségra to prvně hrála snad 20 minut a já nechápala. No jo jenže to se Vám brblá, dokud si to nezkusíte sami. 

Když jsem pak na videu viděla, jak šourám nohy za sebou jak naprostý cvok, tak jsem se musela opravdu smát :-D. Doporučuju nahrávat, nahrávat, nahrávat !!! Ať pak sami vidíte, jak u hraní vypadáte ve skutečnosti i když jste "uvnitř" hry bojovali pomalu o život.




Hra má navíc několik módů:

  • The Plank (Základní prkno - překonání strachu z výšek)
  • Fire Deck (Letíte vzduchem jako Ironman a hasíte požáry)
  • Sky Brush (Kreslíte si ve vzduchu barevný kouř)
  • Santa Claus (Jedete na saních a rozdáváte dárky do komínů)
  • Nightmare (Pavouci, klauni, pohřbívání za živa, zubař ...)

Pokud máte tu možnost, vyzkoušejte si všechny módy. Je to skvělý a stojí to za to!

Tuto hru doporučuji taky jako jednu z prvních k vyzkoušení. Nezabere tolik času, jako třeba jiné hry (pokud se na tom prkně nezaseknete půl hodiny jako moje ségra hahaha) a vyzkoušíte si tam tolik možností. Třeba i zjistíte, že se přeci jen bojíte výšek.




TOP 4 - FANCY SKIING

Máte chuť rozsekat se po místnosti? Zkuste LYŽOVÁNÍ! :-D

Když jsem si tuto hru pouštěla na youtube (tak to totiž dělám běžně, když si plánuju, co si zahraju, abych na místě neztrácela čas výběrem), tak jsem se chytla za pusu a nechápala jsem, jak ty lidi obsluha může zvládat udržet na uzdě.

Hned dostanete chuť si zahrát a jelikož mám v obsluze důvěru, tak jsem věřila, že mě nenechá prolítnout oknem a zahrála jsem si. Jakkoliv máte blbou náladu, zalyžujte si a nebudete moct smíchy popadnout dech. Já nemohla po prvních vteřinách ani lyžovat, jak jsem se smála a hlavně jak se smáli všichni kolem :-D.

Neuvěřitelný pocit. Přijdete si jak kdybyste měli dost těžkou opici, ale takovou u který vám neni vůbec špatně. Nemůžete se udržet na nohou a snažíte se ze všech sil lyžovat. Huráááá! Konečně jste se rozjeli a zvládáte se vyhýbat všemu, co se vám postaví do cesty a najednou? Ááááááááááááááááááá velký skok do propasti. Jojo ječela jsem .. překvapivě :-D

Bezkonkurenční zážitek, kvůli kterému jsem si virtuálku zamilovala ještě víc.




TOP 5 - MINERIDE

Tuhle hru jsem zatím oficiálně nedohrála a jelikož jsem posera, tak ji asi nedohraju nikdy hahaha ale bůh ví, třeba se hecnu. Většinou končíme hru po cca 10-15 minutách hraní, jelikož to jako konec působí. Na to, že hra pokračuje jsem přišla později sama až díky youtube (jojo jsem dost aktivní na zkoumání dalších a dalších her).

Hra je v první části jako taková horská dráha, jen jste pod zemí a jedete na hornickým vozíku. V ruce máte zbraň a můžete si libovolně střílet na co chcete - nábojů máte nespočet. To vám dodá i sebevědomí, že se nemusíte tolik bát, když můžete střílet.




Mně osobně hodně baví, ta první část ( :-D ), že jsem si ji zahrála už dvakrát. Když jsem ji ale doporučila kamarádce, tak ta nechápala, že jsem ji hrála dobrovolně a asi mě proklíná ještě teď :-D.

Neni to vyloženě strašidelná hra, jinak bych ji přeci dobrovolně nehrála. Závěr (té kratší verze) je ale dost zajímavý a zanechá trochu nepříjemný pocit v zádech.




Každopádně ji taky doporučuji. Pokud třeba máte posledních 10-15 minut času a nevíte, co si ještě zkusit zahrát. Pokud ale máte volnou půl hodinku, tak si ji zahrajte rovnou komplet a dejte mi vědět, jak hra pokračuje :-D.


TOP 6 - HORSKÉ DRÁHY/HOUPAČKA

Nezapomenutelný zážitek, který musíte zažít. Nepotřebujete jezdit nikam do zahraničí na obrovské houpačky či horské dráhy. Tyto virtuální ve vás vyvolají stejné pocity, i ty na zvracení :-D. Takže si stačí zajít do virtuální reality, kde zažijete všechno najednou.

Zařadila jsem to do jedné kategorie i když jde o několik různých her, ale je to v podstatě na stejné brdo a na stejném principu.

Horské dráhy mají několik různých verzí. Nejoblíbenější bude určitě Dream roller coaster, která je fantazijní s příjemnou muzikou. Přišla jsem si jako Alenka v říši divů. Pak jsem jela pouští, mezi pískovými budovami, kde chrlil oheň i drak. Hrála jsem ale i jednu docela brutální mezi mrakodrapy, která byla rychlá s dost náročnými zatáčkami.




Můžete se houpat mezi mrakodrapy v centru města a nebo někde v kaňonu. Samozřejmě, že to není jen houpy houpy, ale dá vám poměrně dost zabrat různými rotacemi všemi směry.




Fascinuje mě, jak se mozek dokáže virtuální realitou natolik zblbnout, že po dohrání máte pocit, jako byste právě opravdu slezli z kolotoče a jste rádi, že jste rádi :-D.


TOP 7 - SERIOUS SAM - LAST HOPE

I když se to možná vůbec nezdá, tak mě v pubertě neminulo hraní různých stříleček jako například Wolfenstein, Doom apod., které mě opravdu moc bavily.

