Loupežnická stezka vznikla přibližně před rokem v Kraslicích. Je rozdělena na tři trasy a celkem má 13 kilometrů. Inspirací k vybudování byla pověst o loupežnících, kteří přebývali na nedalekém hradě Hausberg a přepadali kupce. Stavba trvala 5 měsíců a stála 5,6 milionu korun - byla financována zejména z evropských dotací.
My na ní vyrazili v půlce července, ale jelikož je to opravdu krásná pěší stezka přírodou vhodná i pro cyklisty, doporučuji ji za jakéhokoliv počasí - až na mrazy, tam by se mi mrznout nechtělo :-D. Ale pokud nevíte kam vyrazit zrovna třeba právě teď a vyčistit si hlavu, být v krásné přírode mimo všechno, tohle je skvělé místo.
Sice je to v podstatě nad městem, ale je to tak velký a rozsáhlý okruh, že jen tak někoho nepotkáte a budete mít pocit, že jste někde na konci světa.
Tohle neni fotka z počítačové hry, to je začátek naší trasy. Trasa, kterou jsme se rozhodli začít je totiž u kostela, který těsně před bouří vypadal dost hororově.
STARTUJEME NA ZELENÉ
Rozhodli jsme se tedy začít na zelené a tam, kde se cesty setkávají, jsme se rozhodli pokračovat po modré, ze které jsme se vrátili zpátky ke kostelu. Takže jsme prošli okruh a jelikož to zabralo pomerně dost času, rozhodli jsme se střední část nechat na někdy jindy. Časem tedy doplním i tu střední část ale zatím můžu říct, že tyhle dvě jsou (co se týče aktivit) opravdu super.
Stezky jsou rozděleny na tři tématické části. Zelená je stezka poznání, modrá je stezka zdatnosti a žlutá je loupežnická bašta. Na mapě si můžete přečíst všechny potřebné informace a detaily, které se trasy týkají.
DŘEVĚNÉ PRVKY
Na trase narazíte na mnoho krásných dřevěných prvků, které jsou ale bohužel již poničeny ať už popsány nebo doslova urvány. Je to škoda, ale člověk s tim asi moc nezmůže. Kraslice zrovna nejsou nijak zvlášť slušné místo ale příroda kolem je krásná. Dokonce jsme na cestě několikrát potkali policejní hlídku, takže kontroly chodí ale ničení se nezabrání.
Přiřadíte k sobě dřeviny na otočném kole, zahrajete si tripexeso, objevíte kdo žije ve stromech, mrknete kolem sebe a rozeberete si prase divoké.
POMNÍKY A PAMÁTNÍKY
Cestou také narazíte na několik památníků a pomníků. Já mám docela vtipně od mala strach z křížů a to jsem se za svobodna jmenovala Křížová .. hahaha. Nevím proč, ale děsí mě a nepřibližuju se k nim, ani je neberu do ruky, ani na ně nekoukám .. nic. Ségra to má zase naopak, ta má kříže všude možně i nemožně.
KRÁSNÁ PŘÍRODA VŠUDE KOLEM
Příroda kolem je opravdu krásná, jako kdybych byla někde úplně mimo náš kraj a přitom jsme jen lehce nad Kraslicemi. Ty cesty, kopce, klid a ticho přírody. Navíc je vše zpestřeno o pohybové a naučné prvky - prostě paráda. Moc jsme si tuto cestu užívali, teda kdyby Olivka zrovna celý den nebulela a nedala se ukonejšit žádným způsobem.
TRŮN LOUPEŽNÍKŮ
Trůn loupežníků a úkol pro vás - vyrobit si královskou korunu a žezlo z jehličí, šišek, větví .. jak vás zrovna napadne a z toho, co zrovna budete mít po ruce. A pozor, je to opravdu trůn jakože mega trůn a ne každému se tam povede dostat. Vysoký je nad můj pas, pokud si dobře pamatuju a děti tam určitě musíte vysadit. Není tam tak úplně možnost pohodlně vylézt nahoru.
STUDÁNKY
Skvělé osvěžení pro horké letní dny, zvlášť po tom, co vyšlápnete kopec. Ledové a krásně průzračné prameny, kterými semůžete opláchnout ale také si doplnit zásoby v lahvích.
PRAMÍNKOVÁ VÍLA
Hned vedle jednoho z pramenů je ze dřeva vytesaná pramínková víla, která mi přijde strašidelná a děsila mě, takže jsem jen cvakla fotku a zase šla. Už vidim, jak by se pohnula a já bych letěla ze srázu.
LOUPEŽNÍCI
Nenasytná hora loupežníků číhající nedaleko. Skvěle zpracovaní mega loupežníci, kteří jsou spíš jak tým basketbalistů dle jejich velikosti. Holky z nich byly nadšený a vylezly se na ně podívat i blíž.
ALTÁNEK NA SVÁČU
Kojoltánek nebo kojaltánek :-D. Dali jsme si tam kojící a svačinovou pauzu a poseděli. Je to kousek od konce zelené trasy, takže akorát na posilnení před další částí. Lavičky byly z altánu vytažené ven ale to nám nevadilo. Je tam i ohnište ale uprostřed lesa mi to nepřijde moc v pořádku.
POKRAČUJEME PO MODRÉ
Hned jsme navázali cestu na modrou trasu, která nebyla docela mimo les, kamenitá a prašná. Ke konci zase návrat do lesa byl, takže jsme se z prudkého slunce zase vrátili hezky do stínu. Všude bylo ale šíleně moc mravenců, což jsem si na první části stezky nevšimla.
Stačilo se jen zastavit, zaostřit na cestu a mravenci se to jen hemžilo - těmi velkými kousavými. Což se mi vymstilo, když jsem se snažila někam odložit Olivku. Nebylo kam a dokonce bohužel schytala svoje první mravenčí kousnutí, když ji mravenec lezl po ruce a ona ho přimáčkla. Ještě, že ho nesnědla, to by byl asi větší problém .. uff.
PROCVIČTE SI ROVNOVÁHU I CELÉ TĚLO
Tato cesta je zaměřena na rovnováhu a vybalancování celého těla. Tady to holky bavilo způsobem, že jsme si mysleli, že ji projdeme ještě jednou. Takže pokud bych mohla doporučit, na svůj výlet určitě zařaďte modrou část. Tuhle nevynechejte i kdyby trakaře padaly.
Jeden prvek za druhým pro malé i velké. I naše puberťačka Monča zkoušela proběhnout a probalancovat všechno, co šlo a hecovala se vzájemně s Klaudinkou, což bylo super pozorovat.
Z provazů pomalu ale jistě přecházíme na další dřevěné prvky, které budete přeskakovat, přebíhat, probíhat, vybíhat a tak dále.
Na této části Loupežnické stezky opravdu nevíte kam dřív, co dřív, jak dlouho se kde zdržet a těšíte se, co bude ještě všechno následovat. Na tuto část se vždycky rádi vrátíme a příště, až půljdeme omrknout žlutou trasu, půjdeme určitě přes tuto.
Tím, jak byly všide mravenci, jsem byla ráda za tuto lávku, na kterou se dalo alespoň na chvíli sednout a promazat si fotky ve foťáku, který mi zrovna hlásil plnou kartu.
Zelenou trasu jsme procházeli dlouho a kochali se přírodou, ale na této modré trase jsme se dost zasekávali na jednotlivých prvcích, takže jsme tam nakonec opravdu strávili celé odpoledne až do stmívání.
Několik posledních prvků je nazváno jako "pro pejsky" ale zrovna na nich se děti vyřádí nejvíc, protože jde například o kladinu, která se převáží pod tíhou. Pak také slalom a vysoká hrazda.
VIDEO NA YOUTUBE
Pokud máte rádi videa anebo byste se chtěli ponořit mnohem více do atmosféry našeho výletu, mrkněte na náš Youtube kanál, kde zatím hromadím všechny výlety za posledních pár let ale časem přibydou i jiná videa.
ZÁVĚREM
Kéž by se tady u nás na Sokolovsku budovalo víc takových cest. Ono mnohdy stačí opravdu málo, jako třeba malované hřiště v parku ale tady kde nic, tu nic, tak jsem moc ráda za tuto možnost, kterou máme půl hodinky cesty a víme, kam utéct mimo svět.
Pokud budete někde poblíž, určitě se zastavte alespoň na tu modrou stezku, pokud toho třeba zrovna nestihnete víc. Stojí to za to.
Ale pokud si vytyčíte celý den, projděte si to komplet, tak to bude určitě lepší a nezapomeňte si hlavně zabalit velkou svačinu.
Žádné komentáře:
Okomentovat