Život na dlani. Tak zní novinka od vydavatelství TLAMA games, které nám ji poslalo k otestování a recenzi. S hraním "dixitovek" nemáme žádnou zkušenost. Máme jen dětskou hru Pohádkáři, ale dixit jako takový jsme nikdy nehráli. Mně osobně to nijak moc neláká, ale zde mě velmi zaujal ten dotykový prvek a zvědavost rostla.
Hra je v podstatě krabicí vzpomínek, které se pomocí různých prazvláštních předmětů snažíte napodobovat tak, aby je spoluhráč uhodl. Není to ale tak snadné. Napodobování se totiž řídí pravidly a zároveň jsou ve hře i falešné vzpomínky, které dědečka zmatou.
Seznamte se s Leopoldem a celým jeho životem.
OBSAH HRY ŽIVOT NA DLANI
- 11 předmětů
- 20 karet omezení
- 100 karet vzpomínek
- 24 bodovacích raketek
- Látkový pytlík
- Návod s pravidly
KARTY VZPOMÍNEK
Karet vzpomínek je celkem sto, což je opravdu pořádný balík. Jsou číslované, díky čemuž si můžete Leopoldův životní příběh prohlédnout chronologicky tak, jak prožíval. Karty jsou také velmi různorodé - barevné, černobílé, kresby apod.
Karty jsou vymyšleny opravdu tak, aby vystihovaly různé druhy vzpomínek. Vzpomínka může být zážitek, jídlo, pocit, činnost, místo. Cokoliv. Obrázky na kartách jsou plné ruzného děje a detailů, které můžete v předvádění využít. I malý detail může pomoct k tomu, aby váš spoluhráč správně odhadl, co mu předvádíte.
Pro představu toho, co všechno mohou karty obsahovat, přikládám příklad osmi karet. Jenže ono to napodobování není jen tak, když máte k ruce určité předměty, u kterých máte pocit, že s nimi nemáte šanci cokoliv předvést. A v tom je ten háček.
KARTIČKY S OMEZENÍM
Kartičky s omezením jsou skvělé v tom, když chcete přidat na náročnosti anebo když máte pocit, že jste hru už nahráli tolikrát, že potřebujete zpestření. Takže se hra opravdu jen tak neohraje, protože i když byste narazili několikrát na stejnou vzpomínku, můžete mít pokaždé jiné omezení.
Můžete použít pouze vyznačené předměty (označeny zelenou fajfkou), alespoň tento předmět (označený vykřičníkem), alespoň 3 předměty (vyznačený počet), svislá dlaň apod. Hra je tím okořeněna poměrně dost, ale chce to využít až když máte opravdu několikrát dobře nahraný základ.
Tyto kartičky jsou mnohem menší, než karty vzpomínek.
BODOVACÍ RAKETKY
Raketky jsou rozděleny na jednobodové a pro snadnější počítání jsou i tříbodové. Hra je chytlavá, takže určitě budete pokračovat co to půjde a raketky se vám budou hromadit jedna za druhou. Anebo taky ne, protože vám hra vůbec nepůjde, ale stejně si ji zamilujete :-D.
TAJEMNÝ SÁČEK S PŘEDMĚTY
Když jsme poprvé odhalili, co hra skrývá za předměty, museli jsme se smát. Jak s něčím takovým máme něco vůbec předvádět? Vždyť to neni možný! Ale ne, je to úplně naopak a naprosto geniálně vymyšlený. A i kdyby to bylo celé vymyšleno stylem "hele naházíme do hry, co máme po ruce a něco z toho bude", tak je to stejně bezvadný! :-D
Co tu tedy máme? Nějakou dřevěnou káču, čtyři malý kostičky, látkový hadřík, čudlik ze střílecí pistole, kroužek, velkou minci, dřevěnou kostku, tkaničku, figurku a suchý zip. Hmm. A z toho vymýšlet vzpomínky? My jsme na karty před první hrou nekoukali. Nechali jsme si to jako jedno velké překvapení. O to víc jsme byli u první hry v šoku, jakým způsobem to celé uchopit, aby z toho vůbec něco vzniklo.