Ve virtuálce jsem se ale střílečkám vyhýbala, protože mě nezaujaly natolik, jako jiné hry a také proto, že přeci jen hraní na počítači má mnohem lepší ovládání, než když máte v ruce pouze dva ovladače a musíte si poradit s nimi. Nakonec jsem se ale dostala do fáze, kdy už jsem neměla moc z čeho vybírat a rozhodla jsem se jednu střílečku zkusit. 

Ta mě nadchla a musím ji zařadit mezi TOP 10 nejlepších her.




Nejlepší ze všeho je ten bordel, který kolem vás zůstane po dohrání levelu. Brr :-D.




Každopádně když jsem úspěšně dohrála celou hru na Easy obtížnost, byla jsem na sebe náležitě pyšná a při další návštěvě jsem si vyzkoušela normální obtížnost, která už nebyla procházka růžovou zahradou.


TOP 8 - AFFECTED - THE MANOR

No. No. No. Kdo neviděl moje ječící lekací video, ať mrkne na facebookovou stránku blogu, protože to mluví jasně a víc k tomu nemám co dodat :-D. A to už jsem ji hrála po druhé, takže jsem věděla do čeho jdu a stejně!

Néé. Bohužel jsem snad jediná na světě, kdo se u této hry takhle leká. Viděla jsem ji hrát další 3 lidi a s nikým to ani nehnulo. ANI NEHNULO! Nechápu jak je to možný, ale je to tvrdá realita, kterou se snažím pochopit ale nejde to.

Hra je o tom, že chodíte po domě, kde vás straší malá holčička. Je tam několik různých lekaček + na vás několikrát vyběhne i ona sama. No, nebudu řikat, že se pak lekám i vlastních dětí ale co už :-D.

Máte na výběr, které křídlo si zvolíte. Já dostala doporučení, že pravá strana je trochu lepší. Teď, když mám odehrány obě strany, tak si troufám říct, že to je úplně jedno, protože pokud jste lekači jako já, tak se budete lekat tak či tak :-D.

Levá strana mně nebavila tolik, jako ta pravá ale byl tam jeden moment, který se mi moc líbil a to taková lávka která se s vámi začala otáčet a vy jste najednou měli tendence padat - to se mi líbilo a na takový balanc bych chtěla kompletně celou hru :-D.

Každé křídlo se hraje přibližně 20 minut. Záleží na tom, jak rychle půjdete. Já prvně hrála snad půl hodiny, protože jsem se s tim fakt šíleně crcala.     




Pokud jste tedy poseroutkové, jako já, ale chcete si zkusit nějakou hororovku, tak je to hra pro Vás. I pro ty, kteří se bojí, je hratelná a zvládnete ji určitě levou zadní. Když jsem ji dohrála já, tak ji dohraje úplně každý!


TOP 9 - WALTZ OF THE WIZARD

Tohle je úžasná hra pro všechny milovníky kouzel a magie. Oddechová, nenáročná, hravá a velmi zábavná.

Jste ve své kouzelné místnosti, před sebou máte stůl s kotlíkem, předměty a přednastavenými kouzly, která si také můžete vytvořit sami, nemusíte je tam mít již nastavená. Kouzla mají podobu barevných koulí. Každá koule představuje jiné kouzlo.

Můžete se zvětšit do obřích rozměrů, můžete ze všech předmětl vytvořit motýly, můžete střílet ohnivé koule, kreslit do prostoru jedním tahem a zvěčnit své výtvory nebo například kolem sebe nechat všechno levitovat apod.

Také si tam můžete udělat neskutečný bordel a nemusíte po sobě uklízet hahaha :-D.

Pokud by vás tohle čarování už přestalo bavit, můžete přejít do jiných dimenzí. Tam už to začíná být trochu napínavé a přijde mi, že to i trochu zkazí to kouzlo toho klidu a míru.

Graficky je hra opravdu kouzelná a pohádková - vhodná pro děti.




TOP 10 - THE BLU - MOŘSKÝ SVĚT

S touto hrou doporučuji každému začít. Vždy, když jsem s sebou vzala do virtuálky někoho nového, tak začínal právě na tomto mořském světě.

Není to hra jako taková, nehraje se. Je to spíš pozorování podmořského světa kolem vás, kdy chodíte po vymezeném prostoru a dotýkáte se všeho kolem sebe.

Můžete se rozhodnout pro jeden ze 3 různých módů a nebo si postupně zahrát všechny. Celkový čas všech 3 módů je přibližně 15 minut.

  • Velrybí setkání (stojíte na vraku lodi a propluje kolem vás plejtvák obrovský)
  • Korálový útes (stojíte na korálovém útesu, pozorujete mořské želvy a medůzy)
  • Tmavá propast (svítíte si baterkou v propasti, setkáte se s obří krakaticí a ďasy)

Všechny módy mají krásné grafické zpracování. Můžete si sáhnout na korálový útes, kdy se při doteku rostliny uzavřou. Dotknout se medůz, které vypadají jako ohromné vodní balóny. Zažijete úžasný podmořský svět, který se Vám bude zaručeně líbit.




ZÁVĚREM

Tak to bylo našich TOP 10 her z virtuální reality, které moc rádi doporučujeme dál nebo které si rádi opětovně zahrajeme a snažíme se dosáhnout lepších výsledků.

Doufám, že Vám naše tipy pomohou v rozhodování, necháte se jimi inspirovat a budete stejně nadšení, jako jsme my.

Hraní nazdar!

11. září 2018

ČTEME: Můj brácha Tornádo

Když jsem byla oslovena autorkou Petrou Štarkovou, jestli bych nechtěla její knihu k recenzi, tak jsem si ji nejdříve vyhledala na internetu, protože jsem vůbec nevěděla o koho vlastně jde, ale nakonec jsem neváhala ani na minutu a hned jsem psala, že mám rozhodně zájem.

