ČTEME: Tenkrát svět

Před několika týdny mi byla mi nabídnuta kniha, s názvem Tenkrát svět, za to, že na ní sepíšu recenzi. Kniha mě svým popiskem a vzhledem hodně zaujala, až dojala, protože jsem z ní měla pocit, že je jako na míru dělaná pro mě. Až se více rozmůže mezi lidi, tak hýbne republikou v základech :-)

"Planeta Země je po dlouhé době konečně zase krásné místo. Všechno je, jak má být, a každý je tu šťastný...". Tak zní úvodní popis knížky, který si mě opravdu doslova okamžitě získal.

Vypráví o Vilíkovi, který pátrá po informacích o Tenkrát světě (našem nynějším) a nemůže uvěřit tomu, co se v tom světě dělo. Nerozuměl proč se lidé tak ošklivě chovali k přírodě a zvířatům. Nechápal jak mohli koukat na zvířata s tím, že jí chtějí sníst, že lovili ryby za účelem jídla, že se dojily krávy za účelem pití jejich mléka apod. Někdy mu to přišlo srandovní a jindy ty informace musel dost zpracovávat.

Mám ráda víly, skřítky a fandím veškerým bojům za lepší svět. Nejsem vegan ani vegetarián a nikdy ničím takovým nebudu, ale zajímám se, jakou cestou se tyto směry ubírají. Sama se naší stravu, co se masa i mléka týče, snažím docela omezovat a nahrazovat . A co se týče vajec, tak ty bereme domácí od našeho známého, který má pár slepic pro svou osobní potřebu.

Očekávání  jsem měla krapet jiné. Čekala jsem vyprávění o tom, jak byla dříve planeta ničena - kácení pralesů, ropa, těžba, přemíra aut, plýtvání apod. O tom jak se děti neuměly chovat k přírodě a zvířatům ale, že teď už je v pořádku a všechno je fajn. Všude jsou víly a skřítci, na které lidé věří a proto je vidí a spolupracují spolu, pomáhají si. 

Z knihy není na první pohled poznat, že se jedná o veganské čtení, což ale může být také účel. Já osobně bych to naopak vypíchla, i když je to takové hodně citlivé a kritizované téma, ale o to víc by to lidi mohlo zaujmout. Praštilo by to do očí hned - i když by tomu pak asi chyběl ten moment šoku a překvapení a ten efekt by nejspíš nebyl takový, jako má být. Klobouk dolu za skvělou strategii :-D

Nečekala jsem, že dočtu a budu, jak kdybych přišla z pohřbu (na kterém jsem mimochodem nikdy nebyla) a ani si nejsem jistá, jestli je to dobře nebo špatně. S odstupem času se ale přikláním k tomu, že tyto pocity jsou právě ty správné a přesně tyto pocity jsou cílem, který má kniha ve svých čtenářích vyvolat.

První co mě zaujalo, bylo to, že ilustrace v knize jsou smutné, plačtivé a říkala jsem si proč? Asi proto, že dřív byl ten svět opravdu zlý a všem z toho bylo smutno, ale na druhou stranu jsem si říkala, že když je o Tenkrát světě a teď je svět již v pořádku, tak by mohly být veselejší. Jenže se jedná o vyprávění o "minulosti" a ty ilustrace ještě víc umocňují ty pocity, které kniha vyvolává. Ještě víc to všechno zesilují.

Nejdříve byla přesně podle mých představ. Psalo se v ní, jak je špatné kopat v lese do hub nebo květin, jak je špatné znečišťovat vody, že by se naopak vodní toky měly čistit a ne do nich házet odpadky. Také, že by se němělo plýtvat jídlem a jinými dary přírody. Četla se mi hezky, svižně a příjemně, s takovým tím správným zapálením a nadšením.

Pak to ale začalo být vážnější a já už si říkala, že je to přeci knížka pro děti, že by měla být psaná krapet jinak. Mírněji. Jsou to přeci děti. Malé bytosti, čisté jako nepopsaný list a informace by se jim měly podávat tak, aby je dokázaly zpracovat a ne, aby je rozplakaly - to ty děti nepotřebují.