PRAVIDLA A NÁVOD
Návod vás provede herním materiálem, principy hry, přípravou hry i průběhem a to doslova krok po kroku. Ráda bych zmínila, že ač se kolikrát v pravidlech doslova plácáme, tady nemůžete nic pochopit jinak. Takže rozbalíte, jednou přečtete a hrajete - přesně takové hry máme ze všeho nejraději.
Dokonce i pro představu narazíte na návod, jakým způsobem napodobovat vzpomínky. Čeho si všímat a na co se zaměřit. To nám před první hrou hodně pomohlo, protože jsme si přišli docela ztracení. Ale my tento typ hry hrajeme úplně poprvé (když nepočítám menší podobnost s Pohádkáři).
CO JE TEDY CÍLEM HRY?
Rozdělíte si role dědečka a vnoučete. Cílem hry je napodobit co nejlépe dědečkovu vzpomínku tak, aby ji váš spoluhrát uhádnul. Tím sbíráte body a kdo jich nasbírá nejvíce, ten vyhrál. Hra na vás opravdu dýchne vzpomínkovou náladu. Vžijete se do samotného listování vzpomínkami - zvlášť, když hrajete v rodinném kruhu a i když se nejedná přímo o party hru, tak moc se u toho nasmějete :-).
JDEME NA VĚC. TOHLE BUDE SRANDA!
Můžete hrát buď v týmech 2 nebo 3 hráčů anebo můžete hrát čistě ve dvou. Já se bála, aby to ve dvou bylo vůbec srovnatelné hraní, jako když hrajeme v týmech. Obavy byly ale zbytečné. Na smíchu to neubralo ani o píď, jen se nás nesmálo 5 ale jen my dva. Zábava je to pořád srovnatelná jako v partě, i když parta je vždycky parta.
Hra v týmech
Každý tým si vezme do ruky 6 karet, což je ruka celého týmu. Aktivní tým dá karty z ruky stranou, rozdělí si role a ten, kdo hraje za vnouče, si dobere vzpomínku z balíčku karet. Pokud si nejste jisti, můžete si ji vyměnit za jinou, ale doporučuji se opravdu snažit vymyslet cokoliv. Nejdříve napodobí jednu vzpomínku a pak to samé provede s druhou vzpomínkou, kterou si opět lízne z balíčku karet.
Při hře druhý tým vůbec netuší, co napodobujete a jaké vzpomínky v ruce držíte. Sami bystře pozorují, přemýšlí, zkoumají a následně ze svých vzpomínek, které drží v ruce, vyberou tu, která je nejvíce vašemu napodobení podobná a vznikne tak falešná vzpomínka. Tímto způsobem vzniknou dvě falešné vzpomínky, které se zamíchají spolu s dalšími tak, aby měl dědeček před sebou 8 karet.
Následně se pokusí vybrat ty správné.
Hra ve dvou
Hraje se dost podobně, jako hra v týmu. Jen jste v kooperaci a snažíte se společnými silami nasbírat co nejvíce bodů. Co se týče falešných vzpomínek, přidáte jich 6, aby bylo při vybírání těch správných vzpomínek na stole celkem 8 karet.
Hra ve třech nebo bez týmů
I tuto možnost můžete snadno využít. Hraje se stejně, jako předchozí způsoby. Jen zde každý hráč získává body sám za sebe.
Možností pro hru je tedy opravdu mnoho a nemusíte řešit, jestli je hráčů dostatek. Zahrajete si opravdu dobře v jakémkoliv počtu. Což je velkou výhodou a tím, že je hra jednoduchá, dá se rychle vysvětlit prakticky komukoliv.
PŘÍKLADY PŘEDVEDENÍ VZPOMÍNKY
Nechci vám tu prozrazovat zbytečně moc věcí, protože to nejlepší na celé hře je zapojení fantazie. Ale pro představu našeho předvádění vzpomínek jsme vybrali tři různé karty a jak bychom je sami předvedli. Už při samotném předvádění se musíte smát, jak vám to celé přijde komické.