Petra se totiž, nejen v této knize, věnuje poměrně aktuálním tématům dnešní doby, se kterými přicházíme téměř denně do styku, ale nevěnujeme jim tolik pozornosti. Většinou je známe jen okrajově, často pouze z vyprávění, ale ne už reálně.

Jedná se o témata, či "problémy", které nejsou poznat na první pohled.




Kniha Můj brácha Tornádo vyšla letos v květnu a je o rodině se dvěma sourozenci - Julií a Jonášem, která se na první pohled zdá být úplně normální rodinou, ale není tomu úplně tak.

Julie vlastními slovy vypráví příběh o náročném životě se svým bratrem Jonášem, se kterých chodí dokonce i do stejné třídy a to i přes to, že je Jonáš starší. O tom, jak ji někdy štve nebo zlobí, ale stejně se mají rádi. S Jonášem je život krapet těžší. Není obyčejným klukem, má totiž ADHD.




Julie se také se zpovídá o tom, jak to má doma těžké, protože Jonášovi všechno projde bez potrestání, ale ona musí doma kmitat a poslouchat. Pomalu všechno schytá za něj a sama dostane vynadáno.

Jonáš má ve škole jeden problém za druhým, provokuje, zlobí ostatní spolužáky, odbíhá od jedné věci ke druhé a také hodně zapomíná. Věčně si nezapíná aktivku do školy, ze které se mu mohou ztrácet různé věci. Neposedí a neustále mu padá něco z rukou.

Jednou se takhle přetlačovali u notebooku až společně s notebookem i hrnkem plným šťávy spadly a dopadlo to tak, že jim byl notebook oběma zabaven na celý týden.




Co se ale stane, když se Jonáš zapojí do školního atletického týmu a zkusí svojí rychlost a zbrklost využít trochu jiným směrem? Změní se něco? Jak to vůbec celé dopadne? A proč se mu vlastně říká Tornádo?

To už nechám v utajení, protože kniha opravdu stojí za přečtení :-).




Na konci knihy získáte základní informace ohledně ADHD

  • Co je to ADHD
  • Výskyt a četnost
  • Dříve a nyní 
  • Jak ADHD vzniká
  • Jiné příznaky
  • Jak se pozná ADHD
  • Dá se ADHD léčit?
  • Několik tipů (9), jak můžete pomoci dětem s ADHD
  • Kde najdete pomoc?
  • Pracovní listy (tématicky ke knize)




DOPORUČENÝ VĚK

Knihu jako takovou bych doporučila dětem na základních školách, klidně od první třídy. Tam už z mého pohledu začínají mnohem více vnímat chování svých spolužáků a ostatních žáků školy.

S problematikou ADHD bych, ale určitě seznamovala už mnohem dříve, pokud byste s nějakým takovým dítkem přišli do styku třeba ve školce nebo v některém z dětských kroužků.

Je potřeba (nejen) dětem vysvětlit, že takové dítě není zlé, jen nedokáže udržet pozornost, je zbrklé, často jedná neuváženě protože si tu danou věc nestihne rozmyslet a má problém setrvat v klidu.




ZÁVĚREM 

Kniha mě moc bavila a určitě si ji ráda přečtu znovu. Čte se jedním dechem, plynule a je psána  jako kdyby byla doslova ze života. Je krásně formulovaná, navazuje a dává smysl. Jen obrázky jsou kolikrát až na druhé straně, takže nenavazují s textem, ale to není nic, co by četbu nějakým způsobem rušilo.

Čtenář jednoduše pochopí souvislosti a proč se co tak děje. Také zjistí, že dotyčný za své chování nemůže, že to nedělá schválně a že ho to mnohdy taky mrzí.

Do příběhu jsem se doslova vžila. Jonášovi jsem moc fandila ve všem, do čeho se pustil a závěr knihy mě dojal. To se vážně povedlo :-).

Nejedná se o těžší případ ADHD, který by případně mohl komplikovat styk s dalšími dětmi, ale z mého pohledu se jedná o takový ten nejčastější.




MÁ TO HÁČEK

Můj brácha Tornádo je kniha, která se řadí mezi knihy z řady "Má to háček".

Knihy z této řady pomáhají dětem a rodičům s řešením životních problémů a složitých situací. Knížky tak mohou být inspirací i povzbuzením všem čtenářům, kteří se s nějakým háčkem musejí vyrovnávat - ADHD, Autismus, Rozvod.


O AUTORCE

Petra Štarková je psycholožka, spisovatelka a autorka knih pro děti. Mimojiné je také externí autorkou časopisu Psychologie dnes.

Psaní je jejím největším koníčkem a její kniha Jak to chodí v lidské hlavě, je dost možná jediná knížka o psychologii určená dětem.


Knihu Můj brácha Tornádo zakoupíte na oficiálním eshopu nakladatelství Albatros přímo ZDE.


Cena: 203Kč

10. září 2018

LUŠTÍME: Časopis Šikulka

Časopis Šikulka je nový časopis pro děti ve věku 3-7 let, který před několika týdny, na sociálních síťích, vyvolal obrovskou vlnu nadšení a touhu po jeho pořízení.

Já nejdříve vůbec neplánovala, že ho zakoupím. Viděla jsem pár fotek, neustále na mě různě vyskakovalo doporučení, ale nijak výrazně mě nezaujal. Přišel mi jako obyčejný časopis, tak jsem nad tím pokaždé jen mávnula rukou a víc to neřešila.

