MÁMY SOBĚ: Ptáte se mě - 1. část

Přes vánoční prázdniny jsem se snažila vymyslet nová témata článků, která by se opakovala pravidelně každý měsíc a která by Vás mohla zaujmout.

Chtěla jsem něco, co bude povídací a co Vám o mně nebo o nás řekne zase něco víc.

Vzpomněla jsem si na Instagram, kde je možnost pokládat otázky, na které dotyčný odpovídá, ale jedná se tam jen o krátké odpovědi a já bych chtěla otázky, na které bude potřeba se více rozepsat a na jejichž odpovědi bych mohla následně odkazovat.

Takže jsem se ptala na Facebooku i Instagramu a vzala jsem i otázku, která mi přišla do zprávy na Modrém koníkovi.

Vybrala jsem jich celkem 5 a zde tedy jsou :-).

1. KDE ČERPÁŠ INFORMACE O RŮZNÝCH AKCÍCH?

Snažím se hlídat různé události na Facebooku, který se ke sdílení všelijakých akcí používá snad ze všeho nejvíce. Zároveň mi chodí emaily o kulturních akcích - to záleží na každém městě jak to má nastavené. 

Manžel má brigádu lepení plakátů na plakátovacích plochách po městě, takže má taky přehled o konaných akcích a vždy mě informuje o tom co kdy kde jak :-D.

Také jsem ve skupině, kde se sdílí akce v karlovarském kraji a sama se snažím aktivně přímo na internetu vyhledávat různé tipy na výlety a akce v okolí.

Spousta akcí se pravidelně každoročně přibližně ve stejnou dobu opakuje, takže už přesně vím kdy co bývá a snažím se to hlídat. Nejhorší jsou akce na lístky, ty jsou často okamžitě pryč a není šance i když se to člověk snaží hlídat.

A sdílíme si různé tipy mezi kamarádkami :-).

2. OPRAVDU NEMÁŠ NIKDY MATEŘSKÉ PLNÉ ZUBY? VYPADÁ TO, ŽE MÁŠ POŘÁD DOBROU NÁLADU.

Mám, mám, fakt mám .. často! :-D

Jsem moc ráda, že nám to vyšlo tak, že Klaudinka chodí do školky a Sofinka je doma. Se Sofinkou byl první půl rok dost náročný hlavně kvůli ekzému a taky proto, že byla neodložitelná, takže mi tohle hodně pomohlo.

Když jsou obě doma, tak je to opravdu blázinec a já se nemůžu dočkat odpoledne, až manžel přijde z práce (často pracuje i o víkendech a neděle má brigádu).

Snažím se s nimi hrát společně, ale nikdy to nevydrží moc dlouho, takže spíš když Sofinka usne, tak s Klaudinkou hrajeme společenské hry a když je Klaudinka ve školce, tak využívám času se Sofinkou.

Dohromady se klasicky perou, přetahují, lumpačí, ale naštěstí si umí i společně krásně hrát až kolikrát žasnu. Už aby zase bylo jaro a začneme výletit a jezdit na různé akce. To je nejlepší :-).

3. PROČ JSI SE ROZHODLA PRO MONTESSORI ŠKOLKU?

Není to přímo Montessori školka. Je to soukromá školka s prvky Montessori a Waldorfu, což je pro někoho nemožné zkombinovat, ale takhle je to i u nás doma - od každého něco.

Rozhodla jsem se pro ni hned z několika důvodů:

• Respektující přístup k dítěti
• Smíšená třída různého věku
• Zdravější jídelníček
• Anglický jazyk s rodilým mluvčím 
• Výukové a dřevěné hračky
• Volná zábava v kombinaci s řízenou činností
• Montessori pomůcky
• Návaznost na ZŠ a Gymnázium
• Dětská jóga 1x týdně

Už na zápisu, kdy jsme se bavili o tom, jaká ta škola je, proč vznikla a jak děti vede jsem si řekla, že to je přesně to, co chci. Je to tam přesně jako u nás doma.

Moc jsem se těšila, až nastoupí do školky protože já sama školku jako malá milovala. A jsem moc vděčná za to, že školku miluje - i když někdy až extrémně :-D.

Teď, co tam chodí už pár let, vidím další klady. Líbí se mi i jejich výletění (pekárna, útulek ..) a to, že jsou každý měsíc v divadle na představení, ale největší plus ze všeho je ta angličtina.

