Honza a Hanča jsou nerozlučná dvojka, dvojčata. I když si hodně pomáhají, umí se také pořádně pohádat. Ať už o hračky, nebo o to, kdo půjde jako první na jedinou houpačku na hřišti. Řešením jejich konfliktů je nejprve provádí máma a táta. Pomáhají si přesýpacími hodinami, hozenou korunou či kreslením.
Nakonec má máma takovou důvěru ve své děti, že je nechá, ať si spory řeší samy. Zvládnou to i bez její pomoci? A co vy? Co byste poradili Honzovi a Hanči při jejich hádkách? Dokážete se u vás doma inspirovat jejich příběhy? A co dělat, když dohoda není možná? Vydejte se se dvěma raubíři na cestu k větší rodinné pohodě!
Tak zní anotace této zajímavé a moc hezky ilustrované knihy, která má velmi pevné strany a vazbou se řadí mezi leporela. My ji dostali přímo od autorky Martiny Gajdošové a v tomto článku bych vám ji ráda představila detailněji.
Dvojčata Honza a Hanča jsou hlavními hrdiny celé knihy. Jsou nerozlučnou dvojkou a jako většina sourozenců spolu umí vycházet, ale ne vždy to jde po dobrém. Taky mají svoje chvilky, mnohdy docela emočně silné. Od pohledu to jsou sympaťáci (píšu já, kterou fascinují zrzavé děti :-D), jenže každé slunečné počasí se umí proměnit v bouři.
Jednoho dne se spolu hádali o hasičské auto. Jeden z nich křičel, že je jeho a ten druhý prosil, aby mu ho půjčil. Jo, situace jako u nás doma až ve mně hrklo, když jsem četla dál, že maminka tu dannou situaci vyřešila úplně stejně, jako bych ji vyřešila já a jak sama podobné situace řeším, pokud je to zrovna v tu chvíli vůbec možné.
Pak ale slavili narozeniny, dostali stejný dárek a i přes to nastal problém - ty bláho, já ani nemusim mít dvojčata a je to u nás doslova to samý! I když dostanou stejnou hračku, dohadují se o to, která je čí a já je pak musim označovat a podepisovat.
Kupovat to takhle třikrát, to už by mi asi cvaklo ale asi mě to časem taky nemine. Snažím se teď víc kupovat jiné hračky, ale aby si je půjčovaly. Snažím se jim vysvětlit, že když nebudou mít každá to samé, bude prostor na různorodé hračky.
Další den přišel boj o houpačku - moc nemám ráda, když je na hřišti jen jedna a jdu tam se třema holkama. Problém tehdy nastane už jen při pohledu na to hřiště. Tentokrát na to rodiče šli zase chytře, co si takhle hodit korunou? Naše starší holky frčí na "kámen, nůžky, papír" ale stejně se naštve ta, která prohraje. Takže to moc nemá smysl :-D
To, jak je to všude pravděpodobně stejné a ty situace jako z učebnice, je na tom všem neskutečně fascinující. Říká se, jak je každé dítě jiné a ono je, jenže pak čtete knihu a máte pocit, že je psaná o vašich dětech. Jsou to naprosté kopie situací. Jako například tato další aneb problém s klackem nalezeném po cestě. Ale i v tomto případě se dá najít velmi kreativní řešení.
U dvojčat je trochu problém v tom, že mají stejně narozeniny a tak je to velký den obou z nich. Naše holky sice slaví taky ve stejný den, protože jsou od sebe tři dny, ale ty jejich dny se jim většinou snažím zpestřit nějak čistě pro tu jednu. Tentokrát měl Honza svátek a dostal meč. Hanča ho chtěla půjčit ale Honza se nedal a tak .. co myslíte, co se stalo a jak to vyřešila? Nebudu vám přece prozrazovat všechno.
Nadešel víkend a děti vymýšlely, co by chtěly dělat a kam by se rády podívaly. Jenže jak to vyřešit tak, aby byli spokojení úplně všichni. Co vás napadne v tomto případě a jak domluvu dětí řešíte? Pojedete jen na jedno místo anebo se pokusíte stihnout obě?
Moc se mi líbí přístup, který je z knížky velmi cítit. Když jsem ji četla prvně, měla jsem trochu obavy, co dalšího přijde a jestli budu já, jako máma, se vším souhlasit a jsem mile překvapena. Ze začátku knihy jsem měla pocit, že je to opravdu naše kopie ale následně jsem začala objevovat další tipy, které budu muset u holek vyzkoušet a věřím, že budou fungovat.
V jednu chvíli došlo i na výměnný obchod, což je perfektní situace ve chvíli, kdy jedno z dětí nepotřebuje zrovna akutně obě ty dvě věci najednou. A je skvělý pozorovat, jak se dokáží domluvit a jak mezi sebou (mnohdy i vyčůraně ale i velmi chytře) smlouvají.
Ani večer to není o moc jiné, než u nás. Taky se holky dohadují, která zhasne a kdy zhasne. Tohle mimochodem řešíme denně ve výtahu. Kdo zmáčkne čudlík, kdy ho zmáčkne a i když ho zmáčknou společně, vždycky je jedna rychlejší a ta druhá si toho všimne.
Ke konci knihy narazíte ještě na několik situací, které budou pro mnoho rodičů známé alespoň v základu. Je dobré se nad nimi zamyslet pohledem rodiče, vyslechnout si, jak by se k situaci postavilo dítě a společně vymyslet, jaké by bylo nejlepší řešení.
A jak s knihou vůbec pracovat? Slouží k tomu, abyste se na různé, již proběhlé, situace podívali s odstupem, zpětně je probrali, společně se nad vším zamysleli, nechali se inspirovat přímo tipy v knize a třeba i společně vymysleli vlastní pravidla.
ZÁVĚREM
Další dvoustrana = další konflikt a hádka. Tak je kniha postavena a v tom je i zajímavá. I když jde o příběh sourozenců a v celé knize je to jen o nich, jde o spoustu různých situací, ke kterým se díky přehlednosti dvoustran můžete jednoduše vrátit.
Například, když budete řešit večerní zhasínání, řeknete dětem jak to vlastně řešil v knížce Honza s Hančou? Děti to rychle nalistují a hned si vzpomenou a časem si vzpomenou i bez knihy a ta bude jen jejich podporou, že to takhle měli i dvojčata.
Moc se mi líbí přístup autorky k výchově, moc se mi líbí nové tipy pro mě a to mám tři děti. Stále si uvědomuju, že to, když někdo má více dětí, neznamená, že v tom všem umí mnohem lépe chodit. Je to spíš naopak a zažívá často naprosto nové věci, které ho samotného umí velmi překvapit.
Pokud vás kniha zaujala a chtěli byste ji pořídit vám a vašim dětem, najdete ji už různě na eshopech i v knihkupectví. Můžete mrknout třeba na Knihy Dobrovský, kde nově probíhá parádní BLACK FRIDAY PRO NEDOČKAVÉ se slevami až 90%.
Tím, že je kniha formátem leporelo, navíc většího formátu, je vhodná i pro mladší děti, ale jinak je určena spíše školkovým a předškolním dětem. Ilustrace jsou krásné a rychle se do knihy ponoří celá rodina. Následně si můžete probírat různé situace a hádky, které nastaly již dříve a věřím, že to rodinu i více stmelí. Komunikace je základ, to tvrdím pořád :-).
A jakmile knih pořídíte, určitě mi napište, jak se vám líbí!
Žádné komentáře:
Okomentovat