Koncem srpna jsme úplnou náhodou byli na drobném nákupu v Globusu, vybírat dárek k narozeninám pro Klaudinčinu kamarádku, a tam na mě časopis doslova číhal.

Nedalo mi to a řekla jsem si, že i pro Vás by recenze mohla být cenná. Tak se na něj pojďme společně podívat - tedy pokud se ještě najde někdo, kdo ho doma nemá a kdo ho nezná :-D.




ÚVODEM

Časopis Šikulka je určen všem zvídavým dětem, které si rády hrají, rády se učí něco nového a rády si o všem povídají. Seznámíte se s Matýskem a Týnkou, kteří Vás budou časopisem provázet.

Matýsek právě nastupuje do školky, jsou mu 3 roky, a Týnka je už předškolákem, je jí 5 let, takže si procvičí vše, co bude potřebovat k zápisu do školy.


OBSAH

Učení:
  • Co nás sveze?
  • Kdy je sluníčko na obloze nejdéle?
  • Kdo tu létá? Co tu kvete? Kdo tu žije? Kdo se skrývá pod zemí?
  • Kam se zvířátka schovají před bouřkou?
  • Trénuj slova, kde se S schová
  • Kdo má rád vodu sladkou a kdo slanou?

Zábava:
  • Co kolem nás jezdí, pluje, létá?
  • Na koho číhá kočka Rafinka?
  • Co se třpytí na obloze
  • Zajícova kličkovaná
  • Objevy v lese. Hledej, poznej, vystřihni a nalep
  • Pilný kos a žížala

Mluvení:
  • Cestuj s námi
  • Krátká noc a dlouhý den
  • Objevy na letní louce
  • Slož a vyprávěj pohádku
  • Pohádkové pexeso
  • Na liškách
  • Zašeptej Š a zasyč S

Obsahově je docela pestrý a dost zaměřený i na rozvoj řeči a slovní zásoby, aby mělo dítě motivaci víc a víc povídat a rozvíjet věty.


CO NÁS ZAUJALO NEJVÍCE


1. CO KOLEM NÁS JEZDÍ, PLUJE, LÉTÁ

Hezky ilustrovaná aktivita s různými dopravními prostředky (kolo, auto, letadlo, vrtulník ..), které si vystřihnete a správně zařadíte podle toho, kde se s nimi můžete setkat (ve vzduchu, na vodě, ve městě, v lese nebo na luční stezce).




2. KDY SVÍTÍ SLUNÍČKO NA OBLOZE NEJDÉLE

Opět moc hezky ilustrovaná aktivita, ve které si může povídat o tom, ve kterém ročním období je den nejdelší a kdy nejkratší. Také si můžete vyjmenovat, co je pro jednotlivá roční období charakteristické.


 


3. O ČERVENÉ KARKULCE

Abych pravdu řekla, tak Klaudince ještě klasické pohádky vůbec nevyprávím. Ví, že existuje ta a ta postava, ale aby znala děj, tak to ne.

Zde se mi pohádka líbí hlavně díky tomu, že je na vedlejší straně pexeso, která má zezadu název pohádky. Moc doufám, že v dalších dílech budou i další pohádky. Jsem totiž odjakživa sběratel a ráda bych je nasbírala všechny :-D.





4. POČÍTÁME, SPOJUJEME

S dítětem si spočítáte ovoce tak, aby byl vždy výsledek 5. Ovoce následně zkusíte správně pojmenovat a nakonec si ho vybarvíte.




5. POZNÁVÁME TVARY

Také se vrhnete na poznávání tvarů. U každého řádku máte úkol, jakým způsobem ten konkrétní tvar máte vybarvit a co do nich máte vyznačit.




6. VYTVOŘ SÁM SEBE

V této aktivitě budou děti potřebovat pomoc rodičů. Stříhání je v tomto případě těžkým úkolem i pro dospělého (bože komu by se to chtělo stříhat? :-D), ale následné lepení bude děti moc bavit :-)




7. DOPLŇ SPRÁVNĚ

Krásně zpracované rozdělení živočichů podle toho, kde žijí. Jestli žijí například v řece, rybníku nebo moři/oceánu. Nápovědou jsou pro děti tvary, ve kterých se živočichové nacházejí.




ZÁVĚREM

Předplatné tohoto časopisu určitě neplánuji, ale nová čísla budu bedlivě sledovat a třeba ještě nějaké zakoupím. Aspoň do doby než se zvedne cena, která dle mého zůstane jen chvilku - což by mělo motivovat i k zaplacení předplatného, ale zas tolik mě časopis nezaujal.

Každopádně za tu cenu mi přijde skvělý především na cesty, do auta, k lékaři apod. Kdekoliv je potřeba dítko na nějakou tu chvilku zabavit a není potřeba hned vyrábět nebo stříhat.

Jen ten název - Šikulka. Já osobně tomu šikulkování vůbec neholduji noo. Osobně mi to nejde přes pusu, ale spousta lidí šikulkuje automaticky pomalu při každé příležitosti, až je pak přešikulkováno.


Cena: 25Kč

7. září 2018

VAŘÍME: Polévka z pečené červené řepy se špetkou štěstí

Polévky z pečené zeleniny mně osobně chutnají mnohem víc, než klasické a hlavně, hlavně jejich příprava je naprosto bezpracná a takové recepty mám ze všeho nejradši.

Moc rádi se vracíme k polévce z pečené mrkve, která chutná celé rodině a hlavně dětem. Takže když jsem dostala pár kousků domácí červené řepy, nenapadlo mě nic lepšího, než zkusit další "pečenou" polévku, která by tentokrát mohla zaujmout holky především barvou.

Pečená zelenina má mnohem intenzivnější chuť.


SUROVINY



POSTUP

V první řadě si rozpálíme troubu na 180°C.

