Časopis Ahoj divočino je tu s podzimním číslem, na jehož titulce nás všechny vítá brhlík lesní. Ahoj divočino je za mě pořád nejlepším časopisem na trhu. Vím, že se opakuju ale vždy se moc těšíme na další číslo a neustále píšu, ať si ho předplatíte i když máte ještě děti malé, stojí to za to a budete za to jednou rádi.
V tomto čísle vás čeká dopis z divočiny od jezevce Josky, poznáte jezevcovi příbuzné, dočtete se na co je čas v podzimním období, vypozorujete co se děje na podzim, prozkoumáte podzim ve starém pařezu, na sraz zajdete s brhlíkem lesním, představí se vám duby, vystřihnete si dub jako domov a potravu pro mnoho živočichů, dočtete se o nevítaných návštěvnících a jeřábech, objevíte pískovcová skalní města, změříte rosu a mnoho dalšího.
Tak se na hřejivé podzimní číslo pojďte podívat blíže :-).
DOPIS Z DIVOČINY
V dopise z divočiny se vám představí Joska. Joska je jezevec, který sice vypadá trochu jako medvídek, ale příbuzný je kuně nebo vydře. Rodinnou noru má vyhrabanou v hlinitém svahu nad lesní cestou a je to rozsáhlé, několikapatrové bludiště s dlouhými chodbami. Chodby dohromady měří přes padesát metrů a jsou vzájemně propojené. Dozvíte se také co všechno jí a jak žije.
JEZEVCOVI PŘÍBUZNÍ
Jezevec lesní je naší největší lasicovitou šelmou a mezi jeho příbuzné patří například vydra říční, kuna skalní nebo například tchoř tmavý. Za úkol zde máte přiřadit obrázky srsti (dole na stránce) ke správnému zvířeti.
NA PODZIM JE ČAS
Podzim je mým nejoblíbenějším ročním obdobím a to jsem odpůrce oranžové barvy, hahaha .. ale miluju hořčicovou a petrolejovou. Užívám si ho nejlépe s kořeněným čajem a chlupatou dekou, ale pokud je teplý a hřejivý, snažíme se být co nejvíc venku. Můžete pozorovat velké podzimní stěhování ptáků, nasbírat a nasušit jedlé houby, ochutnat jablka z divoké jabloně a mnoho dalšího.
CO SE DĚJE NA PODZIM
Na podzim můžeme pozorovat například jak motáci odlétají za tepllem, v parcích a zahradách se může objevit ořešník kropenatý, labutě se sdružují do hejn a mláďata se učí létat - což je úžasný pozorovat životní cyklus labutí, pokud máte někde poblíž rybníky. My nedávno objevili soustavu Boreckých rybníků a tam to teda žije.
PODZIM VE STARÉM PAŘEZU
Nádherná dvojstrana plná života u starého pařezu. Živočichové se připravují na chladná období s nedostatkem potravy. Sojka schovává ořechy, žaludy a bukvice do různých skrýší. Mnohé z nich ani nespotřebuje a pak z nich mohou vyrůst nové stromky. Mechy jsou stále zelené, objevují se plodnice podzimních hub a úkryt k přezimování ve starém pařezu nalézají také různí živočichové.
BRHLÍK LESNÍ
Brhlík lesní je čiperný ptáček s černou páskou přes oko. Hbitě se pohybuje po kmenech stromů všemi směry, dokonce to zvládne i hlavou dolů - to ovládá jako jediný evropský pěvec a v našich lesích se mu dobře daří. V poslední době brhlíků přibývá a dopřávají si živočišnou stravu, kterou ale na podzim a v zimě mění za semena stromů. Pro hnízdění využívají dutiny stromů od strakapoudů ale rádi mají i ptačí budky. Také si přečtete jak fungují rodiny brhlíků a jestli se něčeho bojí.
NAŠE DUBY
V tomto čísle se představují stromy, které jsou od nepaměti symbolem síly a odolnosti. Jedná se o dub letní, zimní, pýřitý ale taky dub cer a dub červený. Jejich dřevo ve vodě ztvrdne jako kámen a má dlouhou trvanlivost. Proto se z nich stavěly mosty přes řeky a stavidla rybníků či mlýnská kola. Prastaré duby lidé spojují s různými postavami z historie. Nikdy se pod ně nesmí nikdo schovat za bouřky, protože fungují jako přírodní hromosvody.
Jsou domovem i potravou pro mnoho živočichů a s žaludy se dá hrát na nespočet způsobů. Dozvíte se rozdíly a zajímavosti o jednotlivých druzích dubů jako například, že dub cer je okrasným stromem v parcích po celé republice nebo že dub zimní nesnáší zamokření.
VYSTŘIHOVÁNKA DUBU
Rozsáhlá vystřihovánka dubu zasahuje tři strany, které když spojíte a nastřihnete podle návodu, vznikne vám projekt živočichů a hub na dubu s otevíracími okýnky, který můžete využít třeba ve škole v přírodovědě a ukázat, jak báječný časopis je a proč by ho měl objednat i zbytek třídy hahaha :-D.
