9. července 2017

DOZRÁVÁME: (Samo)odplenkování po našem

Léto je v plném proudu, což svádí k tomu začít s odplenkováním, tak mě napadlo sepsat naši zkušenost. Určitě mnoho z Vás bojuje s rodinou, okolím a nevhodnými poznámkami, proto bych se Vás chtěla tímto článkem pokusit taky trochu uklidnit. Sama moc dobře vím, co tlak okolí nebo rodiny dokáže s člověkem udělat a že to umí psychiku i solidně rozložit.


JAK JSME ZAČALY

S nočníkem jsme začaly seznamovat v době, kdy už Klaudinka pevně seděla - takže kolem 9 měsíců. Zrovna začínalo léto, tak doma stejně byla věčně bez pleny. Bylo to jen tak na seznámení, žádný posazování každou chvíli ale hlavně byla v hlavě bláznivá myšlenka, že jsou děti běžně v roce bez plen (ťuk ťuk na čelo). No co si budeme povídat, Klaudinka byla jak průtokáč a já nedělala nic jinýho, než jsem po ní uklízela jak po nějakym štěněti.

Dočetla jsem se, že ideální doba na učení na nočník je kolem 18 měsíců, kdy už dítě přestane učůrávat a dokáže zadržet větší množství moči. Začne už víc ovládat svaly a víc už tomu rozumí. Dávalo mi to smysl a přišlo mi to logický, tak jsem ten nočník zase přestala řešit. Jen jsem jí nechávala "větrat", když bylo vhodné počasí a sem tam jsme ten nočník nepravidelně zkusili. Nočník ale spíš měla jako křesílko nebo oboustranné sedátko.

V únoru, když jí bylo 16 měsíců, tak se do nočníku poprvý vykadila. Tohle si pamatuju hlavně proto, že se k tomu váže manželovo super hláška :-D

Manžel - První bobek v nočníku! Vyfoť to!
Já - Prosim tě, nebudu přece fotit bobek v nočníku!
Manžel - Dělej! První bobek se vždycky fotí!

Takže asi tak :-D :-D :-D :-D :-D (ano fotku máme! :-D )

No a to byl na nějakou dobu první a taky poslední úspěch. 

Aktivně jsme na to tedy vlítli na jaře, kdy Klaudince padlo těch 18 měsíců. Opět jsem naivně doufala, že když už je teda ten správný čas, tak to půjde skoro samo ale prdlačky! Sem tam si na ten nočník sice sedla ale stejně radši utekla za roh, kde tu svojí potřebu vykonala mnohem radši.

Počůrala mega plyšovýho medvěda, načůrala do té velké dětské tatry, zkusila i nočník pro panenky. Bobek nechala uprostřed kuchyně ale taky v obýváku pod televizí. Jojo docela prča to byla. Řikala jsem si ale, že určitý pokrok tam je, když si vybírá konkrétní místa a ne od každýho trochu všude možně, ale co má furt proti tomu nočníku? Však je na něm Hello Kitty (hahaha! :-D )

Byla to opravdu pakárna, blázinec, šílenost!


BOJ S OKOLÍM A ŠOK V DISKUZÍCH

 A do toho začalo okolí těmi svými strašně důležitými poznámkami "ona má ještě plenky?", "ona ti ještě nechodí na nočník?", "už je velká, měla by být bez plen". Nezapomněly taky na naprosto nemístné srovnávání - "no to my jsme teda už přes den bez plen!". A vygradovalo to stylem "Klaudinko ty jsi ale vostuda!"

Ááááááááááááááááá cože? Vostuda? Proč vostuda? Protože jí ještě nervový systém nesecvaknul a nedozrál tak, aby na ten nočník chodila? Nebo protože mi je proti srsti jí každých 5 minut posazovat jak cvičenou opičku? No ale to se přece musí, jinak se dítě neodplenkuje nikdy! (plesk rukou na čelo)

Pak čtu různé diskuze a spadne mi čelist! Komentáře mamin, které procházejí nočníkovými neúspěchy s 1-1,5 letými dětmi typu "Já už jsem mu musela dát na zadek, že si nemohl pořádně sednout protože mi pořád chodí čůrat vedle" nebo "Už jsem vzala i vařečku, to se prostě nedalo!" nebo "Musíte dávat odměnu, třeba bonbony nebo čokoládu za to, že na nočníku vydrží sedět".