Červenou řepu očistíme, oškrabeme, nakrájíme na čtvrtky a naskládáme na plech, který vypodložíme pečícím papírem.

Cibuli oloupeme, nakrájíme na čtvrtky a přidáme na plech k řepě. To samé uděláme i s česnekem, který ale nekrájíme. Celý ho dáme k ostatním surovinám na plech.

Co nejvíce zeleninu poklademe tenkými plátky másla a posypeme Štěstím :-).

Koření od Sonnentoru s názvem Štěstí obsahuje kousky cibule, bazalku, dobromysl, červenou řepu, růžový pepř, pomerančovou kůru, měsíček květ, lékořici a ajurvédskou kouzelnou sůl. Pro tuto polévku mi proto přišlo více než vhodné.

Pečeme na 180°C přibližně 50-60 minut, dokud řepa hezky nezměkne. Pravidelně hlídáme, aby nám se nám cibule nespálila do černa.

Po upečení přemístíme veškerý obsah pekáče do stolního mixéru. Osolíme. Postupně přiléváme vodu/vývar a zároveň opatrně mixujeme až do konzistence, se kterou budeme spokojení.

Já mám ráda hodně hutné polévky, takže jsem ji nechala hustější.

Při podávání dozdobíme lžící zakysané smetany a ještě posypeme špetkou Štěstí :-).




Přeji dobrou chuť!

5. září 2018

MÁMA ČTE: Praktický návod na kojení

Kojení je snad největším tématem týkající se dětí. Vždy dokáže vzbudit velkou vlnu jak pozitivních reakcí, tak i dost negativních a nepříjemných. Z jedné strany jde velká podpora v tom o kojení bojovat ale z druhé strany je podpora opačná - a to kojení ukončit, neřešit, netrápit se a nasadit umělé mléko.

Více než 90% problémů s kojením vzniká už v porodnicích. Troufám si říct, že to je bohužel kvůli neobnovené informovanosti personálu, který se stále ve většině případů řídí zastaralými postupy.

V jednom z mých starších článků, který jsem psala vloni na podporu světového týdne kojení 2017 se můžete podívat (případně stáhnout a sdílet) na plakáty, které jsem vytvořila a kterými jsem se snažila vyvrátit nejčastější mýty, jimiž jsou novopečené maminky, a nejen ony, často doslova utlačovány a běda, jestli je nebudou dodržovat. 

Článek najdete zde - Světový týden kojení.

Kdo už mě nějakou dobu sleduje, tak ví, že mám za sebou dvě sekce - tedy císařské řezy v obou případech. Sama jsem si po prvním zažila svoje, bohužel, a nebýt facebookové "kojící skupiny", dokojila jsem po několika týdnech. U Sofinky jsem v první řadě měnila porodnici a také už jsem si uměla trochu "dupnout" a snažila jsem se domlouvat na kompromisech.

Základ je opravdu už v té porodnici, do které s připraveným mateřským mlékem už přicházíte. Není to žádný počítačový program a nikde Vám neběží "loading". Nemusíte čekat, až se vytvoří a rozjede, už tam je a čeká na první setkání s miminkem.




Před několika měsíci byla přeložen do češtiny úžasná publikace s názvem Praktický návod na kojení a já bych Vám ho v této recenzi chtěla představit.

Je to návod, který by měl mít doma úplně každý a který by se měl rozdávat v těhotenských či poporodních balíčcíchch místo vzorků UM, dudlíků a lahviček.


OBSAH PRAKTICKÉHO NÁVODU NA KOJENÍ

  • Na co jako těhotná nemyslíte
  • Skutečný příběh - kontakt kůže na kůži ihned po porodu
  • Až přijdete z porodního sálu
  • Co o kojení určitě potřebujete vědět
  • Kdyby mi to řekl někdo už předtím
  • První a druhá noc po porodu
  • Věci, které dělat nemusíte
  • Tři tajemství o kojení
  • Na tohle si dejte pozor
  • Vyhněte se bolestivě nalitým prsům
  • Co dát miminku místo dudlíku?
  • Jste po císařském řezu?
  • Skutečný příběh - císařský řez
  • Moje miminko se vůbec nepřisává!
  • Straší vás žloutenka?
  • Hurá, jdeme domu z porodnice!
  • Nepřibírá a nepřibírá
  • Mohu kojit i v těchto případech?
  • Jak to bude dál
  • Udělejte si test o kojení
  • Nejhorší rady, které ženy dostávají
  • Správné řešení testu ze strany 93
  • Pomohla mi poradkyně
  • Podpora kojení v nemocnici - nemocnice přátelská k dětem (BFHI)
  • Použitá literatura




VÍTE, CO JE "PAUZA" V BRADĚ MIMINKA?

Mám odkojeno téměř 5 let, aktivně se o kojení zajímám ale o  "pauze" v pohybu brady jsem se dozvěděla úplně poprvé až v tomto návodu. Přitom je to jeden ze zásadních pohybů, který je potřeba při kojení hlídat a který řekne vše. Znamená totiž, že miminko nejen saje, ale také polyká mléko.

"Pauza" Vám o efektivním kojení řekne mnohem víc, než zbytečné stresování vážením. Pak vzniká strach, že máte málo mléka, anebo že ho nemáte vůbec. Pokud nevidíte "pauzu", miminko pouze saje a pak nemá co přibývat na váze že. Přitom mléko je, fakt .. je tam.

O "pauze" v pohybu brady jsem se nedozvěděla ani v porodnici, v žádném případě. Ani u žádného z pediatrů. Nikdo mi o tom nic neřekl. Zde se opět dostáváme k té nedostatečné informovanosti nejen personálu v nemocnicích ale také pediatrů. Přitom je to tak moc důležité.