Z mého pohledu je angličtina základ a jakmile k ní bude mít dítě kladný vztah od útlého věku, tak mu pak půjde lépe a bude ji brát přirozeně. Já sama začala a s angličtinou už ve školce ale jako samouk, protože mě bavila a bavila mě moc. Pak jsem ale narážela na učitelé, kteří tu angličtinu učili buď jen po slovíčkách a nebo gramaticky ale důležité je mluvit, mluvit, mluvit. Po maturitě jsem šla na roční pomaturitní studium angličtiky, které jsem zakončila zkouškou TELC. Bohužel ale po nástupu na VoŠ byl zase problém a to ten, že naše angličtinářka učila česky.

Takže Klaudince v podstatě závidím, že má tuto možnost každodenní přirozené výuky a já holt angličtinu honím na filmech a seriálech.

4. KDE BEREŠ TOLIK ČASU? STÍHÁŠ DĚTI, MANŽELA, BLOG PROPOJENÝ S FB, RECENZOVÁNÍ, AKCE S RODINOU, DOMÁCNOST ... MÁŠ NĚJAKÝ "RECEPT" NA ŠETŘENÍ ČASU?

Noo .. neberu ho nikde :-D. Nedá se koupit ani ukrást .. bohužel :-D. Věčně jsem ve skluzu, věčně nestíhám. Den má na mě opravdu málo hodin, potřebovala bych tak dvojnásobek.

Recept na šetření času nemám, sama bych za něj byla vděčná. Spíš se snažím plánovat dopředu, abych věděla, co budu na blog dávat a abych si to mohla případně předem připravit.

Většinou mám koncem jednoho měsíce naplánované články na celý další měsíc a zároveň si ještě bokem píšu další nápady.

Navíc pokud vím, že budeme celý víkend pryč, tak musím plánovat o to více a musím mít toho mnohem více připraveno dopředu, abych skluz ještě více nezhoršila.

Takže opravdu plánovat, plánovat, plánovat.

No a taky se řídím tím, že domácnost vždycky počká a že spánek má vždycky přednost. Unavená toho udělám mnohem méně za děsně dlouhou dobu, než když si jdu zdřímnout a pak mám zase plno energie.


5. CO BYSTE UDĚLALA V PÉČI O HOLKY JINAK? JESTLI SI TŘEBA MYSLÍTE, ŽE JSTE NĚKDE VE VÝCHODĚ UDĚLALA CHYBU A JAKOU (VÝCHOVA MYŠLENO OBECNĚ - JÍDLO, OBLEČENÍ, KOČÁRKY, VÝCHOVA, KOMUNIKACE ...)

 
To, co jsem udělala "špatně" u Klaudinky, jsem se snažila napravit u Sofinky. A to co i přes to bylo špatně u Sofinky, jsem už taky napravila (např. změna pediatra). Takže až jednou třeba časem bude třetí, tak už nebudu nic měnit. Spíš jen ladit, ladit, ladit :-).

Co se týče Klaudinky, tak tam bylo "špatně" mnoho věcí. Od kojení přes kočár až po příkrmy. U kojení jsem se řídila tím, co mi bylo řečeno v porodnici a nebýt podpůrné skupiny na Facebooku, tak jsem dokojila hned v šestinedělí. Neznala jsem nošení, tak jsem radši nechodila ven, než aby mi v kočáru řvala - a že řvala fakt hodně. Kočár doslova nesnášela. Začala ho brát až někdy po půl roce, kdy bylo jaro a jezdila na břiše. Nespala s námi v posteli nějakou dobu, měla v postýlce monitor dechu. Taky jsem věřila, že jsou skleničky s příkrmy lepší, než domácí vaření, takže jsem kupovala hotové příkrmy. No a pleny měla jednorázové, protože jsem se látkování "bála" - přišlo mi to hrozně složité a náročné.To asi tak zhruba pro představu.

Sofinka kojení bez problému (když nepočítám ten její velký jazyk, který nám to ze začátku docela komplikoval), nošená v šátku od narození, spí s námi v posteli taky od narození, příkrmy jasná volba pro BLW. Ale pro změnu přišly starosti, které jsem u Klaudinky neznala a přišla jsem si zase jako prvorodička. Sofi měla opravdu silný ekzém, fakt moc a já poslouchala jen jak je nutné očkovat a že bez toho to nejde atd. Když jsme přestoupili jinam, tak "nový" pediatr nechápal, jak někdo mohl chtít něco takového a už jsem zase v klidu a pohodě :-).


ZÁVĚREM

To je asi tak vše, co bych k těmto otázkám chtěla a vlastně i mohla napsat. Šly by rozebírat ještě víc, ale to už bychom se dostali úplně jinam.

Pokud Vás napadají další otázky, které by Vás zajímali anebo byste chtěli doplnit ještě tyto zodpovězené, určitě mi napište a já je zařadím do pokračování.

Doufám, že se Vám tato série článků bude líbit :-).