PLAKÁTY ZVÍŘAT
Na plakátech nám tentokrát pózuje brhlík lesní s jezevcem lesním a jsou to teda krásné podzimní fotky, ta žlutá úplně volá po nástěnce v pokojíku .. hmm hmm hmm :-)).
PŘEKRÁSNÉ POHLEDNICE
Sbírku pohlednic tentokrát rozšíříte o krásnou labuť velkou, růži šípkovou se žlabatkou růžovou, brhlíka lesního s šoupálkem dlouhoprstým a jezevce lesního s václavkou obecnou. Tyhle pohlednice teda neposíláme ale sbíráme doslova jako kartičky Pokemonů hahaha. Jsou překrásné, naučné a ty ilustrace .. ach, to je něco pro mě.
NEVÍTANÍ NÁVŠTĚVNÍCI
Když se řekne zvířecí invaze, co to asi znamená? Jedná se o živočichy, kteří pocházejí z jiných koutů naší planety. Dostali se k nám nechtěně s nákladem nebo sem byli dovezeni s myšlenkou, že obohatí přírodu. Jenže pak se může stát, že začnou naše původní druhy vytlačovat - jedná se o mývala severního, nutrii, želvu nádhernou, husici hnilskou, slunéčko východní a několik dalších.
POVÍDÁNÍ O JEŘÁBECH
Ornitoložka Markéta Ticháčková vypráví o jeřábech, které se svým výzkumem snaží lépe poznat a chránit v rámci projektu Jeřábí život. Na této dvoustraně se dočtete, co Markétu přivedlo zrovna k jeřábům popelavým, co všechno v projektu Jeřábí život zkoumají, jak probíhá den jeřábího vědce v terénu i jaké vybavení k tomu všemu potřebuje.
JEŘÁB POPELAVÝ
Nosí šedé elegantní opeření, umí tančit i zpívat, ale o potlesk obecenstva nestojí. Žije skrytě v bažinách obklopenými lesy, loukami a poli. V minulosti z české přírody úplně vymizel, ale pomalu se do ní zase vrací. Patří k největším ptákům, kderé v naší republice můžeme potkat a je to migrující druh, kerý na podzim odlétá za teplem. Dočtete se jak to mají s mláďaty, jací jsou jeřábi rodiče a jak je to s jeřábími kroužky.
PÍSKOVCOVÁ SKALNÍ MĚSTA
Pískovce vznikly jinak než horniny magmatické. Patří mezi usazeniny a na začátku jejich vzniku je proces, který se nazývá eroze. Speciálním typem hradů postavených z pískovce jsou hrady skalní jako například Sloup. Pro taové hrady byly využity přirození pískovcové útvary. Mezi skalní města patří například Kokořínské pokličky, Pravčická brána nebo například Adršpašsko-Teplické skály.
MĚŘÍME ROSU
Tento podzim budeme měřit, kolik rosy se nám přes noc, a zejména ráno, vysráží. K tomu se využije rosoměrná destička, což je kus plastu nebo kovu ale dá se použít i kapota auta. Na této dvoustraně se dozvíte, jak na to a jak dlouho měřit. Dočtete se také co je to rosa a jak vzniká a zapíšete detaily pozorování.
CHODÍME BEZE STOP
Respektujeme navštívené místo a jeho obyvatele. My s holkama často chodíme po naučných stezkách v rašeliništích a opakujeme si, proč musíme zůstat na chodníčku, proč jsou špatně stopy okolo a především proč sledovat turistické značky, i když je někdy těžké je sledovat (nejsou vždy obnovované a kontrolované). Stejně tak je potřeba dávat si pozor, kde se parkuje, nutnost zodpovídat za svou bezpečnost a myslet na to, že příroda může být nebezpečná.
DIVOKÁ DVOJKA
Už 11. díl komixu Divoká dvojka, která má tentokrát název Modřiny z modřínu. Divoká dvojka tentokrát závodí na koloběžkách. Jezdí na smyky po mokrém listí a myslí si, že se to zlepší na místě, kde nebudou opadavé stromy. Hmm, myslíte, že tím něco vyřeší? Nebo dopadnou ještě hůř? Napínavý a zároveň vtipný komix ty naše tři rebelky moc baví.
ZÁVĚREM
To je zase parádní číslo, které nás bude provázt tím nejkrásnějším obdobím roku - kéž bude hřejivější a teplejší, i když déšť má taky něco do sebe, ale jen s mírou už raději. Časopis se pravidelně využívá i u nás na škole a mám velkou radost, když s nějakým výstřižkem nebo pracovním listem přijde Klaudi ze školy domu. Je to bájo a je vidět, jak moc je časopis naučný.
Jedná se o čtvrtletník, který vezme děti do přírody a baví i dospělé. Jeho roční předplatné (4 čísla) stojí 400 Kč a objednávat můžete přes email obchod@ahojdivocino.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat