I když už klepou na dveře první mrazíky (soudě dle dnešního rána, kdy teploměr hlásil -3°C), stále je ve vzduchu podzim, na očích spadané listí a v kapsách poslední nasbírané kaštany. Všichni si užíváme vůni podzimu nejen venku, ale také doma u svíček a podzimního tvoření. Nesmí proto chybět informace o českých podzimních tradicích, kterými vás provede tato knížka plná ilustrací Josefa Lady.
My už doma máme několik let knížku Tradiční česká ZIMA a před několika měsíci jsem psala recenzi i na Tradiční české JARO. Léto jsme nějak prošvihli, ale doženeme to v příštím roce. Tyto knihy mám ráda především z důvodu, že nám tvoří poličku ročních období - v obýváku máme poličku s knížkami pro konkrétní roční období a takto se krásně knihy střídají, než aby tam byla jedna a ta samá po celý rok.
Tato recenze vznikla ve spolupráci s nakladatelstvím Grada.
Tradiční český podzim spadá do edice knih Bambook, což je značka, která
přináší nejmenším čtenářům to nejlepší od českých autorů a ilustrátorů a
zároveň vybírají zajímavé novinky ze zahraničí.
OBSAH KNIHY
- Podzim
- Podzimní sklizně a slavnosti
- Svatá Ludmila
- Babí léto
- Svatý Václav
- Posvícení a hody
- Podzimní hony
- Dušičky
- Svatý Martin
- Dračky a přástky
PODZIM
Na úvod si připomenete básničky z dětství ve smyslu Náš táta šel na houby, Já do lesa nepojedu, Byla jedna babka apod. Následně si přečtete zajímavosti o podzimu - kdy začíná astronomický podzim, jaké měsíce zahrnuje, co vše se děje v přírodě atd.
PODZIMNÍ SKLIZNE A SLAVNOSTI
Podzim je čas dozrávání plodin, sklizně úrody, houbaření v lese a také příprav na zimu. Hospodyně odpradávna připravují nejrůznější pochutiny na další část roku - zavařeniny, marmelády, kompoty, povidla, čalamády, nakládané elí i okurky. V této kapitole vás čeká zase spousta různých krátkých básniček pro děti ale i pro vás jako krásnou nostalgii - pro mě osobně je návratem do dětství mimojiné i tato básnička :).
Jako první slavnost při ukončení sklizně chmele je Dočesná - dočesání chmele. V našich krajích se chmel tradičně pěstoval především na Žatecku (tam jsme na dočesnou jezdívali ještě jako bezdětní hahaha), Rakovnicku a Lounsku. A určitě si vzpomenete, jak se jezdívalo i na chmel brigádničit.
Dalšími slavnostmi jsou Konopická a Dokopná - což se přiznám, že čtu úplně poprvé a nikdy dřív jsem se s těmito názvy nesetkala.
Konopická je podobná slavnost jako dočesná, jen zde se oslavovalo ukončení sklizně lnu a byla to čistě ženská záležitost.
Dokopná je slavnost při ukončení sklizně brambor, kterým se také říkávalo "chleba chudých".
Další slavností je Vinobraní, což je svátek posledního utrženého hroznu aneb velkolepá slavnost sklizně vinné révy. Do našich zemí se dostalo víno nejprve na Moravu a do Čech nechala poprvé dovézt vinnou révu svatá Ludmila, babička svatého Václava.
Opět je zde několik básniček pro děti včetně známé Komáři se ženili nebo Vínečko bílé, si od mej milé ale také třeba Koulelo se koulelo nebo Dyž jsem šel do nebe apod.
Mimo lidových pořekadel, pověr a zvyků se dočtete také jaké byly lidové pranostiky, například Svatý Michal z pole spěchal nebo po svatém Matouši čepici na uši.
SVATÁ LUDMILA
Svatá Ludmila se horlivě starala nejen o chudé a nemocné z podhradí, ale také s láskou vychovávala a učila své vnuky - staršího sv. Václava a mladšího Boleslava. Život svaté Ludmily ukončil spor se žárlivou snachou Drahomírou. Stala se první českou svatou. Stala se českou patronkou, často nazývanou jako "matka české země".
BABÍ LÉTO
Po deštích kolem svátku svaté Ludmily nastává v našich krajích období stálého, suchého a slunečného počasí, které se nazývá "babí léto". Přes den je ještě krásně teplo, ale noci jsou už chladné. Ráno se objevují první husté mlhy. Oblíbenou dětskou zábavou je pouštění draků, také vyrábění zvířátek z kaštanů nebo panáčků ze šišek.
SVATÝ VÁCLAV
Svatý Václav se stal jedním z našich nejoblíbenějších světců. Zasazoval se o šíření křesťanské víry a nechal postavit mnoho křesťanských staveb. Lidé svatého Václava dlouho oplakávali a traduje se, že se na jeho hrobě stalo mnoho zázraků. Stal se hlavním patronem české země a symbolem české státnosti.
POSVÍCENÍ A HODY
Na oslavu ukončení žní, sklizní a veškerých prací na polích se konal jeden z nejoblíbenějších svátků. V Čechách se konalo posvícení a na Moravě hody. Byly to velké slavnosti venkovského lidu.
PODZIMNÍ HONY
Lovecké podzimní hony u nás mají velkou tradici. Během těchto honů se lovila hlavně drobná zvěř a tou byly nejčastěji bažanti, zající nebo divoké kachny. Každý hon měl slavnostní ráz a probíhal podle jasných pravidel. Na závěr honu myslivci vyskládali všechna ulovená zvířata před sebe.
DUŠIČKY
Začátek listopadu byl odpradávna vnímán jako magická doba, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých. Svátek Všech svatých byl vzpomínkou na všechny blíké zesnulé, kteří dosáhli blaženosti - jejich duše už opustily očistec a dostaly se do nebe. Památka zesnulých, které se říká Dušičky, byla vzpomínkovou slavností mrtvých, kteří zatím blaženosti nedosáhli. Duše jsou stále v očistci, kteří v plamenech pykají za své hříchy.
SVATÝ MARTIN
Svatý Martin z Tour byl odvážným vojákem a výborným jezdcem na koni. Po určitých událostech se nechal křtít a stal se mnichem. Žil skromně jako poustevník. Stal se patronem vojáků, koní, hus a vinařů. Nejčastěji bývá vyobrazen jak sedí na koni s mečem v ruce, půlkou pláště a žebrákem.
DRAČKY A PŘÁSTKY
Do svátku svatého Martina se chodívalo na "dračky" (škubačky), při kterých ženy ručně škubaly peří z husích nebo kachních brků. No a po svátku svatého Martina začínaly "přástky", na kterých se předl len skoro celou zimu.
ZÁVEREM
Opět jsme se dozvěděli mnoho nových informací a tradicí, které se dříve prováděly a které jsou někde stále pravidelně konané, jen třeba už více moderněji.
Líbí se mi, že kniha obsahuje mnoho básniček, říkadel, pranostik a hlavně ilustrace Josefa Lady jsou prostě srdcovkou. Krásná nostalgie, návrat do historie a tradic. To má své jedinečné kouzlo.
Knihu Tradiční český PODZIM zakoupíte na eshopu nakladatelství Grada přímo ZDE.
Cena: 212Kč
Žádné komentáře:
Okomentovat