Pozorujte kojení a všímejte si detailů. Už od začátku se soustřeďte na správnou polohu i správné přisátí miminka - tím bude i dostatečná stimulace. V prvních dnech se tvoří vzácné kolostrum, které je také přezdíváno jako tekuté zlato.




VĚCI, KTERÉ DĚLAT NEMUSÍTE

  1. Nemusíte přebalovat miminko před kojením 
  2. Nemusíte vážit miminko před a po kojení 
  3. Nemusíte trvat na odříhnutí
  4. Nemusíte se snažit odložit bdělé miminko do postýlky a čekat, že samo usne
  5. Nemusíte se snažit, aby miminko neusnulo na prsu
  6. Nemusíte dávat pozor na to, co jíte
  7. Nemusíte pečlivě sledovat, kolik toho vypijete
  8. Nemusíte si odsávat mléko po kojení
  9. Nemusíte mít miminko v peřince

To je známých věcí že? Určitě jste aspoň 3/4 z toho samy někde zaslechly, kamarádky si Vám postěžovaly nebo dokonce jste to i zažily na vlastní kůži.

Já taky, nemyslete si. Upřímně jsem nechápala a nechápu to doteď proč přebalovat miminko před kojením, když se po kojení zaručeně doslova pos .. a to pomalu až na záda.

Vážení byl taky pěkný vopruz. U Klaudinky jsme měly váhu na pokoji a v té době jsem to brala jako pravidlo ale u Sofinky jsem musela jezdit na chodbu a už jsem věděla, že to není úplně echt.




Navíc když jste u druhého dítěte už navyklé kojit podle potřeby, tak je to pro Vás už tak automatické, že na nějaké vážení stejně zapomínáte. Proto jsem se pak domluvila na kompromisu, abych nemusela vážit přes noc. Nechtěla jsem být úplně "rebel" a odmítat vážení kompletně. Přeci jen chcete mít po porodu klid a pohodu, ne se dohadovat s personálem. A přiznám se, že jsem několikrát i zapomněla a napsala jsem tam prostě něco z hlavy .. jo tak jsem rebel, maličko :-D.

Co se týče odříhnutí, tak některé děti jednoduše "nekrkaj", když to tak napíšu. Klaudinka nebyla vůbec ten typ na odříhnutí, ta s tím začala až mnohem později. Na druhou stranu Sofinka hodně blinkala a bylo potřeba, aby si odříhla. U ní jsem navíc musela vysadit ještě mléčné výrobky a najednou ejhle, blinkání postupně vymizelo úplně.

Uspávání dítěte u kojení je naprosto geniální! Klaudinku jsem nikdy nemusela nijak uspávat a to vážně! Ta usínala téměř 3 roky u kojení a pak začala chodit spát sama. Neznám tedy nějaké čtení pohádek před spaním nebo večerní rituály. Znám jen kompletní kojící kóma, jak tomu říkáme :-D.

Sofinka to má podobně. Někdy se rozhodne, že je potřeba drbat záda ale většinou mi také usíná u kojení - když zrovna neusne v šátku/nosítku. Co víc si přát? Však to jde úplně samo :-).




Dávat si pozor na to, co jíte není tak úplně potřeba v případě, pokud se snažíte stravovat zdravě a pestře. Naopak pokud se pravidelně "prasíte" různými věcmi nebo jednoduše vůbec neřešíte, co jíte tak je potřeba dohlédnout na složení konkrétních potravin - hlavně různých džusů nebo čehokoliv, co má v sobě umělé složky, na které může dítě opravdu ošklivě reagovat osypáním.




Uznávám, že jako prvorodička je každá z nás vykulení ze všeho nového, ale zapomínáme věřit samy sobě a našim dětem. Informace se na nás hrnou ze všech stran a všichni najednou ví všechno nejlépe. My zrovna porodily, tak přeci nic nevíme a musíme poslouchat zkušenější. Bože ženský! To jsme to dopracovaly co?




CÍSAŘSKÝ ŘEZ A NÁSLEDNÉ KOJENÍ

Klaudinka přišla na svět akutním císařským řezem, kdy kolem mě začali všichni doslova plašit a já se nezmohla na nic jinýho, než na pláč, protože jsem nevěděla co se děje a proč jde o minuty.

Byla jsem tak oblbnutá léky, že jsem ji ani pořádně neviděla, když mi ji ukazovali a nebyla jsem ani schopna pořádně vyslovit její jméno. Následné převezení na pokoj a dítě někde v luftu, je taky dost nepříjemný pocit.

Neproběhl žádný pokus o přiložení aspoň tělo na tělo, když ne okamžité kojení. 

Na pokoji mi manžel ukazoval fotky a až na fotkách jsem ji viděla lépe. Smutné co? Následně manžela poslali domu (!!!) a já vyčerpáním usnula. Vzbudila jsem se po cca 5 hodinách a až pak proběhl první kontakt a první kojení. Sestra mi ji na prso doslova narážela, jako špunt na lahev ale Klaudinka mi u kojení neustále usínala, takže jsem jí musela neustále budit.

Také mi bylo řečeno, že po císaři ještě stejně nemám vytvoření mléko, takže jde jen o to, aby miminko stimulovalo prsa a naučilo se přisávat. Ach jo. I v případě císařského řezu (i při předčasném porodu) přicházíte do porodnice s prsy, ve kterých je už mléko. Jediný rozdíl mezi císařským řezem a vaginálním porodem je doba, kdy matka své dítě kojí poprvé a kdy je dítě v mezičase dokrmování lahví nebo dostane dudel. A to pak následně může být příčinou těžkostí s přisáváním miminka či kojením jako takovým.

V některých případech se kvůli lékům může mléko spouštět hůře, to ale můžete okamžitě napravit neustálým kontaktem kůže na kůži.