Uff, normálně mi těch dětí bylo líto. Když se nepovede, tak na zadek a když se náhodou povede tak sladkost. To opravdu někomu přijde jako správné řešení?


PŘIŠEL ČAS NA PAUZU

No ale zpátky k nám. Jeden nočník (klasika) nefungoval, druhej nočník (auto) nefungoval, protože byl širokej a Klaudinka neuměla dát tolik nohy od sebe :-D Tak jsem sehnala ještě třetí nočník s takovou tou chrastící koulí uprostřed a s držadly. No najednou dobrý - néé to byla jen náhoda .. zase nefungoval.

Nějaký počůrávání kytiček a stromečků? Klaudinka nechápavě koukala, proč by to jako měla dělat?! Další super rada byla nechat jí v mokru. No to víte že jo, ještě si zařídí náběh na zánět močáku a beztak jí to vůbec nevadilo.

Kalhotky jsem nedávala, pořád nosila bodýčka, které nosila je až do 3 let. Pak jsme je zrušily kvůli školce, protože si je sama neuměla rozepnout a zapnout. No a nedávala jsem ani žádné tréninkové kalhotky, nic takovýho. 

Přes spánek už měla nějakou dobu pleny suché a dokonce i v noci to držela ale ten den furt ne a ne vyřešit.

Byl to boj a přišlo mi, že to nikam nevede a že to nás všechny jenom stresuje. Nechtěla jsem pár měsíců před svatbou bojovat ještě navíc s plenama, když toho zařizování bylo už tak moc, tak jsme si řekli, že to necháme být a začneme to zase řešit po druhých narozeninách.

Pleny se jí tedy po 3 měsících aktivního pokusu o odplenkování prostě vrátily a všichni byli zase spokojení. Užívali jsme si příprav na svatbu a nic jsme neřešili. 

Když se blížily druhé narozeniny, tak jsem pořád necítila, že je ta správná chvíle a vypustila jsem to z hlavy. Nenechala jsem se už nikým rozhodit. Ani jsem to nechtěla zkusit, nešlo mi to prostě přes ruce.


ZÁZRAK A OSVÍCENÍ

Najednou přišel den (zhruba měsíc po druhých narozeninách), kdy se Klaudinka vzbudila, sundala plenu ... no sundala - spíš jí doslova strhla bez ohledu na to, že se obsah pleny rozkutálel po posteli :-D zahodila jí pryč a šla si sednout na nočník. Já si mnula oči, jestli se mi to snad nezdá. Jestli třeba ještě nespím. Přišlo to jako rána z čistého nebe, prostě jí to najednou cvaklo byl konec plen! Samo bez posazování, různých blbinek, výhružek a úplatků.

Doteď to nechápu a zůstává mi nad tím rozum stát. Jako kdyby byla osvícená a zničehonic doslova ze dne na den zahodila plenu a bylo hotovo. Ještě zhruba týden jsem jí plínu dávala, když jsme byly pryč ale vždy byla suchá a vždy si řekla. Říkala srandovně "ble ble" :-D

Měsíc na to odbourala i nočník a začala chodit klasicky na wc a ve 3 letech odbourala i dětskou regulaci na klasickém wc.

Nepřišel žádný bojkot, žádný počůrávání, žádný blok prostě nic. Najednou byla odplenkovaná a nám jen spadla brada. Klepali jsme si na čelo, proč jsme si způsobovaly takový nervy a trápení, proč jsme se to snažili uspěchat, proč jsme podlehli tlaku okolí, když to chtělo prostě jen čas a dozrání dítěte.