• Luční víla Estelka vypráví o tom, jak se děti neuměly chovat na louce.
• Víla Jasmínka vyprávěla o tom, jak lidé zavírali zvířata do klecí a ubližovali jim, aby je pak mohli sníst.
• Stromčlověk Leontýn vypráví o znečišťování přírody odpadky
• Víla Violka vypráví o znečišťování vod
• Skřítek Valerián vypráví o lovcích, pytlácích a také rybářích, kteří lovili ryby aby je pak snědli
• Kravička Zaira vypráví o tom, že musely lidem sloužit. Lidé jim brali mléko, aby ho mohli sami vypít a jak jim hned po narození vzali telátka a už je nikdy neviděly.
• Matka příroda slibuje, že se Tenkrát svět už nikdy nevrátí

S Lukášem (autorem) jsem si psala téměř hned po přečtení této knihy, abych mu napsala svoje dojmy hned za čerstva. Svěřil se mi, že Míša (autorka) u psaní té knihy často brečela, ale to je právě ono. Když je napsaná tak, že zacloumá i s dospělým, tak co potom ty děti? Nemyslím si, že je správné jim tu knihu číst přímo ale spíše převyprávět. Nemyslím si, že je správné, aby ty děti u knihy brečely a aby tu knihu musely vstřebávat stejně tak, jako my a to určitě nechtějí ani autoři. To je pak nadále už na rodičích, jakým stylem budou svým dětem knihu číst.

Je pravda, že se děti už jako malé učí, že kravička dává mléko a maso, slepice dává vejce a také maso. Jsou to vlastně jedny z úplně prvních věcí, které vůbec umí. Zvláštní že? To, že se zvířata jedí a že nám něco dávají se bere jako naprosto normální věc a nikomu to netrkne, ani když to ty děti učí. Tak je to zažité a tak to ve světě funguje - prostě to tak je. A to byl takový ten "AHA" moment, kdy to člověku začne v té hlavě šrotovat.

S tím mlékem jsem si myslela, že je to už dávno známo. Pro člověka není ničím zdravým. Vůbec není zdrojem vápníku - mák má vápníku mnohem víc a makové mléko je delikatesou ;-) Stojím si za tím, že patří telatům (i když ho taky občas koupíme) ale snažím se dělat pravidelně mléka rostlinná, která nám chutnají více. Stojím si i za tím, že většině lidí způsobuje zdravotní problémy, které by si s ním samy nikdy nespojily - například nadýmání.

Mléko jako takové mi přijde nejjednodušší na nahrazení. Mám za sebou hodně přísnou protikvasinkovou dietu, při které jsem vynechala mimojiné mléko a vejce. V podstatě jsem byla na všem zeleném a musím říct, že je to opravdu hlavně o tom zvyku. Když člověk musí, tak se s tím vždycky nějak popere. Nejvíc mi chybělo máslo, který jsem nahradila sádlem (z bláta do louže :-D ) a sýry ale to by nějak šlo - opět zvyk. A taky jsem se díky této dietě stala závislou na škvarcích .. hahaha. To mě ale po půl roce pomalu opouští naštěstí.

Podporuji kojení až do přirozeného samoodstavu a podporuji, že (nejen) dítě nepotřebuje dostávat mléko na pití. Rostlinná jsou hotová během chvilky a jsou chutnější a zdravější. Jen mně osobně nevyhovují v kávě. 

Je bláznivé a nesmyslné pít kravské mléko na litry denně. Když se zeptám proč, tak protože chutná a způsoby jeho získávání lidé už vůbec neřeší. Pro mě je jednodušší dělat rostlinná mléka, než nahánět nějakou soukromou farmu, kde je kráva s teletem a mléka má nadbytek. Nemám problém s kompromisy, je to z mého pohledu aspoň trochu snaha o něco lepšího, ale taky mléko kupujeme v obchodě, když je "potřeba" (potřeba píšu v uvozovkách, protože to neni zas tak pravda, je to zvyk a návyk)

Mrzí mě, že v knize nejsou obsaženy žádné kompromisy, že se na ně nebere žádný ohled. Například ten, že kráva žije se svým teletem a odebírá se jí mléko, které je přebytkem. Nebo například slepice, kterým dáváme zbytky z naší kuchyně a my si za to bereme jejich vejce. Ale od autorů knihy vím, že nic takového nechtějí .. že nesouhlasí ani s kompromisy, nechtějí vůbec nic takového podporovat - což respektuji.