Mně v té době nedošlo, že ji dokrmují UM. To mi bylo "prozrazeno" až třetí den se slovy "tak, už nemusíme dokrmovat a můžete jen kojit". Spadla mi čelist a byla jsem v šoku, proč mi to nikdo neřekl dřív? Proč se mě nikdo nezeptal?

Sofinka na svět přišla také císařským řezem, kvůli nepostupujícímu porodu. Tento císař byl mnohem víc v pohodě, v klidu, s domluvou. Něco se sice "nedalo" úplně domluvit - jako třeba otec na sále nebo okamžité kojení (ano vím, že když bych hodně naléhala, tak by to třeba šlo, ale já už mlela z posledního a nebylo sil) ale manžel se Sofinkou mohl nějakou tu chvilku být a i já ji na první kojení dostala mnohem dřív, než Klaudinku.

Každopádně hned jsem řekla, že nechci, aby ji dokrmovaly UM a že budu odstříkávat pokud jim nestačí, že prostě kojím. Snažila jsem se tam domlouvat na kompromisech a opravdu nevyvolávat konflikty nebo dělat dusnou atmosféru. Nebyl problém, obě strany spokojené. U Sofinky jen nastaly komplikace s tím jejím velkým jazykem, a byly mi nabízeny savičky (místo kloboučků) ale i ty jsem odmítla, že to zvládneme - a zvládly :-).




Pokud jste (nejen) po císařském řezu od miminka oddělená. Odstříkávejte mléko po kapkách do zkumavky. Miminku by mělo být podáno přímo ze zkumavky do úst.

Pokud je dokrm opravdu nezbytný, nepoužívejte lahev ale laktační pomůcku přímo na prsu, případně pohárek/zkumavku, pokud se miminko nepřisává.


ZÁVĚREM

Po téměř 5 letech kojení, o které se dost aktivně zajímám a snažím se v něm stále samovzdělávat, jsem si myslela, že už vím opravdu dost a že základ znám kompletně ale opak je pravdou.
Tento průvodce mě i přes to naučil spoustu věcí, které jsem neznala. Je to základ v kostce k nezaplacení a budu ho mít stále po ruce.

Je doslova k nezaplacení. Tak přeplněný základními informacemi, které jsou podstatné pro správný a efektivní průběh kojení, že opravdu smekám. Často se informace také opakují, lépe si je pak zapamatujete.

Plný detailních fotek. Texty jsou opravdu podrobné a to tak, že se nedají nepochopit. Vše Vám bude okamžitě jasné.

Najdete v něm podporu, cenné rady i uklidnění. Bude to Váš parťák do nepohody a kdykoliv budete potřebovat, bude Vám nápomocen.

Vydává ho o.z. MAMILA s podporou mnoha nadšených lidí, kteří vydání pomohli.

Nečekejte s nákupem. Vykašlete se na milion nesmyslů ve výbavičce, ale jako jednu z prvních věcí pořiďte tento návod. Jsem opravdu nadšená až fascinovaná, že něco takového vzniklo a jak je to úžasná pomůcka.

Pokud nevíte, co pořídit těhotné kamarádce, sestře, sestřenici, tetě apod. Pořiďte jim tohle jako správný a opravdu kvalitní základ kojení. Co bych za to bývala dala já. Mohla jsem si ušetřit příšerné šestinedělí u Klaudinky, ale nakonec jsem za ty zkušenosti ráda.

Já ho budu vozit všude s sebou. Na každé setkání, na každý sraz, aby se o něm dozvědělo co nejvíc lidí, protože může opravdu hodně změnit :-).




Praktický návod na kojení zakoupíte na oficiálních stránkách Mamila.sk, zatím se nedá pořídit jinde ale doufám, že se to změní :-).


Cena: 6,95 €

3. září 2018

HRAJEME SI: Puzzle s kostrou

Na tyto puzzle s kostrou můžete narazit v každém centru či školce, která se zabývá Montessori.

I Klaudinka je má ve školce. Ráda je staví a moc se jí líbí. Já ale neměla možnost vyzkoušet si je na živo, i když je mám vyhlídnuté už opravdu dlouho. Dá se říct, že od doby, kdy jsem doma rušila 90% plastových blikacích blbin :-D. Stále jsem je ale odkládala, protože jsem vždy pořídila něco přednostně.

Teď jsme se ale dostaly do období, že je Klaudinka na vkládačky už velká a touha po puzzlích jí opustila, protože jsem ještě nepřišla na pokročilejší, které by zvládala skládat sama. Většina, co máme doma, je na ní ještě těžká.

Tak jsem si řekla, že už je ten správný čas na tento typ puzzle/vkládačky, který je zároveň i naučný a na který později naváže i Sofinka.

Doslova do rány mi tedy přišla nabídka z eshopu Montessorihracky.cz.




Když mi balíček dorazil, byla jsem překvapena jak skvěle jsou puzzle zabaleny. Každé zvlášť v bublinkové folii a krabičce. Úžasně zabezpečeno proti otlučení a poničení.




Jakmile jsem je postupně rozbalovala, klepala jsem si na čelo, proč je už dávno nemám doma. A doufám, že se mi je podaří nafotit přesně takové, jaké jsou, protože ve mě fotky na těch internetech nevyvolávaly pocit, že je akutně potřebuju, ale reál je úplně jiný level.


PUZZLE S KOSTROU - ŽELVA

Jako první si společně, doslova, rozebereme želvu.




Želva se skládá ze šesti dílků (hlava, nohy, spodní část kruníře, kruníř a ocas), které můžete zkusit jednotlivě obkreslit a dokreslit podle předlohy.

Odvážlivci si je mohou obkreslit na pevný papír, vystřihnout a zkusit poskládat stejně jako dřevěnou předlohu.