S předměty můžete hýbat, jen se nesmíte dotýkat rukou. Takže výše pokus o hula hop kroužení kroužkem na šipce z pistolky. A u vzpomínky níže jsem se smíchy skácela k zemi. Já ji totiž tehdy neuhodla a když mi manžel předváděl, že to je jako řvoucí zubaté mimino, musela jsem mu vysvětlit, že na fotce má zuby jenom dole :-D.
Když si zahrajete několikrát, už se do hry víc dostanete a začnete využívat veškeré předměty bez problémů a hned si vše spojíte. I přes to, že vám to na začátku přišlo nemožný. Navíc je to (až na pár bolestivých výjimek) velmi příjemný - různé šimrání, lochtání, škrabání na dlani.
VŽDYŤ SE TO RYCHLE VOHRAJE
Ale kdepak! Už výše jsem naťukla, že je karet opravdu velké množství a i kdybyste ze začátku dávali všechny použité karty stranou, máte prostor na nespočet dalších her. A i kdybyste odehráli všechny, což by vám muselo trvat beztak strašně dlouho, přidáte si omezení a hned má hra jiný průběh.
Proto si troufám říct, že se neohraje ani po letech. Čím víc ji budete hrát, tím víc do ní budete pronikat, tím víc zapojíte fantazii a vznikne víc a víc možností, které využijete zase příště.
Není šance si ani všechno zapamatovat, naplánovat předem, nic. Navíc, kdo by si chtěl kazit hru plánováním, zkoumáním, zkoušením atd.
DOPORUČENÝ VĚK A HERNÍ DOBA
Oficiálně se hra doporučuje dětem od 10 let. My ji s dětmi nehráli, i když si myslím, že by ji školáci už docela i hrát dokázali - zvlášť v týmech. Zase záleží na tom, jak detailně by byli schopni napodobit vzpomínku a jestli by napodobení vzpomínky pak sami byli schopni najít mezi kartami.
Herní doba zabere přibližně 15-30 minut.Záleží na kolik kol se rozhodnete hrát a také jestli hrajete v týmech nebo ve dvou. Ve dvou hráčích je to docela rychlovka. Ideální pro rodiče večer, když usnou děti a když se chtějí zasmát, zablbnout si, pobavit se.
Nejvíce hrajeme ve dvou, ale kdykoliv je příležitost, zahrajeme si moc rádi i ve více lidech - především s rodinou, která k nám pravidelně jezdí, ale snažím si vytvářet i herní kamarádky z okolí.
UPOUTÁVKA NA YOUTUBE
ZÁVĚREM
Krásná, rodinná hra, která je na pohodu a plná smíchu. Žádný zákeřnosti, žádný naštvání z prohry, nic takovýho. Hru si užije i ten největší odpůrce proher, protože to při hraní úplně vypustí. My jednu dobu dokonce i přestali bodovat a jednoduše jsme si hru užívali.
Překvapilo mě, jak nadchnula rodinu. Jak bavila mojí mamku a jak chytla mě samotnou. Je rychlá, takže pokud máte v rodině někoho, kdo u her dlouho nevydrží anebo ho nebaví, vtáhněte ho do této i kdyby jen na pár minut - věřím, že ji odehraje celou.
Tím, že je hra o vzpomínkách, tak vás snad i dojme. Já jsem hodně nostalgický člověk, ráda se často vracím do minulosti a snažím se prožívat určité momenty zas a znova. Zkuste si vytáhnout několik vlastních fotek z dětství nebo celkově z vašeho života a pokuste se je napodobit.
Pokud máte tu možnost, zařiďte si alespoň vyzkoušení. Půjčte si ji domu, zahrajte si ji několikrát a uvídíte, že si ji zamilujete. Anebo si ji rovnou pořiďte, zvlášť teď takto na prázdniny, kdy budete trávit určitě mnohem víc času s rodinou a třeba si i zavzpomínáte.
Život na dlani najdete na eshopu tlamagames.com přímo ZDE.
Cena: 719Kč (původně 799Kč)
Žádné komentáře:
Okomentovat