Fandím volným chovům, kde je vše v souladu s přírodou a v souladu s mláďaty. Ty by dle mého měly být mnohem více podporovány, než velkochovy o kterých se v knize píše a které opravdu nejsou žádnou hezkou podívanou. Padnou třeba názory, že při podpoře volných chovů se i z nich časem mohou stát velkochovy ale z mého pohledu i kdyby byla větší poptávka, tak by se to stále dalo nějakým způsobem regulovat.

Kdyby přišel ze dne na den zákaz masa/mléka/vajec, tak bych s tím problém asi neměla. Postavila bych se tomu čelem stejně tak, jako jsem se tomu postavila při té mé dietě (kvůli ošklivému ekzému, se kterým Sofinka bojovala). Byli by v tom všichni společně a vzájemně by se podporovaly, ale o tom si vážně nejspíš necháme jen zdát :-)

Kniha by z mého pohledu měla mít věkové omezení (pouze jako doporučení), protože mi nepřijde, že jsou na taková slova malé děti připravené. Něco je tam opravdu zvostra. Těm bych to spíše převyprávěla po svém.

Závěrem bych chtěla říct, že by si knihu měl přečíst každý bez ohledu na to, jak se k těmto směrům staví. Měl by si jí přečíst milovník i odpůrce, mladý, starý, velký, malý - prostě kdokoliv. Kniha se čte jedním dechem , i přes to, že se kolikrát zarazíte a musíte to zpracovat.

Zanechá v člověku zvláštní pocity. Nedovedu to popsat ani po těch pár týdnech, co mám knihu přečtenou, ale troufám si říct, že přesně to ta kniha způsobit má. Proto si jí prosím přečtěte, ty pocity za to opravdu stojí. Nasadí člověku brouka do hlavy a začne to šrotovat, změní se myšlení.

Mám jí v obýváku hned po ruce a budu s ní seznamovat návštěvy :-D Ať už jen pro zajímavost nebo inspiraci - jen ať se ví, že něco takového existuje.

Pokud lidé vegany považují za bláznivé fanatiky, tak co jsou potom lidé, kteří jedí maso 3x denně a nedovedou si bez masa jídlo vůbec představit? Nad tím se ale nikdo nepozastaví. To mi přijde mnohem víc extrémní než nazývat extrémisty ty, kteří maso nejí vůbec.

Kniha bude mít zaručeně ohromný úspěch u veganů a vegetariánů a zároveň sklidí ohromnou vlnu odporu u maso/mléko/vejco žroutů. Tak či tak lidmi zahýbe a bude se o ní ještě hodně mluvit :-)

Měla jsem docela obavy z toho, jak recenzi napsat a po dočtení knihy jsem chtěla vrátit čas a nabídku na recenzi odmítnout. Měla jsem pocit, že jsem si na sebe ušila bič a bála jsem se toho, jak to sesumírovat ale zpětně díky moc za tuto výzvu! Recenzi jsem napsala tak, jak to cítím a jak to na mě působí. Sama se v těch informacích ještě různě plácám ale kniha byla motivací, proč se o tato témata začít ještě více zajímat.


Míšo a Lukáši,

máte mojí velkou podporu v šíření této osvěty i přes to, že s tím úplně nesouzním. Přijde mi totiž důležité, aby to lidem v hlavě začlo vrtat stejně tak, jako mně a aby se nad tím zamysleli. Protože každý, kdo se nad tím zamyslí, něco změní a každá maličkost se počítá :-)

Děkuji!