Z detailu kostry vidíte, co se schovává pod krunýřem a jak má želva tělo uspořádané.




PUZZLE S KOSTROU - RYBA

Další je zlatá rybka, která má detailně vykreslené vzory na těle i ploutvích.




Skládá se celkem z 8 dílků (hlava, žábry, tělo, ploutve). Dílek s tělem je trochu chyták. I já měla tendence ho prvně složit před začátek ploutve, ale patří až za.




Detaily kostry jsou vážně skvělé. Můžete odkrývat třeba jen jednotlivé části, postupně, abyste vždy viděli jen kousek kostry.




PUZZLE S KOSTROU - PTÁK 

Tyto puzzle s kostrou se mi zdají ze všech nejhezčí. Tím, že má přímo roztažená křídla, dostává obrázek hned jiný rozměr.




Skládá se ze šesti dílků (hlava, křídla, tělo, ocas, nohy). Jednotlivé dílky můžete také například srovnávat od nejmenšího po největší, abyste si skládání jako takové trochu zpestřili.




Z detailu kostry krásně vidíte, jak to vypadá, když roztáhne křídla a že ocas končí krátkou kostrčí narozdíl třeba oproti želvě, která ji má delší nebo oproti rybě, která má kostmi plný kompletně celý ocas.




ZÁVĚREM

Už kvůli vzájemnému porovnání koster, které může děti bavit, jelikož ty rády porovnávají všechno možné i nemožné, doporučuji pořídit více druhů těchto vkládacích puzzlí.

Doporučený věk bych viděla kolem 3 let. V době, kdy už budou zvířata dávno znát a bude je zajímat, co se pod tím vším peřím, šupinami či krunýřem apod. skrývá :-).


Všechny zmíněné puzzle s kostrou je zakoupíte na eshopu Montessorihracky.cz


Cena: 198Kč

2. září 2018

ŠKOLKUJEME: Můj první den ve školce (ke stažení)

Když do školky nastupovala Klaudinka, tak jsem jí vyrobila přehled dnů v týdnu, aby věděla v jaký den bude doma a v jaký bude ve školce + jsme doplňovaly i různé aktivity a kroužky.

Stejně tak v té době na internetu kolovaly různé druhy zachycení vzpomínek na ten první školkový den. Bylo to ale v jiných jazycích, tak jsem se rozhodla vytvořit náš vlastní.

Před pár dny na mě vykoukl ve facebookových vzpomínkách a já si řekla, že ho vytvořím znovu a že Vám ho vložím na blog. Ať máte taky hezkou památku na ten den D :-).




V první části můžete nalepit fotku z prvního dne (většinou se fotí u dveří školky nebo v šatně) a vyplnit základní údaje + se dítko může zkusit podepsat. Neni tím samozřejmě myšlen vyloženě podpis jako písmena, ale prostě nějaké podškrábnutí, které v tom věku zvládne :-D

Také si může zaznamenat nebo přímo nakreslit svou značku, která ho bude celý školkový rok doprovázet. Pokud si dobře vzpomínám, tak já jako malá měla houbu :-D. Klaudinka má červenou jednoduchou rybičku.




V další části zapíšete kdo šel s dítkem poprvé do školky. My většinou chodíme celá rodina a to hlavně proto, že bych nechtěla tašku s věcmi tahat v MHD hahaha :-D.

Také zapíšete název třídy. My máme ve školce jen jednu smíšenou třídu a jmenují se Koloušci :-).

Jména paní učitelky či učitelek se hodí i pro lepší zapamatování. U nás se jim říká jménem a děti tím pádem i tykají. Jinde se říká přímo paní učitelko a vyká se. To je individuální a záleží na konkrétní školce. Já jsem za tento způsob ráda, protože tím vzniká doslova rodinné prostředí a všichni jsou si tak nějak blíž mám pocit :-).

To, co se ve školce událo z dítěte moc nedostanete, ale ty upovídané Vám třeba poví, co dělaly. U nás je vždycky první den speciální a probíhá divadlo nebo tak něco podobné. Letos škola slaví 20 let od svého založení, tak děti i rodiče budou vítat kejklíři na chůdách a později se představí první světové širokoúhlé divadlo.




To, co mělo dítko k jídlu, z něj kolikrát taky těžko dostanete ale většina školek má veřejné jídelníčky, tak to můžete případně opsat :-). Klaudinka jí vždycky ve školce jako prokoplá ale nikdy z ní nedostanu, co zrovna jedla. Někdy mi to prozradí oblečení (:-D) ale jinak sleduji jídelní lístek.

Ze školky vždy vyzvedává manžel, když jede z práce. Jak ale začala Klaudinka odmítat chodit domu v půl 3, ale až se zavíračkou v 16h, tak si manžel zajede domu na kafe, jídlo a pak jí vyzvedne.

Pokud si dobře vzpomínám, tak jsme po prvním dni ve školce zašli poprvé do knihovny, kde se Klaudince moc líbilo. Takže s nástupem do školky doporučuji i pravidelnou návštěvu knihovny.




Je úplně jedno, jestli Vaše dítko nastoupí do školky hned opravdu ten první školkový den anebo později - byť třeba až v lednu. Vždy se bude jednat o JEHO první den a je hezké si ho tímto způsobem zaznamenat. 




Soubor KE STAŽENÍ jsem Vám nahrála přes google drive "MŮJ PRVNÍ DEN VE ŠKOLCE".

Kdyby náhodou nešlo stažení, napište mi a já vám ho pošlu.

Přeji pohodový a bezproblémový nástup do školky s minimem slziček. Ať se v ní Vašim dětem moc líbí a ať si ji zamilují minimálně tak, jako jsme si ji zamilovaly my :-).