ZÁVĚR

Nenechte tlačit okolím, nenechte se rozhodit. Nedovolte, aby někdo vašim dětem říkal, že jsou vostudy. Nepodlehněte tomu tlaku, nepodlehněte kritice, ať pak ničeho nelitujete. Hoďte se do klidu, pohody a věřte, že až budou připravené, tak to přijde samo ze dne na den.

Nelámejte to přes koleno, můžou tim vzniknout problémy, že se dítě začne bát a bude vše zadržovat. Jakmile se to uspěchá můžou vzniknout psychické bloky

Nebojte se nic neprošvihnete. Díky mým zkušenostem jsem si uvědomila, že to prostě přijde v tu ránu, kdy k tomu dítě dozraje, můžete si ušetřit spoustu starostí.

Kdyby mi někdo vyprávěl, jak se dítě zničehonic samo ze dne na den odplenkuje, tak mu neuvěřim :-D

Paradoxně ty, které nejvíce "machrovaly", že mají děti už bez plen, pak zažily bojkot a jejich děti měly  ve finále pleny ještě v době kdy už Klaudinka byla odplenkovaná. Na to opravdu pozor! Jakmile se to uspěchá, tak většinou takový děti později opravdu začnou nočník bojkotovat a začnou se počůrávat všude možně. Můžou být klidně i pár měsíců bez plen a najednou přijde bojkot a musí se začít zase od začátku.


NEBEZPEČÍ PŘEDČASNÉHO USPĚCHÁNÍ
  • Psychický blok
  • Zadržování moči a stolice
  • Počůrávání
  • Bojkot

JAK TEDY NA TO?
  • Hlavní je načasování - vyčkejte na tu správnou chvíli
  • Seznámit, vysvětlit a nočník nechat po ruce
  • Netlačit, nekárat, neodměňovat

Můj plán u Sofinky

- Sofinka má látkové pleny, u který se většinou dítko odplenkuje samo dříve - tak jsem na to zvědavá
- Seznámím s nočníkem kolem roka a půl, pokud nevypozoruji, že už je připravena dříve
- Nechám tomu volný průběh


INDIÁNSKÁ METODA?

Podle Indiánské metody se má v období mezi 20-24 měsícem dítěti jednoduše plena vzít a už nevrátit. Dítěti se vysvětlí, že od teď se bude chodit na nočník a pleny už nebudou. Teoreticky by už dítě mělo být zralé a připravené ale jsou to jen teorie. Z mojí zkušenosti, kdy Klaudinka ještě v těch 2 letech vypadala, že bude mít pleny až do maturity si stojím za tím, že pokud dítě neni připraveno, tak ani Indiánská metoda nepomůže.

O indiánské metodě si můžete více přečíst třeba ZDE :-)


BEZPLENKOVÁ METODA?

Kdyby někdo chtěl vyvracet, že nervový systém neni zralý na odplenkování až v 18 měsících, protože bezplenkovka jde už od narození, tak nic nevyvracím :-)
Tohle je ale pro mě osobně hodně vysoký level umění ale vím, že někdy to jde opravdu samo, protože dítě opravdu komunikuje a dává najevo signály, kterými se dá potřeba rozpoznat. Původně mě to lákalo vyzkoušet, protože když se Sofinka narodila, tak Klaudinka chodila do školky, tudíž jsem se na ní mohla víc zaměřit. Jenže Sofie mi dala ze začátku takovou čočku, že jsem na nějakou bezplenkovku ani nemyslela :-D

O bezplenkovce si můžete více přečíst třeba ZDE


Pokud zrovna tímto obdobím procházíte, držim pěsti a přeji pevný nervy! Ať to jde co nejlépe a ať Vás ani Vaše dítě okolí nijak netrápí a pokud někdo něco prohlásí - víte moc dobře, kam ho poslat :-)

7 komentářů:

  1. Už minulý rok v létě, kdy byl synovi 1 rok, jsem hlavně od rodiny poslouchala, jak by už měl chodit na nočník a že my už jsme byli v tu dobu bez plen atd. V roce a půl ještě více narážek, ať už chodí na nočník, že už je to velký kluk a že s takovouhle bude mít plenky ještě ve školce. Přežila jsem ty jejich řeči a malý začal sám chodit na nočník pár dní po druhých narozeninách, cítila jsem, že až teď je vyzrálý, kdy se začal aktivně zajímat o záchod, chtěl splachovat a celkově více chápal, k čemu slouží.
    Fakt kolikrát nechápu ten závod mezi matkami, aby děťátko bylo co nejdříve bez plínek a když to nejde, musí se nějak "přitvrdit" :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty pocity, ke kterým dozrajeme my ale i dítě jsou pak k nezaplacení. Mě neustále fascinuje, když je něco z Klaudinky režie, když sama rozhodne o tom, že už je ten správný čas. Ty děti nejsou hloupé a nepotřebují takové věci učit, stačí je seznámit a ono to přijde jakmile dozrajou. Stějně jako je nikdo neučil sedět nebo chodit.

      Vymazat
  2. Moc hezky napsane,ani se nechce verit,ze to tak opravdu jde. Mala (16 mesicu) si zacla sedat oblecena na nocnik,tak zkousime,jestli i pochopi co na nem ma delat. ...zatim ne. Prebehl mi mraz po zadech z matek,ktere deti biji za to,ze jim to nejde. Dceri akorat vzdycky reknu,ze se nic nestalo,ze to uklidime a priste,ze ma jit na nocnik(samozrejme ani priste nejde) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřte, že já tomu nemůžu uvěřit doteď, že to přišlo opravdu doslova a do písmene ze dne na den :-D kdyby mi to takhle někdo vyprávěl, tak si poklepu na čelo a řeknu no to tak, to víš že jo :-D Úplně v klídku jí v tom podporujte, zkuste jí svléknout a ono to přijde :-)

      Já dám na zadek nebo přes ruce pouze v situacích ohrožujících život, jinak mi to přijde nesmysl - kor pokud jde o věc, kterou nechápou. A kolikrát se v některých situacích ty děti potrestají dostatečně samy.

      Vymazat
  3. Skvělý článek! Nechala bych je číst jako jednu z povinných knih.
    Popis defakto na chlup stejný jako u nás včetně samoodplenkovani, včetně nočního. Měla jsem pocit že to spíš dělám jen kvůli okolí, takový ten tlak, že by to tak prostě mělo být a hotovo. Jenže je to jako s chuzí u dětí, ve správný okamžik se prostě pusti a jdou :) Já sama jsem cítila, že na to nejsem připravená. Ve chvíli, kdy jsem to nejméně čekala. Prostě to tak mělo být. U syna se zvyklat nenechám a dám mu prostor, až to má ve své režii. Jen mu ukážu cestu a tak jako ve všem, věřím, že k tomu dozraje. Budou mu za měsíc 2 roky, nočník zná a má ho spíš jako prima schovku pro dřevěné ovoce a zeleninu z kuchyňky :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je to nejhorší, když se necháme k něčemu dotlačit i přes naši vůli. Plánuji podobný článek na téma nejedlíků, kdy jsem si prošla dost podobnou situací a nátlakem. Klidně článek sdílejte kde chcete ať se dostane k co nejvíce lidem, budu ráda a držím pěsti :-)

      Vymazat
  4. Suhlasim s clankem, dite musi byt pripraveno a vo finale si samo rekne kdy! Nam docela pomaha kurz Hura na nocnik od Baby signs http://www.babysigns.cz/eshop/baby-signs-materialy-online/?a_box=6g8pswwf. Maly (16m) si uz nekolikrat zaznakoval, ze chce na zachod a parkrat sa nam taky podarilo ist uspesne na velky zachod. Je to, ale z casu na cas...a bezne mame doma louzicky nebo i jine prekvapeni :) nic hrotit nebudeme, ale je videt, ze si pomalu zacina uvedomovat co se deje. Tak hold budeme s plenkami este par mesicu.... a co... Je hrozne co nektere maminky dokazou... :/

    OdpovědětVymazat